Výdajové paušály u daní z příjmů: Vracejí se do původní podoby

27. 12. 2018 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Většina podnikatelů řeší každoročně zásadní otázku: uplatnit u daně z příjmu fyzických osob výdaje paušálem nebo využít daňovou evidenci. Komu se paušály ještě vyplatí a kdo je naopak uplatnit nemůže?

Poslanecká sněmovna schválila v prosinci 2018 vládní balíček, který mění celkem deset zákonů týkajících se daní a mimo jiné zavádí vyšší limity pro využití výdajových paušálů u živnostníků. Ty se zvýší z nynějšího jednoho na dva miliony korun. Vláda a zákonodárci tak vycházejí vstříc podnikatelům, kterým se nelíbila změna, jež nastala v roce 2017 (kdy se limit snížil na milion).

Přestože osob samostatně výdělečně činných, využívajících výdajové paušály ubývá, stále jde zhruba o půl milionu poplatníků.

Paušály se až do roku 2010 postupně navyšovaly. Díky tomu jsou dnes nástrojem, s jehož pomocí může řada OSVČ výrazně ušetřit na dani z příjmu i sociálním a zdravotním pojištění.

A jaké jsou jejich další výhody? Především administrativní jednoduchost a úspora času při vyplňování daňových přiznání.

Aniž by živnostníci museli složitě prokazovat, jaké výdaje je možné odečíst, mohou si jedním tahem pera snížit daňový základ – tedy příjmy, ze kterých odvádí do státní kasy daň, a to až o osmdesát procent. Jinými slovy: Místo komplikovaných výpočtů při uplatňování různých odpočtů a slev stačí v  přiznání vyplnit jako „dílčí základ daně podle paragrafu 7 zákona“ částku odpovídající rozdílu příjmu a paušálních výdajů.

Přehled změn pro podnikatele od roku 2019 na BusinessInfo.cz

Daňový balík přinesl zásadní změny. Jenže ne trvalé

Dvou klíčových změn se dočkaly osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) v roce 2017. Poslanci na návrh ministerstva financí vrátili slevy na manželku a děti právě těm živnostníkům, kteří při placení daně z příjmu výdajové paušály uplatňují. Zároveň ale výrazně omezili počet podnikatelů, kteří je mohli využívat ve stejné výši jako předtím.

Opětovné zavedení slev pro plátce, kteří paušály uplatňují, by při zachování původního výdajového limitu znamenalo pro státní kasu ztrátu zhruba dvou a půl miliard ročně, vypočítalo ministerstvo ještě pod vedením Andreje Babiše. Proto mohou dnes paušály v plné výši využívat pouze skutečně drobní živnostníci, jejichž roční příjmy nepřesahují milion korun. Předtím byl strop na dvou milionech ročních příjmů. Jinými slovy: Paušál je možné využít i při vyšších příjmech, maximálně jím ale uplatníte výdaje odvozené z mezní hranice příjmů (nově milion korun). Stát díky tomu na dani z příjmu fyzických osob vybírá zhruba o miliardu korun ročně více.

Příklad: Zatímco podle původní úpravy mohl pan Novák (živnostník uplatňující šedesátiprocentní paušál), který si za rok vydělal 1 500 000 korun, odečíst od základu daně 900 tisíc korun, od roku 2018 už může při stejném ročním příjmu odečíst jen 600 tisíc (tedy 60 procent z milionu).

Limit ročních příjmů, za kterých lze uplatnit paušální výdaje

  • Do roku 2017 - 2 000 000 Kč
  • Od roku 2018 - 1 000 000 Kč


„U změn platilo přechodné ustanovení. Podnikatelé si za zdaňovací období 2017 mohli vybrat, zda již využijí novou úpravu, tedy nižší strop pro výdaje a uplatnění slev, nebo budou ještě postupovat stejně jako v roce 2016, tedy uplatní vyšší paušální výdaje bez možnosti slev na dani,“ připomíná daňová expertka Blanka Štarmanová.

Přechodné období ale skončilo. Při vyplňování daňového přiznání za rok 2018, které se odevzdává berňáku do dubna respektive července 2019, už podnikatelé možnost volby mít nebudou. Ty, kteří ročně dosáhnou na roční příjmy mezi jedním a dvěma miliony, to ale zřejmě mrzet nemusí.

AMSP: Jsme rádi, že nám vláda vyhověla

Hranice se totiž v dohledné době posune zpátky na dva miliony. Přivítaly to podnikatelské svazy a zaměstnavatelské organizace v čele s Asociací malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR).

„Výdajové paušály jsou jedním z nejlepších benefitů, které kdy mikropodnikatelé využívali a jež skutečně významně snižují administrativní zatížení. Jsou jednoduché, přehledné a podporují skutečně ty nejmenší živnostníky. V mnoha případech jsou i daňovým benefitem, ale celkové snížení daňových odvodů je marginální v kontextu s tím, že drobní živnostníci jsou základem obslužnosti venkova a regionů a často vyvíjejí činnost, která je nenahraditelná velkými subjekty,“ říká k tomu předseda AMSP ČR Karel Havlíček.

„Vzhledem k tomu, že při příjmu nad milion korun se ve většině případů podnikatel automaticky stává plátcem DPH a musí vést přehled všech svých výdajů i tak, hlavní benefit opatření nespatřujeme v úbytku administrativy, ale ve snížení daňového zatížení malých podnikatelů. Předpokládáme, že jim zůstane díky tomuto opatření v peněženkách o jeden a půl miliardy ročně více. Výpadek bude plně kompenzován náběhem zbývající fáze elektronické evidence tržeb. Tato opatření spolu úzce souvisí, protože nezbytným předpokladem pro snižování daňové zátěže je zajištění jejich spravedlivého a řádného výběru. A to se nám daří,“ doplňuje ministryně financí Alena Schillerová.

Kolik procent paušálních výdajů můžete uplatnit?

80 % - příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a příjmy z řemeslných živností

60 % - příjmy z ostatních živností

40 % - příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů, příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, příjmy z výkonu nezávislého povolání, které není živností ani podnikáním, příjmy znalce, tlumočníka, zprostředkovatele kolektivních sporů, zprostředkovatele kolektivních a hromadných smluv podle autorského zákona, rozhodce nebo příjmy z činnosti insolvenčního správce.

30 % - příjmy z pronájmu zařazeného v obchodním majetku a příjmy z pronájmu (§ 9 zákona o dani z příjmu)

Změny v paušálech od roku 2005
Typ podnikání od roku 2010 rok 2009 2005 – 2008
Zemědělská a lesní výroba 80 % 80 % 80 %
Řemeslné živnosti 80 % 80 % 60 %
Ostatní živnosti 60 % 60 % 50 %
Svobodná povolání (lékaři, daňoví poradci…) 40 % 60 % 40 %
Příjmy z nájmu dle § 9 30 % 30 % 30 %

Výše paušálů pro jednotlivé živnosti zůstává už několik let stejná. Změnila se - jak bylo zmíněno výše - hranice příjmu, u které lze tuto výhodu využít (byť jen na přechodnou dobu).

Maximální výši osmdesátiprocentního paušálu nyní řemeslníci či zemědělci příští rok uplatní pouze v případě, že mají roční příjmy do jednoho milionu korun. Maximálně si tak od daňového základu odečtou 800 tisíc korun. Stejná pravidla platí i u živnostníků, kterých se týká šedesátiprocentní paušál. Ti odečtou nejvíce 600 000 korun.

Pro ty, kdo působí ve svobodném povolání a odečítají si paušálně čtyřicet procent, platil dvoumilionový limit od roku 2013 do roku 2016. Nyní je ale i pro ně zásadní strop ve výši 1 milionu korun ročního zisku a mohou si odečíst maximálně 400 tisíc korun.

A konečně: kdo má příjmy z pronájmů, uplatňuje třicetiprocentní výdajový paušál. Také zde zatím platí limit jednoho milionu. Maximálně odečtete 300 tisíc korun.

Kdo má smůlu?

Uplatnit výdaje prostřednictvím paušálů nemohou všichni. Zákon to neumožnuje členům sdružení bez právní subjektivity, v nichž si členové nerozdělují příjmy a výdaje rovným dílem. Totéž platí pro živnostníky, kteří mají příjmy ze spoluvlastnictví majetku, přičemž příjmy a výdaje nejsou rozděleny podle spoluvlastnických podílů.

 

Co vše zahrnuje paušál?

Paušální výdaje zahrnují veškeré výdaje včetně mezd a odpisů majetku. Živnostník si tedy od svých ročních příjmů odečte procento výdajů, které odpovídá činnosti jeho podnikání, a navíc už nemůže odepsat nic, například ani náklady na auto.

Pokud podnikáte ve dvou oborech a na vaše činnosti se vztahují různá procenta paušální výdajů, můžete při vyplňování daňového přiznání uplatnit oba paušály. Máte-li tedy například příjmy jako řemeslník na jedné a finanční poradce na druhé straně, odečtete si od jednoho příjmu 80 a od druhého 60 procent.

A jak v takovém případě postupovat v praxi? V příloze č.1 daňového přiznání existuje oddíl 2 Doplňující údaje (§ 7 zákona). V něm vyplníte název hlavní převažující činnosti a název činností vedlejších, a to i s příjmy a procenty výdajů u obou živností. Celkový součet příjmů i výdajů pak už přepíšete tradičně do políček „příjmy podle paragrafu 7 zákona“  a „výdaje související s příjmy podle paragrafu 7“. Pokud vyplňujete interaktivní formulář, dopočítá celkový součet příjmů i výdajů za vás.

Ještě doplňme, že není možné uplatnit u jedné činnosti paušál a u druhé reálné výdaje, postup musí být u obou živností stejný. Výjimku tvoří pouze příjem z pronájmu nemovitosti, která není zařazená do obchodního majetku, například bytu. V tomto případě můžete teoreticky uplatnit skutečné výdaje v podnikání a paušál 30 %.

Od Rakouska-Uherska

Výdajové paušály nejsou v českém podnikatelském právu novinkou posledních let. Jejich počátky spadají až do období Rakousko-Uherska, objevily se však nejprve u zaměstnanců a teprve poté u živnostníků. Za první republiky se výdajové paušály týkaly výhradně zaměstnanců, podnikající fyzické osoby žádné výdajové paušály neměly.

V éře socialismu sice soukromé podnikání téměř neexistovalo, mimo jiné i kvůli uvalení vysokých daňových sazeb až ve výši 85 procent, nicméně se znovu objevuje možnost, aby finanční orgán stanovil u živnostníků výdaje paušálem. Podle vyhlášky z roku 1961 měl finanční orgán povinnost stanovit paušální daň ve výši 20 procent, pokud podnikající neprokázal účetními doklady výdaje vyšší částkou. Stejná vyhláška upravila výdajové paušály u některých druhů příjmů. Například u příjmů z přechodného ubytování dosahoval paušál dvou třetin příjmů, u příjmů z nájemného byl paušál stanoven na 30 procent, u příjmů z chovu kožešinových a laboratorních zvířat, včel či příjmů ze sběratelské činnosti byl stanoven paušál 50 procent a u příjmů ze svozu dřeva pak 40 procent.

Po renesanci podnikání v roce 1990 byly výdajové paušály pro živnostníky poprvé stanoveny zákonem. Podnikatelé měli již v roce 1990 nárok uplatnit výdaje procentem z příjmů. U příjmů z živočišné výroby a chovu domácího zvířectva a ze svozu dřeva byl paušál stanoven na 55 procent, u příjmů z pěstování zvláštních kultur na 45 procent, u příjmů z ostatní zemědělské výroby, odprodeje preparovaných zvířat, z přechodného ubytování, přenechání části bytu k trvalému bydlení, z využití sbírek a sbírkových předmětů pak 40 procent. U příjmů z podnikatelské činnosti a z pronájmu budov dosahoval paušál 30 procent, v ostatních případech byla jeho výše desetiprocentní. V letech 1993 až 2005 byly výdajové paušály ve výši 50 procent u příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, 25 procent u příjmů ze živností a jiného podnikání a 20 procent u příjmů z pronájmu. (dal)


Jakub Procházka

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek