Analýza konkurenceschopnosti České republiky



Infrastruktura

Význam infrastruktury pro konkurenceschopnost

Ekonomická úspěšnost vybraného regionu či státu je do značné míry definována kvalitou infrastruktury, která funguje jako páteř hospodářství a umožňuje rozvoj podnikatelských aktivit. Kvalita propojení méně vyspělých regionů s ekonomickým centrem významně posiluje možnosti růstu v regionu, stejně jako je v tomto ohledu důležitá i jejich fyzická vzdálenost. Moderní vysoce kvalitní dopravní infrastruktura zajišťuje mobilitu osob i zboží, která představuje nezbytný předpoklad pro ekonomický rozvoj založený na výhodách jednotného vnitřního trhu EU. Vymezení toho, co tvoří infrastrukturu daného území, závisí na kontextu zkoumaného problému, neboť v obecné rovině lze rozlišit infrastrukturu na technickou a sociální. Mezi technickou infrastrukturu jsou obvykle řazeny dopravní, energetické a telekomunikační sítě. Širší definice by pak přesahovala do témat jako je vzdělanost, zdravotnictví, pohostinství či služby poskytované v odvětví cestovního ruchu.
Z hlediska rozdělení pilířů konkurenceschopnosti České republiky je vhodné soustředit se na technickou infrastrukturu, protože ostatní témata již přesahují do dalších pilířů.

Umístění ČR v mezinárodním srovnání

Podle Global Competitiveness Report patří infrastruktura v České republice mezi evropský podprůměr. Až na 80. místě mezi všemi hodnocenými státy je řazena ČR podle kvality silnic. Celkově je podle kvality infrastruktury na 39. příčce, mezi zeměmi jako Panama, Chorvatsko nebo Chile. V rámci EU je řazena na 18. místo, nejblíže Řecka, Irska a Litvy.

Hustota silniční infrastruktury je v ČR srovnatelná se západní Evropou, ale celková délka dálnic na rozlohu a kvalita infrastruktury je výrazně horší. Negativní hodnocení se týká také rozsahu dopravních komunikací pro nemotorová vozidla a vodní cesty jsou tradičně pro dopravu využívány jen velice omezeně.

Hustota železnic je v České republice spolu s Belgií nejvyšší v Evropě, ve srovnání se západní Evropou jsou slabou stránkou nedostatečně rozvinuté vysokorychlostní železniční koridory.

Připojení k internetu se stalo „silnicí 21. století“, pro rozvoj ekonomiky má stejný význam, jaký v předchozích stoletích měla budovaná dopravní infrastruktura) . Většině lidí u nás zatím nedochází, že stejně jako každá vesnička musí být dosažitelná silnicí aspoň 3. třídy, musí také být dosažitelná připojením k internetu (aspoň pomalým). Je součástí veřejné služby státu toto připojení poskytnout. Vysokorychlostní připojení k internetu je analogií dálnice – a v tomto smyslu je možné za ně platit jako za nadstandardní službu, ale zajištění základního připojení zdarma je veřejnou službou a má pro rozvoj konkurenceschopnosti stejný význam jako existence silniční sítě základní kvality.

V posledních deseti letech se díky rozmachu internetu stalo vysokorychlostní připojení významným měřítkem rozvinutosti datové infrastruktury. Podle statistiky OECD , která sleduje rozšíření širokopásmového internetu se Česká republika řadí na nelichotivé 22. místo se 17,2 % populace, která má doma zřízené připojení. Nejvyšší hodnoty vykazují Dánsko (37,2 %) a Nizozemsko (35,8 %).

Srovnání v rámci „sedmadvacítky“

V kvalitě infrastruktury se ze zemí EU-27 nejlépe umístnily Německo, Francie (celosvětově na druhé a čtvrté příčce) a s odstupem Nizozemí (7. místo). Přesně cílené a účelné státní výdaje na zkvalitnění silniční a železniční sítě, letecké dopravy a síťových služeb přinášejí ovoce i s ohledem na dlouhodobou konkurenceschopnost dané země.

Aktuální vývoj v ČR

V širším „západoevropském“ kontextu se geografická poloha ČR jeví v rámci nových členských zemí EU jako jednoznačně nejvýhodnější. Kvalita propojení je zřetelně nejvýznamnější ve vztahu k německým regionům. Význam faktoru sousedství pro ekonomický rozvoj ČR dokumentují údaje o zahraničním obchodu, ukazující v roce 2008 60 % podíl čtyř sousedních zemí na exportu ČR do EU a více než 62 % podíl na importu z EU. Sousední země také zaujímají první tři místa v žebříčku nejvýznamnějších dovozců zboží z ČR. Na exportu ČR do těchto zemí se nejvýznamněji podílelo Německo (s téměř 65 % podílem), následované Slovenskem (15 %), Rakouskem (11 %) a Polskem (9 %).

Regiony s vyššími hodnotami celkového potenciálu dostupnosti mají přístup k většímu objemu ekonomické aktivity v daném rozsahu „efektivní“ vzdálenosti. Z makroekonomického pohledu jsou proto tyto regiony považovány za regiony s relativně výhodnou pozicí pro další ekonomický rozvoj.

Faktory pro swot analýzu

Silné stránky:

  • Geografická poloha ČR předurčuje pro roli tranzitní země. Měla by této příležitosti využít a profitovat z kvalitní dopravní infrastruktury a intenzivního zapojení do přeshraničního obchodu s energiemi.

Slabé stránky:

  • Hustota dopravních sítí v České republice je sice vysoká, ale problematická je jejich kvalita, resp. nedostatečné pokrytí dálnicemi a vysokorychlostními železničními koridory.
  • Nedostatečné rozšíření datových služeb po celém území státu; omezená dostupnost vysokorychlostních datových služeb. V budoucnosti by mohlo způsobit zaostávání ČR v přístupu k informacím a trhům.

Příležitosti:

  • Zvýšení kvality dopravní infrastruktury – výstavbou nových tratí pro vysokorychlostní železnice a dobudováním dálniční sítě, což přispěje k navýšení přepravních kapacit.
  • Prioritou v oblasti přenosových soustav je zlepšit propojení zejména s Německem a Rakouskem.
  • Zajištění pokrytí všech obcí dostupnými datovými službami jako součást veřejné služby; aktivní vytváření podmínek pro větší dostupnost vysokorychlostního internetu.
  • Zajištění infomobility v dopravě – zavádění moderních technologií pro řízení a usměrňování dopravy, řešení její bezpečnosti a plynulosti (ITS- inteligentní dopravní systémy)

Hrozby:

  • Bez investic do zkvalitnění dopravní infrastruktury ČR nebude schopna využít geografické dostupnosti hlavních exportních trhů.
Pravidelné novinky e-mailem