Zlínský kraj: Moderní průmysl navazující na tradici

Na tradici výroby obuvi ve Zlínském kraji navazuje společnost FARE sídlící ve Valašských Kloboukách. Ta se zaměřuje převážně na dětskou obuv, vyrábí ale i boty pro dospělé, včetně těch trekkingových.

Dalším podnikem pokračujícím v baťovské tradici je zlínská Kovárna VIVA, která se specializuje na zápustkové kování z oceli pro osobní i nákladní automobily nebo manipulační techniku. Její výkonný ředitel František Červenka zmiňuje problémy, kterým podnikatelé nejen v jeho kraji čelí. K nim patří hlavně vysoké ceny energií nebo nedostatek kvalifikovaných pracovníků.

„Pozitivně vnímáme aktivitu Hospodářské komory a Svazu průmyslu při vyjednávání o plošném snížení poplatků za regulovanou část elektřiny a plynu. Dopad snížení přinesl pokles o zhruba deset procent z celkové navýšené částky. Velmi oceňujeme, že pro Hospodářskou komoru jsou ceny energií tématem i nadále, protože tato oblast je zcela zásadní pro budoucí konkurenceschopnost české ekonomiky,“ říká Červenka.

Lákat mladé lidi ke studiu technických oborů chce tím, že jim kovárenství představí jako atraktivní obor budoucnosti. „Snažíme se spolupracovat se školami na všech úrovních a ukázat jim, že kovář dnes není statný chlap s kladivem v ruce, ale operátor moderní a plně automatizované linky,“ dodává.

Letadla i pneumatiky

Významnou roli v regionu hraje letecký průmysl. Ten reprezentuje kunovická Aircraft Industries, která má víc než osmdesátiletou tradici letecké výroby. V současnosti se zabývá vývojem, produkcí, prodejem a servisem letounů L 410 a provozuje také neveřejné mezinárodní letiště v Kunovicích. Dalším výrobcem letadel je ZLIN Aircraft sídlící v Otrokovicích. Firma založená roku 1934 společností Baťa tvoří kromě letounů i díly pro letecký průmysl, jako jsou například brzdy nebo součástky pro katapultovací sedadla do vojenských stíhaček.

Silně je v regionu zastoupena gumárenská výroba. V Otrokovicích sídlí dvě továrny na pneumatiky – Continental Barum a Mitas. Gumárny Zubří se pak zaměřují na výrobu pryžových a plastových autokoberců, plynových masek nebo pryžových hadic. Zpracováním plastů se zabývají i ve Fatře Napajedla, kde vyrábí například podlahy z PVC, hydroizolační fólie nebo obaly pro potravinářství.

Neopren z Agamy

Na gumárenskou tradici v regionu navazuje rodinná firma Agama PRO, která se zabývá šitím potápěčských neoprenových a trilaminátových obleků. Kromě toho nabízí obleky a potřeby pro vodáky a rybáře a vyvinula rovněž vybavení sloužící hasičům či vojákům.

Agama vytváří také průmyslové obaly na nádrže nebo neoprenové návleky pro zdravotnické stroje. „Jsme schopni vyrobit na míru vodotěsný návlek na ruku, se kterým se může jít koupat člověk, který má trvale zavedenou kanylu nebo vývod,“ popisuje jednatelka firmy Věra Hevrová.

Také v Agamě se potýkají s nedostatkem pracovníků. Přijímají proto i švadleny, které nejsou vyučené, ale chtějí se řemeslu věnovat. „Pružně reagujeme na trh práce a nabízíme zejména individuální přístup k zaměstnancům vyžadujícím flexibilní pracovní dobu nebo úpravu pracovního úvazku,“ vysvětluje Hevrová. Firma se podle ní nedrží pevně toho, že zkrácený úvazek musí být nutně třeba šest hodin, ale vychází z individuálních potřeb lidí. Své zaměstnance také dál vzdělává a nabízí jim možnost růstu.

Plasty pro vozidla

Zpracováním plastů se zabývá firma Promens Zlín, v jejímž čele stojí Robert Zatloukal, který je zároveň předsedou představenstva Krajské hospodářské komory Zlínského kraje. Promens se zaměřuje na plastové díly pro různá vozidla.

Ty dodává řadě tuzemských i zahraničních značek. Mezi ně patří například Iveco, Volvo, Zetor, Škoda, Tatra nebo MAN. Pro ně vyrábí kapotáže pro nákladní automobily a stavební a zemědělské stroje, palubní desky pro autobusy, ale i spoilery pro osobní automobily. K nim se v poslední době přidala i výroba dílů pro kolejová vozidla značky Škoda Transportation.

„Při svých dodávkách se můžeme opřít o nízko a středně sériové technologie Reaktivního vstřikování (RIM), SMC, vakuového tvarování, lakování a montáží, jež sdružujeme jako jediný evropský výrobce pod jednou střechou,“ zdůrazňuje ředitel Promensu Robert Zatloukal.

Legendární tonetka

Díky rozsáhlým lesům v Beskydech, Chřibech nebo Bílých Karpatech se ve Zlínském kraji rozvinulo zpracování dřeva. Tomu se věnuje firma TON z Bystřice pod Hostýnem. Ta se stala celosvětově známou díky své tonetce, židli, kterou v polovině 19. století vytvořil truhlář Michael Thonet díky technologii ohýbání dřeva pomocí páry. Na tuto tradici navazuje i současný podnik vyrábějící ručně ohýbaný nábytek.

Významné zastoupení má ve Zlínském kraji i potravinářský průmysl, ať už je to výrobce trvanlivých potravin Hamé, nebo producent sirupů Linea Nivnice. Zajímavostí jsou Zlínské filmové ateliéry, které vznikly roku 1936. Původně měly sloužit k natáčení reklam pro firmu Baťa, dnes v nich sídlí kinematografické laboratoře.

Efektivní podpora pro podnikatele ve Zlínském kraji

Téměř tři sta podnikatelských subjektů sdružuje Krajská hospodářská komora Zlínského kraje. Jak jim pomáhá a co jim přináší, přibližuje její ředitelka Renata Brázdilová.

Martin Brychta (MB): Na pozici ředitelky zlínské krajské komory jste rok, jak byste toto období zhodnotila?

Renata Brázdilová (RB): Během prvního roku jsem se zaměřila na posílení podnikatelského ducha a technického vzdělávání v našem regionu. Jsem nadšená, že jsme během tohoto období uspořádali 93 kurzů pro 34 firem a propojili 1 904 žáků s reálným podnikatelským prostředím. Chápeme, že příprava ve škole a skutečné pracovní prostředí se liší, a proto se snažíme tuto propast překlenout.

Naše akce, jako Veletrh práce a vzdělávání, přilákaly více než 2,5 tisíce dětí a rodičů, kteří získali důležité informace o pracovních příležitostech a možnostech dalšího vzdělávání. I přes dosažené úspěchy víme, že nás čeká ještě hodně práce. Jsme odhodlaní hledat partnery a možnosti, jak efektivně podporovat podnikatelské prostředí ve Zlínském kraji. Aktivně se snažíme budovat příležitosti, kde se podnikatelé mohou sdružovat, sdílet své zkušenosti a nacházet inspiraci pro nové projekty.

MB: V čem vidíte největší přínos Komory pro podnikatele ve vašem regionu?

RB: Vidím krajskou komoru jako klíčovou platformu pro podnikatele, kde se prolíná nejen výměna zkušeností, ale i podpora pro další rozvoj podnikatelského prostředí. V minulém roce jsme uspořádali více než čtyřicet akcí, včetně konferencí, networkingových setkání a seminářů, abychom podnikatelům poskytli cenný prostor pro propojení. Rozšířili jsme působnost zakládáním HR klubů ve třech městech kraje, což nám umožňuje sledovat aktuální trendy a přizpůsobit naše akce potřebám podnikatelů. Záměrem není zůstat pouze na dosažených úspěších. Plánujeme posílit podporu pro živnostníky a malé a střední firmy prostřednictvím pravidelných business snídaní, kde se podnikatelé budou moci propojit, sdílet zkušenosti a objevovat nové obchodní příležitosti.

MB: Zmínila jste podnikatelské snídaně, chystáte i nějaké jiné akce?

RB: Inspirujeme se úspěchem konference Česko na křižovatce, a proto navážeme naší vlastní akcí Zlínský kraj na křižovatce. Tato událost přinese do regionu ekonomy a zajímavé řečníky, kteří budou diskutovat o klíčových otázkách týkajících se podnikání, inovací a ekonomického rozvoje. Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček na ní představí své pohledy a zkušenosti na aktuální témata pro podnikání v regionu. Věříme, že tato konference bude impulzem pro další rozvoj podnikatelského prostředí.

Naším vlastním projektem je Datová platforma zaměstnanosti Zlínského kraje. Ta prezentuje regionální data o zaměstnatelnosti mladých, vzdělávání dospělých a o klíčových profesích ve Zlínském kraji. Plánujeme rozšíření o nové informace, zaměřující se zejména na zaměstnavatele a podnikatele s důrazem na oblast mezd a platů.

Chceme nejen ukázat rozdíly v odměňování mezi různými kraji, ale také detailně vysvětlit příčiny těchto rozdílů. Zaměříme se i na dopady demografického vývoje na dostupnost kvalifikovaných pracovníků a propojíme tyto informace s daty o absolventech odborného vzdělávání. Snažíme se neustále zdokonalovat Datové monitory a zpřehlednit je, aby co nejlépe sloužily našim uživatelům.

Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Martin Brychta, HK ČR