Turecko: Zahraniční obchod a investice

26. 9. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Ankaře (Turecko)

Zahraniční obchod byl v roce 2017 realizován v objemu představující více než 45 % podíl na celkovém HDP Turecka, což ve finančním vyjádření činí 390,8 mld. USD. V roce 2017 stoupl vývoz ve srovnání s rokem 2016 o 10,2 % na 157,0 mld. USD. Import v loňském roce výrazně posílil, a to o 17,7 % na 233,8 mld. USD ve srovnání s dovozem v roce 2016.  Na základě těchto výsledků se zvýšil schodek zahraničního obchodu na 76,8 mld. USD z 56,1 mld. USD ve srovnání s rokem předešlým.

Výhledově je dlouhodobým cílem turecké vlády realizace vývozu v objemu 500 mld. USD do roku 2023, což by však představovalo nutnost zdvojnásobení současného růstu.

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Vývoj zahraničního obchodu Turecka 2012–2016

 

2013

2014

2015

2016

2017

Export (v mld. USD)

151,8

157,7

143,8

142,5

157,0

Růst exportu (%)

-0,4

3.9

-8,7

-0,9

10,2

Import (v mld. USD)

251,65

242,42

207,2

198,6

233,8

Růst importu (%)

6,4 

-3,7

-14,4

-4,2

17,7

Objem obchodu (v mld. USD)

403,4

400,1

351,1

341,1

390,8

Saldo obchodní bilance (v mld. USD)

-99,8

-84,5

-63,4

-56,1

-76,8

Export / Import (% )

60,3

65,1 / 5,1

69,4

71,8

67,2

Přímé zahraniční investice  mld. USD

12,4

12,7

16,8

13,3

10,8

Zdroj: Turkstat

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Teritoriální skladba vykazuje setrvalý podíl zemí EU v tureckém zahraničním obchodě, EU 28 stále zůstává pro Turecko nejvýznamnějším trhem. Obchodní vazba Turecka s EU je důležitá nejen vzhledem k celní unii mezi těmito subjekty, ale má i politický podtext ve smyslu, jak je Turecko ekonomicky vázáno s EU.

Do evropské osmadvacítky míří nyní cca 47,1 % tureckého exportu, což ve finančním vyjádření činí vývoz zboží v hodnotě 73,9 mld. USD (+8,1% oproti 2016).

Největším exportním odbytištěm je dlouhodobě Německo, kam loni směřovalo cca 8% veškerého vývozu (ve finančním vyjádření se jedná o zboží v hodnotě cca 15,1 mld. USD). Druhým nejvýznamnějším obchodním partnerem byla Velká Británie, kam směřovalo 6,1 % z celkového objemu vyváženého tureckého zboží (v meziročním srovnání vývoz do Velké Británie v roce 2017 výrazně klesl na 9,6 mld. USD, -17,8%).  Výrazný posun zaznamenali SAE s podílem 5,8% (nárůstem 69,9%, což představuje 9,2 mld. USD). Následuje Irák, vývoz do této země stoupl v porovnání s rokem 2016 o 18,6% (9 mld. USD), USA (+30,7%; 8,6 mld. USD) Itálie (+11,8%; 8,5 mld. USD), a Francie (+9,3%; 6,6 mld. USD).

Z pohledu dovozu byl v roce 2017 realizován obchod s evropskou osmadvacítkou v hodnotě 85,2 mld. USD. Ve srovnání s předchozím rokem 2016 se jednalo o nárůst o 9,9 %. EU se podílelo na dovozu veškerého zboží do Turecka v loňském roce 36,4 %.

K významným importním partnerům Turecka patří Čína, Německo, Rusko, USA, Itálie a Francie.  Z těchto zemí směřuje do Turecka zboží v objemu 40,8% z celkového dovozu (snížení cca o 4,5% oproti 2016).

Nejdůležitějším partnerem na straně importu byla Čína, odkud bylo přivezeno zboží v hodnotě 23,4 mld. USD. Tento objem představoval 10 % celkového dovezeného zboží. V meziročním srovnání se dovoz z Číny snížil o 8,1 %. Za Čínou následuje Německo (21,3 mld. USD, podíl na dovozu: 9,1% změna v meziročním srovnání: -0,8%), Rusko (19,5 mld. USD, 8,3%, +28,7 25% ), USA (11,9 mld. USD, 5,1%, +9,9%), Itálie (11,3 mld. USD, 4,8%, +10,6%), Francie (8,1 mld. USD, 3,5%,+9,6%).   

Obchod, který proudí z Istanbulu, v minulém roce zaujímal značnou část vývozu, a to kolem 82 miliard USD. Istanbul byl dále následován Bursou ($7,9 miliard), Izmirem ($8,1 miliard), Kocaeli ($ 6,9 miliard), a Ankarou ($6,6 miliard).

Zahraniční obchod Turecka s EU jako podíl z jeho celkového obchodu v (%)

 

2012

2013

2014

2015

2016

2017

Export

39,0

41,5

43,5

44,5

48

47,1

Import

37,1

36,7

36,7

38,0

39

36,4

Zdroj: Turkstat a dopočty GK Istanbul

Nejdůležitější destinace tureckého exportu a importu v období 2016 a 2017 (v tis. USD)

 

2016

 

2017

Změna (%)

Export

Objem

Podíl (%)

Objem

Podíl (%) 

(%) 

Celkem

142 544 547

100,0

157 000 247

100,0

10,2

Německo

14 000 056

9,8

15 119 632

9,6

8,0

Velká Británie

11 686 496

8,2

9 604 071

6,1

-17,8

SAE

5 407 056

3,8

9 184 210

5,8

69,9

Irák

7 637 585

5,4

9 055 124

5,8

18,6

USA

6 623445

4,6

8 654 405

5,5

30,7

Itálie

7 581181

4,8

8 473 843

5,4

11,8

Francie

6 022 939

4,2

6 584 481

4,2

9,3

Španělsko

4 989 026

3,5

6 302 567

4,0

26,3

Nizozemsko

3 589 631

2,5

3 864 708

2,5

7,7

Izrael

2 854 698

-

3 407 514

2,2

15,3

Import

Objem

Podíl (%)

Objem

Podíl (%) 

Změna (%) 

Celkem

198 617 392

100,0

198 617 392

100,0

17,7

Čína

25 441 025

12,8

23 370 987

10,0

-8,1

Německo

24 474 547

10,8

21 302 114

9,1

-0,8

Rusko

15 162 363

7,6

19 514 097

8,3

28,7

USA

10 867 790

5,5

11 945 389

5,1

9,9

Itálie

10 218 106

5,1

11 304 998

4,8

10,6

Francie

7 364 697

3,7

8 070 973

3,5

9,6

Írán

-

-

7 492 160

3,2

59,4

Švýcarsko

-

6 899 990

3,0

175,7

Jižní Korea

6 384 156

3,2

6 608 868

2,8

3,5

Velká Británie

5 320 631

2,7

6 548 620

2,8

23,1

Zdroj: Turkstat

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Dlouhodobou tendencí tureckého exportu je postupné snižování váhy primárních sektorů (zemědělství a lesnictví, rybářství, ovocnářství a též vývoz nezpracovaných nerostných surovin) ve prospěch průmyslové produkce s vyšší přidanou hodnotou. V loňském roce měly průmyslové výrobky podíl na vývozu 94,2 %.

Hlavní exportní položky Turecka v 2016 a 2017 (v mld. USD)

 

2016

Podíl 2016

2017

Podíl 2017

Celkem

142,5

100%

157,0

100%

(87) Dopravní prostředky mimo kolejové

19,8

13,9

23,9

15,2

(84) Stroje a zařízení, boilery a díly

12,3

8,7

13,8

8,8

(71) Vzácné nerosty, kovy a výrobky z nich

12,2

8,5

10,8

6,4

(72) Železo a ocel

6,2

4,3

8,2

5,2

(85) Elektrické stroje a zařízení

7,8

5,5

8,1

5,2

(61) Oblečení, módní doplňky/ tkaný textil

8,9

6,2

8,8

5,6

(27) Minerální paliva a oleje

3,2

2,3

4,3

2,7

(73) Výrobky z železa a oceli

4,9

3,5

5,6

3,6

(62) Oblečení, módní doplňky/netkaný textil

5,9

4,2

6,0

3,8

(39) Plasty a výrobky z nich

5,0

3,5

5,5

3,6

(8) Jedlé plody, ořechy, citrusy, melouny

3,9

2,7

3,9

2,5

Zdroj: Turkstat a dopočty GK

Aktuálně nejdůležitějším tureckým průmyslovým odvětvím je automobilový průmysl, který svým podílem na exportu v posledních letech nahrazuje tradiční textilní a oděvní produkci. Vývoz v tomto sektoru v roce 2017 představoval více než 15% celkového exportu země a dosáhl hodnoty přibližně 24 mld. USD (nárůst o 4 mld. USD). Textilní průmysl (tkaný i netkaný textil) vykázal na vývozní straně objem ve výši celkem přes 15 mld. USD a stále se řadí mezi páteřní exportní odvětví. Významným vývozním artiklem jsou dále strojírenské výrobky včetně bojlerů a jejich dílů, jichž se vyvezlo v hodnotě 13,8 mld. USD ve sledovaném období.

Nejvyšší importní potřebu vykazuje oblast průmyslové výroby. Sektor stále poptává zboží v objemu více jak 81% celkové hodnoty dovážených produktů.

Do tradičních tureckých importů roku 2017 se promítly vnější faktory v podobě zvýšení cen ropy, zvyšování vlastní energetické samostatnosti Turecka a změny vztahů s tradičními odběratelskými partnery. Přesto v oblasti minerálních paliv došlo k nárůstu odběru ropy, plynu a uhlí (celkem 37,2 mld. USD). V oblasti dovozu pokračuje nárůst dovozu strojírenských zařízení celkem cca za 48 mld. USD v roce 2017, vozidla a dopravní prostředky za 23,5 mld. USD. Kombinace minerálních paliv, strojírenských zařízení a dopravních prostředků tvoří téměř 40% tureckého dovozu. U většiny komodit se objem dovozu mírně zvýšil nebo zůstal přibližně stejný.

Hlavní importní položky Turecka v roce 2016 a  2017 (v mld. USD)

 

2016

Podíl 2016

 

2017

Podíl 2017

Celkem

198,6

100%

Celkem

233,8

100%

(84) Bojlery, strojírenské výrobky a jejich části

27,3

13,8

(3) Minerální paliva (ropa, plyn, uhlí, el.energie)

37,2

16,0

(27) Minerální paliva, ropa

27,2

13,7

(78) Pozemní vozidla

17,0

5,9

(72) Železo a ocel

12,6

6,4

(77) Elektrické stroje, elektrické spotřebiče

13,0

4,5

(85) Elektrické stroje, elektrické spotřebiče

20,1

10,2

(57) Plasty a výrobky z plastů

10,1

3,5

(87) Dopravní prostředky (mimo kolejové)

17,8

9,0

(74) Průmyslové stroje a zařízeí

10,0

3,5

(39) Plasty a výrobky z plastů

11,6

5,9

(67) Železo a ocel

11,5

4,0

(71) Vzácné nerosty, kovy a výrobky z nich

7,2

3,6

(71) Generátory

8,0

2,8

(29) Organické chemikálie

4,4

2,2

(28)Železná ruda a šrot

7,5

2,6

(90) Optické, fotograf. a podobné přístroje

4,6

2,3

(51)Organické chemikálie

5,2

1,8

(30) Farmaceutické výrobky

4,2

2,1

(54)Farmaceutické výrobky

4,8

1,7

Zdroj: Turecký statistický úřad změnil v roce 2017 tabulky dovozu, objevuje se nově položka Confidential data a jednotlivé dohledané údaje mají u různých tureckých organizací různou hodnotu +  dopočty GK

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

V současnosti funguje v Turecku 19 zón volného obchodu. Hodnota obchodu realizovaného v roce 2017 prostřednictvím zón volného obchodu (ZVO) v Turecku činila 20,3 mld. USD, z tohoto objemu země EU 8,5 mld. USD. Ve srovnání s rokem 2016 došlo k nárůstu o 1,3 mld. USD (tj nárůst o 7,7% - návrat na čísla z roku 2015). Aktuálně je v ZVO aktivních 2025 firem z toho je 530 firem zahraničních. Zóny volného obchodu aktuálně poskytují pracovní příležitost pro cca 54 tis. zaměstnanců.

ZVO Turecko (datum vzniku)

Zdroj: www.economy.gov.tr

Objem obchodu realizovaného v 5 nejvýznamnějších ZVO  2015,  2016, 2017 (v tis.USD)

Zóny volného obchodu

2015

2016

2017

Aegean

3 878 767

4 075 581

4 327 519

Istanbul Industry & Trade

2 939 480

2 768 535

3 096 670

Mersin

3 389 099

2 856 284

2 935 266

Europe

2 338 770

1 972 380

2 030 141

Bursa

1 746 803

1 835 456

1 766 078

Zdroj: OECD, 5 nejvýznamnějších ZVO zón

Problematiku zón volného obchodu v Turecku upravuje zákon č. 3218 z 6. 6. 1985, který byl novelizován zákonem č. 5946, jenž vstoupil v platnost 22. 4. 2010. V zemi existuje celkem 19 zón, které jsou většinou umístěny v blízkosti hlavních přístavů u Středozemního, Černého a Egejského moře. Jejich seznam včetně adres a webových stránek je uveden na web stránce Ministerstva hospodářství www.ekonomi.gov.tr (v části Legislation/Free zones/) a kromě toho je zde uvedená stručná charakteristika a statistická data o obchodu realizovaném via tyto zóny.

Mezi výhody, které volné zóny zaručují, patří 100 % osvobození od cel, úleva od korporátní daně, úlevy týkající se firemních odvodů, zaměstnávaných osob apod. Neexistují zde žádné restrikce pro repatriaci zisku. Zájemci o podnikání v zónách se mohou obrátit na vládní agenturu na podporu investic  ISPAT (Investment Support and Promotion Agency of Turkey), která má své kanceláře jak v Turecku (Ankara, Istanbul), tak v 15 zemích světa (nikoliv v ČR). Další užitečné informace poskytují v několika světových jazycích její internetové stránky www.invest.gov.tr.

Technologické parky

Cílem projektů TDZ (Technology Development Zones – Technoparks) je podpora R&D aktivit a hledání atraktivních investorů v oblasti high-tech. V současnosti je v Turecku aktivních 50 TDZ, dalších 13 je schváleno a v současnosti jsou v procesu stavebních úprav.

Výhody pro investory:

  • osvobození od různých typů daní do roku 2023
  • zaměstnanci TDZ mají daňové úlevy
  • turecká vláda bude přispívat na platbu sociálního pojištění zaměstnanců do konce roku 2023
  • další celní a daňové výhody při vývozu nových produktů

Průmyslové zóny

V současnosti je oficiálně schváleno v Turecku 284 tzv. OIZ (Organize Industrial Zones), z nichž je 215 plně funkčních a 69 ve výstavbě.

Výhody pro investory:

  • pozemek je prodáván bez DPH
  • výjimky a výhody z daňových plateb, které se týkají nemovitostí
  • výhodná cena dodávek vody, energií a telekomunikačních poplatků
  • daňové výhody v různých oblastech dle zaměření investora

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Zájem zahraničních investorů o investice v Turecku byl zaznamenán zejména po zahájení přístupových rozhovorů s EU, nyní je znatelný jistý pokles. Nejvyšší hodnoty přímých zahraničních investic (FDI, Foreign Direct Investment) dosáhly v roce 2007 (22 mld. USD včetně nákupu nemovitostí cizinci).

Meziroční pokles FDI v roce 2017 v sektorech mimo nemovitosti (reality) je asi 40% a v absolutních číslech je příliv FDI nejnižší za posledních 6 let.  FDI přitom klesají už od roku 2015, kdy dosáhly 17, 5 mld. USD. V roce 2016 to bylo jen 13,3 mld. USD a 2017 pak 10,8  mld. USD (7,4 mld. USD je čistý příliv investic). Z toho 50,2% zahraničních investic v tomto období směřovalo do nákupu nemovitostí (za 1 mil. nemovitost je poskytnuto občanství, což oceňují např. občané Iráku, Sýrie). Za nárůstem prodeje nemovitostí je jednak pokles hodnoty TL a jednak nestabilita v sousedních zemích a v některých zemích Zálivu (SAK). Turecko je v oblasti FDI na 60. místě žebříčku Světové Banky ze 190 ekonomik světa.

Investice zemí EU představovaly v roce 2017 7,3 mld. USD, což je 67,5% celkových FDI Turecka.

Hlavní investoři

Země

% 2017

 

Investiční sektor

% 2017

Nizozemsko

23,8

 

Finance a pojištění

19,5

Španělsko

19,5

 

Doprava a sklady

18,2

Ázerbájdžán

13,6

 

Výroba, továrny

17,0

Rakousko

4,4

 

Energetika

12,7

Velká Británie

4,4

 

Stavebnictví

8,4

Německo

4,0

 

 

Japonsko

4,0

 

 

Belgie

3,0

 

 

USA

2,3

 

 

 V roce 2017 bylo v Turecku založeno 5720 nových zahraničních společností, z nichž 3 671 patří podnikatelům ze Středního a Blízkého východu, 897 společností je z EU, 424 z dalších asijských zemí. V prosinci 2017 operovalo v Turecku přes 59 000 zahraničních společností, z nichž 38,1% je investičně spojeno se zeměmi EU.

Důvěru investorů nadále výrazně oslabuje dění v Turecku, především stále trvající výjimečný stav v zemi, zasahování do nezávislosti centrální banky, politizace justice, a verbální útoky proti USA a EU, jejichž míra se během roku snižovala.

Zahraniční investoři vyhlíží strukturální změny, jejichž potřeba je obecně uznávaná a zahraničními investory očekávaná. Turecko nezbytně potřebuje zahraniční kapitál, aby udrželo tempo investic do domácí ekonomiky, jelikož domácí zdroje nestačí. Turecko zůstává stále závislé na krátkodobých investicích, kterými z větší části splácí vysoký schodek běžného účtu platební bilance.

Pro tureckou ekonomiku bude v příštích letech důležité postavit hospodářský růst na  sofistikovanějších zdrojích – využívání moderních technologií, inovativních procesů, žádoucí je zvýšení produktivity práce a snížení množství zásahů státu do fungování vnitřního tureckého trhu.

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Turecko nabízí v některých sektorech zajímavé podmínky zahraničním investorům, a to zejména vzhledem ke své geografické poloze, rozsáhlé a relativně levné pracovní síle, přírodním zdrojům a potenciálu regionálního trhu s přesahem na třetí trhy (Blízký východ, turkické republiky, země Zálivu apod.). Potenciál jejich využití je však spjat i s vnímáním právního prostředí v zemi.

Zákon upravující vstup zahraničního kapitálu do země poskytuje zahraničním investorům stejná práva a povinnosti jako domácímu kapitálu a současně garantuje převod zisků, poplatků a honorářů stejně jako repatriaci kapitálu pro případ likvidace nebo prodeje. K tomu se přidávají nepřímé garance vyplývající z členství země v mezinárodních organizacích typu OECD a v neposlední řadě i četné bilaterální dohody o podpoře a ochraně investic. V poslední době však globální i vnitrostátní situace výrazně zvyšuje volatilitu turecké ekonomiky, včetně zvýšení rizika pro dlouhodobé investice (viz. kapitola 1.3)

Turecko dnes láká investory na tyto hlavní faktory:

  • rostoucí HDP
  • obyvatelstvo (80 mil. mladá populace)
  • kvalifikované pracovní síly
  • Celní unie s EU a globálně otevřená ekonomika
  • infrastruktura
  • poloha země
  • energetický koridor a terminál pro Evropu
  • silný vnitřní trh

V roce 2012 vstoupila v platnost Dohoda o vzájemné ochraně a podpoře investic. Dohoda splečně s dalšími zákony a ujednáními EU představuje významný dokument pro české investory. Turecká legislativa nepředepisuje povinné rozdělení podílů na společnosti ani nevyžaduje participaci tureckého subjektu. Zahraniční subjekty mohou žádat o snížení, resp. exempci, z daňového zákona (Corporate Income Tax Law). Podrobné informace a návod k jednání s byrokratickým aparátem v této záležitosti poskytne Státní agentura na podporu investic „ISPAT“ www.invest.gov.tr.

Investice do rozvojových programů složitějšího jihovýchodu a východu země skýtají zajímavé pobídky pro investory, jde např. o pobídky daňového charakteru, nižší ceny pozemků, jakož i snížení sociálního a zdravotního pojištění zaměstnanců, redukce korporátní daně apod. Materiály k pobídkám, statistické informace, přehledy zahraničních investorů a další podrobné informace k oblasti přímých zahraničních investic (FDI) v Turecku obsahují internetové stránky Ministerstva financí (www.treasury.gov.tr), Ministerstva hospodářství (www.economi.gov.tr) a rovněž Státní agentury na podporu investic „ISPAT“ www.invest.gov.tr (obdoba českého Czech Invest), kde lze nalézt praktické informace pro investory včetně popisu některých úspěšných investic a aktuálních pobídek. Systém pobídek platí stejně jak pro zahraniční, tak i domácí investory.

Rozložení tureckých provincií dle jejich stupně rozvinutosti:

Zdroj: Ministerstvo hospodářství TR (1= nejvíce rozvinuté, 6=nejméně rozvinuté)

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: