Turecko: Zahraniční obchod a investice

24. 5. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Ankaře (Turecko)

Zahraniční obchod byl v roce 2018 realizován v objemu představující více než 54 % podíl na celkovém HDP Turecka, což ve finančním vyjádření činí 390,8 mld. USD. V roce 2018 stoupl vývoz ve srovnání s rokem 2017 o 7 % na 167,9 mld. USD. Import se v loňském roce snížil o 4,6 % na 223,0 mld. USD ve srovnání s dovozem v roce 2017. Na základě těchto výsledků se snížil schodek zahraničního obchodu na 55,0 mld. USD ze 76,8 mld. USD ve srovnání s rokem předešlým.

Výhledově je dlouhodobým cílem turecké vlády realizace vývozu v objemu 500 mld. USD do roku 2023, což by však představovalo nutnost zdvojnásobení současného růstu.

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Vývoj zahraničního obchodu Turecka 2014 – 2018:

Zahraniční obchod

2014

2015

2016

2017

2018

Export (v mld. USD)

157,7

143,8

142,5

157,0

168,1    151,8

 Růst exportu (%)

3.9

-8,7

-0,9

10,2

7,1 

 Import (v mld. USD)

242,42

207,2

198,6

233,8

223,1

 Růst importu (%)

-3,7

-14,4

-4,2

17,7

-4,6 

Objem obchodu (v mld. USD)

400,1

351,1

341,1

390,8

391,2

Saldo obchodní bilance (v mld. USD)

-84,5

-63,4

-56,1

-76,8

 55,0

Export / Import (% )

       65,1 5,1

     69,4

      71,8

67,2

      75,3

Přímé zahraniční investice  mld. USD

12,7

16,8

13,3

10,8

13,1

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Teritoriální skladba vykazuje setrvalý podíl zemí EU v tureckém zahraničním obchodě, EU 28 stále zůstává pro Turecko nejvýznamnějším trhem. Obchodní vazba Turecka s EU je důležitá nejen vzhledem k celní unii mezi těmito subjekty, ale má i politický podtext ve smyslu, jak je Turecko ekonomicky vázáno s EU. Turecko patří z pohledu EU k 5. nejvýznamnějšímu partnerovi z pohledu exportu a je na 6. místě z pohledu EU v importu.

Do evropské osmadvacítky míří nyní cca 50 % tureckého exportu, což ve finančním vyjádření činí vývoz zboží v hodnotě 83,9 mld. USD (+2,9% oproti 2017).

Největším exportním odbytištěm je dlouhodobě Německo, kam loni směřovalo 9,6 % veškerého vývozu (ve finančním vyjádření se jedná o zboží v hodnotě cca 16,1 mld. USD). Druhým nejvýznamnějším obchodním partnerem byla Velká Británie, kam směřovalo 6,6 % z celkového objemu vyváženého tureckého zboží (nárůst o 15,7% oproti 2017, 11,1 mld. USD). Itálie navýšila svůj podíl na 5,7% (9,5 mld. USD, +12,8%), Irák si udržuje stabilní pozici 5% (8,34mld USD, -7,8%) a USA 4,9% (8,3 mld. USD, -4%). K dalším významným partnerům patří další země EU – Španělsko, Francie, Nizozemí a Belgie. Výrazný negativní posun zaznamenaly SAE s podílem 1,9% (3,1 mld. USD, pokles o 65,8%).

Z pohledu dovozu byl v roce 2018 realizován obchod s evropskou osmadvacítkou v hodnotě 80,8 mld. USD. Ve srovnání s předchozím rokem 2017 se jednalo o snížení o 5,2% EU se podílelo na dovozu veškerého zboží do Turecka v loňském roce 36,2 %.

Hlavní negativní část tureckého zahraničního obchodu je dána vztahem s Čínou, Indií, Mexikem a Ruskem, které tvoří 78% deficitu zahraničního obchodu Turecka.

Celkově patří k významným importním partnerům Turecka Čína, Německo, Rusko, USA, Itálie. Z těchto zemí směřuje do Turecka zboží v objemu 38,4% z celkového dovozu.

Nejdůležitějším partnerem na straně importu bylo Rusko, odkud bylo přivezeno zboží v hodnotě 21,9 mld. USD. Tento objem představoval 9,9 % celkového dovezeného zboží. V meziročním srovnání se dovoz z Ruska zvýšil o 12,7%. Za Ruskem následuje Čína, která tvoří 9,3% tureckého dovozu (20,7 mld. USD, snížení o 11,3%), další zemí je Německo 9,1% (20,4 mld. USD, pokles o 4,2%), USA drží 5,5% dovozu (12,4 mld. USD, nárůst o 3,6%) a Itálie 4,6% (10,1 mld. USD, snížení o 10,2%).

Obchod, který proudí z Istanbulu, v minulém roce zaujímal značnou část vývozu, a to kolem 92 mld. USD. Istanbul byl dále následován Bursou ($7,2 mld.), Izmirem ($6,9 mld.), Kocaeli ($ 6,9 mld.), a Ankarou ($6,4 mld.).          

 

2013

2014

2015

2016

2017

2018

Export

41,5

43,5

44,5

48

47,1

50,0

Import

36,7

36,7

38,0

39

36,4

36,2

Zdroj: Turkstat a dopočty GK Istanbul           

             

2017

 

2018

 

Změna

Státy

Objem

podíl (%)

Objem

podíl (%)

(%)

Export

 

 

 

 

 

Celkem

157 000 247

100,0

167 933 943

100,0

7,0

Německo

15 119 632

9,6

16 139 060

9,8

6,7

Velká Británie

9 604 071

6,1

11 108 617

6,6

15,7

Itálie

8 473 843

5,4

9 560 554

5,7

12,8

Irák

9 055 124

5,8

8 348 597

5,0

-7,8

USA

8 654 405

5,5

8 304 719

4,9

-4,0

Španělsko

6 302 567

4,0

7 709 493

4,6

22,3

Francie

6 584 481

4,2

7 287 291

4,3

10,7

Nizozemí

3 864 708

2,5

4 761 098

2,8

23,2

Belgie

3 151 422

2,0

3 951 124

2,4

25,4

Izrael

3 407 514

2,2

 3 894 520

2,3

14,3

Import

Objem

podíl (%)

Objem

podíl (%)

(%)

Celkem

198 617 392

100,0

223 047 438

100,0

-4,6

Rusko

19 514 097

8,3

21 989 606

9,9

12,7

Čína

23 370 987

10,0

20 719 064

9,3

-11,3

Německo

21 302 114

9,1

20 407 289

9,1

-4,2

USA

11 945 389

5,1

12 377 681

5,5

3,6

Itálie

11 304 998

4,8

10 154 088

4,6

-10,2

Indie

6 216  639

2,7

7 535 612

3,4

21,2

Velká Británie

6 548 620

2,8

7 446 033

3,3

13,7

Francie

8 070 973

3,5

7 413 026

3,3

-8,2

Írán

7 492 160

3,2

6 931 258

3,1

-7,5

Jižní Korea

6 608 868

2,8

 6 342 938

2,8

-4,0

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Dlouhodobou tendencí tureckého exportu je postupné snižování váhy primárních sektorů (zemědělství a lesnictví, rybářství, ovocnářství a též vývoz nezpracovaných nerostných surovin) ve prospěch průmyslové produkce s vyšší přidanou hodnotou. V loňském roce měly průmyslové výrobky podíl na vývozu 92,4 %.

 

Hlavní exportní položky Turecka v 2017a 2018 (v mld. USD): 

 

2017

Podíl

 2017

2018

Podíl

2018

Celkem

157,0

100%

167,9

100%

(87)Dopravní prostředky mimo kolejové

23,9

15,2

26,8

15,9

(84)Stroje a zařízení, boilery a díly

13,8

8,8

15,8

9,4

(71)Vzácné nerosty, kovy a výrobky z nich

10,8

6,4

9,1

5,4

(72)Železo a ocel

8,2

5,2

11,6

6,9

(85)Elektrické stroje a zařízení

8,1

5,2

8,7

5,2

(61)Oblečení, módní doplňky/

tkaný textil

8,8

5,6

6,3

3,7

(27) Minerální paliva a oleje

4,3

2,7

4,4

2,6

(73)Výrobky z železa a oceli

5,6

3,6

6,5

3,9

Drahokamy, drahocenné kovy

6,0

3,8

7,2

4,3

(39)Plasty a výrobky z nich

5,5

3,6

6

3,6

Zdroj: Turkstat a dopočty GK

 

Aktuálně nejdůležitějším tureckým průmyslovým odvětvím je automobilový průmysl, který svým podílem na exportu v posledních letech nahrazuje tradiční textilní a oděvní produkci. Vývoz v tomto sektoru v roce 2018 představoval více než 18% celkového exportu země a dosáhl hodnoty přibližně 27 mld. USD (nárůst o 3 mld. USD). Textilní průmysl (tkaný i netkaný textil) vykázal na vývozní straně objem ve výši celkem přes 15 mld. USD a stále se řadí mezi páteřní exportní odvětví. Významným vývozním artiklem jsou dále strojírenské výrobky včetně bojlerů a jejich dílů, jichž se vyvezlo v hodnotě 12,4 mld. USD ve sledovaném období.

Nejvyšší importní potřebu vykazuje oblast průmyslové výroby. Sektor stále poptává zboží v objemu více jak 84% celkové hodnoty dovážených produktů.

V tureckém importu se výrazněji navýšil dovoz minerálních paliv, dle tureckého statistického úřadu došlo k navýšení o 15,6%, další nárůst byl zaznamenán u organických chemikálií (10,9%) a u železa a oceli (9,8%). Naopak nejvyšší propad byl zaznamenán u určitých typů elektrických zařízení, kde došlo ke snížení až o 21,9%.

 

 

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

V současnosti funguje v Turecku 19 zón volného obchodu. Hodnota obchodu realizovaného v roce 2018 prostřednictvím zón volného obchodu (ZVO) v Turecku činila 17,3 mld. USD, z tohoto objemu země EU 6,4 mld. USD. Ve srovnání s rokem 2016 došlo ke snížení  o 2,1 mld. USD. Aktuálně je v ZVO aktivních 2025 firem z toho je 530 firem zahraničních. Zóny volného obchodu aktuálně poskytují pracovní příležitost pro cca 54 tis. zaměstnanců.

Objem obchodu realizovaného v 5 nejvýznamnějších ZVO  2015,  2016, 2017,2018 (v tis.USD)

Zóny volného obchodu

2015

2016

2017

2018

 

 

 

 

 

Aegean

3.878.767

4.075.581

4.327.519

4 425 236

Istanbul Industry & Trade

2.939.480

2.768.535

3.096.670

2 879 421

Mersin

3.389.099

2.856.284

2.935.266

2 895 352

Europe

2.338.770

1.972.380

2.030.141

2 033 122

Bursa

1.746.803

1.835.456

1.766.078

1 856 632

Problematiku zón volného obchodu v Turecku upravuje zákon č. 3218 z 6. 6. 1985, který byl novelizován zákonem č. 5946, jenž vstoupil v platnost 22. 4. 2010. V zemi existuje celkem 19 zón, které jsou většinou umístěny v blízkosti hlavních přístavů u Středozemního, Černého a Egejského moře. Jejich seznam včetně adres a webových stránek je uveden na webové stránce Ministerstva obchodu https://www.ticaret.gov.tr/  (v části Legislation/Free zones/) a kromě toho je zde uvedená stručná charakteristika a statistická data o obchodu realizovaném via tyto zóny.

Mezi výhody, které volné zóny zaručují, patří 100 % osvobození od cel, úleva od korporátní daně, úlevy týkající se firemních odvodů, zaměstnávaných osob apod. Neexistují zde žádné restrikce pro repatriaci zisku. Zájemci o podnikání v zónách se mohou obrátit na vládní agenturu na podporu investic ISPAT (Investment Support and Promotion Agency of Turkey), která má své kanceláře jak v Turecku (Ankara, Istanbul), tak v 15 zemích světa (nikoliv v ČR). Další užitečné informace poskytují v několika světových jazycích její internetové stránky www.invest.gov.tr.

Technologické parky

Cílem projektů TDZ (Technology Development Zones – Technoparks) je podpora R&D aktivit a hledání atraktivních investorů v oblasti high-tech. V současnosti je v Turecku aktivních 50 TDZ, dalších 13 je schváleno a v současnosti jsou v procesu stavebních úprav.

Výhody pro investory:

  • osvobození od různých typů daní do roku 2023
  • zaměstnanci TDZ mají daňové úlevy
  • turecká vláda bude přispívat na platbu sociálního pojištění zaměstnanců do konce roku 2023
  • další celní a daňové výhody při vývozu nových produktů

Průmyslové zóny

V současnosti je oficiálně schváleno v Turecku 284 tzv. OIZ (Organized Industrial Zones), z nichž je 215 plně funkčních a 69 ve výstavbě.

Výhody pro investory:

-pozemek je prodáván bez DPH

-výjimky a výhody z daňových plateb, které se týkají nemovitostí

- výhodná cena dodávek vody, energií a telekomunikačních poplatků

- daňové výhody v různých oblastech dle zaměření investora

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Turecko se stalo v roce 2018 druhým největším příjemcem přímých zahraničních investic v západní Asii za Izraelem. Po dosažení rekordně vysokého FDI (22 miliard USD) v roce 2007 se příliv přímých zahraničních investic do Turecka snížil. FDI dosáhly v roce 2016 výše 13,3 mld. USD, v roce 2017 klesly na 10,8 mld. USD, aby se v roce 2018 vrátily zpět na úroveň 13,1mld USD. Největší skupinou investorů v Turecku jsou členské státy EU, jejichž investice tvoří 65% celkových přímých investic do Turecka v roce 2018.

Turecko přijalo řadu legislativních reforem, které mají usnadnit přijímání zahraničních investic. Současně jako ukázka úsilí o přilákání zahraničních investorů byla posílena role Turecké agentury pro podporu investic (ISPAT).

K faktorům, které brání rozvoji přímých zahraničních investic, patří politická nestabilita (pokus o státní převrat v roce 2016), měnová krize (srpen 2018, což snížilo hodnotu turecké liry na rekordní minima), inflace (vzrostla na nová maxima v návaznosti na měnovou krizi), blízkost konfliktů na Blízkém východě. Turecko bylo Světovou bankou zařazeno na 43. místo ze 190 ekonomik (ve srovnání s rokem 2018 posun vzhůru o 17 pozic).

Hlavní investoři 2018:

Země

% 2018

 

Investiční sektor

% 2018

Nizozemí

18,2

 

Reality

44,8

Itálie

15,4

 

Výroba, továrny

14,0

Rakousko

14,1

 

Finance a pojištění

10,2

Velká Británie

11,4

 

Energetika

7,3

USA

9,1

 

Doprava a sklady

3,9

Německo

9,0

 

 

Ázerbajdžán

8,0

 

 

Francie

7,8

 

 

Zahraniční investoři vyhlíží strukturální změny, jejichž potřeba je obecně uznávaná a zahraničními investory očekávaná. Turecko nezbytně potřebuje zahraniční kapitál, aby udrželo tempo investic do domácí ekonomiky, jelikož domácí zdroje nestačí. Turecko zůstává stále závislé na krátkodobých investicích, kterými z větší části splácí vysoký schodek běžného účtu platební bilance.

Pro tureckou ekonomiku bude v příštích letech důležité postavit hospodářský růst na  sofistikovanějších zdrojích – využívání moderních technologií, inovativních procesů, žádoucí je zvýšení produktivity práce a snížení množství zásahů státu do fungování vnitřního tureckého trhu.

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Turecko nabízí v některých sektorech zajímavé podmínky zahraničním investorům, a to zejména vzhledem ke své geografické poloze, rozsáhlé a relativně levné pracovní síle, přírodním zdrojům a potenciálu regionálního trhu s přesahem na třetí trhy (Blízký východ, turkické republiky, země Zálivu apod.). Potenciál jejich využití je však spjat i s vnímáním právního prostředí v zemi.

Zákon upravující vstup zahraničního kapitálu do země poskytuje zahraničním investorům stejná práva a povinnosti jako domácímu kapitálu a současně garantuje převod zisků, poplatků a honorářů stejně jako repatriaci kapitálu pro případ likvidace nebo prodeje. K tomu se přidávají nepřímé garance vyplývající z členství země v mezinárodních organizacích typu OECD a v neposlední řadě i četné bilaterální dohody o podpoře a ochraně investic. V poslední době však globální i vnitrostátní situace výrazně zvyšuje volatilitu turecké ekonomiky, včetně zvýšení rizika pro dlouhodobé investice (viz. kapitola 1.3)

Turecko dnes láká investory na tyto hlavní faktory:

  1. rostoucí HDP
  2. obyvatelstvo (80 mil. mladá populace)
  3. kvalifikované pracovní síly
  4. Celní unie s EU a globálně otevřená ekonomika
  5. infrastruktura
  6. poloha země
  7. energetický koridor a terminál pro Evropu
  8. silný vnitřní trh

V roce 2012 vstoupila v platnost Dohoda o vzájemné ochraně a podpoře investic. Dohoda splečně s dalšími zákony a ujednáními EU představuje významný dokument pro české investory. Turecká legislativa nepředepisuje povinné rozdělení podílů na společnosti ani nevyžaduje participaci tureckého subjektu. Zahraniční subjekty mohou žádat o snížení, resp. exempci, z daňového zákona (Corporate Income Tax Law). Podrobné informace a návod k jednání s byrokratickým aparátem v této záležitosti poskytne Státní agentura na podporu investic „ISPAT“ www.invest.gov.tr.

Investice do rozvojových programů složitějšího jihovýchodu a východu země skýtají zajímavé pobídky pro investory, jde např. o pobídky daňového charakteru, nižší ceny pozemků, jakož i snížení sociálního a zdravotního pojištění zaměstnanců, redukce korporátní daně apod. Materiály k pobídkám, statistické informace, přehledy zahraničních investorů a další podrobné informace k oblasti přímých zahraničních investic (FDI) v Turecku obsahují internetové stránky Ministerstva financí (www.treasury.gov.tr), Ministerstva hospodářství (www.economi.gov.tr) a rovněž Státní agentury na podporu investic „ISPAT“ www.invest.gov.tr (obdoba českého Czech Invest), kde lze nalézt praktické informace pro investory včetně popisu některých úspěšných investic a aktuálních pobídek. Systém pobídek platí stejně jak pro zahraniční, tak i domácí investory

 

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: