Zimbabwe: Zahraniční obchod a investice

24. 5. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Lusace (Zambie)

Za současné ekonomické situace se Zimbabwe orientuje na nové obchodní partnery, kde se mimo standardní JAR nově objevila Čína a Indie. Zvyšující se dovoz potravin a růst cen dovážených energetických zdrojů vede ke zvyšování deficitu obchodní bilance a celkové zahraniční zadluženosti. Zimbabwe je 132. největší exportní ekonomikou na světě a 95. nejkomplexnější ekonomikou podle indexu ekonomické složitosti (ECI).

V roce 2018 dosáhlo Zimbabwe v mezinárodním obchodě zápornou obchodní bilanci ve výši 3,2 mld. USD, což indikuje vážné strukturální problémy tamní ekonomiky. Největšími vývozy Zimbabwe jsou nezpracovaný tabák ($ 977M, 51 % všech vývozů), železné pruty ($ 172M), diamanty($ 142M), chrómová ruda ($ 122M) a nerafinovaný cukr ($ 53.5M). Jeho nejvyšší dovozy jsou zařízení pro vysílání ($ 140M), léky ($ 121M), nákladní vozy ($ 94.5M), kukuřice($ 74.8M) a pohonné hmoty ($ 74.4M). Největšími exportními destinacemi Zimbabwe jsou Čína (844 mil. USD), Jihoafrická republika (189 mil. USD), Spojené království (101 mil. USD), Indie (71,2 mil. USD) a Zambie (70,6 mil. USD). Nejvýznamnějšími importéry jsou Jihoafrická republika ($ 2.01B, 62 % všech dovozů), Čína ($ 442M), Indie ($ 149M), Zambie ($ 133M) a Hongkong ($ 57.8M).

 

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

(mil. USD) 2015 2016 2017 2018 2019
Export 3 614 3 701 4 353 4 587 4 564
Import 6 062 5 236 5 472 5 441 6 081
Saldo -2 448 -1 535 -1 119 -854 -1 517

Zdroj: EIU, pro rok 2019 se jedná o odhad. 

Jiné zdroje (např. Delegace EU v Harare) však deficit obchodu pro rok 2019 uvádějí až 3,2 miliardy USD. Národní statistický úřad Zimbabwe uvádí, že v roce 2018 vzrostl  obchodní schodek země o 83% na 2,56 miliardy USD, což představuje přibližně 10,5% HDP. Hlavním problémem zůstává stagnace vývozu. Vývozy klesly z 27 % HDP v roce 2010 na 17,5 % v roce 2018 a výhled do roku 2019 je špatný. Tento značný obchodní deficit s velmi omezeným vývozem je hlavním důvodem, proč administrativa nemůže uspokojit poptávku po cizí měně.

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Zimbabwský zahraniční obchod se orientuje v prvé řadě na JAR, nově také na ČLR. S odstupem následují další země včetně EU28. která nadále představuje významného obchodního partnera Zimbabwe.

Teritoriální struktura vývozu Zimbabwe (2017):

  1. Čína (44 %)
  2. Jihoafrická republika (10 %)
  3. UK (6 %)
  4. Indie (4 %)
  5. Zambie (4 %)
  6. Holandsko (3,4 %)
  7. Německo (3,1 %)

Teritoriální struktura dovozu Zimbabwe (2017):

  1. Jihoafrická republika (62 %)
  2. ČLR (14 %)
  3. Indie (5 %)
  4. Zambie (4,1 %)
  5. UK (1,2 %)
  6. Německo (1,0 %)
  7. Francie (0,8 %)

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Zimbabwe převážně vyváží tabák, platinu (druhé největší zásoby na světě), zlato, diamanty, nikl, železné slitiny, chrom, bavlnu, citrusové plody a čaj.

Zimbabwe dováží PHM, potraviny (kukuřici, rýži, pšenici…), všechny druhy strojů a zařízení, dopravní prostředky, chemické výrobky a léky, nákladní vozy, atd.

Zhoršující se ekonomická infrastruktura vede k zvyšování výrobních nákladů a závislosti na importu téměř všech položek, ale také k prudké informalizaci ekonomiky (90 % pracovních míst a 60 % HDP jsou v neformálním sektoru). Vysoký dluh, nízká finanční likvidita a pokusy vlády centrálně kontrolovat trh znamenají další překážky pro otevřený trh a předvídatelnou strukturu dovozů a vývozů. 

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Existuje institut tzv. vývozních zpracovatelských zón (Export Processing Zones), v jeho režimu působí cca 183 podniků. Nejde o uzavřené oblasti se zvláštními předpisy – o tento statut mohl žádat jakýkoliv výrobní podnik vyvážející 80% své produkce za hranice. Indigenizační zákony minulé vlády nicméně silně celý koncept silně poznamenal. Současná vláda se jej snaží oživit. Společnosti působící v těchto zónách mají řadu investičních pobídek, včetně daňových prázdnin po dobu pěti let.

Zimbabwský parlament v roce 2015 přijal zákon o zvláštních ekonomických zónách. První zvláštní ekonomická zóna by měla vzniknout v blízkosti Nortonu, menšího města vzdáleného asi 40 km západně od Harare. Ani tyto zóny ale dosud nejsou využívány.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

  2013 2014 2015 2016 2017 2018
mil. USD 373 473 399 343 319 N/A

Zdroj: UNCTAD

Kontinuální snižování přímých investic lze připočíst mimo jiné na vrub nedostatečným vládním politikám a nekonsistenci v jejich naplňování, politické nestabilitě, velmi dlouhé ekonomické krizi či erozi veřejných institucí a kontrolních orgánů. Tyto faktory přispívají ke stále se snižující konkurenceschopnosti a zhoršování investičního klimatu. 

Většina zahraničních investic se soustředí do oblasti těžby, dalším významným cílem jsou služby - teritoriálně jsou tyto investice soustředěny do velkých měst a turistických center (Harare, Bulawayo, Victoria Falls). Zimbabwská vláda se snaží zlepšit tok zahraničních investiv vytvořením Zimbabwe Development Authority, mnohem důležitější ale bude stabilizace právního prostředí a zvýšení jeho předvídatelnosti (zejména v oblasti pozemkových práv), boj proti korupci a zvýšení důvěryhodnosti právního systému země.

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Verbálně je Zimbabwe zemí otevřenou zahraničním investicím. Přímé zahraniční investice jsou vítány a investoři dnes mohou investovat do kteréhokoliv odvětví ekonomiky. Fakticky ale nejasná legislativa stále ještě většinu zahraničních investorů spíše odrazuje. Často zmiňovanou překážkou většího přílivu zahraničních investic byla tzv. indigenizace: tj. existence vyhrazených odvětví pouze pro místní investory a převádění většinových (51 %) podílů v soukromých společnostech na původní/domorodé Zimbabwany (ve smyslu zákona o indigenizaci se jimi rozuměli zimbabwští občané černé pleti). Nová vláda v prosinci 2017 politiku indigenizace verbálně zrušila, příslušné zákony nicméně ještě nebyly přijaty. Úprava investičních zákonů proto bude jedním z nejdůležitějších úkolů vlády po volbách v roce 2018.

Vlastnická práva jsou v Zimbabwe sice chráněna zákonem, který zaručuje ochranu všem subjektům, tato práva ale stále nejsou důsledně respektována (i po změně režimu pokračují zábory farem a půdy). Zahraniční investoři mohou zakládat a vlastnit firmu (povinný 51% podíl místního subjektu byl až na dvě výjimky (platina, diamanty) verbálně zrušen), investoři mohou založenou firmu prodat, převést, mohou repatriovat příjmy, dividendy a zisky. Pro investory neexistují žádná nařízení týkající se nutnosti vytvářet zisk, kupovat přednostně místní zboží nebo povinného transferu technologií. Daňové a jiné finanční zvýhodnění ale získají firmy, které přispívají k rozvoji venkova, vytvářejí nové pracovní příležitosti, vyrábějí na vývoz, využívají místní suroviny a zvyšují jejich přidanou hodnotu.

Zahraniční investor musí nejprve získat souhlas Zimbabwe Investment Authority (ZIA) a rovněž souhlas příslušného ministerstva. U ZIA existuje tzv. one stop shop, který by měl vyřídit všechny formality spojené s registrací nové firmy. Investici do existující firmy rovněž schvaluje Exchange Control Authority Rezervní banky Zimbabwe. Existuje řada pobídek pro investory: daňové prázdniny až po dobu 5 let, snížená 20% daň ze zisku pro těžební společnosti vyvážející více než 50% těženého nerostu, 100% odpisy nákladů na zařízení, bezcelný dovoz strojního zařízení, atd. Navzdory pobídkám ovšem Světová banka hodnotí zdejší podnikatelské prostředí kriticky - Zimbabwe obsadilo v posledním hodnocení 159. místo ze 190 hodnocených zemí. Praktickými překážkami jsou špatná infrastruktura (zejména elektřina), vysoké dopravní náklady, velmi rigidní pracovní trh, vysoké platové náklady, nedostatek finanční hotovosti, stále ještě nevyjasněné zákony, nerespektování vlastnických práv (zejména vlastnictví půdy), korupce a nedostatek transparentnosti.

Zimbabwe je členem:

  • Multilateral Investments Guarantee Agency (MIGA),:
  • Overseas Private Investment Corporation (OPIC),
  • United Nations Convention on International Trade
  • New York Convention on the Enforcement of Foreign Arbitral Awards

Uplatňování a vymahatelnost těchto mezinárodních smluv a dohod však až dosud byla z politických důvodů nízká. Z členských států EU má Zimbabwe podepsané a ratifikované dohody o podpoře a ochraně investic (DPOI) s Dánskem, Německem a Nizozemím. Na ratifikaci dále čekají DPOI s: Francií, Chorvatskem, Itálií, Portugalskem, Rakouskem, Českou republikou, Švédskem a Velkou Británií. V posledních dvou dekádách ovšem tyto dokumenty byly zimbabwskou stranou často ignorovány v případech, kdy byly vyvlastňovány farmy ve vlastnictví subjektů z EU. Podrobné informace viz: www.investzim.com.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: