Analýza konkurenceschopnosti České republiky



Investiční prostředí

Význam efektivního investičního prostředí pro konkurenceschopnost

Vysoká míra přímých zahraničních investic je hnacím motorem hospodářského rozvoje. Žádný stát se bez investic neobejde, proto je schopnost přilákat a dlouhodobě si udržet zahraniční kapitál předpokladem úspěšné hospodářské politiky.

Definujeme-li konkurenceschopnost jako schopnost dlouhodobého ekonomického růstu, můžeme příliv zahraničního kapitálu (jednotlivé složky finančního účtu platební bilance) považovat za jeden z mnoha faktorů, které k růstu ekonomiky přispívají. Investoři přinášejí nejen kapitál, ale i nové technologie, manažerské schopnosti a postupy. Navázáním obchodních kontaktů ovlivňují i domácí podnikatele, kvalitu produkce, kulturu prostředí a celkově přispívají k institucionálním reformám.

Přesouvání některých investic z EU-15 do zemí s nižší mzdovou úrovni představuje jen malou část celkových zahraničních investic (např. v případě Francie cca 3 %). Tzv. delokalizace proto není problém, který by výrazněji ohrožoval vyspělé státy. Naopak, zvyšování produktivity přesunutím výroby do zahraničí má pozitivní dopad na konkurenceschopnost evropských firem.

Umístění ČR v mezinárodním srovnání

Podle Eurostatu si Estonsko a Česká republika v období před a po rozšíření EU v roce 2004 nejvíce ukrojili z koláče investic v rámci vnitřního trhu (Estonsko 7 % HDP a ČR 5,5 % HDP). Slovensku a Kypru na druhé straně patří prvenství ve schopnosti přilákat mimoevropský kapitál (Slovensko 3,3 % HDP a Kypr 2,4 % HDP). Největší odliv celkových zahraničních investic zaznamenalo ve sledovaném období (2001-2005) Švédsko (-2 % HDP) a Nizozemsko (-5,3 % HDP).

Integrace EU-10 neskončila rozšířením Unie v roce 2004. Studie OECD naznačuje, že regulace investičního prostředí v nových členských státech je výrazně restriktivnější než v EU-15, resp. ostatních vyspělých ekonomikách. Např. Polsko se v žebříčku 27 měřených zemí umístilo na posledním místě, ČR obsadila 24. pozici za Lucemburskem a před Tureckem. Vrchní příčky seznamu OECD nejlépe regulovaných ekonomik zabírají Spojené státy, Velká Britanie, Kanada, Nizozemí, Island a Dánsko. Z těchto zemí se Spojené státy, Kanada, Nizozemí a Dánsko umístily také v první desítce žebříčku globální konkurenceschopnosti.

V indexu Global Competitiveness Index obstála ČR velmi dobře v následujících kritériích majících vliv na atraktivitu investičního prostředí: síla domácí konkurence (12. místo ze 139 zemí), dopad pravidel pro přímé zahraniční investice na podnikatelský sektor (22/139), rozsah dominance na trhu (15/139), účinnost antimonopolní politiky (31/139), omezení kapitálových toků (25/139) a zdraví bank (24/139). Naopak nejhůře z hodnocených kritérií si ČR vede v indexu právní jistoty (60/139) a v disponibilitě venture kapitálu (63/139).

Aktuální vývoj v ČR

Silný příliv zahraničních investic pomohl vybavit českou ekonomiku tolik potřebným kapitálem pro transformaci hospodářství. Jeho dominantní forma, přímé zahraniční investice, zajistila technologickou a znalostní modernizaci, růst produkčních kapacit, vyšší efektivitu hospodářství, pokles nezaměstnanosti a vyšší spotřebu. Negativním důsledkem rozsáhlých investičních pobídek spolu s vnějšími faktory konkurenceschopnosti ČR je koncentrace českého průmyslu do několika odvětví, především do automobilového průmyslu.

Pozitivním impulsem je reforma bankrotového práva a kladně lze hodnotit i opuštění praxe, podle níž by schvalování nových zákonů ad hoc automaticky umožnilo vytvořit odpovídající institucionální rámec. Přehodnocený byl i význam právního rámce regulace činnosti řady klíčových subjektů a sektorů ekonomiky, zejména investičních fondů, bankovnictví a kapitálového trhu, který se na konkurenceschopnosti pozitivně projevil. Proces harmonizace českého práva s právem EU posouvá tvorbu institucionálního rámce ČR z národní na nadnárodní úroveň, a tím rovněž pozitivně ovlivňuje i českou konkurenceschopnost, neb ji začleňuje do většího a stabilnějšího systému.

Faktory pro swot analýzu

Silné stránky:

  • Relativní ekonomická i politická stabilita České republiky. Členství v EU, NATO, OECD, rating Standard & Poor´s na úrovni A se stabilním výhledem, Moody´s A1 a Fitch IBCA A+ rovněž se stabilním výhledem.

Slabé stránky:

  • Negativní dopady koncentrace na automobilový průmysl při krizi celého odvětví.

Příležitosti:

  • Schopnost přitáhnout investice do výroby s vyšší přidanou hodnotou a do sektoru služeb. Do ČR si začínají nacházet cestu firmy, které zaměstnávají vysokoškolsky vzdělané zaměstnance (např. IBM, Accenture, Exxon Mobil) a neorientují se na manuální výrobu.

Hrozby:

  • Riziko přesunutí investice do jiné země po vypršení „daňových prázdnin“ a jiných investičních pobídek.
  • Zneužívaní exotických jurisdikcí k daňovým únikům.
Pravidelné novinky e-mailem