Zimbabwe: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

24. 5. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Lusace (Zambie)

Zimbabwe, kdysi jeden z nejbohatších států Afriky, dnes de facto patří do skupiny nejméně rozvinutých a nejchudších zemí světa (vláda ale toto zařazení odmítá). Ekonomika země je malá a závisí z podstatné části na zemědělství a těžbě nerostných surovin. Zimbabwe se potýká s mnoha problémy – vysokou závislostí na klimatických podmínkách, nedostatkem financí (včetně hotovosti), zanedbanou infrastrukturou, nepříznivým investičním a podnikatelským klimatem, korupcí, špatným řízením podniků a nevýkonnou státní správou, které její ekonomický rozvoj brzdí. Dle posledního hodnocení provedeného organizací „Heritage Foundation“ patří do skupiny „repressed“ zemí – ze 178 hodnocených zemí se umístilo na 175. místě. Obchodní klima země je rovněž považováno za jedno z nejhorších na světě  - Zimbabwe je klasifikováno z tohoto hlediska na 155. místě z celkového počtu 189 hodnocených zemí.

Geograficky je Zimbabwe suchozemským státem bez přímého přístupu k moři. Rozloha je 390 580 km2. Nejdelší hranici má Zimbabwe se svým východním sousedem Mosambikem  (1231 km), dále sousedí se Zambií (797 km), Botswanou (813 km) a JAR (225 km).

Základní přehled

Zimbabwe patří k malému počtu afrických zemí, které měly (a do jisté míry stále mají) poměrně rozvinuté mnohosektorové hospodářství, přestože špatná hospodářská politika vlády a ekonomická krize po roce 2000 hospodářskou základnou hluboce otřásla. Řada průmyslových odvětví zanikla (výroba automobilů) nebo prodělává hlubokou krizi (ocelářství)  a průmyslová výroba díky levným dovozům, drahým vstupům, zastaralému strojnímu vybavení a nedostatku financí stále klesá (v roce 2015 o 1,8 %, využívána je pouze cca 1/3 výrobních zařízení).

Nejdůležitějším odvětvím je těžební průmysl. Hlavními těžebními společnostmi jsou Zimplats (platina), Anglo-American Corporation (nikl, chrom), Rio Tinto Zimbabwe (nikl, zlato), Turner Newall (azbest), Lonrho (zlato, měď) a Ashanti Goldfields (zlato). Intervence státu a nedostatek elektrického proudu způsobují, že většina dolů se nachází na pokraji ekonomické rentability. Bouřlivým rozvojem prošla v posledních letech těžba diamantů, především ve východozimbabwské oblasti Marange. Podle zákona o indigenizaci by vlastnictví měla v nejbližší době převzít Zimbabwská společnost pro rozvoj těžby (ZMDC), prozatím je však tato činnost kontrolována neprůhlednou sítí firem: Anjin (čínsko-zimbabwské konsorcium, jediná z firem v Marange, kde zimbabwský podíl není v rukou státní ZMDC, ale firmy Matt Bronze), DMC (konsorcium ZMDC a dubajské společnosti Pure Diam), Marange Resources (100 % v rukou státu - ZMDC), Mbada Diamonds (konsorcium ZMDC a jihoafrických společností). Další diamantový důl Murowa je ve vlastníctví Rio Tinto. Dvě nové koncese o výměře v řádu desítek tisíc ha. v oblasti Chimanimani a povodí řeky Sabi/Save bylo přiznáno rusko-zimbabwskému konsorciu DTZ OZGEO.

Všechny zimbabwské elektrárny provozuje a distribuci elektrické energie zajišťuje státní podnik Zimbabwe Electricity Supply Authority (ZESA). Energetika je nejslabším článkem ekonomiky,  Zimbabwe by potřebovalo cca 2200 MW, v současné době je instalovaná kapacita necelých 1300 MW a ani ta není využívána. Vedle tří malých (v zásadě generátorových) stanic na fosilní paliva (Harare, Munyati, Bulawao) v zemi existují dva významné zdroje – uhelná elektrárna v Hwange (kapacita 700 MW) a vodní elektrárna Kariba (750 MW). Žádná z nich nevyrábí na plný výkon, elektrárna v Hwange (výkon v květnu 2016 je 538 MW) kvůli zanedbané údržbě a zastaralému  zařízení, vodní elektrárna Kariba kvůli nedostatku srážek a nízké hladině vody (v květnu 2016 pouhých 177 MW). Zimbabwe je nuceno elekřinu dovážet (Kongo - SNEL, JAR - Eskom, Mosambik – HCB) i zde však dochází díky nedostaku financí k problémům. Výpadky proudu jsou velmi časté a těžce postihují ostatní odvětví průmyslu, Budoucnost má výstavba solárních, větrných atd. elektráren, např. firma Green Rhino Energy staví a 50MW fotovoltaickou stanici u města Marondera.

Státní zřízení:

Zimbabwe je unitární republikou praktikující prezidentský systém moci s existencí více politických stran. Ve skutečnosti je moc soustředěna v rukou úzké skupiny kolem prezidenta. Prezident je hlavou státu a zároveň předsedá vládě, která je odpovědná Sněmovně (House of Assembly). Zákonodárná moc je ústavou svěřena dvoukomorovému parlamentu, který se skládá ze Senátu a Sněmovny (House of Assembly). Senát má celkem 80 křesel (60 volených, 16 nominovaných regionálními radami, 2 vyhrazená tradičním vládcům, 2 postiženým), Sněmovna (House of Assembly) má celkem 270 poslanců, z toho 210 poslanců je voleno v jednomandátových volebních obvodech na základě většinového systému a 60 žen voleno na základě poměrného systému (6 žen za každou provincii).

Členství v regionálních a mezinárodních uskupeních:

Zimbabwe je členem OSN, Africké unie (AU), Hnutí nezúčastněných, skupiny G-15, Mezinárodního měnového fondu, Světové banky, Africké rozvojové banky, Jihoafrického rozvojového společenství (Southern Africa Development Community, SADC), Společného trhu pro východní a jižní Afriku (Common Market for Eastern and Southern Africa, COMESA), ACP, WTO a dalších.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu:

Zimbabwská republika (Republic of Zimbabwe)

Složení vlády:

  • Hlava státu a vlády: Emmerson Dambudzo Mnagagwa
  • Zahraniční věci a mezinárodní spolupráce – Sibusiso Busi Moyo
  • Obrana, bezpečnost a váleční veteráni –  Oppah Muchinguri-Kashiri
  • Finance – Thuli Ncube
  • Průmysl a obchod – Mangaliso Ndlovu
  • Cestovní ruch a pohostinství – Priscah Mupfumira
  • Doprava a rozvoj infrastruktury – Joel Matiza
  • Energetika a rozvoj energetických zdrojů – Joram Gumbo
  • Záležitosti žen, a mládež – Sithembiso Nyoni
  • Práce a sociální záležitosti –  Sekesai Nzenza
  • Hornictví a rozvoj těžby – Winston Chitando
  • Informace, média a vysílání –  Monica Mutsvangwa
  • Místní správa, veřejné práce a výstavba bytů – July Moyo
  • Spravedlnost, právní a parlamentní záležitosti – Ziyambi Ziyambi
  • Informace technologie ICT –  Kazembe Kazembe
  • Školství (terciální) – Amon Murwira
  • Školství (základní a střední) – Paul Mavhima
  • Mládež, sport, umění a volný čas – Kirsty Coventry
  • Zdravotnictví – Obadiah Moyo
  • Půda, zemědělství a osídlování venkova- Perrance Shiri
  • Vnitro a kultura – Cain Matema

Členy vlády je rovněž 10 státních ministrů pro jednotlivé provincie. 

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  • Počet obyvatel: 17,3 mil. (odhad 2019)
  • Průměrná hustota obyvatel na 1 km2 : 42,24
  • Podíl ekonomicky činného obyvatelstva: 8,6 mil

Průměrný roční přírůstek obyvatelstva 2,32 %. Věkové složení:

  • 0 – 14 let: 38,9 %
  • 15 – 64 let: 56,7 %
  • 65 let a výše: 4,4 %

Zimbabwské obyvatelstvo je tvořeno z 98 % původními africkými kmenovými skupinami (z toho Šona činí 82 %, Ndebele 12 %, ostatní etnika 2 %), 1 % míšenci a z méně než 1 % bělochy. Polovina obyvatel vyznává synkretické (směsice křesťanského a domorodého) náboženství, 35 % křesťanské (anglikánské, římsko-katolické, protestantské), 14 % tradiční domorodá náboženství a 1 % ostatní (islám, hinduismus, judaismus).

Úředním jazykem Zimbabwe byla doposud angličtina, nová ústava schválená v roce 2013 však uznává 16 oficiálních jazyků (kromě převládající šonštiny, ndebelštiny a angličtiny i veškeré minoritní jazyky a znakovou řeč). Šonštinu (Shona) aktivně využívá cca 70 % obyvatelstva a ndebelštinu (Sindebele) 30 %. Angličtinu ovládá většina obyvatel i mimo velká sídla.

Ekonomická krize a vlna sucha tvrdě dopadá na kupní sílu obyvatelstva, průměrný příjem rodiny je cca 4 USD denně. Prudké výkyvy kurzu zimbabwského bondu vůči dolaru tuto krizi ještě prohlubují. Podle odhadů EU téměř 5,3 milionu obyvatel potřebuje humanitární a potravinovou pomoc. Zimbabwe spadá mezi nízkopříjmové země. Chudoba zůstává vysoká - 29,9 % obyvatelstva žije za méně než 1,9 USD na den, 70 % Zimbabwanů spadá do kategorie chudých dle národní metodiky, prudce roste městská chudoba a rozevírají se nůžky mezi bohatými a chudými (GINI index dosahuje skóre 43,5).

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

2014

2015

2016

2017

2018

2019*

HDP na obyvatele (PPP, v USD)

2328

2339 2332 2429

2441

2301

HDP (v mld. USD) nominální

19,5

20 20,5 22

22,7

6,1

Růst reál. HDP (%)

2,4

1,8 0,8 4,7

0,9

-5,2

Roční míra inflace (v %)

-0,8

-2,1 -0,3 5,6

24,5

26,3

Nezaměstnanost** (%)

5,13

5,11

5,09

6,05 7,2 9,2

Počet obyvatel (mil.)

15,4

15,8 16,2 16,5

16,9

17,3

Zdroj: EIU, * odhad, ** oficiálně uváděná nezaměstnanost ve formálním sektoru, neoficiální nezaměstnanost je až 95 %.

Země čelí výzvám souvisejícím s fiskální konsolidací a stabilizací finančního sektoru; urgentně potřebuje stimulovat růst a investice s cílem zvýšit výběr příjmů a tvorbu deviz a dokončit legislativní a institucionální reformy. Vláda svých projevech deklaruje, že se bude snažit prosazovat realistickou ekonomickou politiku, oživit Limský proces oddlužení země, odstranit některé brzdy bránící investicím (např. zákon o indigenizaci) a napravit alespoň některé křivdy z minulosti. Vláda se má rovněž zabývat otázkami pozemkové reformy (vrácení půdy, případné odškodnění vyvlastněných farmářů). Klíčovým reformním krokem však musí být omezení výdajů státního rozpočtu, zejména snížení výdajů na platy státních zaměstnanců. Naplňovat tyto záměry se však dlouhodobě nedaří. Obecně Zimbabwe prochází velmi pomalou tranzicí s velmi nejistým výsledkem.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

% HDP

2014

2015

2016

2017

2018

2019*

příjmy

19,3

18,7

17,0

17,6

21,4

25,8

výdaje

20,6

20,8

24,0

25,8

27,2

32,4

Saldo

-1,3

-2,1

-7

-8,3

-5,8

-6,5

Zdroj: EIU, * odhad

Bohužel počáteční odhodlání vlády stabilizovat zimbabwskou ekonomiku upadá a vláda se vrací k riskantnímu půjčování peněz: Plánované výdaje v rozpočtu na rok 2019 činí 8,16 miliardy USD, ale výnosy se očekávají pouze ve výši 6,6 miliardy USD a rozpočtový schodek v současnosti odhaduje na 3,16 mld. USD, což představuje neudržitelných 11% HDP. Země vypadá, že je zpět v stagflaci; inflace se pohybuje kolem 40 - 50 %, zatímco ekonomika je pravděpodobně již v recesi. Situace se zhoršuje stávkami v celé zemi na protest proti zvýšení cen pohonných hmot. V prosinci 2018 Jižní Afrika odmítla žádost Zimbabwe o poskytnutí nouzové půjčky ve výši 1,2 mld. USD.

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

2014

2015

2016

2017

2018

2019*

Platební bilance (mil. USD)

-2026

-1519

-591

-618

-540

-184

Zahraniční dluh (mld. USD)

8039

8738

8844

9330

9164

9201

Finanční rezervy (mil. USD)

364

434

407

293

87

194

Zdroj: EIU, * odhad

Zimbabwe není schopné si půjčit od mezinárodních věřitelů od roku 1999, kdy země přestala splácet své dluhy. Vláda proto financuje fiskální deficit hlavně prostřednictvím domácích půjček od komerčních bank i centrální banky s použitím kontokorentního úvěru. Kontokorent vytvořil v bankovním systému elektronické vklady nebo reálné zúčtování v reálném čase (RTGS), což vládě umožňuje provádět platby bez souběžného zvyšování hotovostních zůstatků v amerických dolarech. To vedlo k nesouladu mezi americkými hotovostními zůstatky a zůstatky RTGS. Finanční stabilitu státu neohrožuje ani tak samostatná existence dluhu, ale neschopnost splácet úroky (v roce 2018 dosahují částky 1,7 mld. USD, 64% zahraničního dluhu je již po splatnosti). Zimbabwe se tak ocitlo na hranici bankrotu.

Celkový dluh se vyšplhal na 16,9 miliardy USD (90 % HDP), domácí zadlužení vzrostlo z 0,27 miliardy USD v roce 2012 na závratných 9,5 miliardy USD v roce 2018. Zahraniční remitance (cca 700 milionů USD ročně) jsou hlavním zdrojem financování importů a vzdělávacího systému, i tyto ale postupně klesají. 

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Vzhledem k faktu, že Zimbabwe nemá prozatím vlastní měnu, je vliv centrální banky na měnovou politiku minimální a zaměřuje se zejména na dohled nad bankovním sektorem. Ten je relativně funkční, v zemi působí 13 komerčních bank, spořitelen a hypotéčních domů. Bankovní sektor je považován za relativně zdravý zejména od té doby, kdy Rezervní banka ukončila v letech 2014-2015 činnost tří komerčních bank (Allied Bank Limited’s, Interfin Bank Limited a AfrAsia Bank Limited), dvěma ukončení činnosti hrozí. Důvodem je vysoký podíl nesplácených půjček a nedostatek kapitálu. Vláda rovněž založila (a rozpočtem podpořila) Zimbabwe Asset Management Corporation (ZAMCO), jehož hlavní rolí je odkup nesplácených půjček a finanční podpora projektů. Dalším reformním krokem je založení Kreditního referenčního úřadu.

Většina bankovních domů poskytuje moderní služby jako telebanking nebo internetové bankovnictví. Ekonomiku však brzdí jejich přílišná opatrnost poskytovat půjčky a financovat projekty (úroky dosahují výše 15–22 %) a zejména nedostatek hotovosti na financování dovozů.

Zimbabwský dolar (mezinárodní kód ZWD, místní používaná zkratka Z$), byl v letech 2002–2009 stižen astronomickou inflací (až biliony procent). Od února 2009 se zimbabwský dolar přestal používat a ani v roce 2018 není návrat k místní měně na pořadu dne, přestože vláda ve střednědobém horizontu zavedení zambijské měny plánuje. V současné době se jako hlavní platidlo používá americký dolar (USD). V USD účtují všechny veřejné instituce. Paralelně obíhá jihoafrický rand (ZAR). V blízkosti hranic s Botswanou obíhá též botswanská pula. Vláda několikrát prohlásila, že začne jako rezervní měnu používat rovněž čínský juan a indickou rupii, dosud se tak ale nestalo.

Nedostatek finanční hotovosti nutí občany k bezhotovostním transakcím, placení kreditními kartami je široce rozšířeno. Banky z důvodu nedostatku hotovosti omezily výběry z bankomatů na 300 USD týdně, před bankomaty stojí několik set metrů dlouhé fronty. Vláda nakonec vydala paralelní měnu, tzv. bondy „dočasně“ nahrazující nedostatkové bankovky USD. Oficiální kurz bondu k USD je 1:1, ve skutečnosti ale již ztratil minimálně 40 % své hodnoty a tento pád pokračuje.

Centrální banka:

Reserve Bank of Zimbabwe
PO. Box 1283, Harare
Tel.: +263 4 703000, 703111
Fax: +263 4 707800
Web: http://www.rbz.co.zw/

Nejvýznamnější komerční banky:

Barclays Bank of Zimbabwe, Ltd.
PO. Box 1279, Harare
Tel.: 758280/99, 730622
Fax: 753455

Commercial Bank of Zimbabwe, Ltd. The Jewel Bank
PO. Box 3313, Harare
Tel.: +263 4 798915/27,74850/79
Fax: +263 4 758077

Stanbic Bank Zimbabwe, Ltd.
PO. Box 300, Harare
Tel.: +263 4 759471/83, 250258/9,250266/8
Fax: +263 4 749991

Standard Chartered Bank Zimbabwe, Ltd.
PO. Box 373, Harare
Tel.: +263 4 7528648,752852-9
Fax: +263 4 758076,725667

V zemi dále působí Agribank, BancABC Limited, Ecobank Zimbabawe Limited, FBC Bank Limited, MBCA Bank Limited, Metbank Limited, NMB Bank Limited, Steward Bank Limited, ZB Bank a několik desítek pojišťoven, mezi něž patří: Old Mutual, First Mutual, Zimnat, Fidelity, Intermarket, IGI, NicozDiamond, Zimnat Lion, Altfin, RMI, Eagle, Tristar, Heritage, AIG a SFG.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Výběrem daní a cel je pověřen Zimbabwský finanční úřad (Zimbabwe Revenue Authority - ZIMRA).

Přímé daně

1. Zdaňování příjmů právnických osob: Zdaňuje se zisk společnosti, který vznikl ze zdroje v Zimbabwe (např. pokud si zimbabwská firma objedná a platí zboží v/do zahraničí, cizí firma je povinná zaplatit daň ze zisku).

  • standardní sazba 25 %,
  • Firmy vyvážející více než 50 % svojí produkce do zahraničí 20 %
  • Těžební firmy prvních pět let 15 %
  • AIDS příspěvek 3 %

Investoři do prioritních oblastí (turistika, zvláštní ekonomické zóny, BOOT) získávají nulovou sazbu po dobu prvních pěti let. Zaměstnavatel odvádí za zaměstnance 5% platu na penzijní pojištění a 5% na sociální pojištění.

2. Zdaňování příjmů fyzických osob: Uplatňovány jsou progresivní sazby příjmů:

  • do 3000 USD: 0 %
  • 3001–12 000 USD: 0 + 20 % za každý USD nad tuto hodnotu
  • 12 001–24 000 USD: 1800 + 25 % za každý USD nad tuto hodnotu
  • 24 001–60 000 USD: 4800 + 30 % za každý USD nad tuto hodnotu
  • 60 001–90 000 USD: 15 600 + 35 %, 25 % za každý USD nad tuto hodnotu
  • 90 001–120 000 USD: 26 100 + 40 %, 25 % za každý USD nad tuto hodnotu
  • 120 001–240 000 USD: 38 100 + 45 %, 25 % za každý USD nad tuto hodnotu
  • Výše: 92 100 + 50 %, 25 % za každý USD nad tuto hodnotu

Další přímé daně:

  • Daň z dividend: 10 % firmy na zimbabwské burze, 20 % ostatní
  • Daň z úroků: 15 %
  • Daň z příjmu z licencí a manažerských a poradenských služeb: 15 %
  • Sociální odvody: 3,5 %

Nepřímé daně:

DPH

Standardní sazba DPH je 15 %. Osvobozeny jsou základní potraviny, zařízení na výrobu a dodávky elektřiny a pitné vody pro domácnosti)

Celní sazby

Na dovoz zboží jsou uvalovány tři druhy daní a poplatků: celní, dovozní daň a zvláštní daň. Výše základních celních sazeb se pohybuje v rozmezí od 0 % do 25 % (podrobnosti uvádíme v kapitole 6.2). Preferenční celní tarify platí pro země SADC a COMESA.

Podrobné informace viz: ZIMRA, Tax Summaries – Zimbabwe Overview

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: