Vyplatí se u daní z příjmů výdajové paušály? Zásadní změna se projeví za rok

2. 2. 2017 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Termín odevzdání daňového přiznání se blíží a podnikatelé řeší klíčovou otázku: Máme uplatnit u daně z příjmů výdaje paušálem? Zásadní změnu - tedy návrat slev na partnera a děti pro ty, kteří si od daňového základu paušál odečítají - už schválili poslanci, nicméně bude platit až od roku 2018.

Přestože osob samostatně výdělečně činných, využívajících výdajové paušály pomalu ale jistě ubývá, stále jde zhruba o půl milionu poplatníků. Poté, co zákonodárci schválili návrh ministerstva financí na pokles hranice příjmů, při kterých ještě můžete paušál z daní odečíst, sníží se jejich počet výrazněji. Ti, co v této skupině zůstanou, ale na změnách vydělají.

Paušály se až do roku 2010 postupně navyšovaly. Díky tomu jsou dnes nástrojem, s jehož pomocí může řada OSVČ výrazně ušetřit na dani z příjmů fyzických osob i sociálním a zdravotním pojištění. Dalším plusem je administrativní jednoduchost a úspora času při vyplňování daňových přiznání.

Aniž by drobní živnostníci museli složitě prokazovat, jaké výdaje je možné odečíst, mohou si jedním tahem pera snížit daňový základ – tedy příjmy, ze kterých odvádí do státní kasy daň, a to až o osmdesát procent.

Jinými slovy: Místo komplikovaných výpočtů při uplatňování různých odpočtů a slev stačí v přiznání vyplnit jako „dílčí základ daně podle paragrafu 7 zákona“ částku odpovídající rozdílu příjmu a zákonem stanovených paušálních výdajů.

Máte děti? Dobře počítejte

Podnikatelé, kteří vychovávají potomky, vždy kalkulují s tím, že v daňovém přiznání využijí slevy na děti. V současnosti jde měsíčně o částku 1117 korun na prvního, 1417 Kč na druhého potomka a 1717 korun na třetí a každé další dítě. Částky se zvyšují každoročně, i příští rok naroste sleva na dva potomky o 200 korun a na tři či více dětí o 300 korun měsíčně.

Dosud si museli poplatníci vybrat – slevy na děti nebo paušál. To se s přijetím zmíněné novely změnilo, podnikatelé nicméně musejí mít trpělivost. Novinka se projeví až v daňovém přiznání na rok 2017, tedy v tom, které OSVČ odevzdají na finančí úřad příští rok na jaře. Letos se ještě obě výhody najednou využít nedají.

Nový zákon stanoví, že budou moci zmíněnou výhodu využívat pouze drobní živnostníci, jejichž roční příjmy nepřesáhnou miliion korun. Dosud byl strop pro paušály na dvou milionech ročních příjmů. Tak by se mělo podařit alespoň částečně zalepit díru v rozpočtu. Stát totiž díky změně vybere na dani z příjmů fyzických osob zhruba o miliardu korun více.

Před změnou (2017)

Pan Novák, který za rok 2016 vydělal milion korun a jenž se svou ženou vychovává dvě děti, odečte 600 tisíc korun (60 procent z 1 milionu), základ jeho daně z příjmů je tedy 400 tisíc a samotná daň 15 procent z této částky, tedy 60 tisíc korun. Sleva na poplatníka představuje 24 840 Kč, slevu na manželku ani děti kvůli paušálu uplatnit nemůže. Bernímu úřadu tedy zaplatí 35 160 korun.

Před změnou bez paušálu

Bez paušálu se mu bez dalších odpočtů sníží daň o tradiční slevu na poplatníka, případně slevu na manželku (dohromady 49 680 korun). Přičtěme daňové zvýhodnění na dvě děti, které aktuálně představuje 34 008 korun za rok. Celkový bonus je tedy ve výši 83688 korun. Daň se rovná 150 tisíc (15 procent z milionu) minus 83688, tedy 66 312 korun.

Po změně (2018)

Pan Dvořák, který za 2017 vydělá milion korun a jenž se svou ženou vychovává dvě děti, odečte 600 tisíc korun (60 procent z 1 milionu), základ jeho daně bude 400 tisíc a daň opět 60 tisíc korun. Zároveň se slevou na poplatníka využije slevu na manželku (24 840 korun) a daňové zvýhodnění na dva nezletilé potomky (38 808 korun). Do státní kasy tedy neodvede ani korunu.

 

Pokud je jeden z partnerů v pracovním poměru jako zaměstnanec, může uplatnit slevu na dítě on a daňový základ u OSVČ zůstane stejný.

Pokud si nejste jisti, zda je pro vás v současné situaci paušál výhodnější, případně pokud evidujete velké množství nákladů, jež lze z daní odečíst, doporučujeme vám konzultaci s daňovým poradcem.

Kolik procent paušálních výdajů můžete uplatnit?

80 % - příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a příjmy z řemeslných živností

60 % - příjmy z ostatních živností

40 % - příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů, příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, příjmy z výkonu nezávislého povolání, které není živností ani podnikáním, příjmy znalce, tlumočníka, zprostředkovatele kolektivních sporů, zprostředkovatele kolektivních a hromadných smluv podle autorského zákona, rozhodce nebo příjmy z činnosti insolvenčního správce.

30 % - příjmy z pronájmu zařazeného v obchodním majetku a příjmy z pronájmu (§ 9 zákona o dani z příjmu)

Změny v paušálech od roku 2005
Typ podnikání od roku 2010 rok 2009 2005 – 2008
Zemědělská a lesní výroba 80 % 80 % 80 %
Řemeslné živnosti 80 % 80 % 60 %
Ostatní živnosti 60 % 60 % 50 %
Svobodná povolání (lékaři, daňoví poradci…) 40 % 60 % 40 %
Příjmy z nájmu dle § 9 30 % 30 % 30 %

Výše paušálů pro jednotlivé živnosti zůstává několik let stejná. Už loni se ovšem u některých skupin změnila hranice příjmu, u které lze ještě tuto výhodu využít.

Osmdesátiprocentní paušál řemeslníci či zemědělci ještě za rok 2016 uplatní pouze v případě, že mají roční příjmy do dvou milionů korun. Maximálně si tedy odečtou 1 600 000 korun. Pokud si za rok vydělají víc, mají smůlu. Stejná pravidla platí i u živnostníků, již uplatnují šedesátiprocentní paušál. Ti odečtou nejvíce 1 200 000 korun.

Pro ty, kdo působí ve svobodném povolání a odečítají si paušálně čtyřicet procent, platí dvoumilionový limit už od roku 2013. Logicky si tedy mohou odečíst maximálně 800 tisíc korun.

A konečně: kdo má příjmy z pronájmů, uplatňuje třicetiprocentní výdajový paušál. A také zde platí limit dvou milionů, maximálně odečtete 600 tisíc korun.

Příští rok se – jak již bylo zmíněno – posune příjmový limit na 1 milion korun.

Kdo má smůlu?

Uplatnit výdaje prostřednictvím paušálů nemohou všichni. Zákon to neumožnuje členům sdružení bez právní subjektivity, v nichž si členové nerozdělují příjmy a výdaje rovným dílem. Totéž platí pro živnostníky, kteří mají příjmy ze spoluvlastnictví majetku, přičemž příjmy a výdaje nejsou rozděleny podle spoluvlastnických podílů.

Paušální výdaje zahrnují veškeré výdaje včetně mezd a odpisů majetku. Živnostník si tedy od svých ročních příjmů odečte procento výdajů, které odpovídá činnosti jeho podnikání, a navíc už nemůže odepsat nic, například ani náklady na auto.

Lze uplatnit paušály z více druhů podnikání?

Pokud podnikáte ve dvou oborech a na vaše činnosti se vztahují různá procenta paušální výdajů, můžete při vyplňování daňového přiznání uplatnit oba paušály. Máte-li tedy například příjmy jako řemeslník na jedné a finanční poradce na druhé straně, odečtete si od jednoho příjmu 80 a od druhého 60 procent.

A jak v takovém případě postupovat v praxi? V příloze č.1 daňového přiznání existuje oddíl 2 Doplňující údaje (§ 7 zákona). V něm vyplníte název hlavní převažující činnosti a název činností vedlejších, a to i s příjmy a procenty výdajů u obou živností. Celkový součet příjmů i výdajů pak už přepíšete tradičně do políček „příjmy podle paragrafu 7 zákona“  a „výdaje související s přííjmy podle paragrafu 7“. Pokud vyplňujete interaktivní formulář, dopočítá celkový součet příjmů i výdajů za vás.

Ještě doplňme, že není možné uplatnit u jedné činnosti paušál a u druhé reálné výdaje, postup musí být u obou živností stejný. Výjimku tvoří pouze příjem z pronájmu nemovitosti, která není zařazená do obchodního majetku, například bytu. V tomto případě můžete teoreticky uplatnit skutečné výdaje v podnikání a paušál 30 %.

Od Rakouska-Uherska

Výdajové paušály nejsou v českém podnikatelském právu novinkou posledních let. Jejich počátky spadají až do období Rakousko-Uherska, objevily se však nejprve u zaměstnanců a teprve poté u živnostníků. Za první republiky se výdajové paušály týkaly výhradně zaměstnanců, podnikající fyzické osoby žádné výdajové paušály neměly.

V éře socialismu sice soukromé podnikání téměř neexistovalo, mimo jiné i kvůli uvalení vysokých daňových sazeb až ve výši 85 procent, nicméně se znovu objevuje možnost, aby finanční orgán stanovil u živnostníků výdaje paušálem. Podle vyhlášky z roku 1961 měl finanční orgán povinnost stanovit paušální daň ve výši 20 procent, pokud podnikající neprokázal účetními doklady výdaje vyšší částkou. Stejná vyhláška upravila výdajové paušály u některých druhů příjmů. Například u příjmů z přechodného ubytování dosahoval paušál dvou třetin příjmů, u příjmů z nájemného byl paušál stanoven na 30 procent, u příjmů z chovu kožešinových a laboratorních zvířat, včel či příjmů ze sběratelské činnosti byl stanoven paušál 50 procent a u příjmů ze svozu dřeva pak 40 procent.

Po renesanci podnikání v roce 1990 byly výdajové paušály pro živnostníky poprvé stanoveny zákonem. Podnikatelé měli již v roce 1990 nárok uplatnit výdaje procentem z příjmů. U příjmů z živočišné výroby a chovu domácího zvířectva a ze svozu dřeva byl paušál stanoven na 55 procent, u příjmů z pěstování zvláštních kultur na 45 procent, u příjmů z ostatní zemědělské výroby, odprodeje preparovaných zvířat, z přechodného ubytování, přenechání části bytu k trvalému bydlení, z využití sbírek a sbírkových předmětů pak 40 procent. U příjmů z podnikatelské činnosti a z pronájmu budov dosahoval paušál 30 procent, v ostatních případech byla jeho výše desetiprocentní. V letech 1993 až 2005 byly výdajové paušály ve výši 50 procent u příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, 25 procent u příjmů ze živností a jiného podnikání a 20 procent u příjmů z pronájmu. (dal)

 

Jakub Procházka

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek