V Brně se inovacím daří, říká ředitel TITC a Biology parku Michal Burian



Vědeckotechnické parky (VTP nebo také „vétépečka“) jsou v poslední době středem ohnivých diskusí. Veřejnost i hodně odborníků je pokládá především za nefunkční předražené budovy určené primárně k odčerpání dotací z Bruselu. Co vy na to?
Někde mají možná pravdu – prázdnými místnostmi pobíhají myši a investoři čekají, až uplyne lhůta udržitelnosti jejich projektu, během níž zde nic než věda, výzkum a inovace být konáno nesmí. Poté už mají připravená zcela jiná využití: kanceláře, hotely, školy apod.

V některých případech se zřejmě skutečně daří „odklonit“ původní areály vétépéček k jiným účelům, čemuž se dotační orgán samozřejmě aktivně snaží zabránit. Někdy jde zas možná spíš o špatně vymyšlený projekt – třeba u VTP v Jihlavě, kterému citelně chybí blízkost nějaké vysoké školy. Jindy je však neúspěch asi jen dočasný, jako třeba v případě Pardubic, kde po prvém „krachu“ nabrali druhý dech.

Čím vlastně parky přispívají k rozvoji ekonomiky, v jakém ohledu jsou nenahraditelné?
Vědeckotechnický park je skvělá myšlenka, ne nadarmo se těmto institucím říká „inkubátory“ nápadů. Tatínek vědec, maminka podnikatelka – a dítko při troše štěstí roste jako otesánek. I proto, že tady v inkubátoru má pro růst ideální podmínky: táta vědec ho nemusí hned v první fázi prodávat do světa, může si dovolit „luxus“ testování a třeba i zkušební výroby. Parky tohoto typu ostatně vyrůstají ve všech rozvinutých zemích světa. Třeba v Číně nebo v Rusku mívají i více než 50 tisíc metrů čtverečních plochy.

Tady v Brně jsou sice vaše dva VTP co do plochy skromnější, ale co do úspěšnosti vysoce vyčnívají nad průměr. Jak se vám to povedlo?
Naší základní myšlenkou bylo překonat dvě velká „l“. Jsou to lakota ze strany podnikatelů a lenost ze strany akademiků. Když se tohle povede – a nám se to zatím aspoň v některých konkrétních případech daří – věci jdou rychle od ruky a problémy se řeší za pochodu. Netajíme, že nám přitom k realizaci VTP pomáhaly i prověřené vzory nejen z Česka. Tady v Brně provozujeme od roku 2015 dva objekty. Oba jsou lokalizované v kampusech brněnských univerzit – první v areálu Vysokého učení technického, druhý u Masarykovy univerzity; vždy v těsné blízkosti výzkumných center excelence CEITEC. Školy jsou našimi významnými partnery, bez kterých by tyto projekty nemohly vzniknout ani plnit svoji hlavní úlohu.

První VTP se správně jmenuje TITC – Technology Innovation Transfer Chamber  a je zaměřen na inovace spojené s technickými obory (stavebnictví, strojírenství, IT nebo elektrotechnika). Druhý objekt je Biology Park, orientovaný spíše na biologický a lékařský výzkum a vývoj. Také proto tu máme specificky připravené prostory a laboratoře.

Předem se připravit na potřeby možných klientů byl nepochybně velmi prozíravý tah…
To určitě. Už předem jsme předpokládali, co bude ve kterém parku zapotřebí. Proto máme v TITC spíše menší prostory, občas sloužící pro potřeby „one-man show“, zatímco v Biology Parku jsou to individuální sekce o ploše cca 500 metrů čtverečních, velmi dobře vyhovující požadavku soukromí a zabezpečení činnosti našich klientů.

Můžeme také nabídnout nejrůznější pracovní prostředí: třeba právě dnes se do těžkých laboratoří TITC instalují průmysloví roboti, na kterých bude jeden z našich klientů testovat nový software a dále je inovovat. V Biology Parku zas nabízíme superčisté prostředí, kde se dají vyvíjet například nová léčiva, nebo laboratoře aktuálně sloužící pro výzkum v oblasti translační či reprodukční medicíny.

Na kolik oba tyto areály, které mají dohromady skoro osm tisíc metrů čtverečních pronajímatelné plochy kanceláří a laboratoří, vlastně přišly?
Celkem jde o necelých osm set milionů korun. Zhruba 430 milionů korun, tvořících šedesát procent všech uznatelných nákladů projektu, pochází z fondů EU, zbytek jsou vlastní zdroje a bankovní úvěry. Mimochodem právě teď je období, kdy se u nás pravidelně střídají auditní kontroly. Jedná se o vícestupňové kontroly využití a hospodárnosti nakládání s dotačními penězi. U obou parků již obsazenost dosáhla úrovně nad 80 procent, což je skvělé.

A co následné služby?
Naše VTP nejsou jen obyčejné kancelářské budovy, ale objekty s přidanou hodnotou, které mají sloužit hlavně inovacím. To však samozřejmě mohou využít jen subjekty, které splňují předepsaná kritéria. Těm pak my poskytujeme další služby, s nimiž nám významně pomáhá Krajská hospodářská komora jižní Moravy, která byla i hlavním iniciátorem vzniku těchto dvou VTP.

Jedná se převážně o poradenství, zajištění financování, zapojení do jiných projektů, společný marketing a účast na seminářích nebo praktických workshopech. Nestaráme se tak jen o „světlo a teplo“, ale i o možnosti dalšího rozvoje našich nájemníků. Do budoucna přemýšlíme rovněž o zřizování relaxačních zón (ping-pong, kulečník, posilovna) a podobně. Tak daleko ale ještě nejsme. Nezapomeňme také na to, že naše vétépéčka už dosáhla jistých úspěchů, za které považujeme například získání akreditace Společnosti vědeckotechnických parků ČR v případě TITC nebo titul Stavba roku 2015 Jihomoravského kraje pro Biology Park, a tak i jejich adresa je známkou prestiže.

Není jedním z užitečných „vedlejších efektů“ samotný fakt, že se tu scházejí schopní lidé z různých oborů?
Spontánně synergické efekty jsou samozřejmě také jedním z faktorů, kterými vétépéčka přispívají k podnikatelské úspěšnosti svých klientů. Snažíme se, aby u nás zasídlené firmy a startupy (těch je asi třetina) sdílely řadu služeb a prostorů – od tisku přes kuchyňky až třeba po zasedací místnosti. Jednak tím ušetří náklady a jednak se dostanou do kontaktu lidé, kteří by se jinak nejvýš tak pozdravili. Teď si však spolu dají kávu, chvilku pohovoří – a už se může vynořit nápad nebo myšlenka. Není proto výjimkou, že u nás některé větší firmy mají jen malou kancelář zabývající se výzkumem a vývojem prostě proto, aby byly „u zdroje“, přestože jinak sídlí jinde.

Brno vždy bylo „podnikatelským rájem“ – říkalo se mu moravský Manchester, vzkvétal tu strojírenský průmysl. Vrátí se někdy tyhle časy?
Brno má skvělé podnikatelské tradice – třeba právě zdejší textil a strojírenství bývaly světoznámé. Privatizace počátkem 90. let ale takřka vše roztříštila, jen málo firem (Mosilana, Zetor) se pokouší znovu vrátit na své staré pozice. Mimochodem stále je zde větší nezaměstnanost, než představuje celostátní průměr, obvykle tak o dvě procenta.

Jihomoravský kraj není vysloveným turistickým hitem a nemá ani nerostné suroviny jako třeba Ostravsko, což si včas uvědomili i jeho političtí představitelé. O to důležitější je proto mít zde centra, kde se mohou navzájem oťukávat šikovní vědci, studenti a podnikatelé, nejlépe disponující nějakým kapitálem, a okamžitě realizovat své dobré nápady. Což vůbec není teoretická úvaha, z Brna přece vzešel IT kolos AVG, dále Y-Soft nebo v poslední době vyhledávač letenek Kiwi – ti všichni spojili své začátky s Jihomoravským inovačním centrem, průkopníkem podpory technologických firem a inovací na jižní Moravě už od roku 2001.

Studenti i podnikatelé tak mají před očima živé vzory, které by bylo dobré alespoň částečně napodobit. Vědci také vidí, jak by se mělo podnikání v jejich oboru správně dělat, a získávají tak větší možnosti přenosu výsledků svého výzkumu na trh, tedy transfer technologií a komercializace.

O služby vašich vétépéček je zájem, uvažujete o rozšíření?
Aktuálně si již Brusel distribuci peněz na budování nových VTP pečlivě hlídá, jsou oblasti, kde se už nové objekty stavět nedají. K nim patří i Jihomoravský kraj. Avšak rozšiřovat stávající vétépečka možné je. Proto chceme oba naše areály v blízké budoucnosti dále zvětšovat. Zájemců o umístění v nich je stále dost.

Zároveň chystáme také budování nových kapacit v Ostravě, kde to ještě bez problémů lze. Plánovaný nový VTP v Ostravě bude oborově zaměřený na „Smart Cities“ – tedy hledání cest efektivnějšího využití zdrojů, snížení energetické náročnosti, optimalizaci dopravy nebo snížení zátěží pro životní prostředí cestou využívání moderních technologií (od nových typů laviček přes osvětlení z LED až po inteligentní systémy řízení semaforů). Už v současné fázi projektu oslovujeme potenciální budoucí uživatele a další se nám sami hlásí. Diskutujeme teď také o možném projektu v Pardubicích, kam nás láká návaznost na chemický průmysl. Určité možnosti se snad najdou i v Praze. Zkrátka jsme otevření každému dobrému nápadu.

Pořád si ale říkám, zda mají vétépéčka opravdu nějaký zásadní smysl? Kdo třeba dával Křižíka či Ressla dohromady s továrníky?
Smysl mají. Bohužel byly v nedávné historii hromadně zrušeny resortní výzkumné ústavy, ale my přece potřebujeme, aby na základní výzkum mohl navázat výzkum aplikovaný a následný vývoj. Celý ten proces také musí skončit nějakým praktickým výstupem, nějakými penězi; vždyť máme kapitalismus. No a vétépéčka se ukazují nejjednodušší spojnicí vědy a výroby.

Převzato z časopisu Profit. Autor článku: Ivo Bartík. Foto: Hynek Glos.