Velká Británie: Zahraniční obchod a investice

26. 7. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Londýně (Velká Británie)

Pro Spojené království, ostrovní zemi, je příznačné, že zahraniční obchod je důležitým činitelem pro fungování ekonomiky. Obchodní bilance za rok 2018 potvrzuje dlouhodobý trend - britský zahraniční obchod se zbožím je již mnoho let ve schodku a obchod se službami, zejména finančními je naopak dlouhodobě v přebytku.

Celkový deficit obchodní bilance za 12 měsíců do února 2019 rozšířil o 15,9 mld. GBP, neboť dovoz zboží i služeb byl vyšší než vývoz. Celkový schodek obchodní bilance (zboží a služby) v 1. čtvrtletí 2019 zvýšil o 5,5 mld. GBP a schodek obchodu se zbožím se zvýšil o 6,5 mld. GBP, což bylo částečně kompenzováno zvýšením přebytku obchodu se službami o 0,9 mld. GBP. Vývoz služeb za první čtvrtletí 2019 zaznamenal nulový růst, což je nejhorší výsledek britského sektoru od finanční krize v roce 2008. Za celý rok 2018 se přitom ještě zvýšil celkový export o 1% na historicky nejvyšší hodnotu 53,38 miliardy GBP, přičemž vývoz služeb vzrostl o 1,3% a vývoz zboží o 0,8%. Okolo 44% britského exportu zboží a služeb nadále směřuje do EU (zatímco do USA 4x méně).

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 

2014

2015

2016

2017

2018

2018

říjen-prosinec  

Vývoz zboží a služeb (mil. GBP)

511 654

517 446

547 590

622 063

634 062 162 544

Dovoz zboží a služeb (mil. GBP)

547 877 547 234 584 616

650 683

665 031  171 982

Saldo (mil. GBP)

-36 223 -29 788 -37 026

-28 620

- 30 969 -9 438

Zdroj: Office for National Statistics, údaje v milionech GBP

Zboží

Z hlediska objemu exportu  Británie v roce 2018 klesla na pořadí 10. největší národní exportní ekonomiky světa, ačkoliv má dlouhodobý deficit obchodní bilance. Pro rok 2018 dosáhl obchodní schodek Velké Británie výše 6,89 mld. GBP a to především hlavně díky oslabujícímu dovozu zboží ze zemí mimo EU. V prvním čtvrtletí 2019 se schodek obchodu se zbožím zvýšil o 1,3 miliardy liber se zeměmi EU a 5,2 miliardami liber se zeměmi mimo eurozónu. Rostoucí dovozy nespecifikovaného zboží (včetně neinvestičního zlata), strojů a dopravních prostředků a chemikálií byly hlavními důvody rozšíření deficitu obchodu se zbožím v prvních třech měsících do února 2019.

Zvyšování deficitu obchodní bilance i v období slabého kurzu libry může signalizovat zpomalení ekonomiky. Vliv kurzu libry na zahraniční obchod Británie je však komplexnější, neboť vysoký podíl britských importů je obchodován v zahraničních měnách, zatímco významná část britských vývozů je obchodována v librách.

Služby

Sektor služeb má dlouhodobě kladný obchodní schodek, za celý rok 2018 dosáhl úrovně 107 mld. GBP, nedokázal však vyvážit schodek britského obchodu se zbožím ve výši 138 mld. GBP.  Za první čtvrtletí roku 2019 se přebytek zvýšil se o 0,9 miliardy liber. Vývoz služeb vzrostl o 1,5 mld. GBP, zatímco dovoz služeb vzrostl o 0,6 mld. GBP. na 27,8 miliardy liber

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Hlavním obchodním partnerem UK jsou pravidelně země EU, na něž připadá 49% celkového britského zahraničního obchodu (o něco méně než polovina exportu a o něco více než polovina importu britského zboží). V roce 2018 směřovalo do zemí EU 45,56% celkového britského vývozu zboží a služeb, zatímco ze zemí EU pochází 54,44% britských dovozů. Největším národním exportním trhem pro britské zboží jsou USA (v roce 2018 směřovalo 15,7% exportu zboží – poměrně vyvážená bilance obchodu), dále pak Německo (10,4% – UK má ve vzájemném obchodě výrazný deficit bilance, DE je největším dovozcem do UK), Nizozemsko (7,6%), Francie (7,0%) Irsko (6,3%) a Čína (5,3%).

Zdroj: ONS

Britské exportní trhy (export zboží)

Země

2017 (mld. GBP)

2018 (mld. GBP)

USA

48,569

54,908

Německo

37,252

36,517

Francie

25,604

26,487

Nizozemsko

21,458

24,483

Irsko

19,678

22,211

Čína

18,531 18,511

Belgie a Lucembursko

14,102

14,539

Itálie

10,767

10,700

Španělsko 

10,464

10,388

Hongkong 

7,640

8,334

Švýcarsko

6,868

7,295

Japonsko 

6,124 

7,008

Spojené arabské emiráty

 7,292

6,857 

Jižní Korea

6,457

6,337 
Kanada 5,403 6,077 

Zdroj: ONS

Britské importní trhy (import zboží)

Země

2017 (mld. GBP)

2018 (mld. GBP)

Německo

69,505

67,985

Čína

43,140

43,973

Nizozemsko 40,879 42,175

USA 

38,915

41,937

Francie 

27,300

28,189

Belgie a Lucembursko 

25,832

26,655

Norsko

19,793

20 168

Itálie 

18,993 18,993

Španělsko

15,680 16,613

Irsko

14,993

14,115

Polsko

10,747

10,694

Japonsko

9,587

9,864

Turecko

8,148

8,586

Rusko

5,786

8,460

Indie

7,672

7,740

Zdroj: ONS

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Patnáct nejvýznamnějších vývozních komodit Velké Británie v roce 2018

Poř.

Produkty

2018 (mil. GBP)

% z celkového exportu

1

Automobily

33 274

9,5

2

Lékařské a farmaceutické produkty

24 742

7,1

3

Strojní zařízení (mechanical power generators (intermediate)

24 678

7,0

4

Surová ropa

20 201

5,8

5

Letadla

15 211

4,3

6

Rafinovaná ropa

14 048

4,0

7 Neželezné kovy kromě stříbra (non-ferrous metals) 9 551 2,7
8 Vědecké komodity (scientific instruments) 9 261 2,6

9

Ostatní elektronické výrobky (miscellaneous electrical goods)

9 222

2,6

10

Organické chemikálie

9 135

2,6

11

Ostatní výrobky

8 912

2,5 

12

Nápoje

8090

2,3

13

Obecné průmyslové stroje (velké)

8060

2,3

14

Oděvy

6972

2,0

15

Obecné průmyslové stroje (střední)

6915

2,0

Zdroj a seznam dalších komodit: Office for National Statistics

Patnáct nejvýznamnějších dovozních komodit do Velké Británie v roce 2018

Poř.

Produkty 

2017 (mil. GBP) 

% z celkového importu 

1

Automobily

32 959 6,2

2

Lékařské a farmaceutické produkty

24 672 5,0

3

Rafinovaná ropa

24 672 4,6

4

Strojní zařízení (mechanical power genertors (intermediate))

20 638 4,2

5

Oblečení

19 869 4,1
6 Surová ropa 19 678 4,0
7 Telefonní a zvukové vybavení (velké) (telecoms & sound equipment (capital)) 19 298 3,9
8 Ostatní elektronické výrobky 16 054 3,3
9 Silniční vozidla jiná než osobní auta 14 276 2,9
10 Ostatní výrobky 13 227 2,7

11

Kancelářské vybavení (velké) (office machinery (capital))

13 198 2,7

12

Různé kovové výrobky (miscellaneous metal manufactures)

12 654 2,6
13 Zelenina a ovoce 11 100 2,3
14 Plyn 10 858 2,2
15 Neželezné kovy 10 273 2,1

Zdroj a seznam dalších komodit: Office for National Statistics

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Svobodné zóny volného obchodu (tzv. "free zones") jsou vymezenými oblastmi na britském území, jež nejsou součástí celního prostoru EU. Zboží z mimo unijních zemí, které se zde případně nachází, nepodléhá celnímu řízení a tudíž se na něj ani nevztahují dovozní cla EU. Pokud je však zboží na britském území uvedeno do volného oběhu nebo použito/spotřebováno uvnitř zóny, dovozce je povinen zaplatit evropské dovozní clo, britskou DPH, případně i spotřební daň a poplatky.

 

Ve Velké Británii je v současné době v provozu pět svobodných zón  – letiště Prestwick a přístavy Liverpool, Southampton, Sheerness a Tilbury. Platí, že v těchto zónách smí být umístěno zboží mimo britského i unijního charakteru. Zmiňované zóny především slouží k uskladnění, manipulaci, popř. zpracování zboží určeného pro reexport. Přestože britské zóny volného obchodu nenabízejí žádné dodatečné tarifní výhody, poskytují širokou nabídku netarifních výhod:

  • zjednodušené celní řízení
  • cash flow výhody za účelem neplacení dovozního cla (do doby, než je zboží exportováno nebo vpuštěno do volného oběhu)
  • vysoká bezpečnost uskladněného zboží
  • potenciál pro lepší marketing a prezentaci
  • větší pružnost při určení cílové destinace pro zboží podléhající celním kvótám

V UK jsou v provozu také celní sklady, jež jsou určeny pro skladování zboží podléhajícího spotřební dani. Tyto sklady jsou používány pro skladování exportního, reexportovaného i importního zboží.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Zahraniční investice v UK (mld. GBP)

Zahraniční investice v UK

2012

2013

2014 

2015

2016

2017

Přímé investice zahraničních firem v UK

29,77

35,88

36,44

29,7

199,4

149,2

Přímé investice britských firem v zahraničí)

-7,7

28,66

-70,5

-39,3

37

38,7

Zdroj dat: Statistical Bulletin, Office for National Statistics (Summary of international investment position)


Pozn.: k datu publikování STI nebyly oficiální informace od Office of National Statistics za rok 2018 k dispozici, nejnovější souhrnná statistika z roku 2019 pokrývá jen období do roku 2017

 

Co se týká zahraničních investic, dle britského statistického úřadu zaznamenaly za poslední dva a půl roku propad o 22 mld. GBP. Sice je to dáno hlavně tím, že rekordní objem investic známý z roku 2016 vznikl zejména dokončením dvou největších a před referendem rozjednaných transakcí – převzetí skupiny SABMiller ze strany Anheuser-Busch InBev v hodnotě 79 mld. GBP (dvě třetiny objemu zahr. investic) a převzetí výrobce čipů Arm Holdings japonskou SoftBank za 24 mld. GBP (20% objemu FDI). Za celý rok 2018 počet projektů zahraničních investic v UK podle databáze fDi Markets deníku Financial Times míří k osmiletému minimu. Čísla se souvisle zhoršují od roku 2015 z 883 na 609 projektů a pokles o 1,5 mld. liber v hodnotě kapitálových investic v období 2016-2017.

Naopak investice z UK do zahraničí meziročně vzrostly o 35% v důsledku změn operací firem a směřování na evropské trhy kvůli brexitu. Podle firmy Ernst & Young je celková atraktivita britského trhu v poklesu a v červnu 2018 Francie a Německo dohnaly náskok UK v přilákaných zahraničních investicích.

Také globální kapitáloví investoři snižují ve svých portfoliích britská aktiva z obavy o vývoj po brexitu. Od referenda tak britský ekvity trh přinesl výsledek +14,6%, zatímco např. německý +34% a USA +36,4%. Z 55 velkých investičních skupin a fondů působících v UK a spravujících globálně 25 bilionů EUR již 51% posílilo své aktivity na kontinentu a 50% se chystá je tam rozvinout, ve snaze pojistit se proti negativním aspektům brexitu.

Na stranu druhou, obavy z obchodních bariér po brexitu mají i evropské firmy, z nichž mnohé z nichž pro jistotu zakládají v UK pobočky, zejména v sektoru služeb.

Z jednotlivých sektorů britské ekonomiky patří k nejhlasitějším zastáncům zachování evropského systému regulace a bezbariérového obchodu s EU i po brexitu farmaceutický průmysl, který má obavy z nutnosti provádět nákladné certifikace léků zvlášť pro trh UK a zvlášť pro vnitřní trh EU. V očekávání tvrdého brexitu se farmaceutické firmy již během roku 2018 začaly předzásobit surovinami i klíčovými hotovými léky (Sanofi, Novartis, AstraZeneca, Roche, Pfizer, Eisai), a např. AstraZeneca zahájila produkci léků i ve Švédsku.

K britským sektorům nejvíce ohroženým tvrdým brexitem patří také automobilový sektor, jehož největší část jehož produkce směřuje právě na kontinent. Investice do britského automobilového průmyslu za poslední 3 roky poklesly o 80%. Rovněž prodeje aut v UK klesají, za 1. čtvrtletí 2019 meziročně o 2,4%, navzdory tomu, že nová ekologická ultra nízkoemisní zóna (platí od dubna 2019.)

Zdroj

 

Britská vláda se snaží podpořit investice a rozvoj ekonomiky mj. i prostřednictvím návrhu nové Průmyslové strategie, která počítá s deseti pilíři, v čele s podporou investic do vědy, výzkumu a inovací, zaměřuje se na vyspělé technologie a navrhuje vytvoření „sektorových dohod“ pro globálně nejkonkurenceschopnější sektory britského průmyslu (např. sektory zdravotních technologií, ultra nízkoemisních vozidel, průmyslové digitalizace a jaderného průmyslu). V roce 2017 byla zahájena činnost Fondu pro řešení výzev průmyslové strategie ve výši 4,7 mld. GBP. Financovat bude projekty v 6 oblastech: zdravotnictví a medicína; robotika a umělá inteligence; baterie; samořídící auta; výroba a materiály budoucnosti; satelity a vesmírné technologie. Na formulaci projektu se podílely firmy a university. 

 

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

UK je jedním z největších příjemců přímých zahraničních investic (FDI) na světě. Země je pro investory atraktivní z těchto důvodů:

  • vysoce kvalifikovaná, flexibilní a kreativní pracovní síla
  • konkurenceschopné náklady na pracovní sílu
  • největší výzkumná a vývojová základna v Evropě (64 univerzitních technologických parků s 1.400 firmami)
  • vysoké výdaje na vědu a výzkum, vynikající výsledky univerzit v mezinárodním srovnání
  • silná vazba mezi firmami a univerzitami
  • příznivé podnikatelské prostředí
  • nízké celkové odvody na sociální a zdravotní pojištění (23,8% z hrubé mzdy)
  • konkurenceschopný daňový systém, kontinuální snižování sazby korporátní daně v posledních letech
  • mírná regulace pracovního trhu
  • výborná dopravní infrastruktura, snadné silniční a železniční spojení s Evropou přes Eurotunel 

Podmínky pro vstup zahraničního kapitálu jsou liberální a není uplatňován žádný schvalovací mechanismus. Zahraniční firmy mohou v UK svobodně založit nebo koupit firmu, vlastnit pozemky či budovy. Investice do energetiky musí být schváleny vládním úřadem UK Environment Agency. Přímé zahraniční investice (FDI) v UK přímo regulují dva zákony: Industry Act of 1975 a Foreign Trade Act of 1973. Britská vláda má oprávnění zabránit převzetí firem ve strategických oborech (např. obrana, letectví), a to kvůli národním zájmům.

Nepřímé formy regulace FDI v UK:

  • minimální vlastnický podíl vlády (zlatá akcie) a maximální zahraniční vlastnický podíl (29,5 %) ve strategických firmách British Aerospace (zbrojovka) a Rolls Royce (výroba leteckých motorů)
  • firmy ovládané zahraničním kapitálem nemohou získat kontrakty v obranném průmyslu
  • požadavek na britské občanství zaměstnanců u určitých firem, které pracují s tajnými informacemi
  • právo veta při prodeji aktiv určitým firmám
  • omezení FDI v určitých sektorech (letecká doprava, vysílání, námořní doprava)

Základní investiční pobídkou v UK jsou granty ze strukturálních fondů EU, jejichž výše v letech 2014–2020 činí 10,8 mld. Euro. Mezi strukturální fondy EU patří:

  • Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF)
  • Evropský sociální fond (ESF)

K podpoře přímých zahraničních investic v zemi slouží daňová úleva za výdaje na výzkum a vývoj (R&D tax credit). K dalším nabízeným pobídkám patří např. daňová úleva pro producenty filmů (Film tax relief).

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: