Zahraniční pracovníci výrazně přispívají k růstu slovenské ekonomiky

26. 9. 2018 | Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

motiv článku - Zahraniční pracovníci výrazně přispívají k růstu slovenské ekonomiky Tempo meziročního růstu hrubého domácího produktu (HDP) Slovenska zrychlilo ve 2. čtvrtletí 2018 na 4,2 % z 3,6 % v 1. čtvrtletí t.r. Slovenský HDP rostl nejrychleji od 4. čtvrtletí 2015. K hlavním tahounům růstu slovenské ekonomiky nadále patří domácí spotřeba, čistý export a investice.

HDP ve 2. čtvrtletí 2018 meziročně vzrostl o 4,2 %. Tempo růstu se meziročně zrychlilo o 0,5 procentuálního bodu (p.b.). V běžných cenách byl ve 2. čtvrtletí 2018 vytvořen HDP v objemu 22 635 mil. EUR, což představovalo nárůst o 6,8 % oproti 2. čtvrtletí 2017. Za pololetí 2018 byl na Slovensku vytvořen HDP v objemu 43 095,7 mil. EUR. V běžných cenách se meziročně zvýšil o 6,3 % a ve stálých cenách vzrostl o 3,9 %. S růstem ekonomiky se na Slovensku zvyšuje i zaměstnanost, která ve 2. čtvrtletí meziročně vzrostla o 2,1 %.

V letošním roce by dle oficiálních odhadů měla slovenská ekonomika vzrůst o 3,9 % a v roce 2019 o 4 %. Ze sledování vývoje jednotlivých složek HDP lze konstatovat, že růst slovenské ekonomiky bude v letošním roce podpořen především investicemi směřujícími do infrastruktury, dále rozšiřováním výroby ve stávajících automobilkách a rozběhem nové automobilky.

Významný podíl na růstu ekonomiky již nyní patří spotřebě domácností, která je výrazně podporována rostoucí zaměstnaností a rychlejším růstem mezd. Právě akutní nedostatek kvalifikovaných lidí na trhu práce a nutnost získávat pracovníky i z ciziny vyvolává na jedné straně tlak na rychlejší růst reálných mezd a na druhé straně vzniká zde nový fenomén, a to, že zdejší ekonomika začíná profitovat z cizinců. Po jisté stagnaci vývoje čistého exportu se rozběhem výroby automobilů příspěvek čistého exportu začíná opět výrazně pozitivně promítat do celkového růstu HDP.

K příspěvku investic

V rámci tvorby hrubého kapitálu jde především o zahraniční investice v automobilovém průmyslu, ale i nastartování výstavby dopravní infrastruktury. Slovensko sice nezískalo významnou investici BMW, která mohla dost výrazně přispět k celkovému růstu slovenské ekonomiky, ale i bez ní je automobilový průmysl významným jak výrobním, tak i investičním odvětvím s přímým pozitivním dopadem na celkový růst slovenské ekonomiky. Automobilový průmysl na Slovensku tvoří přibližně 27 procent průmyslové výroby a přímo zaměstnává 120 tis. pracovníků.

Z dostupných údajů o spotřebě přímých pracovníků v automobilovém průmyslu jako i o spotřebě firem působících v automobilovém průmyslu vychází, že na tomto odvětví závisí až 320 tis. zdejších pracovních míst.

Podíl dopravní infrastruktury z důvodu posouvání termínu dokončení úseků dálničního obchvatu města Prešov a dálničního úseku Hubová – Ivachnová nepřispěl výrazněji k tvorbě HDP, ale zároveň posun ve výstavbě dopravní infrastruktury směrem na jihozápad a především již zahájené přípravné práce na výstavbě obchvatu Bratislavy představují výrazný příspěvek investic na tvorbě HDP již v současnosti. Největší nárůst délky dálnic, o 60 km, se očekává právě v bratislavském regionu. Investice související s výstavbou těchto dálnic v okolí Bratislavy mají dosáhnout nejméně 900 mil. EUR.

Ke spotřebě domácností

Na Slovensku došlo k poměrně výraznému zlepšení na trhu práce. Evidovaná míra nezaměstnanosti se aktuálně pohybuje na úrovni 5,43 % a již i neoficiálně se rozšířilo, že „Nepracuje pouze ten, kdo skutečně nechce“ Oficiálně to již před více než rokem uvedl bývalý premiér R. Fico. Zaměstnanost na Slovensku ve 2. letošním čtvrtletí meziročně vzrostla o 2,1 % a dosáhla 2,42 mil. osob.

Z celkových 5,43 mil. obyvatel SR představuje počet zaměstnaných cca 45 %, přičemž je nutno brát v úvahu i poměrně vysoký počet absolutně nepřizpůsobivých obyvatel zejména v některých regionech východního Slovenska. Očekávaný další růst slovenské ekonomiky dále zvýší pnutí na trhu práce, čehož výsledkem bude dynamický růst mezd. Rostoucí mzdy a růst zaměstnanosti se pozitivně promítnou v dalším vývoji  spotřeby domácností. Výrazněji by tento trend neměl ovlivnit ani další vývoj inflace.

K zahraničnímu obchodu SR

Po předcházejících poklesech tempa růstu zahraničního obchodu začíná opět slovenský export vykazovat rekordní objemy. Hlavními vývozními komoditami jsou auta a elektronika. Za letošní pololetí vyvezla SR zboží za téměř 39,4 mld. EUR, což představuje meziroční nárůst o 6,5 %.

Z celkového vývozu auta představovaly sice téměř 30 %, ale dosti překvapivě nepředstavovaly nejdůležitější vývozní artikl. Nejvíce, za 10,417 mld. EUR, vyvezla SR elektrická zařízení, stroje a přístroje. Největšími slovenskými exportéry v této oblasti jsou Samsung a Foxconn. K dalším významným slovenským exportním artiklům patří základní kovy a výrobky ze základních kovů. Za pololetí jich SR vyvezla za 3,45 mld. EUR. Ne nezanedbatelný je i vývoz plastů a výrobků z nich, dále nerostných surovin a jejich výrobků, různých průmyslových výrobků, apod.

Očekává se, že s nástupem výroby čtvrté automobilky, od září letošního roku, se aktuální tří procentní rozdíl mezi vývozem aut a vývozem elektrických zařízení bude vyrovnávat. Výrazněji se však výroba v této automobilce projeví na exportu až v roce 2019. Po přechodné stagnaci vývozu aut v loňském roce, v letošním roce jejich vývoz za leden až květen meziročně vzrostl o 12 %.

Čistý export za letošní pololetí dosáhl 1,849 mld. EUR a v porovnání se stejným obdobím roku 2017 vzrostl indexem 109,4. Na vytvořeném HDP by se podle odhadů měl podílet cca 4,5 %.

K přínosu cizinců

Pracovníci ze zahraničí začínají přes daně a odvody plnit slovenskou státní kasu a zdejší ekonomika tak začíná výrazně profitovat z cizinců. Bez pracovníků ze Srbska, Ukrajiny či Rumunska si slovenské elektrotechnické či strojírenské podniky již v současnosti nedokáží představit své efektivní fungování. Do jisté míry se tento fakt týká i automobilek, které jsou podstatou průmyslu Slovenska. V žilinské automobilce Kia pracují např. Bulhaři a na vysokých pozicích Korejci. V trnavské automobilce PSA Peugeot Citroën Slovakia pracují Bulhaři, Srbi i Maďaři. Aktuálně slovenské automobilky potřebují dalších 15-tis. zaměstnanců.

Ze mzdy cizince zůstávají ve slovenské státní kase daně a zdravotní odvody. Ze sociálních odvodů si pracovník bude později nárokovat penzi (v případě, že SR má s jeho zemí podepsanou bilaterální dohodu o sociálním zabezpečení, s Ukrajinou a Srbskem má podepsanou SR tuto dohodu, s Vietnamem např. nemá podepsanou). V SR aktuálně pracuje 60-tis. cizinců. V případě, že cizinec bere průměrnou mzdu 1000 EUR měsíčně, z jeho ceny práce na úrovni 1352 EUR inkasuje stát daně a zdravotní odvody ve výši 244 EUR měsíčně (při 60 tis. cizincích je to příjem pro státní kasu 175 mil. EUR ročně). I proto pak může slovenská vláda uvažovat o štědrých sociálních balíčcích.

Na Slovensku je v současnosti volných 85 tis. pracovních míst a při jejich obsazení cizinci se může nejen pozvednout slovenská ekonomika, ale státu to může přinést navíc peníze z daní a odvodů.

Dle dostupných údajů o tvorbě HDP lze konstatovat, že se slovenské ekonomice daří nad očekávání. Zatím sice nejsou k dispozici podrobnější údaje podílu jednotlivých odvětví na celkovém růstu, ale z průběžných údajů vychází, že s výjimkou automobilového průmyslu průmyslová produkce na Slovensku v letošním roce výrazně poklesla. Výrazný propad vykázal hutní průmysl, který byl tradičním tahounem celého průmyslu na Slovensku. Právě jeho zpomalení, v červnu letošního roku zaznamenal meziroční pokles o 1,5 procenta, může znamenat, že slovenská ekonomika dosáhla cyklický vrchol. Může však být způsoben i problémovými dodávkami železné rudy z Ukrajiny.

Nižší letošní výkon však byl zaznamenán i v jiných odvětvích. Zatímco ve srovnatelném období roku 2017 rostla slovenská průmyslová produkce o více než 4,1 procenta, průměr za letošních šest měsíců vykazuje pouze 1,6 procentuální růst. Opět je tedy růst slovenské ekonomiky postaven především na automobilovém průmyslu. V letošním červnu by např. bez automobilky průmyslová produkce na Slovensku skončila v záporných číslech, když průmyslová produkce rostla o 2,1 procenta a automobilky se na jejím růstu podílely 2,44 procenty. Je tedy skutečně otázkou, zda aktuální výrazný růst slovenské ekonomiky je zdravý a udržitelný.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Bratislavě (Slovensko). Autorka: Hildegarda Horská-referent, obchodně-ekonomický úsek.

Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek