Analýza konkurenceschopnosti České republiky



Efektivita trhu práce

Význam efektivity trhu práce pro konkurenceschopnost ekonomiky

Efektivní fungování trhu práce je jedním ze základních předpokladů pro schopnost ekonomiky dosahovat dlouhodobého hospodářského růstu. Z pohledu nabídkové strany trhu práce a konkurenceschopnosti ekonomiky jsou dvěma klíčovými faktory vzdělanostní struktura a mobilita trhu práce. Pouze vzdělaná a mobilní pracovní síla může pozitivním způsobem ovlivnit hospodářský růst dané země. Poptávka po práci je pak závislá především na produktivitě práce, pracovních nákladech (včetně zdanění práce), struktuře ekonomiky nebo míře regulace pracovního trhu. Celková funkčnost či flexibilita pracovního trhu je pak z velké části dána jeho institucionálním rámcem. Přílišná legislativní ochrana je zdrojem nízké flexibility na trhu práce, kdy zaměstnavatelé z obavy před vzniklými náklady v případě rušení pracovního místa snižují dynamiku tvorby nových pracovních míst. Přílišná ochrana pracovních míst vede k situaci, kdy na sebe firmy nejsou ochotny brát rizika spojená s novými a neznámými projekty.

Umístění ČR v mezinárodním srovnání

V indexu světové konkurenceschopnosti Global Competitiveness Index, zaujímá ČR v oblasti efektivity trhů 33. místo (ze 139 hodnocených zemí). Nejpozitivněji hodnoceným ukazatelem je vazba mezi růstem produktivity a mzdy (22. místo), nejhůře hodnocené jsou praktiky najímání a propouštění (119. místo).

Ročenka české konkurenceschopnosti ke zhodnocení efektivity trhu práce v EU-27 použila sedm ukazatelů vybraných podkapitol ze šetření WEF. První skupina ukazatelů se vztahuje k pružnosti a efektivitě pracovních trhů a zahrnuje následující ukazatele: úroveň spolupráce mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, pružnost mzdové politiky, hodnocení praxe při přijímání a propouštění zaměstnanců a výše nemzdových nákladů. Druhá skupina ukazatelů je zaměřena na efektivní využití talentů a vypovídá o vztahu mezi výkonností a odměnou – tj. vazba mezi růstem produktivity a mzdy, dále důvěru managementu v talenty a odliv mozků, neboli odchod vysoce talentovaných a kvalifikovaných jedinců do zahraničí, který je důsledkem narušení vztahů mezi výkonností a odměnou. Takové narušení oslabuje pobídky k růstu produktivity v ekonomice. ČR se na základě srovnání těchto ukazatelů dostala mezi nejúspěšnější nově přistupující členské státy, ale předstihla také podstatnou část členských zemí E-15.

Srovnání v rámci „sedmadvacítky“

V efektivitě, tj. flexibilitě trhů práce se (vzhledem k tradičnímu důrazu kladenému na práva zaměstnanců) většina zemí EU-27 nemůže srovnávat s těmi nejlepšími (nejkonkurenceschopnějšími), tj. Spojenými státy, Singapurem, Švýcarskem a Hongkongem. Do širší světové špičky se z EU-27 vejde pouze Dánsko.

Aktuální vývoj v ČR

Trh práce v ČR prošel v posledních 20 letech zajímavým vývojem. Zatímco před rokem 1990 byl hospodářský růst založen na extenzivním využívání výrobních faktorů a tedy i práce, vývoj po zahájení transformace jasně ukazuje na intenzivní využívaní pracovní síly.

Na straně nabídky lze pozorovat pozitivní tendence ve struktuře vzdělanosti. Přestože vzdělanostní struktura nedosahuje úrovně, která je běžná v EU-27, v posledních letech roste podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí, zejména díky zvýšeným kapacitám terciárního vzdělání. Tato skutečnost signalizuje poměrně dobré vyhlídky pro další zvyšování konkurenceschopnosti české ekonomiky a pro udržení dlouhodobého růstu z hlediska trhu práce. Problém na straně nabídky představuje relativně nízká mobilita pracovní síly. Překážku mobility pracovního trhu představuje zejména nepružný trh s bydlením a neochota stěhovat se za prací (sociálně a kulturně podmíněné faktory). Nízká mobilita snižuje efektivitu pracovního trhu a brzdí hospodářský růst.

Pro zlepšení konkurenceschopnosti české ekonomiky je klíčové především zvyšování vzdělanosti a kvalifikace pracovní síly a zvyšování její mobility. Kombinace těchto faktorů by mohla vést k dosažení dlouhodobě udržitelného ekonomického růstu a posílit pozici české ekonomiky.

Faktory pro swot analýzu

Silné stránky:

  • Efektivní právní rámec v oblasti zaměstnávání, tzn. čeští zaměstnavatelé nejsou svázáni velkým množstvím omezení jako v ostatních zemí EU.

Slabé stránky:

  • Nízká mobilita pracovní síly zapříčiněná nepružným trhem s bydlením a neochotou stěhovat se za prací.
  • Nízký věk odchodu do důchodu.
  • Nedostatečná podpora pracovního trhu v souvislosti s dalším vzděláváním.

Příležitosti:

  • Zvyšování motivace starší generace k setrvání na pracovním trhu.
  • Zvýšení flexibility trhu.

Hrozby:

  • Nízký zájem o technické a přírodovědné odbory může znamenat závislost na dovozu kvalifikované pracovní síly.
  • Rozvoj systému vzdělávání bez dostatečné orientace na technické obory, což přispěje k zaostávání za potřebami ekonomiky.
Pravidelné novinky e-mailem