Zemědělci požadují snížení daní za krajinné prvky

27. 8. 2018 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Zemědělci požadují po státu snížení pozemkové daně z takzvaných krajinných prvků. Odvádějí za ně více než za výnosná pole.

 Remízek, ilustrační foto. Zdroj: Jan Novák/EuroNa pozemcích obhospodařovaných Zemědělským družstvem Budišov na Třebíčsku se nacházejí i remízky, skály a další nevyužívaná území. Pro družstvo představují takové plochy zátěž, ovšem ne proto, že na nich nemůže hospodařit. Z každého hektaru musí odvádět státu daň z pozemků, která výrazně převyšuje odvod z obdělávaných polí.

„Dříve byly pozemky od daní osvobozené, nyní to však finanční úřady daní. Z orné půdy platíme daň od 380 do 420 korun na hektar, za kopečky však platíme dva tisíce za hektar, tedy pětinásobek orné půdy,“ vypočítává předseda Stanislav Jaša nepoměr mezi zdaněním výnosných polí a neobdělávaných, ale pro krajinu klíčových krajinných prvků.

O nutnosti návratu různých mezí, remízků, nevyužívaných travních porostů a dalších prvků rozoraných v průběhu kolektivizace do tuzemské krajiny se přitom v poslední době intenzivně hovoří v souvislosti se stále častějšími suchy. Ty udržují vodu v krajině, zabraňují erozi a poskytují útočiště ohroženým druhům zvířat a rostlin. Mohou také plnit ochrannou funkci při povodních.

Trojí ztráta

Zemědělci přitom čelí kritice, že krajinné prvky na polích nechtějí. Podle předsedy Zemědělského svazu Martina Pýchy jsou ale výtky neoprávněné. Mez či remízek pro farmáře představují hned několikanásobnou ztrátu. Jednak přijdou o výnosy z polí, většina zemědělců navíc hospodaří v nájmu a vlastníkovi musí platit i za nevyužívanou plochu. Do třetice je pak zatíží právě vysoká daň. „Paradoxně nás stát nutí, abychom krajinné prvky nevytvářeli, protože je daní až desetinásobkem orné půdy,“ říká Pýcha.

To, jak vysokou daň zemědělci odvedou, závisí na druhu pozemku. Remízky a spol. patří mezi takzvané ostatní plochy, za které si stát účtuje dva tisíce korun za hektar a rok. U orné půdy se daň počítá podle průměrné ceny stanovené vyhláškou. I z nejcennějších polí v Česku, která se nacházejí v katastru obce Dubčany u Choliny, však zemědělci odvádějí eráru necelých 1,5 tisíce korun za hektar. To je však naprostá výjimka a na velké většině území je daň výrazně nižší. Podle Pýchy sice mohou úřady nevyužívané pozemky od daně osvobodit, jak ale ukazuje příklad z Budišova, zdaleka ne všude jsou k tomu ochotné.

Vznikne nová kategorie?

Svaz chce proto prosadit snížení pozemkové daně z krajinných prvků v ideálním případě na nulu, minimálně však na úroveň, jaká se odvádí z okolní orné půdy. Pýcha se proto už sešel s ministryní financí Alenou Schillerovou, která se podle něj k požadavku postavila vstřícně.

„Ministerstvo financí se v současné chvíli tímto tématem zabývá,“ potvrdil Zdeněk Vojtěch z tiskového oddělení resortu. Dodal však, že ministerstvo zatím k žádnému závěru nedošlo, a nemůže se tak k problému blíže vyjádřit ani vyčíslit, jaký dopad by případné snížení daně mělo na rozpočet.

Podle Vojtěcha se navíc problém netýká pouze zákona o dani z nemovitých věcí, ale především toho, pod jakou formou je pozemek zapsán v katastru. Pravděpodobně by tak musela vzniknout speciální kategorie „ostatní plochy - krajinné prvky“ s nižším daňovým zatížením než u běžných ostatních ploch. Úleva zemědělcům od vysokých odvodů, která by odblokovala stavbu potřebných mezí, si tak vyžádá komplexní změnu.

Převzato z webu Euro.cz. Autor: Jan Brož, foto: Jan Novák a ShutterStock

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek