Žádné nudné učebnice. Mooveez učí angličtinu pomocí filmů



Od příběhů k filmům. Tak by se dal ve stručnosti shrnout originální nápad výuky jazyků, se kterým přišel Miloslav Pešta. Prosadil se s ním nejenom v Česku, ale také v desítkách dalších zemí.

„Myšlenku na svět, ve kterém si lidé rozumí, nosím v hlavě již dlouhá léta, ale podnikat v oblasti jazykového vzdělávání jsem začal až před osmi lety. Do té doby jsem působil ve vedení společnosti Agropol. Když jsem v roce 2010 prodal svůj podíl, začal jsem založením firmy Archimedes Inspirations a otevřením inovátorské jazykové školy  Stories,“ vzpomíná Miloslav Pešta, kudy vedla cesta jeho současnému projektu.

Novátorský přístup byl založen na tom, že se jazyky rozhodli učit úplně jinak, moderně, bez drilu a s důrazem na poslech místo čtení. „Učebnice jsou navíc ve své podstatě velmi nezáživné. Proto jsme přemýšleli o tom, jak naše studenty zaujmout a do cizího jazyka je doslova vtáhnout. A napadly nás příběhy, odtud také název naší školy Stories. Od nich už byl jen krůček k nápadu, že místo učebnic budeme učit angličtinu pomocí filmů. A tak vznikl projekt Mooveez,“ pokračuje Miloslav Pešta.

Aplikaci začali programovat v roce 2013. O rok později měli hotovou první demo verzi pro iPad. V současnosti je aplikace Mooveez dostupná pro výuku angličtiny v 9 jazykových mutacích a  44 zemích světa na platformách iOS i Android.

V začátcích přitom nebylo náročné jen programování aplikace. „Od začátku jsme měli jasno v tom, že základem Mooveez mají být úspěšné filmy, které obletěly celý svět, všichni je dobře znají a rádi se na ně znovu podívají. Jako například Forrest Gump.  Když máte takový film ‚nakoukaný‘ nebo z něj třeba znáte i některé hlášky, lépe se z něj učíte. Nejtěžší pro nás jako malý český start-up bylo se k takovým filmům dostat. Zajistit licence se ukázalo mnohem náročnější, než jsme si dokázali představit,“ popisuje Miloslav Pešta.

Pomohla šťastná náhoda

Nejprve obešli distributory v Čechách, ale potřebovali i práva k použití filmů mimo Českou republiku.  „Pomohla nám šťastná náhoda, která je také jako vystřižená z hollywoodského filmu. V roce 2014 do našeho týmu nastoupila nová kolegyně, jejíž bratr je hollywoodský producent. Díky němu se nám podařilo zkontaktovat s jedním z velkých filmových studií v Los Angeles a zahájit jednání k získání distribučních práv na celý svět pro první velkofilmy, které jsme v podobě interaktivního výukového programu v naší aplikaci nabídli,“ pokračuje Miloslav Pešta.

Podle jeho slov přitom prvotním impulzem k zásadní změně výuky jazyků nebyla žádná racionální úvaha. „Prostě jsme s kolegou cítili, že to musí jít jinak, snadněji, zábavně a s mnohem lepšími výsledky. V malé zemi jako je naše by měli žít lidé, kteří podobně jako Holanďané hovoří třemi a více jazyky. Po několika letech experimentování v naší jazykové škole, pozorováním velkého množství studentů jsme si uvědomili, že princip výuky jazyka je relativně jednoduchý a přitom není široce rozšířený,“ zmiňuje Miloslav Pešta.

V čem se tedy učení s pomocí filmů liší od klasického „biflování“, kterým si prošla většina českých studentů? „Když jsme vystaveni určité situaci a rozumíme frázím, které sebou daná situace nese, učíme se spontánně, rychle a baví nás to. Učíme se spíše poslechem nežli čtením, ale čím víc zapojíme smyslů a emocí, tím to jde lépe. Když máme pasivní znalosti pro určité situace, jde aktivace do aktivní znalosti velmi rychle a tak podobně. Uvědomili jsme si, že se pro tento způsob výuky perfektně hodí filmy, které jsou plné emocí a různých životních situací. Jsou tvořeny dialogy a skutečnou živou řečí. A nikdo s nimi zatím nepracuje. Ne tak jako my. A tak jsme se do toho pustili,“ konstatuje Miloslav Pešta.

Ocenění v Británii

Když pak se svým nápadem v roce 2016 vyhráli celosvětovou soutěž ELTons, pořádanou organizací British Council, a při vyhlášení vítězů společně s věhlasnými universitními profesory hovořil na stejném pódiu v Londýně, byla to pro něj obrovská satisfakce a potvrzení, že jde správnou cestou.

Porotu prestižní soutěže přitom zaujalo, že se český startup pustil do jazykového vzdělávání úplně jinak, než všichni předtím. „Obrátili jsme logiku výuky jazyka. Namísto toho, abychom vytvářeli složité výukové programy, vezmeme dobrý film a ‚vytáhneme‘ z něj jazyk, který se dá snadno naučit. Jsme takoví zprostředkovatelé. Je neuvěřitelné, co se přitom sami naučíme,“ zmiňuje Miloslav Pešta.

Tradiční metody podle něj hledají způsob, jak zábavně podat výukový materiál, tedy novou várku slovíček a frází. „Spousta lidí se jejich pomocí učí angličtinu nebo jiný jazyk řadu let, ale přesto si jej nedokáže osvojit natolik, aby se v něm cítila dobře. Mají nějaké základy, ale od jejich získání se již příliš neposunují, a tak postupně ztrácejí motivaci a zájem. Mooveez na to jde přesně naopak. Začínáme u zábavy, tedy filmu a pracujeme s ním jako s výukovým materiálem. Ať máte jakoukoliv znalost angličtiny, díky filmům se na ni nabalují další a další slovíčka a gramatika. Navíc se je neučíte izolovaně, ale v uceleném kontextu,“ shrnuje Miloslav Pešta přínos své metody.

Studenti k tomu navíc nepotřebují moc času, prostoru ani obrovský rozpočet, který by investovali do dlouhodobého jazykového pobytu v zahraničí. Učit se mohou prakticky v jakoukoliv volnou chvíli, třeba když čekají na zastávce nebo u kávy v odpolední pauze.

Filmy jsou označeny třemi stupni náročnosti od snazších před střední až po těžké, takže si vyberou zájemci s různou úrovní znalosti jazyka. Registrovaní uživatelé mají možnost aplikaci používat až na třech různých zařízeních. „Dítěti tak mohou rodiče stáhnout například epizody Boba a Bobka a sami se učit anglicky třeba pomocí Kmotra,“ popisuje Miloslav Pešta.

Filmy pomohou tam, kde chybí motivace

Cílová skupina projektu je přitom velmi široká. „Náš typický zákazník je člověk, který ví, že by měl s jazykem něco dělat – zlepšovat ho či si ho alespoň udržovat, ale tradičními způsoby ho k tomu už nic nedonutí, protože ho to nebaví. Ruku na srdce, pro koho z nás to neplatí?“ ptá se Miloslav Pešta.

Díky originálnímu nápadu nemá firma přímou konkurenci. „Na trhu samozřejmě existuje velké množství různých aplikací a také online programů, ale náš způsob rovněž určuje náš trh.  Jako naše konkurence je někdy vnímán samotný filmový průmysl. Kdo si ale jednou Mooveez vyzkouší a zjistí, jakou přidanou hodnotu má interaktivní scénář s funkčními titulky a ostatní výukové funkce, přestane nás s filmy s titulky srovnávat,“ doplňuje Miloslav Pešta.

Na projektu Mooveez v současnosti pracuje přes 70 lidí. Většina z nich jako externí spolupracovníci, zejména jazykoví odborníci, tedy překladatelé a korektoři. Interních zaměstnanců má společnost aktuálně patnáct. Loňský rok byl pro firmu obdobím změn. Získala nového strategického investora, kterým se za desítky milionů stala investiční skupina RSBC, a změnila název na Mooveez Company a zavedla nový obchodní model založený na klubovém předplatném.

Aplikaci aktuálně používají lidé od států střední a východní Evropy, Ruska a bývalých zemí Společenství nezávislých států, přes Německo, Švýcarsko, Francii, Španělsko, Portugalsko až po latinsko-americké země. Do budoucna v Mooveez pomýšlejí o USA, Kanadě  či Japonsku. Během příštích měsíců chtějí rozšířit portfolio dostupných jazyků o další čtyři. K angličtině přibude ještě španělština, francouzština, němčina a ruština.

Škodí dabing výuce jazyků?

Mezinárodní úspěch projektu by mohl přispět k tuzemské diskusi o vlivu dabingu na jazykové dovednosti českých diváků. „Myslím, že by stačilo podrobně analyzovat stav jazykové vybavenosti v jednotlivých zemích Evropy a na stejnou mapu nanést informaci, kde a z jakého procenta se dabují filmy a kde nikoliv. Vyjde docela jasná závislost, že severské země, kde používají téměř výhradně titulkování filmů, jsou na tom mnohem lépe nežli země, kde je velmi kvalitní dabing,“ podotýká Miloslav Pešta.

V tomto ohledu podle něj bohužel lepší umělecký zážitek působí kontraproduktivně. „Protože za náš život toho zhlédneme v kinech a televizi opravdu hodně a je velký rozdíl, pokud vnímáme zvuk jazyka v kontextu děje anebo ho neslyšíme, neboť je potlačený. Ty tisíce nakoukaných hodin anglických či německých filmů se samozřejmě projeví ve znalosti jazyka. Schopnost spontánně se učit jazyk, pokud jsme jím obklopeni a rozumíme kontextu, máme všichni od narození,“ zdůrazňuje Miloslav Pešta. 

Mezinárodní průzkumy přitom ukazují, že Češi na tom s jazykovou výbavou zatím nejsou právě dobře. Zaostávají dokonce i za sousedním Slovenskem, i když rozdíl je jen poměrně malý. „Raději bych si všímal rozdílů a příčin mezi námi a Dánskem či Holandskem, kde se jedná o desítky procent. Myslím, že by nám to dalo mnohem větší poučení. Viděli bychom, že mají dlouhodobou tradici učit se cizí jazyky. Tím, že hovoří rodiče a prarodiče a téměř celá společnost, je naučení se anglicky jaksi samozřejmé. Je to pro ně stejně důležité jako umět počítat a psát,“ porovnává Miloslav Pešta. 

V čem je rozdíl v učení jazyků v těchto zemích a v Česku? „Výuka na školách je dost dobrá a probíhá v menších skupinkách pod vedením dobrých učitelů. A samozřejmě jsou angličtinou, němčinou či francouzštinou obklopeni prostřednictvím filmů a písní. Jejich prostředí je tedy velmi nakloněno učení se jazykům,“ podotýká Miloslav Pešta. 

Malý, ale přeci jen viditelný rozdíl v jazykových znalostech Čechů a Slováků přikládá Miloslav Pešta kulturním rozdílům obou zemí. „Na Slovensku je mnohem více rozvinutá dvoujazyčná kultura. Od malička jsou kromě slovenštiny vystaveni také češtině, a to v mnohem větší míře nežli my. Češi před druhou světovou válkou rovněž znali velké množství jazyků, ale to u nás žila německá menšina a se Slováky jsme měli společný stát,“ uvažuje Miloslav Pešta. Systém výuky jazyků je naproti tomu podle něj v obou zemích podobný.

Virtuální realita i poznání mozku

Digitální výukové metody, na které vsadil startup Mooveez, budou přitom hrát ve vzdělávání stále důležitější roli. „Současné trendy naznačují, že se se svět ubírá směrem k online aplikacím, výuce na dálku a audiovizuálnímu učení. Bude možné si vybrat na dálku učitele v zemi, ve které se příslušným jazykem hovoří. Studenti se rádi učí jazyk na tématech, která je baví a jsou jim blízká,“ Miloslav Pešta.

Také další trendy podle něj ukazují, že se jeho projekt trefuje do moderního pojetí výuky. „Čím dál víc univerzitních světových profesorů razí důležitost lexikálního přístupu. To znamená, že se student učí celé věty v kontextu životních situací nebo příběhu ve filmu namísto biflování gramatických pravidel a učení se izolovaných slov. Rovněž se znovu obnovil názor důležitosti přesného překladu pro výuku jazyků. To jsou samozřejmě principy, které v Mooveez respektujeme již nyní,“ upozorňuje Miloslav Pešta.

Další propojování techniky a vzdělávání podle něj posune celý obor do nové dimenze. „Leží před námi neskutečné příležitosti v lepším využití her a virtuální reality pro učení jazyků. Rovněž obrovské možnosti skýtá rozkrytí potenciálu našich myslí a technik, jak s naším mozkem pracovat. Přirovnal bych to k tomu, že dříve se psal text nejprve v ruce, pak se přepisoval na stroji, bylo nutné vytvořit ruční sazbu a pak se teprve vytiskla kniha. Nyní každý může napsat knihu na svém počítači a distribuovat ji po celém světě. Věřím, že podobný revoluční rozvoj nás čeká ve výuce jazyků. Bude to opravdu snadné,“ uzavírá Miloslav Pešta, který věří, se svojí společností Mooveez bude tuto budoucnost spoluvytvářet.

Dalibor Dostál