Zambie: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

22. 7. 2019

Zambie představuje velký stát regionu jižní Afriky s rozlohou téměř 752 618 čtverečních kilometrů, populací 18,1 milionu obyvatel a nízkou hustotou zalidnění. Zambie je vnitrozemský stát, který sousedí s osmi dalšími státy, což z ní dělá výhledově transportní hub regionu. Zambie je bohatá na přírodní zdroje (půda, nerostně suroviny, vodní zdroje, lesy), tento potenciál k trvalému a udržitelnému rozvoji ale musí teprve naplnit. Stát v současné době trpí vysokým zadlužením, nedostatečnou likviditou a vysokými deficity státního rozpočtu.

Komplikovaná makroekonomická situace (zejména s ohledem na zadluženost země a vysoké schodky státního rozpočtu) brzdí rozvoj země. Vládní rozpočet pro roky 2019, 2020 a 2021 bude zatížen nákladným obstaráváním zahraničního dluhu (v roce 2018 17,5 mld. USD, do roku 2020 očekáváný růst na 20,5 mld. USD), zambijské vládě se nepodařilo dohodnout s Mezinárodním měnovým fondem podmínky záchranného balíčku. Úsporná opatření k zefektivnění správy státních financí nelze očekávat dříve než v roce 2022 po všeobecných volbách.

Dne 24. května 2019 agentura Moody's snížila úvěrový rating Zambie na úroveň CAA2 a výhled ze stupně "stabilní" na "negativní" z důvodu zvyšující se pravděpodobnosti státního bankrotu. Agentura argumentuje tím, že "navzdory tomu, že tržby z koncesí na těžbu nerostných surovin jsou splatné v amerických dolarech, devizové rezervy Zambie v posledních měsících postupně klesaly, což bylo způsobeno nákladnou správou zahraničního dluhu a deficitem běžného účtu. Ke konci dubna se devizové rezervy snížily na přibližně 1,1 mld. USD (hrubé mezinárodní rezervy včetně zlatých a MMF držených v SDR činily 1,3 mld. USD), tj. 1,3 měsíce dovozu, což je hluboko pod tříměsíčním minimální rezervou. Objem běžných rezerv dosáhl rekordně nízké úrovně a je velmi nízký ve srovnání se splátkami zahraničního dluhu splatnými ve zbývající části roku 2019 av roce 2020 a potřebami pro pokrytí dovozu do země."

Ekonomika země je malá a závisí z podstatné části na zemědělství a těžbě nerostných surovin (mědi). Zambie se potýká s mnoha problémy – zejména vysokou závislostí na klimatických podmínkách a cenách těžených komodit na světových trzích, nedostatečnou infrastrukturou, nedostatkem kvalifikovaných pracovních sil. Hlavním ekonomickým sektorem zůstává těžba mědi zabezpečující až ¾ exportních příjmů, velmi dynamickým rozvojem však prochází i zemědělství, stavebnictví a sektor služeb. Po roce 2000 výrazně narostl podíl agrární činnosti s vyšší přidanou hodnotou, a to v souvislosti s příchodem početné skupiny komerčních zemědělců ze Zimbabwe a JAR. Viditelná hospodářská konjunktura se týká především hlavního města Lusaky a tzv. Měďného pásu na severu země, poprvé v historii zde vzniká autentická střední třída s odpovídajícími spotřebními návyky. Celých 60 % místní populace nicméně žije i nadále pod hranicí chudoby.

V žebříčku konkurenceschopnosti, který sestavuje Světové  ekonomické fórum  (WEF), se Zambie umístila na 118. pozici ze 140 srovnávaných ekonomik a dle OECD je stupeň exportního rizika 6/7.

Zambie je členem OSN, Africké unie (AU), Hnutí nezúčastněných, Commonwealthu, Mezinárodního měnového fondu, Světové banky, Africké rozvojové banky, z hospodářského hlediska má pro Zambii značný význam členství v Jihoafrickém rozvojovém společenství (Southern African Development Community – SADC), ve Společném trhu východní a jižní Afriky (Common Market for Eastern and Southern Africa – COMESA) a vzhledem ke smlouvě o preferenčním přístupu na trhy EU rovněž ve Sdružení afrických, karibských a tichomořských států (African, Caribbean and Pacific countries, ACP).

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název státu

Zambijská republika (Republic of Zambia)

Složení vlády 

  • Prezident: Edgar Lungu
  • Viceprezident: Inonge Wina
  • Ministerstvo při úřadu Viceprezidenta: Olipa Mwansa Phiri
  • Ministerstvo zahraničních věcí: Joseph Malanji
  • Ministerstvo financí: Dr Bwalya Ng’andu
  • Ministerstvo obrany: Chama Davies
  • Ministerstvo vnitra: Stephen Kampyongo
  • Ministerstvo spravedlnosti: Given Lubinda
  • Ministerstvo zemědělství: Micheal Katambo
  • Ministerstvo pro místní správu: Romel Charles Banda
  • Ministerstvo pro náčelníky a tradiční záležitosti: Lawrence Sichalwe
  • Ministerstvo obchod a průmyslu: Chris B. Yaluma
  • Ministerstvo pro rozvoj komunit a sociální služby: Kampamba Mulenga Chewe
  • Ministerstvo národního plánování: Alexander Chiteme
  • Ministerstvo energie a rozvoje vodních zdrojů: Matthew Nkhuwa
  • Ministerstvo hospodářských zvířat a rybolovu: Nkandu Luo
  • Ministerstvo pro gender: Victoria Kalima
  • Ministerstvo školství: David Mabumba
  • Ministerstvo vyšího školství: Brian Mushimba
  • Ministerstvo zdravotnictví: Chitalu Chilufya
  • Ministerstvo bytového fondu a rozvoje infrastruktury: Vincent Mwale
  • Ministerstvo práce a sociální bezpečnosti: Joyce Nonde Simukoko
  • Ministerstvo půdy, přírodních zdrojů a ochrany životního prostředí: Jean Kapata
  • Ministerstvo pro doly a rozvoj nerostných zdrojů: Richard Musukwa
  • Ministerstvo národních hodnot a náboženských záležitostí: Godfridah Sumaili
  • Ministerstvo cestovního ruchu a umění: Ronald Chitotela
  • Ministerstvo dopravy a komunikací: Mutotwe Kafwaya
  • Ministerstvo prací a dodávek: Sylvia Bambala Chalikosa
  • Ministerstvo mládeže, sportu a rozvoje dítěte: Emmanuel Mulenga

Zambie je unitární republika prezidentského typu s existencí více politických stran. Zákonodárnou moc má jednokomorové až 166 členné Národní shromáždění (National Assembly), 156 poslanců je voleno ve všeobecných, přímých volbách a 10 členů je jmenováno prezidentem na dobu pěti let. Poslední parlamentní volby se konaly dne 11. 8. 2016 a zvítězila v nich velmi těsně Vlastenecká fronta (PF) nad Sjednocenou stranou pro rozvoj (UPND). Prezident je hlavou státu a zároveň vlády, kterou jmenuje z poslanců Národního shromáždění. Další všeobecné volby připadají na rok 2021.

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  • Počet obyvatel: 18,1 mil. obyvatel (odhad 2019)
  • Hustota obyvatel na 1 km2: 22,7
  • Podíl ekonomicky činného obyvatelstva: 7,9 mil.

Demografické složení (2019):

  • 0 - 14 let: 46,1%
  • 15 - 54 let: 48,7%
  • 55 let a výše: 5,2%

Národnostní složení: Zambie je multietnický stát, ve kterém žije více než 70 národnostních skupin. Zambijské obyvatelstvo je tvořeno z 99,5 % původními africkými kmenovými skupinami, z nich nejvýznamnější jsou: Bemba 21 %, Tonga 13.6 %, Chewa 7.4 %, Lozi 5.7 %, Nsenga 5.3 %, Tumbuka 4.4 %, Ngoni 4 %, Lala 3.1 %, Kaonde 2.9 %, Namwanga 2.8 %, Lunda 2.6 %, Mambwe 2.5 %, Luvale 2.2 %, Lamba 2.1 %, Ushi 1.9 %, Lenje 1.6 %, Bisa 1.6 %, Mbunda 1.2 %. Ekonomicky významnými skupinami jsou Indové, Libanonci, Zimbabwané a Jihoafričané.

Náboženské složení: 92 % křesťané (velkou většinou protestanti, dále katolíci a příslušníci afrických křesťanských náboženství), 3 % muslimové, 3 % ostatní 3% (buddhisté, hinduisté), 2 %místní náboženství.

Zambie trpí prudkým demografickým růstem (3% růst ročně, 46 % populace je v roce 2019 mladší 15 let), podle propočtů se současná populace 17,1 milionu lidí do roku 2050 rozroste na 40 milionů lidí, pokud nedojde k zvrácení současných trendů. Většina zambijské populace žije v chudobě (40,8 % populace žije v extrémní chudobě). Toto bude znamenat obrovský nápor na trh práce.

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Rok

2014

2015

2016

2017

2018

2019

HDP (v mld. USD) nominální

27 145

21 245

20 957

25 814

26 719

25 731

HDP na obyvatele (v USD), PPP

3 839

3 874 3 943 4 060

4 138

4 210

Růst reálného

HDP (%)

4,7

2,9

3,8

4,1

3,1

3,0

Roční míra inflace (v %)

7,8

21,1

7,5

6,1

7,9

12,0

Roční míra nezaměstnanosti (v %)

N/A

N/A

N/A

7,5

N/A

N/A

Oficiální kurz (ZMK/USD)

6,39

10,98

9,92

9,92

11,92

12,14

Zdroj: EIU, pro rok 2019 se jedná odhad.

Reálný ekonomický vývoj v letech 2019 až 2023 zůstane pod svým potenciálem, bude navíc extrémně závislý na schopnosti vlády a těžařských společností domluvit se na kompromisním řešení současného konfliktu (příjmy z vývozu mědi tvoří skoro 72% příjmů zambijské pokladny) a na vývoji ceny mědi na světových trzích. V roce 2022 je navíc splatných 750 milionů USD v rámci půjčky Eurobond (celková výše 3 miliardy USD), u které není jasné, z čeho ji Zambie splatí, zejména pokud bude pokračovat pokles ZMW vůči USD.

Vláda schválila pro roky 2017 – 2021 Sedmý národní rozvojový plán. Podle tohoto dokumentu se Zambie orientuje na tři priority rozvoje: zemědělství, těžba mědi, turistika. Zambie má rozsáhlé plochy dosud neobdělané zemědělské půdy, značné zdroje podzemní vody a příznivé klima. Problém zambijského zemědělství je v jeho jednostranné orientaci na pěstování kukuřice a dále se toto odvětví potýká s obrovským technickým poddimenzováním.

V žebříčku konkurenceschopnosti, který sestavuje Světové  ekonomické fórum  (WEF), se Zambie umístila na 118. pozici ze 140 srovnávaných ekonomik a dle OECD je stupeň exportního rizika 6/7.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

% HDP

2014

2015

2016

2017

2018

2019

Příjmy

18,9

18,8

18,2

17,3

17,1

18,2

Výdaje

24,3

27,6

23,9

24,6

24,6

26,3

Saldo

-5,4

-8,9

-5,7

-7,3

-7,5

-8,1

Zdroj: EIU, pro rok 2019 se jedná o odhad.

Návrh rozpočtu pro rok 2019 je přehnaně pozitivní: Bez jakéhokoli vysvětlení počítá s ekonomickým růstem okolo 4 % navzdory mezinárodním odhadům mezi 3,3 a 3,6 %, inflaci předpovídá stále v rozmezí 6 až 8 % bez ohledu na 20% depreciaci zambijské kwachy v září 2018 a 20% státem nařízeného růstu cen paliva. Depreciace ZMW vůči USD a v poslední době i k jihoafrickému randu znamená rapidní nárůst maloobchodních cen (drtivá většina spotřebního zboží je do Zambie dovážena z JAR) a tím i další inflační tlak. Vláda ve svém návrhu počítá se zvýšením domácích příjmů o 1 % HDP (ačkoli dodatečné daňové zatížení těžařských firem může mít zcela obrácený efekt – viz výše) a zvýšením finančních rezerv (ty se navíc meziročně propady o 24,6 % na necelých 1,6 mld USD, které stačí na pokrytí dvou měsíců importů do země). To vše za situace kdy 30 % státního rozpočtu ukrojí správa zahraničního dluhu, který navíc dál rychle roste (viz dále).

S cílem zvýšit domácí příjmy vláda představila daňovou reformu v oblasti těžby mědi: Od ledna 2019 došlo k zatížení tantiém z těžby o 1,5% a zavedení nové 10% daně, pokud cena mědi překročí 7500 USD za metrickou tunu, zvýšení tantiém z kobaltu z 5% na 8%, zavedení 15% exportní daně na drahé kovy a drahokamy, zavedení 5 % cla na dovoz měděných a kobaltových koncentrátů, nahrazení DPH a jejích odpočtů u importů pro těžařský sektor novou sektorovou daní z prodeje, podstatně byla zvýšena cena odběru elektřiny. V reakci na tato obsáhlá opatření pohrozily největší těžařské firmy First Quantum a Glenncore rozsáhlým propouštěním a omezováním těžby, investice do rozvoje těžby byly v podstatě zastaveny, některé starší doly (např. Nchanga důl společnosti KCM) zcela zastavily těžbu. V květnu 2019 pak vláda zahájila proces „rozvodu“ s jihoafrickou společností Vedanta, která má prodíl právě v dolech KCM.

Veřejné finance dále trápí vysoká míra korupce a klientelismu. Na konci září 2018 Africa Confidential zveřejnil článek o „nákupní horečce“ zambijské vlády: Podle sice nepotvrzených, ale důvěryhodných informací Zambie podepsala s izraelskými firmami smlouvy na nákup nejnovějšího leteckého vybavení včetně letadla Gulfstream pro potřeby prezidenta za celkem 400 milionů dolarů, podobnou smlouvu v řádu několika set milionů dolarů na nákup obranně-bezpečnostního vybavení s izraelskými firmami uzavřela Zambie již v dubnu 2018. Izraelské firmy navíc zrekonstruují vojenskou nemocnici (200 mil. USD) a postaví nové armádní budovy a kasárna (400 mil. USD). Od italské firmy Leonardo Zambie objednala dva transportní letouny celkově za 95 milionů EUR, s Ruskem nadále jedná o nákupu stíhaček SSJ 100 Suchoj. Podle mluvčího zambijského ministerstva obrany se jedná o dlouhodobě plánované nákupy v rámci modernizace zambijské armády, ve světle korupčních kauz a neúměrného nárůstu státního dluhu se však jedná o minimálně velmi neuvážené veřejné zakázky zahalené do státního tajemství.

Korupčními skandály byly zasaženy také minimálně tři programy rozvojové spolupráce: V případě programu Social Cash Transfer (výplata dávek nejchudším rodinám jako prevence extrémní chudoby, vláda hradí 75 % vkladů, zbylý objem přispívají mezinárodní donoři) zmizelo přibližně 41 milionů kwacha (cca 78,2 milionů Kč). Největší donoři (UK, IR, SE, FI) následně omezili či zastavili své výplaty do tohoto programu. Vláda zahájila vyšetřování, v rámci snahy o urovnání vyplatila zpět britské DFID cca 2,7 milionu GBP jako náhradu škody. V případě Globálního partnerství pro vzdělání zmizelo cca 1,5 milionu USD, vláda v odpovědi propustila cca 80 úředníků včetně vnitřních auditorů. Posledním známým případem je zmizení léků v hodnotě cca 1 milion USD, které byly zakoupeny z prostředků Globálního fondu pro boj s HIV AIDS, tuberkulózou a malárií.. V reakci na tyto skandály většina hlavních západních donorů zvažuje revizi svých programů v Zambii, omezení přímé rozpočtové podpory a projektů implementovaných skrze vládní entity. UK se nicméně na začátku roku 2019 k financování některých programů opět vrátila.

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Zambie je stále ještě z velké míry závislá na vývozu mědi, příjmy na běžném účtu budou záviset na jejich cenách na světových trzích. Bilanci běžného účtu zhoršuje vysoká poptávka po zahraničním zboží a po službách zejména v těžebním.

(mil. USD)

2014

2015

2016

2017

2018

2019

běžný účet

-401

-768

-954

-1 006

-708  -374 

Kapitálový účet

202

81

55

59

 N/A N/A 

Finanční účet

-353

707

338

735

 N/A N/A 

Devizové rezervy

3 078

2 968

2 353

2 082

1 569  1 575 

Zahraniční dluh

9 339

11 754

15 539

16 312

17 760

19 317

Zdroj: EIU, IMF, pro rok 2019 se jedná o odhad

Ekonomické problémy spolu s populistickou vládou vedl po roce 2012 k znovuvytvoření problémů se zadlužením země (ačkoli většina dluhů byla v roce 2006 odpuštěna v rámci iniciativy HIPC). Od října 2017 je Zambie Mezinárodním světovým fondem klasifikována jako „ve vysokém nebezpečí dluhové krize“, v dubnu 2019 proběhla evaluační mise, jejíž výsledky budou zveřejněny v 2. pol. roku 2019, celková klasifikace se dle očekávání dále zhorší.  Dluh Zambie dosahuje 19 mld. USD, tedy 73,1 % HDP, a jeho složení představuje důvod k dalším obavám: Přibližně 10,5 ml USD z tohoto dluhu je nominováno v zahraničních měnách, což vede ke zdražování jejich obsluhy v případě padajícího kurzu národní měny. Velká část dluhu je složena z komerčních půjček (např. Eurobondy ve výši 3 miliardy EUR budou splatné v letech 2022 až 2027), přibližně jedna třetina dluhu je v rukách čínských věřitelů. 

Nákladná správa dluhu vede k de facto platební neschopnosti vlády v jiných sektorech (výplaty ve školství a dalších státních odvětvích, neexistence veřejných investic, zastavení politik pro chudé, atd.) a k extrémnímu snížení státních finančních rezerv (v současnosti 1,6 mld. USD, což pokryje pouze 2 měsíce importů, Stanbic Bank odhaduje, že tyto rezervy již klesly až k pouhé 1 mld. USD).

Tento trend se bude dále zhoršovat: Stát již obdržel další půjčky, které ale ještě nebyly distribuovány. Ochota k reformám bude navíc před volbami v roce 2021 velmi nízká. Vláda se vyznačuje nízkou rozpočtovou disciplínou, hromadí se tak domácí i zahraniční dluhy po datu splatnosti. Vláda sice veřejně uznává potřebu prioritizovat běžící infrastrukturní projekty a ty nedůležité zastavit, zastavit další zadlužování, zjednodušit a zefektivnit proces výběru daní (95% mikro, malých a středních podniků operuje v šedé ekonomice), praktické kroky vedoucí k těmto cílům ale neexistují.

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Zambijský bankovní systém se rychle rozvíjí a poskytuje všechny běžné služby (akreditivy, krátkodobé půjčky, finanční transfery, spoření a výměnu peněz, kreditní a platební karty, rychle se rozvíjí internetové a mobilní bankovnictví atd.). Užívání kreditních karet při platbách v supermarketech, hotelech, zejména ve velkých městech je běžné.

Bankovní prostředí bylo v Zambii liberalizováno. Funkci bankovního dohledu a řízení monetární politiky má centrální banka – Bank of Zambia. Prováděcí předpis č. 33 k zákonu o Zambijské centrální bance ze dne 18. 5. 2012 nakazuje v domácím peněžním styku využívat pouze domácí měnu, a to pod hrozbou nezanedbatelných trestů odnětí svobody. Vláda zároveň dalším prováděcím předpisem nařídila všem zambijským vývozcům, aby k příjmu zahraničních plateb používali účty vedené u zambijských bank. Prováděcím předpisem (SI 32/2012) získalo ministerstvo financí pravomoc přímo monitorovat transakce všech vývozců a dovozců zboží a služeb o minimální hodnotě 10 000 USD. Hlavním deklarovaným smyslem těchto opatření je snížení daňových a celních úniků. Centrální banka v prosinci 2017 snížila základní úrokovou míru na 10,25 %. Minimální kapitalizace bank (tzv. vlastní kapitál - Tier 1 capital) byla zvýšena z 10 mil. USD na 100 mil. USD.

V Zambii je v současnosti zaregistrováno následujících 20 komerčních bank: Access Bank Zambia, Atlas Mara Bank Zambia, BancABC Zambia Limited, Bank of China (Zambia), Barclays Bank Zambia, Cavmont Capital Bank, Citibank Zambia,, Ecobank Zambia, Finance Bank Zambia, First Alliance Bank Zambia, First Capital, Bank, Zambia, First National Bank Zambia, Indo-Zambia Bank, Intermarket Banking Corporation, International Commercial Bank Zambia, Investrust Bank, Stanbic Bank Zambia, Standard Chartered Bank, United Bank for Africa Zambia, Zambia National Commercial Bank.

Dozor nad pojišťovnami je v Zambii v rukou Pensions and Insurance Authority. Na jejích webových stránkách je pravidelně aktualizován seznam autorizovaných zajišťoven a pojišťoven. V současné době jsou v Zambii zaregistrovány tři zajišťovny (největší jsou Zambian Reinsurance Company Ltd a Prima Reinsurance Plc) a 22 pojišťoven.

Podrobné informace viz: BOZ; PIA.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Přímé daně:

Zdaňování příjmů právnických osob: V Zambii jsou zdaňovány pouze tuzemské příjmy právnických osob.

  • standardní sazba 35 %
  • firmy obchodované na lusacké burze 33 %
  • Příjmy nad 250 000 ZMW v bankovním a telekomunikačním sektoru jsou zdaněny sazbou 40 %

Zvláštní sazby jsou uplatňovány pro zemědělce a výrobce potravin (10 %), vývozce tzv. netradičních komodit (15 %), obchodní aktivity spojené s charitativní činností (15 %) a výrobce chemických hnojiv (15 %). Speciální daňový režim existuje rovněž pro společnosti působící v těžbě nerostných surovin (30%). Společnosti operující v prioritních sektorech ekonomického rozvoje definovaných zákonem o Zambijské rozvojové agentuře (ZDA Act) z roku 2006, působící ve venkovských oblastech, zvláštních ekonomických zónách nebo průmyslových parcích a které investují více než 0,5 mil. USD jsou po dobu prvních pěti let osvobozeny od placení daní z dividend a rovněž daní z příjmu, po další tři roky jsou jim daně sníženy o 50 % a po následující dva roky jsou jim daně sníženy o 25 %. Mají nárok na bezcelní dovoz zařízení. (rozpočet na rok 2018 navrhuje tato zvýhodnění zrušit). Zaměstnavatel odvádí za zaměstnance 5% platu na penzijní pojištění a 5% na sociální pojištění. Viz Investment Incentives.

Zdaňování příjmů fyzických osob: Uplatňovány jsou progresivní sazby příjmů.

  • do 39600 ZMW: 0 %
  • 39601 - 49200 ZMW: 25%
  • 49201 - 74400 ZMW: 30%
  • výše: 37,5%

Další přímé daně:

  • Daň z příjmu z licencí a manažerských a poradenských služeb 20 %
  • Daň z nájmu: 10%
  • Daň z dluhopisů: 15 %
  • Licenční poplatky: 20%
  • Daň z provize: 20 %
  • Daň z převodu majetku: 5%
  • Daň z dividend: 15% Daň z úroků: 15% Nepřímé daně:

DPH: Standardní sazba DPH je 16 %. Osvobozeny jsou základní potraviny, dodávky pro zemědělství, zdravotnictví a školství, dále dopravní a vodohospodářské služby, prodej půdy, resp. obytných prostor. Od 1. července 2019 plánuje vláda nahradit DPH novou daní "sales tax". Její podmínky a pravidla uplatňování ale dosud nejsou známy a není vyloučeno další odložení zavedení této změny. 

Celní sazby: Výše celních sazeb se pohybuje v rozmezí od 0 % do 25 % (podrobnosti uvádíme v kapitole 6.2).

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: