Víc bílých koní ve vedení firem, ne zločinů

28. 1. 2019 | Zdroj: BusinessInfo.cz

„Trestných činů firem řízených bílými koňmi nepřibývá. Vládní opatření je zabrzdila,“ říká mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu Jaroslav Ibehej.

Jen za poslední rok narostl podle analýzy Bisnode o 76 procent počet firem, které jsou fiktivně vlastněny nebo řízeny bezdomovci. Přibývá zároveň trestných činů spojených s takzvanými bílými koňmi?
Nepřibývá, jen jsou sofistikovanější. Daňové podvody nyní nejvíce páchají společnosti s ručením omezením, a to zejména ty, které mají sídla na fiktivních nebo virtuálních adresách. Jejich statutárním orgánem je nekontaktní osoba, která s finančními úřady nebo policií nekomunikuje, takzvaný „bílý kůň“.

Obchodní společnosti jsou zakládány záměrně s cílem zneužít systém a nezaplatit daně, případně odčerpat miliardové částky ze státního rozpočtu. Skupina, která ve skutečnosti stojí za touto společností, může v horizontu hodin založit desítky nových subjektů a pokračovat v nelegálních aktivitách. 

Bílých koní angažovaných v takových firmách je ale dnes asi o 80 procent více než v roce 2017. Co je za tímto nárůstem?
Tento fenomén pozorujeme po zavedení kontrolního hlášení. Pro úspěšné spáchání daňového podvodu je totiž v současné době nutné co nejvíce znepřehlednit strukturu firem, které se na něm podílejí. Jinými slovy: pachatelé, kteří chtějí být úspěšní, dnes musejí zakládat desítky subjektů. 

Souvisí tedy výše zmíněný nárůst zneužívání bílých koní s tvrdším postupem státu vůči neplatičům daní a podvodníkům?
Důvodem je řada legislativních opatření, které trestnou činnost znesnadňují. Nejde jen o kontrolní hlášení, ale i elektronickou evidenci tržeb, institut nespolehlivého plátce, zavedení kauce na pohonné hmoty a další. 

Okrádat stát na daních už není tak jednoduché?
Páchání daňových podvodů je skutečně složitější. Trestná činnost je více organizovaná a sofistikovaná. Když měníte legislativu a kladete podvodníkům do cesty překážky, musejí vymýšlet složitější a sofistikovanější postupy, jinak nemají šanci. Ty, co páchali menší daňové podvody v řádu desítek tisíc, legislativní změny odradily. Už se jim nevyplatí.

Jakou trestnou činnost páchají takto řízené firmy nejčastěji? Daňové a úvěrové podvody, machinace s DPH?
Mechanismus páchání daňových podvodů v současné době funguje tak, že se pachatelé zapojí do tzv. řetězových podvodů na dani z přidané hodnoty – MTIC fraud. Podstatou řetězového podvodu na DPH je existence více na sebe navázaných společností, které mezi sebou zdánlivě legálně obchodují, a to v následujícím řetězci Missing Trader (chybějící obchodník), Buffer (nárazníková společnost) a Profit Trader (příjemce prospěchu).

K jakým dalším trestným činům podvodníci nebo gangy podvodníků bezdomovce či narkomany (bílé koně) zneužívají? 
Podle našich poznatků nejčastěji k daňovým a úvěrovým podvodům a dále při likvidaci firem. Policie řeší i případy šikanózních insolvenčních návrhů, kdy si firma najme bílého koně, aby poškodila svoji konkurenci tak, že na něj podá za domnělého (falešného) dlužníka návrh na insolvenci. 

Můžete připomenout některé nedávno odhalené velké kauzy, kdy byli zneužíváni tzv. bílí koně?
Jedná se zejména o trestní spisy Mamba a Úklid, které byly realizovány v roce 2018. Například v případu s krycím názvem Úklid bylo obviněno 25 lidí a čtyři firmy. Jako výnos z trestné činnosti zajistili kriminalisté několik nemovitostí v hodnotě cca 95 milionů korun a finanční prostředky na účtech i v hotovosti ve výši zhruba 18 milionů korun. 

Jak se ostatně policii při jejím objasňování v poslední době daří? Existuje srovnání objasněnosti těchto případů před sloučením Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) a Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK) a po něm? 
Pro policii je klíčová rychlá výměna informací. Ta vede k tomu, že je protiprávní jednání odhalováno včas. Pachatelé mají v poslední době menší časový prostor do zásahu policie, daňové nebo celní správy. Museli tedy začít přemýšlet jinak, měnit svoje postupy. 

Můžete být konkrétnější?
Policie při prověřování a vyšetřování tohoto druhu trestné činnosti využívá všech možností, které jí zákon povoluje – tedy operativně pátracích prostředků jako odposlechy, sledování, použití agenta, předstíraný převod věci a také podpůrných operativně pátracích prostředků jako informátoři, krycí prostředky, zabezpečovací technika, zvláštní finanční prostředky. Rozsáhlost a sofistikovanost tohoto druhu trestné činnosti klade dnes daleko větší požadavky jak na odbornost policistů, tak na analytickou činnost, bez níž není myslitelné tyto složité případy prověřovat a vyšetřovat. Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) má ve svých řadách specialisty, kteří se daňovou problematikou zabývají i více než 15 let a mají rozsáhlé informační zdroje.

Jaké procento těchto kauz tedy skončí u soudu?
Pokud považujeme za objasněný ten případ, kde dojde ke sdělení obvinění, pak převážná většina kauz zpracovávaných na centrální Kobře takto končí. Zhruba jen deset procent případů je odloženo s odůvodněním, že nejde o trestný čin nebo jsou vyřízeny postoupením na jiný organizační článek policie. Žalovatelnost těchto věcí je 98 procent. To znamená, že v drtivé většině případů státní zástupce na náš návrh podá obžalobu a kauza skončí u soudu.

Samotní organizátoři si většinou dávají pozor, aby se na ně nepřišlo ani v případě, že jsou odhaleni další lidé, které v případech figurují. Daří se odhalovat i ty, kteří jsou v hierarchii nejvýše?
Cílem NCOZ není postihovat bílé koně, ale právě organizátory trestné činnosti a to se i daří. O tom svědčí i množství výnosů z trestné činnosti, jež se podaří zajistit pouze u organizátorů. Policie takto zajištuje stovky miliony korun. 

Nedávno se mluvilo o tom, že jsou rájem bílých koní například Teplice. Loví tedy podvodníci především v sociálně vyloučených lokalitách? 
Možností je celá řada. Už jsme se setkali s tím, že roli bílého koně hráli i advokáti a příbuzní pachatelů. Je ale jasné, že oblast vyloučených lokalit, na kterou se ptáte, dominuje. Lidé, kteří z nich vycházejí, jsou pro organizátory vhodným terčem, protože nemají co ztratit a za drobnou částku udělají cokoliv.

Má policie podchycené rizikové lidi, které podvodníci zneužívají jako bílé koně nejčastěji?
Operativní činnost je jedna z činností policie a operativci se v takzvaném zájmovém prostředí pohybují, ale dále bychom to neradi rozváděli. 

Neuškodilo odhalování této trestné činnosti sloučení ÚOOZ a ÚOKFK v rámci NCOZ? Máte dostatek detektivů na odhalování těchto trestných činů?
Neuškodilo. Spolupráce je naopak lepší než před sloučením. Detektivové z bývalého ÚOKFK mohou dnes například daleko efektivněji využívat poznatky (poznatkovou databázi) ÚOOZ, takže se společná práce určitě zintenzivnila.

Co potřebuje policie od státu, aby případnému nárůstu takové trestné činnosti pomohla zabránit? Měly by se změnit ještě další některé zákony?
Ze strany státu už byla přijata celá řada legislativních opatření, které zejména daňové trestné činnosti brání. Nicméně organizované skupiny se přizpůsobují a neustále zdokonalují své postupy. 

Jaroslav Ibehej (47)

Detektiv, který původně vyšetřoval násilné trestné činy, působí řadu let jako policejní mluvčí. Do roku 2011 byl mluvčím Policejního prezidia, poté protikorupční jednotky. Mluvčím Národní centrály proti organizovanému zločinu je od srpna 2016.


Převzato z časopisu Profit. Autor článku: Jakub Procházka. Foto: Martin Pinkas.

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek