Analýza konkurenceschopnosti České republiky



Efektivita finančních trhů

Význam efektivních finančních trhů pro konkurenceschopnost

Efektivně alokovaný kapitál podporuje lepší institucionální správu, technologické inovace, růst produktivity a konkurenceschopnosti ekonomiky. Vyšší úroveň služeb na finančních trzích vede k vyšší míře úspor a jejich lepší alokaci pro investiční projekty. S rozvojem finančních trhů se stávají dostupnější finanční služby, které umožní diversifikaci rizika. Za hlavní přínos služeb finančních zprostředkovatelů (bank, pojišťoven, kapitálových trhů, nebankovních subjektů apod.) lze považovat usnadnění obchodování prostřednictvím snižování transakčních nákladů. Čím jsou tyto náklady nižší, tím efektivněji ekonomika jako celek zachází se svými zdroji a umožňuje tak potenciál pro dlouhodobý hospodářský růst.

Bankovní sektor v rámci finančního systému zajišťuje transfer prostředků od úspor k investicím. Bankovní instituce vykonávají finanční zprostředkování s ohledem na míru rizika a zisku, tj. disponibilní zdroje jsou přednostně umisťovány do takových instrumentů, které přinášejí nejvyšší rizikově očištěné zhodnocení. Klíčový aspekt v tomto směru představuje přítomnost konkurence, která pobízí ke snižování nákladů a podporuje efektivitu alokace kapitálu.

Umístění ČR v mezinárodním srovnání

V průběhu devadesátých let došlo na českém bankovním trhu k rozsáhlé restrukturalizaci. Důsledkem tohoto procesu je patrná převaha zahraničních vlastníků v českých bankovních subjektech. Vzhledem k větší efektivitě, likviditě i zavádění praktik osvědčených v jejich domovských zemích lze hodnotit vstup zahraničních bank pozitivně. Zesílená konkurence na domácím trhu se pozitivně projevuje na zlepšení efektivity alokace zdrojů. O zlepšení efektivity bankovních služeb v ČR vypovídá i konvergence výpůjčních úrokových sazeb k sazbám Evropské centrální banky.

Ze zemí střední a východní Evropy má největší zastoupení zahraničních subjektů v bankovním sektoru Estonsko (98 %), Slovenská republika (97 %) a Litva (92 %). Česká republika je s 85 % zahraničního vlastnického podílu regionálním průměrem, ale z širšího mezinárodního srovnání se i tak jedná o mimořádně vysokou hodnotu, která staví centrální banku z pohledu dozoru nad stabilitou finančního systému v zemi do významné role. Výjimku v EU-10 představuje Slovinsko, ve kterém zůstává 76 % tržního podílu bankovního sektoru v rukou domácích rezidentů.

Světové ekonomické fórum českému finančnímu sektoru vytýká nedostatečné zúročení regulatorního rámce a stabilního makroekonomického prostředí ve schopnost efektivnějšího poskytování úvěrů firmám. I proto se Česká republika umístila v žebříčku stupně rozvoje finančních trhů, tzv. Financial Development Index, až na 33. místě z 55 analyzovaných zemí ve společnosti zemí jako je Brazílie, Thajsko či Egypt. Nedostatečná hloubka finančního zprostředkování negativně ovlivňuje míru investic a budoucí vybavenost ekonomiky kapitálem. V tomto ohledu je situace zemí střední a východní Evropy obdobně nepříznivá, ČR např. stále vychází z „visegrádského“ srovnání nejlépe. Příznivě je ČR hodnocena v dílčím kritériu finanční stabilita – 16. místem převyšuje celkově vyspělejší země jako Dánsko, Nizozemí či celkově finančně nejrozvinutější Velká Británie – a odráží kvalitu bilancí bank v ČR. Přestože v porovnání s minulou dekádou došlo v posledním desetiletí k ozdravění finančního sektoru, ČR stále postrádá renomé finančně vyspělé země a každý náznak krize může tuto stabilitu poměrně snadno vychýlit.

Srovnání v rámci „sedmadvacítky“

Finsko a Lucembursko jsou jediné země z EU-27, které se dle WEF ve vyspělosti finančních trhů prosadily do první světové desítky. Konkurovat finančním, bankovním a obchodním trhům v Singapuru a Hongkongu sice nemohou, ale obecně lze říct, že v předmětné oblasti obstály všechny vyspělé ekonomiky. O to více zaráží, že ČR v této oblasti (přístup k úvěrům, sofistikovanost finančních nástrojů, financování rozvoje prostřednictvím kapitálových trhů, ochrana práv investorů, kapitálová síla bank, regulace akciových trhů atp.) zcela evidentně ujíždí vlak.

Aktuální vývoj v ČR

V českém finančním sektoru hrají hlavní roli v poskytování finančních prostředků především banky. Kapitálové trhy vystupují pouze jako doplněk bankovních institucí při získávání externích zdrojů. Souhrnná hodnota všech akciových společností obchodovaných na českých kapitálových trzích (ve vztahu k HDP) je v porovnaní se zahraničím nízká. Český bankovní sektor je na druhou stranu v současnosti ziskový a dobře kapitalizovaný.

Zpřísnění institucionálního prostředí a dohledu ČNB se projevilo na klesajícím trendu klasifikovaných úvěrů, které však již od prosince 2009 opět rostou. Nejmenšího objemu poskytnutých podnikatelských úvěrů dosáhl bankovní sektor v ČR v roce 2002 (435 mld. Kč), do září 2008 neustále rostl, avšak poté je patrný trend jejich postupného snižování s různými výkyvy. V případě zadlužení domácností i přes relativně vysoké úrokové sazby (z průměrných 13,2 % v roce 1997 klesly úrokové sazby u komerčních bank až na 5,6 % v roce 2006) tempo růstu zadlužení od roku 1996 přesahovalo v meziročním srovnání 20 %. Od září 2008 však tempo meziročního růstu zadlužení domácností výrazně zpomalilo, ať již vlivem vnímání vyšších rizik ze strany bank a obezřetnější hodnocení klientely, tak i vlivem vnímání dlouhodobosti finančních závazků ze strany samotných domácností. Zatímco před deseti lety byl objem poskytnutých spotřebitelských půjček pouhou desetinou z objemu poskytnutých podnikatelských úvěrů, dnes jsou tyto hodnoty na přibližně stejné úrovni.

Faktory pro swot analýzu

Silné stránky:

  • Koncepční práce ČNB a centralizace hospodářské a finanční politiky.

Slabé stránky:

  • Nízká efektivita v alokaci prostředků a jejích další poskytování pro vhodné investiční projekty, včetně dotování rizikovým kapitálem
  • Nedostatečná úroveň konkurenčního prostředí projevující se relativně vysokým úrokovým diferenciálem mezi výší úroku průměrného úvěru a průměrného vkladu.

Příležitosti:

  • Očekávané lepší fungování kapitálových trhů a dostupnost investic v souvislosti s propojením burz ve Vídni, Praze, Budapešti, Lublani a Varšavě.

Hrozby:

  • Horší dostupnost podnikatelských úvěrů zpomalí restrukturalizaci soukromého sektoru. Předlužený stát už potom nebude schopen být tahounem investic a ekonomického růstu.
Pravidelné novinky e-mailem