Analýza konkurenceschopnosti České republiky



Technologické prostředí

Význam technologického prostředí

Technologická připravenost ukazuje schopnost a aktivitu, se kterou ekonomika přijímá existující moderní technologie, aby zvýšila produktivitu svého průmyslu, respektive charakterizuje, jakou přidanou hodnotu moderní technologie hospodářství země přinášejí. V současném globalizovaném světě se pro firmy staly moderní technologie významným prvkem, který ovlivňuje jejich konkurenceschopnost a prosperitu. Právě široce uznávaný rys kosmických technologií spočívá v jejich „přelévání“ do dalších průmyslových odvětví a obzvláště malé a střední podniky dokážou poměrně rychle adaptovat technologie využívané pro dobývání vesmíru pro standardní použití. Významné jsou zejména informační a telekomunikační technologie (ICT), a to kvůli svému přesahu do ostatních hospodářských odvětví a své roli jako účinné infrastruktury pro obchodní operace a technologické postupy. Technologický pokrok v oblasti ICT vedl nejen ke snížení nákladů na komunikaci, ale také rozšířil množství zboží a služeb, které mohou být obchodovány v mezinárodním měřítku, a umožnil fragmentaci produkce mezi zeměmi. Proto jsou přístup k ICT a jejich využívání chápány jako základní složky úrovně technologického prostředí dané ekonomiky.

Technologické prostředí je velice úzce svázané se schopností vytvářet inovační technologie a uvádět je do praktického použití. Spolu se schopností inovací je to právě schopnost jejich adaptace do výrobního procesu, která bude základem úspěchu hospodářské soutěže v 21. století.

Umístění čr v mezinárodním srovnání

Z hlediska vnímání rozvoje technologického prostředí je klíčové, zda společnosti podnikající v zemi mají přístup k vyspělým výrobkům a vynálezům a zda jsou schopné je používat. Podle žebříčku Global Competitiveness Report se Česká republika umístila na 32. místě a sestoupila tak o 2 příčky ve srovnání s minulým rokem. Mezi výhody ČR v této oblasti WEF řadí především transfer technologií (15. místo). Nejhůře hodnocená je naopak dostupnost nejnovějších technologií (46. místo).

Energetická intenzita neboli spotřeba energií na vytvořenou produkci je v České republice 5. nejvyšší v EU a činí více než trojnásobek průměru EU-27. Vyšších hodnot dosahují pouze Rumunsko, Bulharsko, Litva a Estonsko. Postupně se ale energetická intenzita ČR snižuje.

Srovnání v rámci „sedmadvacítky“

V kvalitě technologického prostředí podle poslední zprávy WEF se na první příčku dostalo Švédsko, následované Lucemburskem a Nizozemskem. Z nových členských států EU se před ČR nacházejí pouze 2 země, a to Estonsko (24.) a Malta (29.). EU-27 jako celek si v oblasti technologického prostředí vede dobře. Moderní technologie jsou zde nejen rozšířené, ale ve vysoké míře i vyvíjené. Mezi hodnocené parametry patří především dostupnost nejmodernějších technologií, schopnost absorbovat a implementovat technologie na firemní úrovni, právní prostředí v oblasti ICT, investice do technologického prostředí, počet uživatelů mobilních telefonů, počet uživatelů internetu a osobních počítačů atd.

Aktuální vývoj v ČR

Vzhledem k úzké vazbě průmyslu (zvláště zpracovatelského) a technologií, resp. technologické náročnosti, je klíčové, nakolik mají společnosti v zemi přístup k vyspělým výrobkům a vynálezům a do jaké míry jsou schopné je využívat. Lze konstatovat, že příspěvek jednotlivých odvětví k obchodní bilanci se relativně zvětšuje v čase s rostoucí technologickou intenzitou odvětví. Např. v roce 2006 měla v ČR největší příspěvek skupina odvětví se středně vysokou technologickou náročností a v jejím rámci zejména automobilový průmysl. Tato situace je dána dominantní pozici automobilového průmyslu v České republice, ale v dalších průmyslových sektorech je většinou česká pozice výrazně slabší, včetně nižší technologické náročnosti. Nepřímo je možné míru technologické náročnosti spojovat i s podílem výdajů na vývoj a výzkum vůči přidané hodnotě produkce. Vzhledem k mírnému zaostávání vlastního výzkumu a vývoje v České republice je pak ČR nucena získávat pokročilé technologie jiným způsobem, což je spojeno i se zvýšenou finanční zátěží.

Co se týče veřejné správy, je specifickým prostředkem pro zvyšování efektivity veřejné správy podpora využívání informačních technologií v procesech veřejné správy a budování systému veřejné správy (e-governmentu). Z mezinárodního srovnání pro ČR přitom vyplývá, že služby e-governmentu jsou občany v ČR využívány v menší míře. Právě rozvoj e-governmentu bezprostředně ovlivňuje konkurenceschopnost ČR. Relativně slabá pozice ČR je ovlivněna nízkou dostupností internetu v domácnostech, ale i úrovní rozvoje IS/ICT v samotné veřejné správě.

Faktory pro swot analýzu

Silné stránky:

  • Dobrá dostupnost telefonního připojení (jak mobilního, tak pevnou linkou).
  • Dobrá dostupnost širokopásmového připojení k internetu na školách.

Slabé stránky:

  • Nízká podpora ICT ve veřejném sektoru, absence vize, nedostatečná efektivita, nevýrazné online služby veřejného sektoru.

Příležitosti:

  • Rozšíření připojení domácností k internetu.

Hrozby:

  • Zaostávání ve schopnosti zavádět nové technologie do výroby bez zahraničního kapitálu
  • Přílišná koncentrace na některé sektory zpracovatelského průmyslu (automobilový) – tj. nižší diverzifikace hospodářství.
  • Vysoká energetická náročnost průmyslové výroby by mohla při vzrůstu cen energií dramaticky oslabit českou konkurenceschopnost.
Pravidelné novinky e-mailem