Zájem o štěrkopísek roste. Hledá se kompromis mezi ochranou vod a stavebnictvím

8. 10. 2018 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Zájem o štěrkopísek nebyl nikdy větší. Stavební boom však může zastavit ochrana podzemní vody.

Pískovna, ilustrační foto. Zdroj: Hynek GlosZ dálnice sem sice není vidět, ale kdokoliv jede z Prahy do Litoměřic po „staré“, mezi Novou Vsí a Vodochody musí zpomalit. Už dvacet let tu na hlavní silnici najíždějí těžká nákladní auta s tunami písku. Společnost Kámen Zbraslav tady, v Ledčicích, vytěží až 630 tisíc tun stavebního materiálu ročně. A letos v květnu ministerstvo životního prostředí souhlasilo s rozšířením lomu o dalších šedesát hektarů. „Vlivy spojené se záměrem významně nezhorší stávající zatížení území. Záměr lze z hlediska jeho vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví považovat za přijatelný,“ vysvětlil resort ve svém posudku.

Takový výsledek neoddálily ani obavy obce Loucká, k jejímž hranicím se pískovna po schváleném rozšíření výrazně přiblíží. Už když se idea projednávala, místní starosta Miroslav Mařík upozorňoval, že se místní obávají o vodu ve svých studnách. Jelikož ledčické ložisko musí být nyní využito celé, dostanou se stroje časem i pod dnešní úroveň hladiny podzemní vody. Tam podle sond leží až jeden milion tun písku.

Ohrožení podzemní zásobárny pitné vody neskončí samotnou těžbou. Po vybrání suroviny bude třeba prázdné prostory pod úrovní vody zavézt zhruba 860 tisíci tunami štěrku a dalších materiálů. To je ale ještě daleko. Podle vedoucího pískovny Bronislava Šafaříka zbývá do otevření nového dobývacího prostoru několik let.

„Monitoring bude určitě probíhat nadále, firma má finanční rezervy na fondu důlních škod. Pokud se prokáže, že těžbou někomu vznikla škoda, tak je samozřejmě povinná kompenzovat škody, které by vznikly. Ale všichni jsou s vodou dost daleko,“ prohlásil podle zápisu z veřejného projednávání Jiří Novotný, technický ředitel společnosti Kámen Zbraslav.

Jednoznačně odmítáme

Tento případ z pomezí Ústeckého a Středočeského kraje patří k nejjednodušším, které české úřady a ochránci přírody v posledních letech řeší. Od oznámení záměru na rozšíření těžby po jeho schválení ministerstvem životního prostředí uběhl jen necelý rok. Především proto, že neohrožuje žádné velké město, a tak proti němu nikdo výrazněji neprotestoval.

Jenže s tím, jak se v Česku naplno projevuje stavební boom a roste spotřeba materiálů, žádá řada firem rozšíření těžby i v místech, kde jsou mnohem komplikovanější podmínky a kde jsou lidé ochotni za podzemní zdroje vody bojovat. Jakým závratným tempem stavebnictví jede, pravidelně informuje Český statistický úřad (ČSÚ). A podle jeho údajů vzrostl obor letos v červenci meziročně dokonce o necelých šestnáct procent. „Ani horké počasí nezastavilo v červenci růst stavebnictví. Rostla výstavba jak pozemních, tak inženýrských staveb, a to napříč celým spektrem podniků,“ popisuje Petra Cuřínová, vedoucí oddělení ČSÚ.

Těžba štěrkopísku a počet zaměstnaců v odvětví. Zdroj dat: ČGS

Zřejmě nejvíc vášní v posledních letech a měsících vyvolává projekt na rozšíření těžby u Uherského Ostrohu. Tam podle kritiků hrozí znehodnocení zásobárny podzemní pitné vody v Bzenci, která zásobuje sto tisíc lidí z celého Hodonínska a Břeclavska.

„Jednoznačně odmítáme těžbu v daném území a upozorňujeme na aroganci státních úřadů vůči samosprávám. Nejsou akceptovány laické i odborné připomínky k možnosti těžby a jejím dopadům na zdroj pitné vody v území,“ tvrdí třeba Sdružení místních samospráv České republiky.

Samo ministerstvo životního prostředí však s pokračováním těžby ve větším měřítku potíž nemá. Podle Petry Roubíčkové, mluvčí resortu, existují místa, kde je podzemní zásobárna k lomu mnohem blíž než na Slovácku, a žádná nebezpečí se tam neobjevují.

„V některých případech je dokonce pitná voda přímo jímána z těžebního jezera a nikdy nedošlo k nějakým problémům či k přímému ohrožení zdroje pitné vody. Příkladem může být i probíhající těžba štěrkopísku mezi Nedakonicemi a Moravským Pískem. Její pokračování je ve výši až 300 tisíc tun ročně. Ačkoliv je těžba umístěna zhruba 250 metrů od záložního zdroje pitné vody Polešovice Les, rozšíření těžby probíhá zatím bez zájmu veřejnosti i politiků,“ upozorňuje Roubíčková.

Zásoby tu jsou

I přes taková vyjádření je zřejmé, že problematických projektů bude přibývat. Stačí se chvíli zaměřit na statistiky České informační agentury životního prostředí (CENIA), kde se shromažďují všechny žádosti o nové těžební lokality či rozšíření dobývání v těch stávajících. Zatímco třeba v roce 2014 úředníci kývli pouze na jeden projekt, letos už systém eviduje devět schválených, přičemž do konce roku zbývají ještě tři měsíce.

Vývoz písku. Zdroj dat: ČGS

Stále většímu zájmu zákazníků a apetitu těžařů nahrává, že zásoby pod Českem jsou. Podle České geologické služby se nyní ví o 203 ložiscích, kde se skrývá přes 2,1 miliardy kubíků štěrkopísku. Před dvěma lety, kdy se údaje shromažďovaly, se pracovalo jen na 69 ložiscích.

Nově schválené stavby. Zdroj dat: CeniaA přestože štěrkopísky nejsou tak strategickou surovinou jako třeba hnědé uhlí, debaty kolem nich začínají připomínat dlouholetou bitvu o ekologické limity těžby. Věc navíc komplikuje nejednotný postoj politiků a jednotlivých resortů. Aktuálně se to ukázalo při zářijové návštěvě ministra zemědělství Miroslava Tomana (za ČSSD) v Moravském Písku. Ochrana vody má podle něj přednost před těžbou.

Kvůli nepromyšlené surovinové strategii a stále rychlejšímu vysychání podzemních jezer se Česká republika opět dostává do pasti. Zastavení úbytku vody je pro příští dekády prioritou a politici by to měli umět průmyslu vysvětlit. Zatím se ale -jako téměř vždycky - jen přešlapuje a pokračuje v hledání neexistujícího kompromisu.

Převzato z týdeníku Euro, Autor: Ondřej Stratilík, foto: Hynek Glos

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek