Uzbekistán: Zahraniční obchod a investice

17. 5. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Taškentu (Uzbekistán)

Ekonomika UZ je relativně stabilní, rostla i v nepříznivých podmínkách ekonomické krize v postsovětské Střední Asii. Podle dat Světové banky je UZ jednou z pouze 11 zemí světa, jejichž HDP za posledních 20 let stabilně rostl v průměru o nejméně 5 % ročně. Ekonomika stojí na těžbě nerostných surovin, zejména zlata, ropy a zemního plynu a zemědělství s převahou pěstování bavlny.

 

Nezanedbatelný příjem pro ekonomiku země představují remitendy uzbecké diaspory pracující v Rusku. Podle údajů ruské centrální banky představuje objem finančních prostředků zaslaných v r. 2018 uzbeckými občany zpátky do Uzbekistánu 3,6 mld. USD, tj. 4,6 % HDP.

 

Změny ekonomických pravidel v zemi se začaly rovněž projevovat postupným nárůstem zahraničních investic. V r. 2017 dosáhl nárůst přímých zahraničních investic (PZI) 4,2 mld. USD a pozitivní trend pokračoval i v r. 2018, když dosáhl příliv PZI do Uzbekistánu 2 mld. USD. Celkový objem PZI představuje 9,2 mld. USD, tj. 13,5 % HDP.

 

Výhled dalšího ekonomického vývoje bude záviset od vývoje hodnoty exportu, především od hlavních exportních komodit – zlata, bavlny, mědi a ropných výrobků.

 

 

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Vývoj zahraničního obchodu Uzbekistánu za období 2014–2018
 

2014

2015

2016

2017

2018

Vývoz (mil. USD) 7 210,4 6 447,2 7 622,3 8 721,5 8 444,0
Dovoz (mil. USD) 13 681,9 10 717,7 9 813,1 12 048,3 16 762,3
Saldo (mil. USD) -6 471,5 -4 270,5 - 2 190,8 - 3 326,8 8 318,3

Zdroj: International Trade Centre

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Největší obchodní partneři Uzbekistánu z hlediska jeho vývozu v r. 2018 (mil. USD)

Dovozci z Uzbekistánu

2014

2015

2016

2017

2018

Celkem

7 210,4

6 447,2

7 622,3

8 721,5

8 444, 0

z toho:

EU 28

340,6 278,1 190,0

229,8

195,4

Polsko

27,8 24,2 25,7

42,7

44,1

Německo

49,7 20,2 27,5

27,3

32,0

Estonsko 1,2 1,0 2,3

2,2

26,0

Itálie

47,1 5,8 15,8

31,9

20,1

Lotyšsko

11,9 10,1 8,9

9,1

11,3

Francie 131,8 177,3 66,1

52,0

10,8

Litva

10,3 4,9 4,1 7,5 9,7
Nizozemsko 9,5 3,8 5,9

15,0

9,2

Belgie 10,1 7,9 6,9

7,1

7,3

Česká repubika

6,9 5,2 5,1

5,3

4,2

Největší obchodní partneři Uzbekistánu z hlediska jeho dovozu v r. 2018 (mln. USD)

Vývozci do Uzbekistánu

2014 2015 2016

2017

2018

Celkem

13 681,9 10 717,7 9 813,1

12 048,3

16 762,3

z toho:

EU 28

2 079,4 1 708,0 1 665,9

1 905,2

2 609,3

Německo

671,1 478,9 500,4

666,0

807,9

Itálie

197,5 154,2 194,6 191,0 378,8
Litva 133,2 123,5 124,1

148,6

212,4

Nizozemsko

124,4 92,7 74,6

102,3

197,2

polsko

134,9 111,3 86,5

78,7

189,1

Francie

136,6 118,6 106,2

91,0

142,4

Rakousko

116,9 105,5 40,6

46,7

101,5

Belgie 52,9 48,2 46,7

71,1

83,5

Lotyšsko

65,0 62,9 94,5

92,8

83,2

Španělsko 34,3 72,9 79,3 76,5 58,1
Maďarsko 59,2 42,0 37,8

56,9

47,3

Česká repubika

77,3

61,4

68,8

69,9

45,3

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Nejvíce zastoupené položky v dovozu do Uzbekistánu v letech 2014–2018 (mil. USD)

Kód HS2

Označení zboží dle HS

2014

2015

2016

2017

2018

 

Celkem

13 681,9

10 717,7

9 813,1

12 048,3 16 762,3

84

Kotle, stroje a mechanická zařízení

2 547,2

2 034,6

1 819,2 2 317,2 3 907,9

87

Vozidla jiná než kolejová, jejich části a součásti

1 597,8

1 005,6

850,8 1 090,4 1 984,0

72

Železo a ocel

806,2 598,8 535,5 916,1 1 287,6
85 Nerostná paliva, min. oleje; živičné látky; min.vosky 1 021,5 824,5 719,2 743,7 1 067,3
27 El.stroje, přístr. a zaříení pro záznam a reprodukci 737,6 621,2 477,0 709,1 768 1
73 Výrobky ze železa nebo oceli 630,4 349,9 340,6 457,0 696,8
30

Farmaceutické výrobky

680,9 636,7 567,8 583,8 606,0

39

Plasty a výrobky z nich

528,8 623,8 559,9 556,5 602,6

44

Dřevo a dřevěné výrobky; dřevěné uhlí 

640,9 361,0 304,9 400,1 543,9

10

Obiloviny

173,1 262,7 220,6 213,7 321,3
90 Přístroje optické, fotograf., kinem., lékař., chirurg. 235,2 187,5 262,2 262,3 281,0
94 Nábytek lůžkoviny svítidla stavby montované 121,1 96,1 118,4 136,3 265,5
88 Letadla, kosmické lodě, jejich součásti 152,7 100,2 307,5 159,1 261,5
40 Kaučuk a výrobky z něj 267,4 178,3 166,6 206,7 234,6
17 Cukr a cukrovinky 36,8 10,2 17,7 79,1 234,1
15 Tuky oleje živočišné rostlinné pokrmové vosky 262,5 194,0 229,7 214,2 224,6
Nejvíce zastoupené položky ve vývozu z Uzbekistánu v letech 2014–2018 (mil. USD)
Kód HS2 Označení zboží dle HS 2014 2015 2016 2017 2018
  Celkem

7 210,4

6 447,2

7 622,3

8 721,5 8 444,0

71

Drahé kovy

1 445,4 1 935,2 2 900,4 3 761,6 2 598,6
27 Paliva oleje a výrobky látky živičné vosk

1 473,3

667,1 835,7 788,4 1 683,6

52

Bavlna 955,1 1 133,1 793,2 907,3 931,3

74

Měď a výrobky z mědi

598,0 570,2 456,0 586,7 580,9

08

Ovoce ořechy jedle slupky citr plodů melounů

349,2 265,4 397,2 463,1 526,0

39

Plasty a výrobky z nich 52,6 46,0 427,0 479,6 490,4
61

Oděvy doplňky oděvní pletené háčkované

178,4 153,0 189,5 246,7 244,1
07

Zelenina rostliny hlízy kořeny poživatelné

218,2 175,8 182,9 164,3 198,1
79

Zinek a výrobky ze zinku

116,0 106,9 134,9 190,2 162,9
31 Hnojiva 139,4 155,0 98,6 162,4 153,0
28

Výrobky chemické sloučeniny kovů zemin prvky

382,0 463,5 324,0 191,3 131,7

60

Pletené nebo háčkované textili

33,6 46,0 67,3 52,9 66,1
85 Elektrické stroje, přístroje a zařízení a jejich části a součásti 69,0 37,6 43,0 52,1 49,0
87 Vozidla motorová traktory kola aj vozidla 473,5 55,0 32,7 148,1 44,7
63

Zhotovené textilní výrobky; soupravy; oděvy

10,4 9,4 18,2 29,5 33,5

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Skutečné zóny volného obchodu v Uzbekistánu neexistují, i když existuje zákon číslo 220 – I z 25. dubna 1996 o svobodných ekonomických zónách. Podle tohoto zákona se mohou jako svobodné ekonomické zóny vytvářet konsignační sklady, svobodné celní zóny a zóny pro výrobu, balení, třídění a skladování potravin. Tyto zóny mohou vznikat na pohraničních přechodech, letištích a železničních pohraničních stanicích, ale i ve vnitrozemí.

V souladu s výnosem prezidenta číslo 3594 z 11. 4. 2005 došlo k rozsáhlé úpravě úlev pro zahraniční investory, pokud se rozhodnou podnikat v oblastech podle toho výnosu. Jedná se o: Republiku Karakalpakstan, oblasti Džizackou, Kaškadarjinskou, Syrdarjinskou, Surchandarjinskou a Chorézmskou a dále o vesnice oblastí Navoiské, Andižanské, Namangamské a Ferganské oblasti. Zahraniční investoři jsou osvobozeni od daní, viz kapitola Daňový systém. Kromě toho výnos stanoví další úlevy. Tím došlo k vytvoření jakýchsi „quasisvobodných“ zón.

Následně byly na základě příslušných výnosů prezidenta Republiky Uzbekistán vytvořeny:

  • Zvláštní průmyslová zóna Džizak (18. 3. 2013)
  • Zvláštní průmyslová zóna Angren v Taškentské oblasti (13. 4. 2012)
  • Volná průmyslová a ekonomická zóna Navoi (2. 12. 2008)

Výnosem o opatřeních pro aktivizaci činnosti svobodných ekonomických zón, který koncem října 2016 podepsal prezident Uzbekistánu Šavkat Mirzijojev, se statut dosavadních průmyslových zón mění na svobodné ekonomické zóny. Opatření se vztahuje na doposud existující tři průmyslové zóny, a to v Navoji a Džizzaku na jihovýchodě Uzbekistánu a v Angrenu ležícím v severovýchodní části země.

Výnos stanovuje vytvoření jednotného legislativního modelu pro všechny svobodné ekonomické zóny, a to zejména formou sjednoceného systému daňových a celních úlev a preferencí. Cílem je zejména přilákání přímých zahraničních investic zaměřených na zakládání výrob využívajících moderní technologie. V praxi to znamená, že Uzbekistán znevýhodňuje dovoz v jiných zemích již dříve používaných technologických zařízení a naopak podporuje dovoz úplně nových výrobních prostředků. Důraz se klade i na rozvoj výrobní, komunikační, dopravní a sociální infrastruktury.

Podstatnou změnou přinášející investorům do svobodných ekonomických zón nové fiskální výhody je, že se předpokládá jejich osvobození od pozemkové daně, daně z nemovitostí,  daně z příjmu a dovozních cel (s výjimkou poplatků za celní odbavení) na zařízení, suroviny a komponenty dovážené pro potřeby výroby. Tyto výhody budou v závislosti na hodnotě investic poskytovány na 3 roky při investicích v rozmezí 300 tis. USD až 3 milionů USD, na 5 let při investování 3 až 5 milionů USD, 7 let při 5 až 7 milionech USD a 10 let při investicích za 7 až 10 milionů USD.

V roce 2017 byly vytvořeny další SEZ Gižduvan na jihu, Urgut na jihovýchodě a Kokand na východě země. Byly kromě toho vytvořeny farmaceutické SEZ v různých oblastech Uzbekistánu (Nukus, Zamin, Kosonsoj, Sirdarjo, Bojsun, Parkent). Činnost uvedených SEZ je v mnoha případech zaměřena na výrobu využívající přírodní zdroje v odpovídajících regionech. Příkladem je pěstování léčivých rostlin pro farmaceutický průmysl v regionu Zamin.  

Dřívější schvalování kontraktů na dovozy do SEZ Státním výboru pro investice bylo od 1. 11. 2017 zrušeno. Od prosince 2017 se rovněž změnila forma koordinace činnosti svobodných ekonomických zón. Byla vytvořena Republikánská rada pro koordinaci činnosti, jíž jsou podřízeny místní administrativní rady.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Příme zahraniční investice (mil. USD)

2013

686,0

2014

751,4

2015

1 068,0

2016

2 669,0

2017

2 395,0

2018

624,0

Za období let 2003–2017 se v Uzbekistánu realizovalo 270 FDI projektů v celkové hodnotě 30 mld. USD, díky nimž bylo vytvořeno 60 tis. pracovních míst. Mezi největší zahraniční investory patří společnosti LUKOIL, Oxus Gold, Gazprom, Daewoo, General Motors, Indorama, China National Petroleum, China International Trust & Investment, Teliasonera, VimpelCom.

V roce 2016 počet realizovaných FDI projektů dosáhl 85 v hodnotě 2,7 mld. USD. Největší částka investic byla směřována do 14 FDI projektů v hodnotě 2,1 mld. USD v energetickém sektoru. Mezi největší zahraniční investory patří společnosti LUKOIL (879 mil. USD), jihoafrická SASOL a malajsijská Petronas (dohromady 378 mil. USD), americký General Motors (dříve jihokorejské Daewoo, 1 mld. USD) a Hyundai Engineering (0,3 mld. USD).

Celková hodnota realizovaných přímých zahraničních investic (PZI) do Uzbekistánu v roce 2018 představovala 624,0 mil. USD.  Prudký pokles investic v roce 2018 byl způsoben zvýšením objemů repatriace investic (1 mld. USD, 2018, a 524 mil. USD, 2017). 

Hlavními investory jsou USA, Turecko, Jižní Korea, SRN, Rusko a Japonsko. Nejvýznamnějšími odvětvími z hlediska PZI jsou lehký průmysl, zdravotnictví, stavebnictví a těžební průmysl, kde bylo realizováno 89 projektů v hodnotě 25 mld. USD.

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Dosavadní podmínky pro zahraniční investory v Uzbekistánu nebyly dost příznivé. Přístup k problematice jednotné efektivní investiční politiky v zemi se ale v poslední době postupně mění, o čemž svědčí zřízení Státního výboru Republiky Uzbekistán pro investice, a to výnosem prezidenta Republiky Uzbekistán z 31. března 2017.

Do působnosti výboru patří zejména:

  • tvorba a provádění jednotné státní investiční politiky, přilákání zahraničních investic, podpora podniků se zahraniční majetkovou účastí
  • další zdokonalování normativní právní báze v oblasti přilákání zahraničních investic
  • monitorování státních ročních investičních programů a zavedení jednotné databáze investičních návrhů
  • koordinace činnosti subjektů státních a hospodářských správ, poradců obchodně-ekonomických úseků ambasád a zastupitelských úřadů RUz
  • účast na přípravě a podepsání dohod Uzbekistánu se zahraničními zeměmi, mezinárodními finančními institucemi aj.
  • kontrolování realizace investičních projektů, aktivity podniků se zahraniční majetkovou účastí a investorů ve věci splnění svých povinností
  • podání návrhů na směřování přilákaných investic pro patřičné projekty
  • uspořádání mezinárodních investičních konferencí, seminářů, fór v Uzbekistánu i v zahraničí
  • účast na výběrových řízeních a tendrech v rámci investičních projektů
  • vyšetření cenových parametrů a registrace smluv o dovozu, projektů „na klíč“ a na nákup zařízení v rámci investičních projektů
  • akreditace zastupitelstev zahraničních firem a organizací

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: