Většina firem v Česku neplatí daně, i když se situace v posledních letech zlepšuje

19. 3. 2018 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Podle odborů se Česko stalo středoevropským daňovým rájem. Placení daní tak zůstává z velké části na zaměstnancích. Podnikatelé varují před vytvářením příkopů mezi jednotlivými ekonomickými skupinami.

Počet společností, které v Česku do státní pokladny neodvádějí žádnou daň z příjmů, od roku 2012 neustále klesá. Podniky, které daně z příjmu neodvádějí, však mezi firmami podnikajícími v Česku stále převažují.

„V posledních pět let jejich podíl klesl o osm procentních bodů na 52 procent, z doposud dostupných dat, za rok 2016. Nicméně firmy, které jsou ve ztrátě, a tedy neodvádějí do státní kasy žádnou daň z příjmu, tvoří nadpoloviční většinu z analyzovaného vzorku subjektů, v roce 2012 jich bylo dokonce 60 procent,“ zhodnotila průzkum analytička poradenské společnosti Bisnode Petra Štěpánová.

Na druhou stranu roste podíl firem, které na dani z příjmů ročně státu odvedou víc než milion korun. Ukázala to nejnovější analýza Bisnode, která v České republice disponuje nejširší databází finančních výkazů.

Každá čtvrtá firma platí daně do sto tisíc korun

„Daň z příjmu do sta tisíc korun odvádí každá čtvrtá firma ze sledovaného vzorku. Sto tisíc až jeden milion korun platí necelých 15 procent společností a milion až deset milionů na dani z příjmu do státního rozpočtu odvede přes šest procent společností,“ dodala Petra Štěpánová s tím, že se tuzemské ekonomice, a tím pádem i podnikatelům, daří.

Do analýzy Bisnode vstoupily všechny společnosti, které v letech 2012 až 2016 zveřejnily své finanční výkazy. V období 2012 až 2015 se jedná zhruba o vzorek 160 000 subjektů, za rok 2016 o necelých 58 000.

Právě tento zdroj dat však podle některých názorů nemusí být úplně přesný. „Statistika vychází jen z výsledků, které mají firmy povinně zveřejňovat na rejstříkovém soudu, mnoho firem tuto povinnost neplní, pro ně je základem daňové přiznání,“ upozorňuje Josef Středula, předseda Českomoravské komory odborových svazů (ČMKOS). „Navíc tuto povinnost mají jen právnické osoby, netýká se tudíž  podnikatelů - fyzických osob,“ dodává Josef Středula.

Přesná statistika chybí, říkají odbory

Uváděné číslo je tak podle něj velmi hrubý odhad. Podivuje se přitom nad tím, že k dispozici nejsou přesnější údaje. „Je skutečně paradoxní, že od roku 1993, kdy byla provedena zásadní daňová reforma, nebyla vytvořena jednotná daňová statistika, která by vycházela ze zpracovaných daňových přiznání. ČMKOS vždy upozorňovala na fakt, že občan, daňový poplatník má mít právo vidět jaké subjekty a v jaké výši platí daně,“ podotýká Josef Středula.

Právě ČMKOS dlouhodobě upozorňuje na nastavení tuzemské daňové soustavy. „Tu v letech 2002 až 2012 negativně poznamenaly takzvané reformy veřejných financí. Výrazným způsobem se snížilo zdanění korporací a ČR se stala středoevropským daňovým rájem. K tomu se přidaly u daně z příjmu právnických osob po nejrůznějších lobbistických tlacích možnosti nejrůznějších odpočtů, slev a tak dále,“ vypočítává Josef Středula. 

Nepřehlédněte SPECIÁL: Daně z příjmů za rok 2017

Změny podle něj negativně zasáhly zaměstnance. „Náš daňový systém má velmi úzký daňový základ a to je klíčový problém. Na jedné straně se firmám extrémně ulevilo, ale lidem se středními a nízkými příjmy naopak. Vyvažovalo se takzvaným zdaněním spotřeby. Zvyšování daní nepřímých, tedy DPH, má dopady násobně vyšší právě na  zaměstnance s průměrnými a nižšími příjmy než na firmy,“ upozorňuje Josef Středula.

Vláda by podle něj měla situaci řešit. „ČMKOS  prosazuje, aby byla v České republice provedena zásadní a komplexní daňová reforma, která by zmírnila a napravila náš daňový systém, který je nespravedlivý a vůči některým subjektům benevolentní. Zaměstnanec je v tomto systému největším daňovým soumarem,“ zdůrazňuje Josef Středula.

Daně nejsou všechno, říkají podnikatelé

Podle organizací zastupujících firmy a živnostníky však není černobílý pohled úplně přesný. „Je třeba vidět, že držíme rekord, co do počtu podnikatelů, zejména živnostníků. Našich 1,45 milionu aktivních firem a živnostníků na 10 milionů obyvatel je mimořádné číslo. Jen pro ilustraci, například u podnikatelů v pohostinství je v České republice jedna provozovna na 250 obyvatel, zatímco ve Velké Británii je to provozovna na 1300 obyvatel, a to mají ještě vyšší kupní sílu...“ upozorňuje Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP).

Odvod daní není podle něj jedinou funkcí, kterou by malí podnikatelé měli plnit. „Na druhé straně ale zejména díky živnostníkům a malým firmám u nás funguje obslužnost obcí, regionů i velkých měst na výborné úrovni. Přesto řada z nich jen přežívá a neodvádí tím žádné velké daně z příjmu, nicméně je to důležitý element společnosti, neboť tito živnostníci jsou základem sociálního smíru a infrastruktury venkova. Přeloženo do češtiny, nestojí na úřadu práce a fungují malé obchody, služby, řemesla, farmy a podobně,“ zdůrazňuje Karel Havlíček.

Proto je podle něj třeba na situaci nahlížet komplexně. „Co se týká odvodů, jsem zásadně proti tomu vykopávat příkopy a ukazovat na jinou skupinu obyvatel, kteří by měli platit více. Nelze vše hodit do jednoho pytle, každý má v ekonomice jinou roli a přínos a nelze vše měřit jen přes daň z příjmu. Čili neporovnával bych, kolik odvede skupina velkých firem, živnostníků nebo zaměstnanců,“ pokračuje Karel Havlíček.

Výběr daní se zlepšuje

Neznamená to však podle něj rozhodně tolerování daňových úniků. „Musí platit určitá pravidla, a to pro všechny. Pokud tedy někdo vykáže prokazatelný zisk, musí zaplatit daň, byť to mohou být daně různých sazeb - někdo využívá paušální výdaje, někdo platí napřímo daň a podobně. Nehledě na to, jestli je to odvod co do výše malý nebo velký. Není možné říci, že švindl malý nebolí a švindl velký je problém, byť to k tomu může svádět,“ uzavírá Karel Havlíček.

Na dani z příjmů právnických osob vybral loni stát 170,7 miliardy korun, na DPH 381,7 miliardy korun. Na DPH vybrala Finanční správa meziročně více o zhruba 32 miliard korun, na dani z příjmů právnických osob si stát ve výběru polepšil o necelých 6 miliard. Daň z příjmů fyzických osob dosáhla 192,8 miliard korun.

Dalibor Dostál

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek