Analýza konkurenceschopnosti České republiky



Instituce (Institucionální prostředí a kvalita veřejné správy)

Význam institucí pro konkurenceschopnost

Institucionální prostředí má zásadní vliv na fungování ekonomiky, neboť definuje prostředí, v němž dochází k hospodářské aktivitě. Instituce jsou zde chápány v širším pojetí v podobě pravidel, která působí jako dlouhodobé faktory ekonomické výkonnosti. Konkrétně se jedná o právní systém, politický systém, demografické změny, vnímání korupce a ekonomické svobody.

Za jeden z klíčových faktorů růstové výkonnosti ekonomiky je přitom považována kvalita veřejné správy definovaná jako tradice a státní orgány, jejichž prostřednictvím je země spravována. V pojetí Světové banky je kvalita správy vymezena jako vzájemně propojený komplex tří klíčových hledisek:

  • procesu výběru, kontroly a obměny vlády a veřejné správy (včetně vynutitelnosti zodpovědnosti orgánů veřejné moci),
  • schopnosti vlády a veřejné správy efektivně formulovat a realizovat vhodné politiky (poskytování veřejných služeb, kvalita byrokracie, kompetentnost úředníků, nezávislost úřadů na politických tlacích) a
  • respektu občanů a státu k institucím, které určují jejich vzájemné ekonomické a sociální vztahy.

Kvalita vlády, veřejné správy a institucionálního prostředí je obecně zcela zásadně ovlivněna působením negativních vlivů, z nichž nejvýznamnější je zřejmě míra korupce. Rozsah korupce odráží neschopnost státu realizovat základní funkce, čímž oslabuje účinnost hospodářských politik. Je tedy symptomem slabosti ekonomických struktur a institucí. Korupčnost je dána nedostatečně jasným oddělením státu a trhu, veřejné a soukromé sféry, nadměrnou a nesystémovou regulací. Důsledkem je snížení důvěryhodnosti země pro zahraniční investory, nízká efektivita využití zdrojů a potažmo ekonomická výkonnost. Dále pak odráží a současně prohlubuje morální úpadek společnosti z důvodu narušení veřejného pořádku a fungování právního systému.

Světové ekonomické fórum v přehledu konkurenceschopnosti národních ekonomik hodnotí státy v následujících kategoriích, které celkově popisují kvalitu institucionálního prostředí:

  • oblast vlastnických práv včetně hodnocení přísnosti ochrany duševního vlastnictví,
  • oblast etiky a korupce, možnost zneužití veřejných fondů, struktura veřejných výdajů,
  • nezávislost soudů, nadržování při vládních rozhodnutích,
  • efektivita vlády a tvorby legislativního řádu, transparentnost hospodářské politiky vlády, marnotratnost vládních výdajů,
  • bezpečnostní situace v zemi.

Umístění ČR v mezinárodním srovnání

Podle analýz Světového ekonomického fóra (World Economic Forum – WEF) za rok 2010 byla Česká republika na 20. místě v EU-27 z hlediska kvality veřejných institucí. Přitom relativně lépe je hodnocena pouze v oblasti výkonnosti firemních představenstev a celkové bezpečnosti. Slabými místy jsou naopak možnost protěžování při rozhodování vládních úředníků, nadměrná regulační zátěž a slabá důvěra veřejnosti v politiky. Nízká je také průhlednost hospodářské politiky vlády a dochází ke značnému plýtvání s veřejnými zdroji.

Míru korupčnosti měří organizace Transparency International. Podle jejího indexu vnímání korupce je Česká republika mezi státy EU dlouhodobě podprůměrná a tento negativní trend se neustále prohlubuje. V roce 2009 skončila ČR spolu s Litvou na 21. místě z EU-27 a na 8. místě z EU-10 před Slovenskem a Lotyšskem, čímž si oproti roku 2008 viditelně pohoršila.

Nejlepší kvalitu institucí V EU-27 vykazují dle WEF Finsko, Dánsko a Švédsko. Tyto středně velké skandinávské země excelovaly téměř ve všech sledovaných ukazatelích a to i přes mírně nadprůměrné hodnocení v administrativní zátěži. Ukazuje se, že ochrana duševního vlastnictví, důvěra veřejnosti v politiku, účelnost vládních výdajů, efektivita právního rámce, objektivní rozhodování státních úředníků, (ne)existence organizovaného zločinu, spolehlivosti veřejné správy, etického chování firem a ochrana prav menšinových vlastníků, jsou pro kvalitu podnikatelského prostředí nepostradatelné, i za cenu mírné „přeregulovanosti“.

Aktuální vývoj v ČR

Z výše uvedených výsledků je možné vyčíst, že ČR ve fázi transformace neprovedla dostatečné množství reforem, které by zajistily efektivní fungování soudnictví a veřejné správy, což souvisí se snížením celkové důvěry ve fungování politického systému. Rozsah korupce, která je vyšší než v sousedních zemích regionu, je nejspíše jedním z nejvýraznějších projevů zmíněných nedostatků, protože výskyt korupce tradičně souvisí s málo transparentním a špatně fungujícím veřejným sektorem. Státní správa doposud neprovedla reflexi své koncepce a nestala se službou veřejnosti.

Jako jednu z příčin tohoto stavu je možné předpokládat absenci reformy ve veřejné správě, která by modernizovala její řízení, zajistila nižší fluktuaci a vyšší prestiž a kvalitu zaměstnanců. Zákon o státní službě dosud nenabyl účinnosti a zároveň ještě nebyl zpracován alternativní zákon, který by měl platný zákon o státní službě nahradit. Za účelem zvýšení kvality práce byla při přípravě vládních návrhů právních předpisů zavedena metodika hodnocení dopadů regulace (RIA). Pokud se však má hodnocení dopadů stát respektovanou součástí vládního legislativního procesu, je třeba ho samostatně plánovat již při přípravě návrhu legislativních prací vlády, zároveň posílit jeho institucionální zabezpečení a ve vhodných případech aktivně přistupovat k zapojování veřejnosti do konzultací. Rozvoj a implementace RIA byla v posledním roce díky diskusím nad jeho smysluplností zcela zastavena a je nutné přikročit k novému nastartování celé agendy.

V oblasti soudnictví je hlavním problémem délka řízení. Proto byla přijata reforma, která by měla zrychlit práci soudů a zajistit zlepšení vymahatelnosti práva (Zákon č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství).

Pro kvalitu veřejné správy a posilování důvěry je důležité dosáhnout vysoké míry otevřenosti vůči občanům (stát nediriguje, ale slouží) a výhledově rozšíření možností eGovernmentu. Pozitivně je proto možné hodnotit, že se zlevnilo a tím také zpřístupnilo zřízení elektronického podpisu. Od července 2009 je povoleno používání autorizovaných konverzí dokumentů a pro právnické osoby budou povinně zřízeny datové schránky pro komunikaci s úřady.

Výsledky v oblasti zvyšování transparence veřejné správy jsou málo viditelné. Chybí zejména elektronické zadávání veřejných zakázek na centralizované úrovni.

Faktory pro swot analýzu

Silné stránky:

  • Vyšší míra bezpečnosti a stability než v ostatních státech po transformaci.

Slabé stránky:

  • Rozsah korupce a zneužívaní veřejných fondů.
  • Nedostatečná vynutitelnost zodpovědnosti orgánů veřejné moci.
  • V oblasti soudnictví je hlavním problémem délka řízení a vymahatelnost práva obecně.
  • Nízká transparentnost veřejné správy zejména v oblasti zadávání veřejných zakázek.

Příležitosti:

  • Realizace projektů e-Government a širší uplatnění informačních technologií ve státní správě včetně zadávání veřejných zakázek na centrální úrovni.
  • Reforma ve veřejné správě, která by modernizovala její řízení, zajistila nižší fluktuaci a vyšší prestiž a kvalitu zaměstnanců.

Hrozby:

  • Rozsah korupce prohloubí neschopnost státu realizovat účinnou hospodářskou politiku.
  • Nedostatečná vymahatelnost práva oslabí ekonomickou aktivitu z důvodu nedůvěry k fungování právního systému.
  • Netransparentní rozhodování státní správy s důsledkem snížení důvěryhodnosti země pro zahraniční investory, nízká efektivita využití zdrojů a potažmo ekonomická výkonnost.
Pravidelné novinky e-mailem