Z venkova mizí malé prodejny potravin. Pomůže nový zákon?

Prodejen potravin na venkově rok od roku ubývá. Změně brání především zdlouhavé získávání stavebního povolení.



Maloobchodní sítě sice disponují vším potřebným pro stavbu nových prodejen v malých obcích, brzdí je ale zdlouhavá byrokracie.

Hlavním problémem je zejména skutečnost, že se k žádosti vyjadřuje velké množství subjektů, které často v místě stavby ani nepůsobí. Změnu současného stavu by měla přinést novela stavebního zákona.

Český venkov se potýká s postupným úbytkem prodejen, jen loni jich podle údajů společnosti Nielsen ukončilo svoji činnost 513. Podle zástupců maloobchodu však není situace taková, že by obchody s potravinami pouze mizely. Někteří se naopak snaží budovat nové s moderním vzhledem a konkurovat tak velkým řetězcům.

„Velkým problémem je pro nás současná podoba stavebního zákona, konkrétně proces k docílení stavebního povolení. Máme připravené pozemky pro stavbu nových prodejen na venkově, stavět bychom mohli klidně okamžitě. Brání nám v tom však extrémně složitá byrokracie,“ říká předseda obchodního Družstva CBA Roman Mazák.

Na úrovni Čadu či Nigeru

Jeho slova potvrzují i poslední data z žebříčku Doing Business, který zpracovává Světová banka. Podle něj se Česká republika propadla z hlediska délky vyřízení stavebního povolení ze 127. na 156. místo ze 190 sledovaných zemí. Na stejné úrovni se tak nyní nachází například Čad, Niger či Venezuela, a to přesto, že Světová banka standardně řadí Česko mezi 35 nejvyspělejších zemí světa.

Podle tuzemských obchodníků je přitom současná situace absurdní zejména v tom smyslu, že jedním z hlavních problémů venkova je klesající potravinová obslužnost. Když se objeví subjekt, který chce situaci změnit a zároveň podporuje české obchodníky, stát mu nejde naproti.

„Snažíme se podpořit venkov, v určitých obcích jsme schopni postavit novou prodejnu prakticky okamžitě. Zdlouhavě však řešíme spoustu razítek, a když se konečně blížíme ke zdárnému cíli, tak zjistíme, že nám propadlo to první. Ve výsledku tak nemáme nejmenší šanci v rozumné době vyřídit stavební povolení,“ doplňuje Mazák.

Podle předsedy Družstva CBA tkví hlavní problém v tom, že se k možné stavbě nových prodejen na venkově vyjadřuje příliš mnoho subjektů. Často přitom o dané lokalitě nemají povědomí nebo v ní dokonce nepůsobí.

„Zároveň ale řeší nerealizovatelné nesmysly. V ideálním případě by se k dané věci měl vyjádřit daný stavební úřad okresu nebo kraje, který ví, co v dané lokalitě řešit, jak postupovat, případně zda je stavba v souladu či rozporu s územním plánem,“ doplnil Mazák.

Přinese změnu nový zákon?

Rychlost obstarání stavebního povolení by měla v budoucnu změnit novela stavebního zákona, jejíž věcný záměr již letos v červnu schválila vláda.

Podle ministerstva pro místní rozvoj, který zákon předkládá, by se povolovací řízení u staveb mělo ze současného průměru 5,4 roku zkrátit na pouhý rok. Dále by se pak mělo územní a stavební řízení včetně posouzení vlivů na životní prostředí sloučit do jednotného povolovacího řízení. Současně s tím by měl vzniknout i Nejvyšší stavební úřad, který by byl součástí státní správy.

Návrh novely se již nyní setkává s kritikou, podle které zákon nahrává developerům, nebo jde proti ochraně přírody. Kritizovaným bodem je také zamýšlená fikce souhlasu. Díky ní by tak byla nově žádost považovaná za vyřízenou i v případě, že by se k ní daný úřad nevyjádřil do 30 dnů, u složitějších případů by pak lhůta činila 60 dnů. Podle odpůrců by to mohlo zavdávat prostor pro korupci, maloobchodníci by však výraznější zrychlení uvítali.

Redakčně upravená tisková zpráva CBA

• Oblasti podnikání: Služby

Doporučujeme