V solární energetice bylo Česko světovou velmocí. Po pádu na dno začíná ožívat



Solární boom v Česku ukončený prudkým snížením dotací za výkup elektřiny z fotovoltaických panelů v roce 2010 je dodnes vnímán rozporuplně. Část politiků vnímá toto období za nezřízené pouštění žilou veřejným rozpočtům ve prospěch „solárních baronů“. Firmy, které se v oboru pohybují, však tvrdí, že Česko se tehdy stalo velmocí v oboru, který bude v dalších desetiletích výrazně formovat energetiku na celém světě.

„Jedná se o normální technologické odvětví, ve kterém Češi byli jedni z prvních a měli ideální podmínky, náskok, znalosti. Bohužel tyto zkušenosti teď můžeme zúročovat pouze jako poddodavatelé, ačkoliv jsme konečně někde my mohli být těmi vyspělejšími. Roli hegemonů průmyslu tak postupně přejali Němci, Nizozemci, Francouzi, Britové, Španělé… A my jsme opět ‚montovna‘ bez vyšší přidané hodnoty, a nemuseli jsme být. Jak typicky české…“ konstatuje Václav Kaska, jehož společnost po ukončení solárního boomu v tuzemsku našla uplatnění při budování solárních parků až ve Velké Británii.

Rozhodnutí politiků znamenající prudké snížení podpory podle odborníků slibně se rozvíjející sektor z velké části zničilo. „Po roce 2010 skončilo 75 až 80 procent firem ze zhruba 3500 až 4500 společností se stálými zaměstnanci, po roce 2013 pak ještě ubylo 15 procent přeživších firem. Ovšem dopad na celkovou zaměstnanost byl zhruba 20 000 zaměstnanců v celé České republice, měřeno i s dočasnými zaměstnanci při výstavbě,“ vypočítává Petr Maule, výkonný ředitel České fotovoltaické asociace.

Z extrému do extrému

I společnosti, které přežily, musely překonat hubené roky. „Jednoznačně. Proměna dotačních podmínek a pozastavení připojování nových elektráren na dobu skoro jednoho roku český trh takřka zmrazily. Útlum byl skutečně razantní. Z toho důvodu jsme se v té době přeorientovali na trh ve Velké Británii, kde díky zeleným bonusům panovaly ideální podmínky a fotovoltaika zažívala boom. Český trh jsme nicméně neopustili. Po celou dobu jsme poskytovali servis stávajícím zákazníkům a v menším objemu jsme instalovali i nové elektrárny,“ podotýká Jaroslav Šuvarský, jednatel společnosti S-Power Energies.      

Podle firem z oboru šlo Česko při podpoře fotovoltaiky tou nejhorší cestou, tedy z jedné krajnosti do druhé. „Ve většině států EU k této problematice přistoupili rozumněji, tedy neměli extrémně vysoké dotované výkupní ceny a pak ze dne na den zrušení celého odvětví,“ zmiňuje Václav Kaska.

Po mnoha hubených letech přinesly obrat k lepšímu v oboru současné dotační podpory, především program Nová zelená úsporám Ministerstva životního prostředí. „S programem Nová zelená úsporám v roce 2016 se zdejší trh naplno resuscitoval,“ oceňuje Jaroslav Šuvarský. Dříve fotovoltaika vydělávala, dnes šetří

Přesto je porovnání obou období složitější. „V domácím sektoru se dá mluvit o podobné intenzitě výstavby jako před rokem 2010. Rozdíl je ovšem v motivaci zájemců. Zatímco před rokem 2010 díky tehdejší formě podpory střešní fotovoltaika představovala efektivní způsob, jak vydělat – platil zákon ‚čím větší elektrárna, tím větší podpora a tím větší výdělek‘. Dnes je systém nastaven tak, aby domácnostem ušetřil náklady, nikoli zvyšoval výdělky,“ zmiňuje Jaroslav Šuvarský.

Se současnými podmínkami je spokojený. „Dotační program má jasně stanovené limity, je dokonale transparentní a vytváří stabilní a pro všechny férové podmínky. To je nepochybně správně. I díky tomu zde vznikl konstantně se rozvíjející byznys,“ doplňuje Jaroslav Šuvarský.

Odráží se to i na rostoucím počtu zakázek v jeho společnosti. „Aktuální poptávka je vysoká a stále roste. V S-Power Energies jsme loni instalovali přes 400 střešních elektráren, což bylo nejvíce na trhu. Letos cílíme na dvojnásobek. Konkurenční společnosti svá čísla tolik neventilují. Mám za to, že ostatní hráči nerostou takovým tempem jako my,“ porovnává Jaroslav Šuvarský.

Návrat? Neplánujeme!

Na druhou stranu firmy, které kvůli propadu místní trh úplně opustily, zatím návrat neplánují. „Zatím se nám nevyplatí přesunout aktivity zpět do ČR,“ reaguje Václav Kaska.

Nynější boom se od toho skončeného před osmi lety výrazně liší. „Nově jsou podporovány fotovoltaické systémy (FVS) pouze investiční podporou zpětně po postavení FVS,“ popisuje Petr Maule. Vznikají tak podle něj především malé solární elektrárny. I když je současná návratnost těchto malých střešních elektráren bez dotace 15 až 16 let, většina zájemců podle něj nechce o instalaci bez dotace slyšet. „To vyvolává velké administrativní požadavky na přípravu projektů, takže se u mnohých firem spíše papíruje než staví – což určitě není dobře,“ doplňuje Petr Maule. S podporou se návratnost zkrátí na 10 až 11 let.

Snahou ČFA je podle něj v novém dotačním období Nová zelená úsporám připravit zjednodušení. „Aby byl systém v zásadě možný prověřit již na základě v žádosti uvedených skutečností – tedy spotřebitelských profilů domácností podle počtu osob, vybavení domácnosti a podobně. Aby se obecně podmínky pro další etapu spíše otevíraly a nedával se prostor pro tvorbu špatných a falešných energetických posudků v této oblasti,“ zmiňuje Petr Maule.

Na rozdíl od domácností vznikají větší solární elektrárny ve firemní sféře. „Hodnotíme proto velice kladně zavedení dotačních programů OP PIK od ministerstva průmyslu a obchodu, speciálně pro velká fotovoltaická řešení, zapadající do podnikových energetických systémů, navíc i včetně velkokapacitních akumulátorů. Právě chytrá firemní FVS budou dalším základem decentralizované moderní energetiky,“ zdůrazňuje Petr Maule.

Cíl: milion solárních elektráren

Věří, že se situace bude dále zlepšovat. „Na nový boom, srovnatelný s rokem 2010, se samozřejmě ještě čeká. Tím, že se investiční dotací řeší primárně úspory nakoupené elektrické energie, to není o hromadném a překotném vývoji počtu nových fotovoltaických systémů,“ podotýká Petr Maule a pokračuje: „Cílem ČFA je 1 000 000 domácností s fotovoltaikou, což jsme předpověděli v roce 2014. Tedy každý čtvrtý až pátý objekt rodinného či bytového domu bude mít svůj malý lokální a ekologický zdroj elektřiny.“

Dalším impulzem pro obnovitelné zdroje mohou být nové podmínky dotačního programu Nová zelená úsporám vyhlášené letos v září. Podporují společnou instalaci solárních panelů a tepelných čerpadel.

„Malá fotovoltaická elektrárna může pokrýt 30 až 50 procent roční spotřeby energie v domácnosti. Pokud se k ní ale navíc připojí i tepelné čerpadlo k vytápění domu, celková úspora energie bude ještě vyšší. Rozšíření dotačního programu tímto způsobem je proto velmi dobrý krok,“ říká Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie (KOZE).

Z jedné kilowatthodiny (kWh) elektrické energie „zdarma“ vyrobené solárními panely totiž domácnost díky tepelnému čerpadlu získá třeba i 5 kWh tepla.

Stoprocentní soběstačnost v létě

Díky klesajícím cenám komponentů se fotovoltaická elektrárna v současnosti stává běžným standardem na střechách rodinných domů. „Základní filozofií při pořízení fotovoltaické elektrárny pro rodinný dům bývá hlavně ušetřit co nejvíce nákladů spojených s provozem domácnosti. A pořídit si k fotovoltaice tepelné čerpadlo, které umí dům v zimě vytápět a v létě chladit, k úsporám za energie výrazně přispívá,“ dodává Tomáš Straka z Asociace pro využití tepelných čerpadel (AVTČ).

Pokud je v rodinném domě instalována fotovoltaická elektrárna i tepelné čerpadlo, pokryjí v létě solární panely až 100 procent spotřeby tepelného čerpadla, v zimních měsících pak přibližně 50 procent.

Domácnosti i firmy také stále častěji kombinují solární elektrárny s bateriemi na uchování vyrobené energie. „Fakt, že tak rozšířené fotovoltaické elektrárny nedokáží získanou energii uchovat pro další využití, byl jeden z klíčových faktorů našeho rozhodnutí se do tohoto segmentu naplno pustit,“ komentuje první kroky ve vývoji Martin Dorazil, spolumajitel a jednatel firmy FitCraft Energy vyrábějící bateriové systémy. Také akumulaci program Nová zelená úsporám podporuje.

Kromě rodinných domů nacházejí baterie stále častěji uplatnění i na chatách či chalupách, kde dokáží pokrýt až několik desítek hodin provozu domácích spotřebičů či elektroniky a osvětlení.

Dalibor Dostál