Analýza konkurenceschopnosti České republiky



Makroekonomická stabilita

Část 1: Fiskální politika

Význam fiskální politiky pro konkurenceschopnost ekonomiky

Zdravé a udržitelné veřejné finance jsou jedním z pilířů udržitelného rozvoje a konkurenceschopné ekonomiky. Principem fiskální politiky je dosahování rozpočtové střídmosti a důsledné vymezení prioritních výdajových programů. Zásadním rysem evropské fiskální politiky je realizace veřejných výdajových rámců, které jsou stanovovány s ohledem na makroekonomickou stabilitu, dlouhodobou udržitelnost veřejných rozpočtů a na požadavky fiskálního dohledu Evropské unie.

V zemích střední a východní Evropy je v současnosti otázka veřejných rozpočtů značně ovlivněna vztahy s Evropskou unií, případně výhledem vstupu do eurozóny. Přijatelný schodek rozpočtů vládních institucí (definovaný jako čisté půjčky sektoru vládních institucí do výše tří procent HDP) je jedním z maastrichtských kritérií podmiňujících vstup země do eurozóny.

Podíl vládního dluhu na HDP je dalším významným ukazatelem makroekonomické rovnováhy země. Růst vládního dluhu musí být financován půjčkami z ostatních sektorů ekonomiky či zahraničními zdroji. Úroky a splátky závazků vládního dluhu zvyšují výdaje běžných rozpočtů a představují zatížení budoucích generací minulými vládními deficity. Výše vládního dluhu (maximálně 60 % HDP) je rovněž jedním z maastrichtských konvergenčních kritérií, jehož splnění je podmínkou vstupu země do eurozóny.

Umístění ČR v mezinárodním srovnání

I přesto, že celková zadluženost ČR (35,4 % HDP v r. 2009) je stále výrazně nižší než např. v Řecku (115,1%), či Itálii (115,8%), propad veřejných financí a tempo státního zadlužovaní v průběhu nedávné minulosti je alarmující. Podle Eurostatu je ČR jedinou zemí v EU, ve které se v posledních deseti letech zvýšilo státní zadlužení o 100 %. Na Maltě se ve sledovaném období zvýšil celkový vládní dluh o 50 % a ve Francii, Kypru, Litvě a Portugalsku o přibližně 10 %. Ostatní členské státy využily léta hospodářského růstu ke snižování vládního dluhu.

Na druhou stranu, zadluženost domácností na úrovni 27 % HDP je v ČR stále relativně nízká. Za poslední rok domácnosti zvýšily své dluhy o celých 92 miliard korun (nárůst 10,3%). Úspory domácností, které v roce 2008 dosáhly výše 2,5 bilionu korun, výrazně převyšovaly jejich celkové zadlužení (1 bilion korun). Pozitivní je i struktura dluhu, hypotéky a úvěry na bydlení se 60 % mírně převažují nad ostatními spotřebitelskými půjčkami.

Podle indexu světové konkurenceschopnosti (Global Competitiveness Index) se ČR v oblasti makroekonomické stability umístnila na 48. místě ze 139 hodnocených zemí. Zatímco inflace patří mezi nejlépe hodnocené indikátory v této kategorii, už zmíněnou dlouhodobou neschopností sestavit vyrovnaný rozpočet a rychle se zvyšující celkovou zadlužeností země se řadíme mezi méně úspěšné ekonomiky.

Srovnání v rámci „sedmadvacítky“

Z EU-27 si vedou nejlépe Lucembursko, Švédsko, Finsko a Dánsko. Rapidní propad naopak zaznamenalo Řecko, které si za poslední rok pohoršilo o 20 míst a propadlo se až na 123. místo. Vzhledem k relativně nákladnému sociálnímu systému většiny evropských zemí se nelze divit, že se v hodnocení makroekonomické stability nevešly do první světové desítky a žebříčkům vévodí země bohaté na nerostné suroviny -Brunej a Kuvajt, následované Ománem a Čínou.

Fiskální politika ČR

Pravidla fiskální politiky ČR vyplývají z potřeby zajistit dlouhodobou udržitelnost veřejných rozpočtů bez negativního dopadu na hospodářský růst. Návrh státního rozpočtu vychází z částky střednědobého výdajového rámce stanoveného na tentýž rok. Výdajové rámce pro další období by měly předpokládat, že nárůst výdajů veřejných rozpočtů bude pomalejší než růst HDP – tedy jejich relativní pokles.

Na úrovni Evropské unie přistoupila ČR na pravidla fiskální disciplíny, limitující výši hrubého zadlužení a výši deficitů veřejných rozpočtů 60 %, resp. třemi procenty HDP. Ve svém Konvergenčním programu se ČR zavázala dosáhnout méně než 3 % deficitu veřejných rozpočtů a přiblížit se ke střednědobě vyrovnanému či přebytkovému hospodaření veřejných rozpočtů, jak je implikováno Paktem stability a růstu. Saldo státního rozpočtu je od roku 1996 s různými výkyvy trvale deficitní. Nejvyššího deficitu dosahoval státní rozpočet v roce 2003 -109,1 mld. Kč a v roce 2009 -192,4 mld. Kč. Vlivem hospodářské krize se od roku 2008 výhledově zhoršila schopnost ČR snížit zadluženost vládního sektoru.

Vzhledem k demografickému vývoji a očekávanému imigračnímu přírůstku je ČR jednou z členských zemí EU, která bude nejvíce zasažena procesem stárnutí populace. Bez implementace rozsáhlých reforem v oblasti penzijního a zdravotního systému bude nutné dosáhnout výrazných přebytků veřejných rozpočtů pro krytí budoucích závazků plynoucích ze stárnutí populace.

Faktory pro swot analýzu

Silné stránky:

  • Celkové zadlužení v poměru k HDP je nižší než je průměr v EU.

Slabé stránky:

  • Nízká efektivita hospodaření na všech úrovních státní správy.

Příležitosti:

  • Volba a realizace takových prorůstových opatření, která budou mít dlouhodobě pozitivní dopady na veřejné rozpočty (investice do vzdělání, zdravotní prevence, vědy, vývoje, inovací, datové infrastruktury; zvýšení míry investic).

Hrozby:

  • Tempo zvyšování státního dluhu.
  • Neudržitelnost současného penzijního a zdravotního systému, vzhledem k fiskálním důsledkům očekávaného demografického vývoje.

Část 2: Monetární politika

Význam monetární politiky pro konkurenceschopnost ekonomiky

Většina vyspělých zemí si za cíl své monetární politiky volí dosažení stability cenové hladiny. Jedním z nejdůležitějších aspektů pro úspěšné provádění monetární politiky a dosažení jejích cílů je přitom nezávislost a kredibilita centrální banky. Je prokázána přímá vazba mezi mírou nezávislosti centrální banky a cenovou stabilitou v zemi. Průhledná a předvídatelná politika centrální banky vytváří vhodné prostředí pro ekonomický růst, usnadňuje rozhodování ekonomických subjektů o alokaci zdrojů a tím pozitivně ovlivňuje konkurenceschopnost ekonomiky. Jak uvádí ČNB: „Udržení nízkoinflačního prostředí v ekonomice je trvalým příspěvkem centrální banky k vytváření podmínek pro udržitelný hospodářský růst.“

Umístění ČR v mezinárodním srovnání

Česká ekonomika je charakterizována nízkou a relativně stabilní inflací, nízkými úrokovými sazbami a plně konvertibilní měně. Z hlediska podmínek pro fungování podnikové sféry je nicméně faktem, že český bankovní sektor vykazuje poněkud nižší úroveň konkurenčního prostředí, kterou charakterizuje 4,6% rozdíl mezi výší průměrného úroku a průměrného vkladu, který řadí ČR na 54. místo v žebříčku Global Competitiveness Index. Banky v roce 2009 těžily především z růstu úrokové marže, a to i v prostředí klesajících mezibankovních sazeb. Není bez zajímavosti, že vysoce tržní prostředí v bankovním sektoru umožňuje nejkonkurenceschopnějším světovým ekonomikám (Finsko, Norsko, Japonsko, Lucembursko a Německo) úrokový diferenciál 1-2 % mezi poskytovanými úvěry a bankovními vklady.

Monetární politika ČR

Situace v ČR byla na počátku transformačního procesu charakteristická relativní makroekonomickou stabilitou. Nízká inflace spojená s ekonomickým růstem především v letech 2002 až 2007 je označována jako „zlatá éra“ české ekonomiky. Hlavním cílem ČNB v devadesátých letech bylo dosažení stability měny zafixováním jejího kurzu. Poté, co tento ve své podstatě poněkud problematický a nekonzistentní měnově-politický režim (současné řízení peněžní zásoby a udržování pevného měnového kurzu) neodolal spekulativnímu útoku na českou korunu v roce 1997, přijala ČNB od roku 1998 cílování inflace (s plovoucím měnovým kurzem) za nové schéma provádění své měnové politiky. Režim cílování inflace se posléze mimořádně osvědčil jak ve svých počátcích při provádění záměrné dezinflační politiky, tak i v nedávné minulosti, kdy měnová politika ČNB úspěšně obstála v náročných podmínkách světové finanční a hospodářské krize doléhající velmi tíživě i na domácí ekonomiku.

Mezi další rizika patří stále značná nejistota na finančních trzích způsobená hospodářskou krizí vedoucí k nízké likviditě a slabé aktivitě finančních trhů.

Obavy panují ze schopností kriticky zadlužených států eurozóny financovat státní dluh a z přenosu obdobného scénáře do dalších zemí se zhoršujícím se fiskálním vývojem (včetně ČR). Lze očekávat prudký nárůstu požadovaných výnosů vládních dluhopisů se silným negativním dopadem na bilance finančních institucí. Ze střednědobého a dlouhodobého hlediska pak rostoucí emise vládních dluhopisů sloužících k financování vysokých vládních dluhů mohou vytvářet souvislý tlak na růst úrokových sazeb z úvěrů se všemi negativními důsledky takovéhoto vývoje pro ekonomiku.

Faktory pro swot analýzu

Silné stránky:

  • Nízká a stabilní inflace, nízké úrokové sazby, plovoucí, ale relativně stabilní měnový kurz.
  • Nízké zadlužení vlády, domácností i podniků a v rámci toho ve srovnání s ostatními státy velmi nízká hladina zadlužení v cizích měnách.
  • Stabilní bankovní sektor; nezávislost, kredibilita, odpovědnost a transparentnost měnové politiky ČNB

Slabé stránky:

  • Kurzové riziko působí v proexportní ekonomice nepříznivě na schopnost vývozců plánovat v delším horizontu.
  • Náklady na zajišťovací měnové obchody a další transakční náklady firem znevýhodňují firmy v mezinárodní konkurenci.

Příležitosti:

  • Plovoucí kurz koruny a nezávislá měnová politika poskytují ekonomice dodatečný prvek flexibility v reakci na dopadající šoky a usnadní hospodářství jeho adaptaci v případě provádění nutných reforem.

Hrozby:

  • Vstup do eurozóny by mohl vést k nárůstu inflace (uzavře se kanál nominálního posilování skrze nějž se realizuje část reálného rovnovážného posilování koruny) a poklesu reálných úrokových sazeb (i do záporných hodnot). To by mohlo vést k příliš uvolněným měnovým podmínkám, přehřívání ekonomiky a otevírání vnější a finanční nerovnováhy.
  • Velký podíl zahraničního obchodu na HDP v kombinaci s vysokou sektorovou koncentrací výroby a zahraničního obchodu do procyklických odvětví (automobilový průmyslu) zvyšuje citlivost ekonomiky v případě poptávkového šoku přicházejícího ze zahraničí.
Pravidelné novinky e-mailem