Vítr má být do 10 let hlavní zdroj energie v Evropě. Přebytky půjdou do výroby vodíku

1. 10. 2018 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Ředitel Mezinárodní energetické agentury (IEA) Fatih Birol tvrdí, že se větrná energie do deseti let stane v Evropské unii nejdůležitějším zdrojem při výrobě elektřiny a přeskočí uhlí. Podíl uhlí na energetickém mixu by měl naopak výrazně klesat, v roce 2040 má tvořit pouhých pět procent.

I když se v Německu nebo Dánsku firmy, které staví větrné turbíny, setkávají se stále větším odporem místních komunit, ředitel Mezinárodní energetické agentury (IEA) Fatih Birol věří, že větrné zdroje mají před sebou světlou budoucnost. Sektor větrné energetiky bude podle jeho slov růst a do roku 2027 by měl přeskočit na energetickém mixu EU uhlí. Řekl to na veletrhu větrné energetiky Global Wind Summit v Hamburku, kde se prezentuje 1400 firem ze 40 zemí.

Stoupající podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny nevede v posledních letech ke snižování emisí oxidu uhličitého. Za prvních osm měsíců tohoto roku celosvětově objem emisí CO2 rostl, připustil Birol před ministry energetiky a manažery firem, které investují do větrných elektráren.

Nenaplnily se prognózy, že mezi roky 2014 až 2016 dojde ke změně trendu a emise skleníkových plynů začnou klesat, napsal deník Die Welt. Poslední tři roky objem emisí stagnoval.

Vítr má vyrábět elektřinu i vodík

Nadějí pro ochranu klimatu mají být větrné turbíny. V Evropě má sektor větrné energetiky růst, tvrdí šéf agentury, která sdružuje země OECD. Nejpozději do roku 2027 by měly větrníky vyrobit více elektřiny než uhelné elektrárny, dodal.

Větrná energie by měla tvořit asi 20 procent produkce elektřiny a přeskočit uhlí. Nyní se vítr na energetickém mixu podílí z 11,6 procenta. Uhlí zaujímá 22 procent. Do roku 2040 by měl podíl uhlí klesnout na 5 procent. Jádro by mělo z 25 procent poklesnout na 16 procent.

Kromě větru má růst využívání biomasy a fotovoltaiky. Ta by měla ze 4 procent stoupnout na 10 procent v roce 2040. Birol dodal, že navyšování podílu obnovitelných zdrojů musí jít ruku v ruce s investicemi do přenosové sítě, aby byla schopná produkci z větrných turbín „vstřebat“. Částečně by mohla být nerovnoměrná produkce elektřiny z větrných turbín využívána pro hydrolýzu a výrobu vodíku, navrhl šéf IEA.

Instalovaný výkon větrných turbín ve světě (v GW)

Čína 148,6
USA 81,4
Německo 49,6
Indie 28,7
Španělsko 23,0
Velká Británie 16,2
Svět celkem 467,4

Zdroj: IEA, stav ke konci roku 2016

Thorsten Herdan, který je zodpovědný za energetiku na německém ministerstvu hospodářství, upozornil, že sektor větrné energetiky vstupuje do další fáze, kdy je třeba tento zdroj bezpečně integrovat do přenosové soustavy. V Hamburku se diskutovalo o prvních projektech větrných parků v Severním moři, které by výlučně vyráběly vodík. Německo disponuje v Evropě největším instalovaným výkonem větrných turbín.

Sektor řeší i problém s odporem proti výstavbě větrných turbín v hustě osídlených oblastech. Kromě Německa se s tím potýkají firmy v Dánsku, které patří mezi průkopníky větrné energie. Proto se do budoucna soustředí na výstavbu turbín v moři, prohlásil dánský ministr energetiky Lars Christian Lilleholt.

Obnovitelné zdroje v roce 2016 dosahovaly na globálním mixu výroby elektřiny podílu 23,8 procenta. Dominovalo uhlí s 39,2 procenty. Zemní plyn tvořil 23,6 procenta, jádro 10,6 procenta. Od roku 1990 roste výroba elektrické energie z obnovitelných zdrojů v průměru o 3,7 procenta ročně. Celková výroba elektřiny roste o 2,9 procenta ročně.

Převzato z webu Euro.cz. Autor: František Novák

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek