Zaměstnanci po třicítce narážejí na platový strop, nejvíce se přidává absolventům

17. 10. 2019 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Růst mzdy se po překročení věku třiceti let může téměř zastavit. Pracovníci to mohou změnit aktivitou, přechodem do jiné firmy nebo dalším vzděláváním. V době dlouhodobého nedostatku uchazečů nemusí ale tato zákonitost vždy platit.

Neustálý růst mzdy není celoživotní záležitost. Upozorňují na to zkušenosti personálních společností. Přestože se velká část zaměstnanců domnívá, že s nabíráním zkušeností je čeká neustálý platový růst, na mzdový strop ve skutečnosti narazí již brzy po dosažení třiceti let věku.

Tento jev souvisí především s dosaženým vzděláním. Třicítka znamená stopku v růstu mezd především pro středoškoláky. „Středoškolské pozice mají platový strop po třicítce. Pokud se na ně podíváme z hlediska mzdového progresu, vidíme, že je kratší, než u těch vysokoškolských,“ komentuje výsledky průzkumu Michal Novák z portálu Platy.cz.

„U všech pozic, které jsme uvedli mezi nejoblíbenějšími, dosahují zaměstnanci stropu poměrně brzy po třicítce. Nejrychleji přichází vrchol v pozicích asistent/ka, kde se růst platu zastaví ve 32 letech,“ dodává Michal Novák. Obecně dosáhne zaměstnanec s maturitou platového stropu v průměru ve 34 letech.

Vysokoškoláci: dvacet let růstu navíc

U vysokoškolských pozic je progres delší. V případě těch nejžádanějších uvedených výše je to až po 40. roce věku. Nejvyšší platový strop z hlediska věku je viditelný u vedoucího obchodní skupiny, kde zaměstnanci dosahují nejvyšších průměrných platů ve věku 48 let.

Data vyplývají z analýzy personální společnosti Profesia. Středoškoláky podle výsledků analýzy v současnosti láká nejen administrativa, ale i obchod nebo výroba, vysokoškoláky pak manažerské posty. Z nabídek na portálu Profesia reagovali letos uchazeči se středoškolským vzděláním nejčastěji na místa v administrativě, ale také překvapivě na nabídku pomocných prací ve výrobě a obchodu. Včetně pozic, jako doplňovač zboží, expedient v logistice či balič.

To, že se růst platů po třicítce výrazně zpomalí, a prakticky zastaví, ukazují také statistiky. Zatímco průměrná mzda podle věku je do 20 let 22 300 a do třicítky vzroste na 28 600 korun, krátce po třicítce se platy téměř nehýbou. Zatímco od 30 let mohou dosahovat 35 000 korun, kolem padesátky 35 400 korun.

Zaměstnanci musí být aktivní

Mzdy podle odborníků především nerostou po třicítce automaticky. „V soukromém sektoru sice neexistují ‚tabulkové mzdy‘ jako ve veřejném sektoru, ale dostupnost uchazečů a poptávka firem po konkrétních profesích jakési tržní rozpětí mezd na každé pozici vytváří. Proto v každé profesi se dříve nebo později dostanete na tržní strop, kdy pokud byste požadovali výrazně více, bude pro zaměstnavatele výhodnější najít si na trhu někoho jiného,“ vysvětluje Jiří Halbrštát, manažer náboru ManpowerGroup.

Jak mohou zaměstnanci stagnující plat rozhýbat? „Pomoci může změna zaměstnavatele, ale na stejné pozici nebude nárůst závratný. Z hlediska nárůstu mzdy je především potřeba rozšiřovat specializaci a projevovat zájem o více zodpovědnosti. To prakticky znamená postupnou změnu pozice. Pokud se z účetní stane hlavní účetní, tato osoba vypadne ze statistiky účetních a tak vzniká zdání, že po třicítce přestanou mzdy růst. Ona je ale na jiné pozici s mnohem vyšší mzdou,“ dodává Jiří Halbrštát.

Také další odborníci potvrzují, že růst platu závisí především na aktivitě zaměstnance. „Pokud bude člověk roky sedět na stejné židli a neposune svoji kariéru kupředu, ať už v rámci firmy či mimo ni, tak nemůže očekávat, že mu mzda trvale a dramaticky poroste,“ zmiňuje Jitka Součková, marketingová manažerka personální agentury Grafton Recruitment. Pomoci podle ní mohou odborné kurzy a certifikace absolvované v rámci zaměstnání i soukromě, rozvoj jazykových a dalších dovedností, studium VŠ či MBA.

Práce může nahradit školu

„A také budování a udržování sítě kontaktů a samozřejmě nesmíme zapomenout na pracovní úspěchy. Pokud člověk bude pracovat na svém rozvoji, pomůže mu to i psychologicky, protože se nebude cítit v nějakém ohledu handicapován na pracovním trhu, například právě absencí vysokoškolského titulu,“ podotýká Jitka Součková.

V současné době podle ní není trend dosažení vrcholu kariérní křivky u středoškoláků po třicítce tak silný kvůli dlouhodobě chybějícím uchazečům na trhu práce. „Pracovníků na volném pracovním trhu je trvalý nedostatek a firmy snižují svoje požadavky i tak, že středoškolák s adekvátní praxí může obsadit pozici, která by před několik lety byla určena výhradně pro vysokoškoláka,“ upozorňuje Jitka Součková. Z toho mohou podle ní těžit právě lidé po třicítce, protože v té době mají už za sebou dostatek pracovních zkušeností.

Dalibor Dostál

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek