Zimbabwe: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

28. 8. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Lusace (Zambie)

Zimbabwe je suchozemským státem bez přímého přístupu k moři. Rozloha je 390 580 km2. Nejdelší hranici má Zimbabwe se svým východním sousedem Mosambikem  (1231 km), dále sousedí se Zambií (797 km), Botswanou (813 km) a JAR (225 km).

Státní zřízení:

Zimbabwe je unitární republikou praktikující prezidentský systém moci s existencí více politických stran. Ve skutečnosti je moc soustředěna v rukou úzké skupiny kolem prezidenta. Prezident je hlavou státu a zároveň předsedá vládě, která je odpovědná Sněmovně (House of Assembly). Zákonodárná moc je ústavou svěřena dvoukomorovému parlamentu, který se skládá ze Senátu a Sněmovny (House of Assembly). Senát má celkem 80 křesel (60 volených, 16 nominovaných regionálními radami, 2 vyhrazená tradičním vládcům, 2 postiženým), Sněmovna (House of Assembly) má celkem 270 poslanců, z toho 210 poslanců je voleno v jednomandátových volebních obvodech na základě většinového systému a 60 žen voleno na základě poměrného systému (6 žen za každou provincii).

Členství v regionálních a mezinárodních uskupeních:

ACP, AfDB, AU, COMESA, FAO, G-15, G-77, IAEA, IBRD, ICAO, ICRM, IDA, IFAD, IFC, IFRCS, ILO, IMF, IMO, Interpol, IOC, IOM, IPU, ISO, ITSO, ITU, ITUC (NGOs), MIGA, NAM, OPCW, PCA, SADC, UN, UNAMID, UNCTAD, UNESCO, UNIDO, UNMIL, UNMISS, UNOCI, UNWTO, UPU, WCO, WFTU (NGOs), WHO, WIPO, WMO, WTO (Světová obchodní organizace). 

Zimbabwe je členem OSN, Africké unie (AU), Hnutí nezúčastněných, skupiny G-15, Mezinárodního měnového fondu, Světové banky, Africké rozvojové banky, Jihoafrického rozvojového společenství (Southern Africa Development Community, SADC), Společného trhu pro východní a jižní Afriku (Common Market for Eastern and Southern Africa, COMESA), ACP.

Zimbabwe, kdysi jeden z nejbohatších států Afriky, dnes de facto patří do skupiny nejméně rozvinutých a nejchudších zemí světa (vláda ale toto zařazení odmítá). Ekonomika země je malá a závisí z podstatné části na zemědělství a těžbě nerostných surovin.

K postupnému zhoršování sociálních podmínek a ekonomiky země došlo v průběhu let 1990–2008, a to bez ohledu na mnohdy kontraproduktivní pokusy vlády tento stav zvrátit. Tzv. zrychlená pozemková reforma započatá v roce 2000 měla za následek vyvlastnění půdy několika tisíc komerčních farmářů, což způsobilo citelný propad výkonu ekonomiky. Kolaps dále umocnila monetární politika, která měla za následek historicky rekordní hyperinflaci vedoucí k zrušení národní měny. V řadě ekonomických a sociálních ukazatelů se pak Zimbabwe ocitlo na posledních místech ve světě.

Inkluzívní vláda vzniklá v únoru 2009 se snažila zavést opatření k oživení hospodářství. Byl vyhlášen Short Term Economic Recovery Program (STERP), v zemi působily expertních týmy Světové banky a Africké rozvojové banky. Zásadně pozitivní význam mělo opuštění zimbabwské měny; zboží a služby opět dostaly reálnou hodnotu. Hospodářství se stabilizovalo a byl nastartován růst, na kterém se do značné míry podílela těžba nerostného bohatství, především diamantů. Zimbabwská ekonomika se však nedostala zpět na úroveň z 90. let.

Výraznějšímu oživení zatím brání politika tzv. indigenizace. Jedná se o proces převádění většinových (51 %) podílů v soukromých společnostech na původní/domorodé Zimbabwany (Indigenous Zimbabweans) předepsaný tzv. Indigenizačním a emancipačním zákonem (Indigenization and Empowerment Act) z roku 2007. Ve smyslu tohoto zákona se původními/domorodými Zimbabwany rozumí zimbabwští občané, kteří byli před rokem 1980 „znevýhodněni nespravedlivou diskriminací na základě své rasy“, či jejich potomci. V praxi jsou výsledky této politiky pochybné. Existují obavy, že jejím hlavním záměrem je další sebeobohacení omezeného okruhu osob. Zejména však tato politika odrazuje potenciální zimbabwské i zahraniční investory od většího zapojení do obnovy místní ekonomiky.

Zimbabwe se potýká s mnoha problémy – vysokou závislostí na klimatických podmínkách, nedostatkem financí (včetně hotovosti), zanedbanou infrastrukturou, nepříznivým investičním a podnikatelským klimatem, korupcí, špatným řízením podniků a nevýkonnou státní správou, které její ekonomický rozvoj brzdí. Dle posledního hodnocení provedeného organizací „Heritage Foundation“ patří do skupiny „repressed“ zemí – ze 178 hodnocených zemí se umístilo na 175. místě. Obchodní klima země je rovněž považováno za jedno z nejhorších na světě  - Zimbabwe je klasifikováno z tohoto hlediska na 155. místě z celkového počtu 189 hodnocených zemí

Průmysl:

Na tvorbě HDP se podílí 27,1 %. Zimbabwe patří k malému počtu afrických zemí, které měly (a do jisté míry stále mají) poměrně rozvinuté mnohosektorové hospodářství, přestože špatná hospodářská politika vlády a ekonomická krize po roce 2000 hospodářskou základnou hluboce otřásla. Řada průmyslových odvětví zanikla (výroba automobilů) nebo prodělává hlubokou krizi (ocelářství)  a průmyslová výroba díky levným dovozům, drahým vstupům, zastaralému strojnímu vybavení a nedostatku financí stále klesá (v roce 2015 o 1,8 %, využívána je pouze cca 1/3 výrobních zařízení). Nejdůležitějším odvětvím je těžební průmysl. Nosnými průmyslovými obory jsou zejména:

  • těžební průmysl (těžba diamantů, uhlí, kaolínu, různých metalických a nekovových rud jako zlato, platina, měď, nikl, olovo)
  • těžba dřeva a dřevozpracující výroba
  • výroba cementu
  • výroba chemikálií a umělých hnojiv
  • výroba konfekce a obuvi
  • výroba potravin a nápojů.     

Hlavními těžebními společnostmi jsou Zimplats (platina), Anglo-American Corporation (nikl, chrom), Rio Tinto Zimbabwe (nikl, zlato), Turner Newall (azbest), Lonrho (zlato, měď) a Ashanti Goldfields (zlato). Intervence státu a nedostatek elektrického proudu způsobují, že většina dolů se nachází na pokraji ekonomické rentability.

Bouřlivým rozvojem prošla v posledních letech těžba diamantů, především ve východozimbabwské oblasti Marange. Podle zákona o indigenizaci by vlastnictví měla v nejbližší době převzít Zimbabwská společnost pro rozvoj těžby (ZMDC), prozatím je však tato činnost kontrolována neprůhlednou sítí firem: Anjin (čínsko-zimbabwské konsorcium, jediná z firem v Marange, kde zimbabwský podíl není v rukou státní ZMDC, ale firmy Matt Bronze), DMC (konsorcium ZMDC a dubajské společnosti Pure Diam), Marange Resources (100 % v rukou státu - ZMDC), Mbada Diamonds (konsorcium ZMDC a jihoafrických společností). Další diamantový důl Murowa je ve vlastníctví Rio Tinto. Dvě nové koncese o výměře v řádu desítek tisíc ha. v oblasti Chimanimani a povodí řeky Sabi/Save bylo přiznáno rusko-zimbabwskému konsorciu DTZ OZGEO.

Donedávna hlavním výrobním podnikem byly ocelárny ZISCO.  V roce 2013 se však podnik dostal do insolvence, přestal vyrábět a jeho osud (vstup zahraničního kapitálu a obnovení výroby) je nejistý. Dalšími velkými podniky jsou Zimbabwe Alloys Chrome a Zimbabwe Mining and Smelting  (ferrochrom), Apollo Tyres Zimbabwe (pneumatiky), papírny, výroba plastických hmot. Společnost Delta Corporation dominuje výrobě piva a nealkoholických nápojů. Ve městě Gweru dodnes funguje továrna na obuv firmy Baťa.

V blízkosti města Mutare na východě Zimbabwe se nacházela jediná místní rafinerie – Feruka – která je ropovodem propojena s mosambickým přístavem Beira. Hovoří se o plánech výstavby dalšího ropovodu. Rafinace byla v roce 2015 zastavena a Feruka nyní funguje pouze jako sklad a mísírna PHM.

Stavebnictví:

Na tvorbě HDP se podílí cca 3,5 %. V 90. letech prošel segment stavebnictví velmi dynamickým rozvojem, v Harare vyrostla řada moderních administrativních budov a rozvíjela se i bytová výstavba. Od té doby se nachází sektor stavebnictví v permanentním útlumu. Vláda nemůže díky obrovským mandatorním výdajům investovat do rozvoje infrastruktury a dokonce ani do její údržby. Díky nedostatku financí byly zastaveny velké státní, ale i soukromé projekty,  stavební průmysl využívá méně než 30 % kapacit.

Zemědělství:

Zimbabwe má zhruba 39 mil. ha zemědělské půdy, z toho je 33 mil. ha využíváno. Země bývala soběstačná ve výrobě potravin a část produkce masa či kukuřice i vyvážela. Agrární sektor je od roku 2000 paralyzován intervencemi státu v souvislosti s necitlivě prováděnou pozemkovou reformou, v důsledku čehož se ze Zimbabwe stalo (počínaje rokem 2001) dovozcem potravin a příjemcem potravinové pomoci.

Úpadek zemědělství  a nedostatek potravin jsou podle oficiálního stanoviska zapříčiněny dlouhodobými suchy způsobenými klimatickými změnami a rovněž sankcemi západních zemí. Mugabeho vláda se na tomto stavu díky chaotické „reformě“ vlastnických práv a fatálnímu zanedbání údržby v minulosti dobře fungující zavlažovací infrastruktury zásadním způsobem podílí. Stále více lidí zejména na venkově je závislých na subsistenčním zemědělství a sezónních srážkách. WFP uvádí, že 72 % obyvatel žije pod hranicí chudoby (méně než 1,25 USD/den), 30% venkovských obyvatel je ohroženo nedostatkem potravin (nejsou schopni si ji vypěstovat v dostatečném množství), pouze 11 % dětí má dostatečnou výživu.

Zemědělská výroba se v r. 2015 podílela na tvorbě zimbabwského HDP 27,1 %, V zemědělství je zaměstnáno 66 % pracovních sil a na exportu se podílí cca 40 % (především vývozem tabáku, který reprezentuje 30 % celkových ročních příjmů).

Hlavními pěstovanými plodinami jsou kukuřice a tabák, dále se pěstuje pšenice, bavlna, káva, cukrová třtina, podzemnice olejná, soja, zelenina.

Živočišná výroba se zaměřuje na chov hovězího skotu (zejména ve vyšších polohách, kde se nevyskytuje moucha tse-tse), prasat, v nižších polohách se pěstují osli, ovce a kozy.

Služby:

Služby se jako celek v r. 2014 podílely na tvorbě HDP 53,6 % a zaměstnává odhadem 24 % z celkového počtu pracovních sil. Turistický průmysl, doprava a komunikace zaznamenaly v roce 2015 nejvyšší, téměř 5%) růst. Velmi rozvinutý je zimbabwský maloobchod a turistika, infrastruktura zůstává i přes problémy funkční.

V maloobchodě působí domácí i zahraniční obchodní řetězce, které jsou zásobovány místní výrobou nebo zpravidla dovozem z JAR.

Zimbabwe má řadu turistických destinací světové úrovně – Viktoriiny vodopády, národní parky. Politická a ekonomická nestabilita země však poškodila dříve silný cestovní ruch. I v této oblasti ale dochází k pozvolnému oživení (v roce 2015 očekáván růst ve výši 4,7 %), vláda přijala program podpory turistiky, počet návštěvníků roste (cca 2,1 mil.).

Infrastruktura, energetika, telekomunikace:

Zimbabwe je vnitrozemská země, která je závislá na letecké, železniční a silniční dopravě. Zimbabwe disponuje 3427km železnic, z nichž 313 km je elektrifikováno (trakce však byla na mnoha místech narušena krádežemi a traťová infrastruktura zanedbána do té míry, že není schopna provozu). Pro nákladní dopravu je funkční trať Harare – Beira (Mosambik), osobní doprava je silně nespolehlivá a funkční pouze na lince Bulawayo – Victoria Falls.

Silniční síť je na uspokojivé úrovni, zhruba 18 000 km silnic (z celkových 97 000km) má asfaltový povrch, jehož kvalita je však proměnlivá. V roce 2013 byl nicméně zahájen program rekonstrukce hlavních silničních tahů. Na těchto úsecích se vybírá mýtné.

Zimbabwe má 196 letišť, z toho 17 z pevnou dráhou.  Pravidelné spojení se zahraničím mají mezinárodní letiště v Harare a Victoria Falls. Přímé spojení do Evropy z Harare neexistuje, cestovat lze společností Emirates přes Dubaj či přes některé z afrických letišť (Johannesburg, Addis Ababu, Nairobi).

Domácím leteckým přepravcem byla dříve polostátní společnost Air Zimbabwe, která ovšem v důsledku finančních potíží v roce 2012 ukončila provoz. Dochází však k pokusům o obnovení vnitrostátních i mezinárodních leteckých spojů provozovaných touto leteckou společností, nelze se ale prozatím na ně spolehnout. V zemi a regionu dále působí několik malých soukromých či nízkonákladových společností (Fastjet).

Pošty a pozemní telekomunikace ovládá státní podnik Posts and Telecommunication Corporation (PTC). Síť pevných linek má zhruba 330 000 účastníků. (t.j. 2/100 obyv.). Naopak rychle roste počet mobilních telefonů, kterých je kolem 12 milionů. (86% obyv.). V Zimbabwe existují 3 provozovatelé sítě mobilních telefonů.  Internet užívá cca 3 mil. obyv.

Všechny zimbabwské elektrárny provozuje a distribuci elektrické energie zajišťuje státní podnik Zimbabwe Electricity Supply Authority (ZESA). Energetika je nejslabším článkem ekonomiky,  Zimbabwe by potřebovalo cca 2200 MW, v současné době je instalovaná kapacita necelých 1300 MW a ani ta není využívána. Vedle tří malých (v zásadě generátorových) stanic na fosilní paliva (Harare, Munyati, Bulawao) v zemi existují dva významné zdroje – uhelná elektrárna v Hwange (kapacita 700 MW) a vodní elektrárna Kariba (750 MW). Žádná z nich nevyrábí na plný výkon, elektrárna v Hwange (výkon v květnu 2016 je 538 MW) kvůli zanedbané údržbě a zastaralému  zařízení, vodní elektrárna Kariba kvůli nedostatku srážek a nízké hladině vody (v květnu 2016 pouhých 177 MW). Zimbabwe je nuceno elekřinu dovážet (Kongo - SNEL, JAR - Eskom, Mosambik – HCB) i zde však dochází díky nedostaku financí k problémům. Výpadky proudu jsou velmi časté a těžce postihují ostatní odvětví průmyslu, Budoucnost má výstavba solárních, větrných atd. elektráren, např. firma Green Rhino Energy staví a 50MW fotovoltaickou stanici u města Marondera.

Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc:

Vzhledem k politické situaci byla rozvojová pomoc Zimbabwe ze strany států EU a USA výrazně utlumena či zcela pozastavena.  Zimbabwe přesto zůstává příjemcem zahraniční rozvojové pomoci formou konkrétních projektů (beneficientem jsou většinou mezinárodní agentury či místní nevládní organizace), která v roce 2014 dosáhla 757,8 mil. USD. Klíčovými donory jsou USA, Velká Británie, EU, Švédsko, Německo, Dánsko, Norsko a Švýcarsko a agentury OSN.

Zimbabwe rovněž příjemcem humanitární (zejména potravinové) pomoci, humanitární pomoc v roce 2014 dosáhla výše 33 mil. USD. Zemi postihuje nedostatek srážek, sucho a neúroda, hlad v roce 2016 hrozí více než čtvrtině obyvatel (tj. cca 2,5 mil.). Prezident Robert Mugabe vyhlásil v pátek 5. 2. 2016 v několika provinciích země stav nouze a požádal o humanitární pomoc ve výši 1,5 mld. USD.

Díky velmi vysokému (a nesplácenému) zahraničnímu zadlužení IMF a WB zastavily finanční pomoc Zimbabwe. Vláda se v roce 2015 snažila vztahy s mezinárodními finančními institucemi i věřiteli zlepšit. Zimbabwe v roce 2015 dvakrát navštívila mise Mezinárodního měnového fondu (IMF), která v rámci monitorovacího programu (Staff-Monitored Program – SMP) hodnotila reformní kroky zimbabwské vlády. V květnu 2016 proběhne třetí hodnotící mise, Zimbabwe by v blízké budoucnosti mohlo znovu získat přístup k finančním nástrojům IMF.

Zimbabwe neposkytuje rozvojovou pomoc dalším zemím.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu:

Zimbabwská republika (Republic of Zimbabwe)

Složení vlády:

  • Hlava státu a vlády: Emmerson Dambudzo Mnagagwa (od 24 listopadu 2017), prezident republiky, který zároveň jmenuje a předsedá vládě. Poslední prezidentské volby se konaly v roce 2013, příští se budou konat v červnu/červenci 2018.
  • Viceprezidenty jsou Constantino Chiwenga  a Kembo Mohadi.

Složení vlády (ministři, stav k 30. 3. 2018):

  • Cestovní ruch a pohostinství – Priscah Mupfumira
  • Doprava a rozvoj infrastruktury – Joram Gumbo
  • Energetika a rozvoj energetických zdrojů – Simon Khaya Moyo
  • Finance a ekonomické plánování – Patrick Chinamasa
  • Záležitosti žen, a mládež – Sithembiso Nyoni
  • Práce a sociální záležitosti – Clever Nyathi
  • Hornictví a rozvoj těžby – Winston Chitando
  • Informace, média a vysílání – Chris Mutswanga
  • Místní správa, veřejné práce a výstavba bytů – July Moyo
  • Obrana, bezpečnost a váleční veteráni – Kembo Mohadi
  • Průmysl, obchod a rozvoj podnikání – Mike Bimha
  • Životní prostředí, vodní zdroje a klimatické změny – Opah Muchinguri- Kashiri
  • Spravedlnost, právní a parlamentní záležitosti – Ziyambi Ziyambi
  • Informační technologie a kybernetická bezpečnost – Supa Mandiwanzira
  • Vysoké školství, věda a technologický rozvoj – Amon Murwira
  • Základní a střední školství – Lazarus Dokora
  • Zahraniční věci a mezinárodní obchod – Sibusiso Busi Moyo
  • Sport, umění a volný čas – Kazembe Kazembe
  • Záležitosti prezidenta a koordinace vládních politik – Simbarashe Mumbengegwi
  • Zdravotnictví a péče o dítě – David Parirenyatwa
  • Vlastnictví půdy, zemědělství a osídlování venkova- Perrance Shiri
  • Vnitro a kultura – Obert Mpofu

Členy vlády je rovněž 10 státních ministrů pro jednotlivé provincie.

Guverér Zambijské rezevní banky – John Mankudya

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  1. Počet obyvatel: 16,5 mil. (odhad 2017)
  2. Průměrná hustota obyvatel na 1 km2 : 42,24
  3. Podíl ekonomicky činného obyvatelstva: 7,9 mil

Průměrný roční přírůstek obyvatelstva: 2,32 % Věkové složení obyv:

  • 0 – 14 let: 38,9 %
  • 15 – 64 let: 56,7 %
  • 65 let a výše: 4,4 %

Zimbabwské obyvatelstvo je tvořeno z 98 % původními africkými kmenovými skupinami (z toho Šona činí 82 %, Ndebele 12 %, ostatní etnika 2 %), 1 % míšenci a z méně než 1 % bělochy.

50 % obyvatel vyznává synkretické (směsice křesťanského a domorodého) náboženství, 35 % křesťanské (anglikánské, římsko-katolické, protestantské), 14 % tradiční domorodá náboženství a 1 % ostatní (islám, hinduismus, judaismus).

Úředním jazykem Zimbabwe byla doposud angličtina, nová ústava schválená v roce 2013 však uznává 16 oficiálních jazyků (kromě převládající šonštiny, ndebelštiny a angličtiny i veškeré minoritní jazyky a znakovou řeč). Šonštinu (Shona) aktivně využívá cca 70 % obyvatelstva a ndebelštinu (Sindebele) 30 %. Angličtinu ovládá většina obyvatel i mimo velká sídla.

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

2013

2014

2015

2016*

2017*

HDP na obyvatele (PPP, v USD)

1997

2028

2040

2031

2078

HDP (v mld. USD) nominální

15,5

15,9

16,3

16,6

17,2

Růst reál. HDP (%)

5,5

2,1

1,7

0,6

2,9

Roční míra inflace (v %)

1,6

-0,2

-2,4

-1,6

2,7

Nezaměstnanost** (%)

5,18

5,13

5,11

5,09

N/A

Počet obyvatel (mil.)

15,1

15,4

15,8

16,2

16,5

Zdroj: EIU
* odhad
** oficiálně uváděná nezaměstnanost ve formálním sektoru, neoficiální nezaměstnanost je až 95 %

Rok 2017 byl díky vydatným dešťům a dobré úrodě i vyšším cenám těžených komodit (zlato, železná ruda, nikl, platina, diamanty) na světových trzích ekonomicky lepší než rok 2016, HDP Zimbabwe se v roce 2017 vrátilo k růstu (2,7 %). Na ekonomickou situaci většiny obyvatel to však nemělo žádný vliv. Nedostatek finanční hotovosti, fronty před bankomaty, omezený výběr hotovosti z bankovních účtů přetrvávaly po celý rok (a ani listopadová změna no tom nic nezměnila). V září 2017 se vládě podařilo vyjednat půjčku 600 mil. USD s Afrexinbank, která umožnila vydat nové bondy (paralelní měna k USD, oficiální kurz k USD je 1:1, ve skutečnosti ale bond již ztratil minimálně 40% své hodnoty a tento pád pokračuje). Přestože vláda přijala opatření na omezení dovozů, deficit obchodní bilance se dále prohloubil (dosáhl 1,5 mld. USD). Nepodařilo se snížit výdaje státního rozpočtu (zejména snížit platy státních zaměstnanců, které tvoří 92 % výdajů vlády) ani zlepšit výběr daní, deficit státních financí koncem roku 2017 již dosáhl 9,7 % HDP (1,8 mld USD), inflace dosáhla 2,7 % – zejména díky zdražování potravin.

Nová vláda ještě oficiálně nepředstavila obrysy své hospodářské strategie, prezident E. Mnangagwa ve svých projevech deklaruje, že se bude snažit prosazovat realistickou ekonomickou politiku, oživit Limský proces oddlužení země, odstranit některé brzdy bránící investicím (např. zákon o indigenizaci) a napravit alespoň některé křivdy z minulosti. Vláda se má rovněž zabývat otázkami pozemkové reformy (vrácení půdy, případné odškodnění vyvlastněných farmářů). Klíčovým reformním krokem však musí být omezení výdajů státního rozpočtu, zejména snížení výdajů na platy státních zaměstnanců. I když vláda slíbila změny i v této citlivé otázce, je téměř jisté, že k těmto opatřením  nová administrativa přikročí až po volbách v červnu/červenci 2018, které tak do značné míry rozhodnou o budoucím politickém i ekonomickém směřování země

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

% HDP

2013

2014

2015

2016

2017*

příjmy

24,2

23,7

21,5

21,3

21,1

výdaje

26,3

25,3

23,2

31,1

20,7

Saldo

-2,1

-1,6

-1,6

-9,6

-9,7

Zdroj: EIU, * odhad

Rozpočet pro rok 2017 počítal s růstem HDP ve výši 1,6 %, inflací 1,1 %. Výdaje státu měly dosáhnout 4,1 mld. USD, příjmy 3,7 mld. USD – rozpočet počítal s deficitem ve výši 400 mil. USD. 3 mld. USD bylo určeno na platy státních zaměstnanců, pouhých 520 mil. USD mělo jít na kapitálové výdaje (investice státu). Prioritními sektory byly školství 910 mil. USD (23,5 %), obrana a policie 630 mil. USD a zdravotnictví 223 mil. USD. Řada plánovaných parametrů se ale ukázala jako příliš optimistická. Nepodařilo se snížit výdaje státního rozpočtu (zejména snížit platy státních zaměstnanců, které tvoří 92% výdajů vlády) ani zlepšit výběr daní, deficit státních financí koncem roku 2017 již dosáhl 9,7 % HDP (1,8 mld USD), inflace dosáhla 2,7 %. Obrovské náklady na chod státu neumožňují prorůstové kapitálové výdaje, rozpočet je proto vždy spíše udržovací, zaměřený na zachování základních funkcí státu. Vláda nemůže díky obrovským mandatorním výdajům investovat do rozvoje infrastruktury a dokonce ani do její údržby.

Ministr financí po svém opětovném jmenování do čela ministerstva představil (jako vždy příliš optimistický) rozpočet na rok 2018. Ten  počítá s růstem HDP ve výši 3,7 %, inflací 3 %. Výdaje státu mají dosáhnout 5,8 mld. USD, příjmy by měly dosáhnout 5,1 mld. USDrozpočet počítá s deficitem ve výši 672 mil. USD (3,5 % HDP). Z návrhu rozpočtu plyne, že 3,2 mld. USD (tj. více než v roce 2017) je určeno na platy státních zaměstnanců. Rezort školství by měl z rozpočtu obdržet 1221 mil. USD, na obranu a policii je určeno 853 mil. USD, ministerstvo zemědělství má hospodařit s rozpočtem 497 mil. USD a zdravotnictví 408 mil. USD.

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

2013

2014

2015

2016*

2017*

běžný účet (mil. USD)

-2210

-1788

-1519

-1284

-1470

kapitálový účet

1721

2034

1529

795

365

finanční účet

-179

-333

-165

133

-253

zahraniční dluh (mld. USD)

8196

8039

8738

8898

10389

finanční rezervy (mil. USD)

475

364

434

407

439

Zdroj: EIU, IMF, * odhad

Saldo zahraničního obchodu Zimbabwe je dlouhodobě vysoce záporné (cca 8 % HDP), zahraniční zadlužení i nadále roste (60 % HDP). Vnitřní dluh dosahuje 30 % HDP. Ministr financí Chinamasa představil v srpnu 2015 plán oddlužení Zimbabwe, který byl přijat na výročním zasedání IMF a WB v Limě (9.–11. 10. 2015). Jeho strategie spočívala v první fázi v uhrazení dlužných splátek, úroků a pokut IMF, WB a AfDB (1,5 mld. USD) pomocí vnitřních rozpočtových zdrojů, darů a nízko úročených půjček mezinárodních a regionálních donorů a státních obligací, v druhé fázi pak chtěl jednat s Pařížským klubem o restrukturalizaci dluhu. Významného úspěchu Zimbabwe dosáhlo v říjnu 2016, kdy splatilo IMF (Poverty Reduction and Growth Trust) částku 107,9 mil. USD, která představuje dlužné úroky z půjček od roku 2001. Rok 2017 ale nepřinesl žádný pokrok v jednáních o splacení daleko vyššího dluhu Africké rozvojové bance a Světové bance, Limský plán nabral značný skluz. Zimbabwe nemá žádné vnitřní rezervy a v současné době není schopné dluhy splatit. Nová administrativa však jednoznačně deklaruje, že se bude snažit proces oživit.

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Vzhledem k faktu, že Zimbabwe přijalo jako oficiální měnu USD, je vliv centrální banky na měnovou politiku minimální a zaměřuje se zejména na dohled nad bankovním sektorem. Ten je relativně funkční, v zemi působí 13 komerčních bank, spořitelen a hypotéčních domů. Bankovní sektor je považován za relativně zdravý zejména od té doby, kdy Rezervní banka ukončila v letech 2014-2015 činnost tří komerčních bank (Allied Bank Limited’s, Interfin Bank Limited a AfrAsia Bank Limited), dvěma ukončení činnosti hrozí. Důvodem je vysoký podíl nesplácených půjček a nedostatek kapitálu. Vláda rovněž založila (a rozpočtem podpořila) Zimbabwe Asset Management Corporation (ZAMCO), jehož hlavní rolí je odkup nesplácených půjček a finanční podpora projektů. Dalším reformním krokem je založení Kreditního referenčního úřadu.

Většina bankovních domů poskytuje moderní služby jako telebanking nebo internetové bankovnictví. Ekonomiku však brzdí jejich přílišná opatrnost poskytovat půjčky a financovat projekty (úroky dosahují výše 15–22 %) a zejména nedostatek hotovosti na financování dovozů.

Zimbabwský dolar (mezinárodní kód ZWD, místní používaná zkratka Z$), byl v letech 2002–2009 stižen astronomickou inflací (až biliony procent). Od února 2009 se zimbabwský dolar přestal používat a ani v roce 2018 není návrat k místní měně na pořadu dne, přestože vláda ve střednědobém horizontu zavedení zambijské měny plánuje. V současné době se jako hlavní platidlo používá americký dolar (USD). V USD účtují všechny veřejné instituce. Paralelně obíhá jihoafrický rand (ZAR). V blízkosti hranic s Botswanou obíhá též botswanská pula. Vláda několikrát prohlásila, že začne jako rezervní měnu používat rovněž čínský juan a indickou rupii, dosud se tak ale nestalo.

Nedostatek finanční hotovosti nutí občany k bezhotovostním transakcím, placení kreditními kartami je široce rozšířeno. Banky z důvodu nedostatku hotovosti omezily výběry z bankomatů na 300 USD týdně, před bankomaty stojí několik set metrů dlouhé fronty. Vláda nakonec vydala paralelní měnu, tzv. bondy „dočasně“ nahrazující nedostatkové bankovky USD. Oficiální kurz bondu k USD je 1:1, ve skutečnosti ale již ztratil minimálně 40 % své hodnoty a tento pád pokračuje.

Centrální banka:

Reserve Bank of Zimbabwe
PO. Box 1283, Harare
Tel.: +263 4 703000, 703111
Fax: +263 4 707800
Web: http://www.rbz.co.zw/

Nejvýznamnější komerční banky:

Barclays Bank of Zimbabwe, Ltd.
PO. Box 1279, Harare
Tel.: 758280/99, 730622
Fax: 753455

Commercial Bank of Zimbabwe, Ltd. The Jewel Bank
PO. Box 3313, Harare
Tel.: +263 4 798915/27,74850/79
Fax: +263 4 758077

Stanbic Bank Zimbabwe, Ltd.
PO. Box 300, Harare
Tel.: +263 4 759471/83, 250258/9,250266/8
Fax: +263 4 749991

Standard Chartered Bank Zimbabwe, Ltd.
PO. Box 373, Harare
Tel.: +263 4 7528648,752852-9
Fax: +263 4 758076,725667

V zemi dále působí Agribank, BancABC Limited, Ecobank Zimbabawe Limited, FBC Bank Limited, MBCA Bank Limited, Metbank Limited, NMB Bank Limited, Steward Bank Limited, ZB Bank a několik desítek pojišťoven, mezi něž patří: Old Mutual, First Mutual, Zimnat, Fidelity, Intermarket, IGI, NicozDiamond, Zimnat Lion, Altfin, RMI, Eagle, Tristar, Heritage, AIG a SFG.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Výběrem daní a cel pověřen Zimbabwský finanční úřad (Zimbabwe Revenue Authority - ZIMRA).

Přímé daně

1. Zdaňování příjmů právnických osob: Zdaňuje se zisk společnosti, který vznikl ze zdroje v Zimbabwe (např. pokud si zimbabwská firma objedná a platí zboží v/do zahraničí, cizí firma je povinná zaplatit daň ze zisku).

  • standardní sazba 25 %,
  • Firmy vyvážející více než 50 % svojí produkce do zahraničí 20 %
  • Těžební firmy prvních pět let 15 %
  • AIDS příspěvek 3 %

Investoři do prioritních oblastí (turistika, zvláštní ekonomické zóny, BOOT) získávají nulovou sazbu po dobu prvních pěti let.

Zaměstnavatel odvádí za zaměstnance 5% platu na penzijní pojištění a 5% na sociální pojištění.

2. Zdaňování příjmů fyzických osob: Uplatňovány jsou progresivní sazby příjmů:

  • do 3000 USD: 0 %
  • 3001–12 000 USD: 0 + 20 % za každý USD nad tuto hodnotu
  • 12 001–24 000 USD: 1800 + 25 % za každý USD nad tuto hodnotu
  • 24 001–60 000 USD: 4800 + 30 % za každý USD nad tuto hodnotu
  • 60 001–90 000 USD: 15 600 + 35 %, 25 % za každý USD nad tuto hodnotu
  • 90 001–120 000 USD: 26 100 + 40 %, 25 % za každý USD nad tuto hodnotu
  • 120 001–240 000 USD: 38 100 + 45 %, 25 % za každý USD nad tuto hodnotu
  • Výše: 92 100 + 50 %, 25 % za každý USD nad tuto hodnotu

Další přímé daně:

  • Daň z dividend: 10 % firmy na zimbabwské burze, 20 % ostatní
  • Daň z úroků: 15 %
  • Daň z příjmu z licencí a manažerských a poradenských služeb: 15 %
  • Sociální odvody: 3,5 %

Nepřímé daně:

DPH

Standardní sazba DPH je 15 %. Osvobozeny jsou základní potraviny, zařízení na výrobu a dodávky elektřiny a pitné vody pro domácnosti)

Celní sazby

Na dovoz zboží jsou uvalovány tři druhy daní a poplatků: celní, dovozní daň a zvláštní daň. Výše základních celních sazeb se pohybuje v rozmezí od 0 % do 25 % (podrobnosti uvádíme v kapitole 6.2). Preferenční celní tarify platí pro země SADC a COMESA.

Podrobné informace viz: ZIMRA, Tax Summaries – Zimbabwe Overview

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: