Analýza konkurenceschopnosti České republiky



Regulace podnikatelského prostředí

Význam regulace pro konkurenceschopnost

Podnikatelské prostředí je formováno celou řadou faktorů. Kromě makroekonomické stability, infrastruktury, institucionální kvality nebo kvalifikované pracovní síly je pro podnikatelské prostředí klíčová také kvalita regulace. Uplatňovaná regulační opatření a regulační zátěž, které dopadají na podniky, determinují náklady firem a jejich schopnost reagovat na tržní podněty. Regulace podnikatelského prostředí tak zásadním způsobem ovlivňuje konkurenční schopnost domácích podniků a tedy i konkurenční schopnost ekonomiky jako celku.

Umístění ČR v mezinárodním srovnání

Studie Světové banky srovnává kvalitu regulace podnikatelského prostředí ve 183 zemích světa, přičemž hodnotí deset oblastí, které jsou z hlediska regulace a administrativní zátěže klíčové zejména pro malé a střední podnikatele. Hodnocenými oblastmi jsou: zahájení podnikání, udělování (stavebních) povolení, podmínky zaměstnávání, registrace vlastnictví, získávání úvěrů, ochrana investorů, platba daní, zahraniční obchod, vynutitelnost smluv a ukončení podnikání.

V souhrnném mezinárodním srovnání zařadila Světová banka ČR v roce 2010 na celkově 74. místo. Oproti roku 2009 si tak ČR pohoršila o celých 8 míst. Ke zhoršení mezinárodní pozice došlo navzdory řadě reforem v jednotlivých oblastech, které byly Světovou bankou hodnoceny veskrze pozitivně. V užším mezinárodním srovnání v rámci 26 hodnocených zemí EU se ČR umístila na 24. místě. Předstihnout se jí podařilo jenom Itálii a Řecko. Tento nepříznivý vývoj naznačuje, že prosazování reformních kroků je pomalejší a méně razantní než ve většině zemí EU.

Aktuální vývoj v ČR

Při bližším pohledu na jednotlivé oblasti platí, že relativně nejlepšího výsledku je dosahováno v oblastech, které jsou nejvíce vzdáleny od domácího politického, administrativního a soudního vlivu (podmínky zaměstnávání -25. místo, podmínky získávání úvěrů – 43. místo, podmínky zahraničního obchodu – 53. místo)). Nejhůře hodnoceny jsou naopak oblasti, jejichž regulace má výrazně národní charakter (platba daní – 121. místo, ukončení podnikání – 116. místo, zahájení podnikání – 113. místo, vynutitelnost smluv – 82. místo). Všechny nejhůře hodnocené oblasti donedávna spojovala existence nevyhovujících předpisů (tj. nepřiměřeně zatěžujících a formálně složitých) společně s neefektivností či přímo neprofesionalitou příslušného úseku státní moci (soudy, finanční úřady, konkurzní správci atd.). Nepříznivé mezinárodní hodnocení ČR je v těchto třech oblastech dlouhodobě stabilní. Naději do budoucna jsou změny z roku 2008, kdy byla zahájena reforma justice a státních financí a byl přijat insolvenční zákon.

Srovnání v rámci „sedmadvacítky“

Studie Světové banky vypovídá o tom, že v EU se těší nepříznivějším podmínkám pro podnikání firmy a investoři ve Velké Británii, Dánsku a Irsku. Světovému žebříčku vévodí Singapur, Nový Zéland, Hongkong a Spojené státy.

Průzkumy kvality podnikatelského prostředí podle jednotné metodiky provádí v ČR od roku 2001 Střední podnikatelský stav. K hodnocení stavu v jednotlivých oblastech hodnotí respondenti (z nichž až 90 % tvoří malé a střední podniky) stav v oblastech práva, správy, daní a financí. Tyto průzkumy (stejně jako průzkumy mezinárodních organizací) setrvale hodnotí podnikatelské prostředí ČR jako nepříznivé, bez ohledu na vstup do EU nebo změnu vlády.

Za nejproblematičtější oblasti považují podnikatelé oblasti práva (především práce soudů) a daní, k největšímu zlepšení došlo naopak ve financích (získávání úvěrů a přístup podnikatelů ke kapitálu).

Faktory pro swot analýzu

Slabé stránky:

  • Procedurální náročnost – v ČR je téměř vyloučené bez pomoci specialisty správně zaplatit daně nebo založit obchodní společnost.
  • Slabý výkon příslušných orgánů státní moci (soudy, finanční úřady, konkurzní správci atd.)

Příležitosti:

  • Snaha o větší transparenci podnikatelského prostředí a zjednodušení administrativních povinností – v roce 2008 byly zahájeny reformy justice a státních financí a byl přijat nový insolvenční zákon.
  • Systematické snižování administrativní zátěže v ČR.

Hrozby:

  • Pomalost, nedůraznost a pouze dílčí charakter přijímaných reformních opatření přináší místo očekávaných zlepšení spíše stagnaci (viz nový zákoník práce).
Pravidelné novinky e-mailem