Zlatý věk soukromého školství skončil

29. 10. 2018 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Soukromé střední i vysoké školy se potýkají s klesajícím podílem mládeže v populaci, ale také s výrazně přísnějšími nároky ze strany státu

Nástup soukromých středních a vysokých škol byl po roce 1989 jedním ze signálů ukazujících, že se tuzemské, do té doby centrálně řízené školství, liberalizuje a celkově proměňuje.

Svého vrcholu však soukromé školství dosáhlo před několika lety a od té doby hledá cesty, jak dál pokračovat v obtížnějších podmínkách. Odborníci přitom označují za zlatý věk tuzemského soukromého školství léta 2009 až 2012.

„Období let 2009 až 2012 bylo pro rozvoj soukromého vysokého školství příznivé z mnoha důvodů. Mezi nejvýznamnějšími lze uvést demografickou situaci. V populačním ročníku bylo přibližně 130 tisíc osob, nyní jich je 90 tisíc,“ vysvětluje Petr Studnička, jednatel a vedoucí katedry hotelnictví Vysoké školy hotelové v Praze 8.

Dalším rozdílem oproti současnosti tehdy byla neexistence státních maturit. „Jejich neúspěšnost je až 25 procent žáků v populačním ročníku,“ upozorňuje Petr Studnička na další faktor, který způsobil, proč je nyní o potenciální vysokoškoláky ještě větší nouze. Vliv měla paradoxně také ekonomická krize, která kvůli nedostatku práce zvýšila zájem o další studium.

Studentů ubývá

To, jak se situace ve vysokém školství od té doby zhoršila, ukazuje porovnání údajů o počtu míst na vysokých školách z let 2009 a 2016. Počet studentů zapsaných do prvních ročníků se v tomto období na veřejných vysokých školách snížil o 20 tisíc, z 91 tisíc na 73 tisíc. Propad na soukromých vysokých školách je ještě vyšší, z 18 tisíc na osm tisíc studentů.

„Situaci ve vysokém školství jasně dokumentují celková čísla. V roce 2012 na vysokých školách v Česku studovalo celkem 381 tisíc studentů, z toho na soukromých vysokých školách 12 procent, a v roce 2017 je to 270 tisíc studentů, z toho na soukromých vysokých školách 10 procent,“ porovnává Petr Studnička.

Do činnosti vysokých škol podle něj významně zasáhla také novela zákona o vysokých školách a podstatně přísnější standardy akreditačního řízení ze strany Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství. Všechny tyto vlivy na privátní školy výrazně dopadají.

„V roce 2012 na vysokých školách v Česku studovalo 381 tisíc studentů, z toho na soukromých
vysokých školách 12 procent, a v roce 2017 je to 270 tisíc studentů, z toho na soukromých
vysokých školách deset procent,“ Petr Studnička z Vysoké školy hotelové v Praze 8.

„Na trhu soukromých vysokých škol dochází k trvalému oslabování pozice soukromých vysokých škol a zanikají, případně fúzují, ty nejslabší,“ popisuje Petr Studnička.

Vzdělávací zařízení, které vede, přitom patří v Česku k těm nejúspěšnějším. „Mohu konstatovat, že počtem studentů je Vysoká škola hotelová v Praze s 1200 studenty osmou největší soukromou vysokou školou v České republice. V roce 2018 získala úspěšně akreditace na všechny tři studijní programy od Národního akreditačního úřadu a od září 2018 již vyučuje studenty podle nově akreditovaných studijních programů a jejich specializací,“ upozorňuje Petr Studnička.

Kromě kvalitní výuky je důležité, že si toto zařízení dokázalo najít prostor na trhu. Jde o profesně orientovanou vysokou školou, jejíž přidaná hodnota spočívá v tom, že dominantní obor hotelnictví je vyučován pouze na jedné veřejné vysoké škole, konkrétně Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v Opavě, a jedné soukromé vysoké škole – Vysoké škole obchodní a hotelové v Brně, takže konkurenční prostředí má ve srovnání s jinými soukromými vysokými školami nižší.

Firmy pomáhají vzdělávat

Právě s odbornými školami v posledních letech stále více spolupracují firmy, které při nedostatku lidí na trhu práce jen velmi obtížně shánějí nové zaměstnance. Systém, kdy se podílejí na jejich vzdělávání a pak přijmou již „svého“ studenta, je tak pro ně stále výhodnější.

Se začátkem školního roku proto firmy otevírají pro perspektivní studenty stáže a tréninkové programy, které jsou vstupenkou k hlavnímu pracovnímu poměru. Mladí lidé mají šanci vyzkoušet si na stáži různé pozice a ujasnit si, jaká práce je bude naplňovat.

Největší pranice mezi firmami je především o studenty technických oborů. Dobře o tom ví i šestadvacetiletý Martin Schneider. Ihned po škole dostal dokonce několik pracovních nabídek. Jako silnoproudař, který už během studia posbíral zkušenosti i se slaboproudem, měl velmi slušný výběr. Nakonec se však rozhodl nastoupit do tréninkového programu jedné z tuzemských energetických společností.

„Byl jsem ve firmě E.ON na letní technické brigádě a psal jsem u nich i diplomku. Měl jsem se společností dobrou zkušenost a líbilo se mi jejich pojetí programu, kdy člověk rok rotuje po různých pracovištích, takže jednak získá řadu cenných zkušeností, jednak pozná, jak firma funguje. To všechno mi pomáhá v dalším rozvoji,“ vysvětluje Martin Schneider.

Prostor pro praxi

Jeho kolečko po firmě se zastavilo na oddělení, které se ve společnosti E.ON zabývá rozvojem elektromobility a kde Martin Schneider před časem začal pracovat na plný úvazek. „E-mobilita se mi hodně líbí. Je to nové oddělení, moderní agenda, kde i jako nováček mám zodpovědné úkoly,“ pochvaluje si.

E.ON podobně získává nové zaměstnance také z řad studentů středních škol, se kterými spolupracuje v rámci programu Montérský dorost. V něm získají studenti tolik potřebnou praxi, seznámí se s předpisy a s příslušnou administrativou a mají možnost poznat firemní kulturu i potenciální kolegy. Ti s dobrými studijními výsledky navíc obdrží stipendium. Z programu později přechází většina účastníků do zaměstnaneckého poměru na technické pozice.

„V posledních letech se poptávka klientely natolik znásobila, že běžně zaměstnáváme
některé studenty, a to i na 40 až 50 hodin měsíčně,“
Martin Vodička, Soukromá střední škola výpočetní techniky, Praha-Prosek.

Tréninkové programy pro nováčky jsou běžné nejen v nadnárodních společnostech, korporacích, ale také ve startupech. Při současném nedostatku pracovních sil se mladým lidem více než kdy dřív vyplatí být iniciativní a oslovit i firmy, které žádná volná místa zrovna nevypisují. „Aktuálně je velká poptávka po pracovní síle, takže schopní a talentovaní studenti a absolventi mají spoustu skvělých příležitostí,“ konstatuje Kristýna Králová z personální agentury Hays.

Její slova potvrzuje také Luděk Procházka ze společnosti Gerlach, která je největším poskytovatelem celních služeb v Česku. „Každý rok nabízíme studentům prostor pro odbornou praxi. Původně jsme chtěli navázat dlouhodobou spolupráci s jednou vybranou školou, ale jelikož se nám zatím každý rok přihlásil nějaký zájemce sám, nechali jsme to otevřené. V uplynulých letech jsme několik těchto studentů nakonec opravdu zaměstnali,“ zmiňuje Luděk Procházka.

Brigády vydělají škole i studentům

Další cestou, jak školy mohou zajišťovat svým studentům potřebnou praxi, je provozování komerčních aktivit. Díky nim si škola může vydělat na nadstandardní vybavení učeben, zatímco brigádníci z řad žáků se rychle zbaví nálepky „nezkušený a bez praxe“. Díky práci ve škole si jich mohou všimnout firmy.

„Placené brigády nabízíme svým studentům od roku 2001. V začátcích šlo o občasnou výpomoc při vedlejší hospodářské činnosti školy, ale v posledních letech se poptávka klientely natolik znásobila, že běžně zaměstnáváme některé studenty, a to i na 40 až 50 hodin měsíčně. Záleží na zadaných projektech, spolupráce může trvat měsíce, i jen v době letních prázdnin,“ popsal Martin Vodička, ředitel Soukromé střední školy výpočetní techniky na pražském Proseku (SSŠVT).

Ačkoli se jedná o ryze komerční činnost školy, žáci jsou při práci vedeni svými učiteli, kteří jsou mimo vzdělávací instituci profesionály svého oboru. Výhodou brigády ve školní firmě je proto kromě praktických zkušeností také známé prostředí, možnost práce z domova, konzultace zadání a výsledků s učiteli mimo výuku i nadprůměrné platové ohodnocení.

„Na současných zakázkách pracuje pět studentů napříč všemi ročníky a několik našich absolventů. Studenty i absolventy zapojujeme do zakázek na tvorbu webů, aplikací a programování. Podle své pokročilosti se věnují činnostem od naplňování dat až po složitější kódování. Hodinová sazba se odvíjí od schopností brigádníka a vzhledem k oboru jde o nadprůměrné ohodnocení,“ uvedl Martin Vodička.

Protože absolventi bez praxe vstupují na pracovní trh se znatelným handicapem, je pro studenty možnost vyzkoušet si obor v praxi na reálných zakázkách ve školní firmě lukrativním bonusem, který zahrnuje nejenom konkurenční výhodu na pracovním trhu, ale také, jak potvrzuje ředitel Střední odborné školy Jarov Miloslav Janeček, nezanedbatelné výdělky při studiu.

Zakázky financují vybavení škol

„Naše škola má rozsáhlou doplňkovou činnost, v rámci které se i žáci učebních oborů podílejí na zakázkách. Jedná se například o malování, sklenářské práce, výrobu nábytku, prodej školních výpěstků ve vlastních květinářstvích a zahradnictvích, prodej adventních věnců, květin na svatby, květinové výzdoby plesů a podobně. Žáci dostávají finanční odměnu za produktivní práci a není výjimkou, že dosahuje výše až několika tisíc za měsíc,“ vyjmenoval Miloslav Janeček.

Oba ředitelé se shodují, že i díky vedlejší hospodářské činnosti škol si mohou dovolit nadstandardní vybavení pro praktickou výuku a jeho modernizaci. Zvlášť v oboru IT je schopnost pravidelně inovovat technologické zázemí školy nezbytná.

„Aktuálně je velká poptávka po pracovní síle, takže schopní a talentovaní studenti
a absolventi mají spoustu skvělých příležitostí,“ Kristýna Králová, personální agentura Hays.

„Máme 350 studentů a osm moderně vybavených učeben informačních technologií. Do školní sítě je připojeno více než 200 počítačů, každý student a učitel má svůj e-mail a úložiště s možností přístupu nejen ze školy, ale i z domova. V posledních dvou ročnících stráví studenti u počítačů téměř polovinu výukových hodin. Vybavení odborných učeben ICT je každým rokem obměňováno tak, aby plně vyhovělo rychlému tempu hardwarového a softwarového rozvoje,“ konstatuje Martin Vodička.

Pro talentované žáky pak školní firmy znamenají cenný odrazový můstek do úspěšného pracovního života. Místo obvyklých brigád ve fast foodech nebo obchodních řetězcích se zdokonalují ve svém oboru.

„Pracovní úkoly často obnášejí další sebevzdělávání a studenti na brigádnických pozicích mezi spolužáky znatelně vynikají. Díky nabytým zkušenostem ve školní firmě je záhy oslovují další společnosti, jejichž nabídky přijímají, aby si rozšířili obzory. Uvolní tak brigádnické místo ve škole dalšímu nováčkovi, nadanému studentovi, který má o přivýdělek zájem,“ dodal Martin Vodička.

Vláda dorovnala peníze pro soukromé a církevní školy

Česká vláda letos rozhodla o dorovnání financí pro soukromé a církevní školy. Veřejným školám se totiž loni v listopadu zvýšily platové tarify o 15 procent pro učitele a o deset procent pro nepedagogické pracovníky. Na dorovnání rozdílů ve financování soukromých a církevních škol půjde celkem 131 milionů korun, a to z vládní rozpočtové rezervy.

„Požadované navýšení považuji za nezbytné k zohlednění zvýšení výdajů ve veřejných školách od listopadu 2017 v normativech soukromých škol na rok 2018,“ uvedl po jednání vlády ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga.

Na dorovnání výdajů na soukromé školství je vyhrazeno 101 milionů korun, pro církevní školství pak 30 milionů. Normativy, tedy objem financí na žáka, pro soukromé školy se stanovují tak, aby byly výdaje srovnatelné s veřejnými školami. Do normativu soukromých a církevních škol pro tento rok se tedy promítlo navýšení peněz pro veřejné školy za listopad a prosinec 2017. Protože se ale státní rozpočet schvaloval loni v září ve stejný den, kdy vláda schválila i navýšení platů ve školství, nebylo už možné do rozpočtu zapracovat i dorovnání peněz pro soukromé a církevní školy. Proto letos ministerstvo školství iniciovalo dorovnání prostředků.

Na rozdíl od veřejných škol není pro soukromé a církevní školy nařízení vlády o navýšení platových tarifů závazné. Výši mzdy u těchto škol stanovuje jejich ředitel. Prostředky na mzdy zaměstnanců a související zákonné odvody dostávají tyto organizace v rámci celkové dotace na běžné výdaje.


Převzato z časopisu Profit. Autor článku: Dalibor Dostál.
  

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek