Analýza konkurenceschopnosti České republiky



Zdraví

Význam zdraví pro konkurenceschopnost

Vysoká úroveň zdraví představuje nezbytný předpoklad pro každou společnost a tato hodnota se promítá nejen do soukromého, ale také do ekonomického života všech lidí. Dobré zdraví je také jedním z nejdůležitějších měřítek životní úrovně, které má vypovídací hodnotu o kvalitě života dané populace. Po fázi demografické revoluce, kterou evropské společnosti prodělaly koncem 19. a začátkem 20. století, je pro ni typická vysoká naděje na dožití, ale také vysoký průměrný věk v důsledku stárnutí populace. Pro konkurenceschopnost státu je velice důležité, aby i starší lidé byli zdravotně v pořádku a mohli tak vydržet déle ekonomicky aktivní.

V zakládajících zemích ES-6 se za posledních 40 let soukromé a veřejné výdaje na zdravotnictví v poměru k HDP více než zdvojnásobily (4,9 % – 10,2 %). Růst výdajů byl přitom vyšší než růst HDP. V budoucnu se bude navíc tento trend pravděpodobně posilovat. V ČR výdaje na zdravotní péči tvoří 7,12% HDP (údaj za rok 2008).

Výdaje jsou tedy nižší než je průměr OECD (8,9%). ČR je rovněž pod úrovní OECD ve výdajích na zdravotnictví na osobu v ČR to bylo v roce 2007 1626 USD, Průměr v OECD je 2964 USD.

V důsledku kvality zdravotnictví roste i kvalita života a jeho délka. Nejdéle žijí občané bohatých ekonomicky prosperujících zemí. Očekávaná délka života v ČR trvale roste (76,81) , přesto je stále na nižší úrovni než ve vyspělých státech – očekávaná délka dožití je nejvyšší ve Francii (80,87 let), Švédsku (80,74). Průměrná délka života u mužů je 74,0 a u žen 80,1.

Umístění ČR v mezinárodním srovnání

Mezinárodní hodnocení zdraví populace jednotlivých států obvykle používají kritéria, která odpovídají spíše situaci v rozvojových zemích. Podle WEF patří mezi tato kritéria např. úmrtnost kojenců, dopady malárie, výskyt HIV/AIDS, očekávaná délka života či tuberkulózy. Ve všech těchto kritériích patří Česká republika mezi státy s relativně dobrými výsledky. Dle WEF se ČR umístila na 43. místě v kvalitě zdraví ( ze 139 hodnocených zemí). V počtu úmrtí kojenců ČR patří mezi světovou špičku (13. místo). V očekávané délce života ČR obsadila 38. pozici.

Pokud se ovšem zajímáme o zdravotní stav populace z důvodu výzkumu konkurenceschopnosti, je vhodnější vybrat takové ukazatele, které odpovídají problémům evropských zemí se stárnoucí populací a klesajícím počtem obyvatel. Mezi civilizační choroby související s životním stylem bývá řazena nadváha (či obezita), stejně jako cukrovka, duševní nemoci, částečně také alergie. V ČR jsou hlavní aktuální zdravotní problémy podobné jako v ostatních průmyslových státech. Jsou to chronické nemoci, zejména kardiovaskulární, zhoubné nádory, zmiňovaná cukrovka a dýchací choroby.

Podle zdravotního stavu se řadí Češi na 17. místo v celé EU a dlouhodobou léčbu podstupuje 32 % populace, 2. v celkovém pořadí. Svoji váhu označilo za příliš vysokou 33 % lidí, (8. od konce v EU), nicméně vůbec nejnižší podíl obyvatelstva v celé EU se domnívá, že by měl stát nabádat k lepší životosprávě. Špatná strava a nedostatek cvičení patří mezi hlavní příčiny zbytečných úmrtí v Evropě, přitom léčba obezity zapříčiňuje až 8% nákladů na zdravotní péči. Zároveň nikdy nebo téměř nikdy necvičí 40 % populace, 3. nejvyšší podíl v EU (průměrně 24 %). Česká republika je také v rámci EU-27 na 7. místě podle podílu kuřáků v populaci.

Srovnání v rámci „sedmadvacítky“

Kvalitní zdravotní péče je tradičně doménou nejvyspělejších evropských zemí, proto nepřekvapí, že v indexu WEF obsadily přední příčky Belgie, Finsko a Nizozemsko.

Aktuální vývoj v ČR

V ČR představují výdaje na zdravotnictví k HDP poměrně menší položku než v zemích západní Evropy, jsou ovšem vyšší než v ostatních zemích v regionu. V roce 2008 tvořily podle statistiků 7,12%, nižší byly jen v Turecku a Polsku. S ČR srovnatelné byly Korea, Slovensko a Irsko. Veřejný sektor je hlavním zdrojem financování v ČR (85,2% za rok 2007). Ze zemí OECD je na druhé příčce za Lucemburskem. V tomto roce činí veřejné výdaje, tzn. výdaje veřejných rozpočtů a výdaje systému veřejného zdravotního pojištění, 220 mld. Kč. Nad tento rámec přicházejí do zdravotnictví peníze přímo z kapes pacientů (poplatky, doplatky za léky atd.). Systém zdravotnictví vykazuje dlouhodobě nízkou transparenci a dlouhé čekací lhůty, neexistuje spolehlivý zdroj dat k měření kvality a výkonnosti jednotlivých zdravotnických zařízení. Systém zdravotnictví se stal v posledních letech silně politizovaným tématem, což vede paradoxně ke snížení pravděpodobnosti výrazných reforem.

OECD přitom ve svých doporučeních v Ekonomickém přehledu pro ČR v roce 2008 doporučila např. větší spoluúčast pacientů na zdravotnictví, a to i z důvodu stárnutí společnosti. Pro zajištění fiskální udržitelnosti je nezbytné, aby se zdravotnictví bylo schopno vypořádat se stárnutím populace.

Faktory pro swot analýzu

Silné stránky:

  • Všeobecně dostupná zdravotní péče.

Slabé stránky:

  • Zdravotní systém není připraven pro budoucí výzvy léčeni chronických onemocnění a nesoběstačnosti stárnoucí populace.
  • Ekonomická efektivita zdravotnického systému je nedostatečná a projevuje se plýtváním veřejnými zdroji.

Příležitosti:

  • Ve společnosti by mohlo byt posíleno povědomí o zdravém způsobu života a podpořeny správné stravovací návyky.
  • Nevyužité kapacity lze poskytnout zahraničnim klientum v rámci volného pohybu služeb EU.

Hrozby:

  • Stoupá podíl lidí s nadváhou (především v mladší generaci).
Pravidelné novinky e-mailem