Angola: Zahraniční obchod a investice

© Zastupitelský úřad ČR v Pretorii (Jihoafrická republika)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 

2014

2015 

2016 

2017

2018

2019

Dovozy

28 580 20 693 13 041 14 463 15 798 11 041

Vývozy

59 170 33 181 27 589 34 614 40 758 25 916

Saldo

30 590 12 488 14 548 20 151 24 960 14 875

Údaje v mil. USD

Zdroj: Přehled k dovozu a vývozu země, statistiky Centrální banky Angoly (Banco Nacional de Angola, www.bna.ao)

Zahraniční obchod přímo odráží ekonomickou situaci Angoly, kdy při příchodu ekonomické a devizové krize v roce 2015 se významně začaly snižovat jak vývozy, tak i dovozy do země.

Dovozy zaznamenaly mírný nárůst v roce 2017 a i v roce 2018 a zatím nedosáhly předkrizové hodnoty. V roce 2019 však došlo k opětnému snížení dovozů, které dosáhly nejnižší hodnoty za posledních 12 let. Podobný vývoj se očekává i v roce 2020. V roce 2019 se do Angoly nejvíce dovezly stroje, přístroje a elektronické vybavení (2,13 mld. USD), dále potraviny (1,896 mld. USD), letadla (1,605 mld. USD) a pohonné hmoty (1,578 mld. USD). Angola se snaží výrazně podpořit místní zemědělskou produkci a výrobu potravin a již v roce 2019 lze zaznamenat první pokles v dovozu potravin za posledních několik let. 

Na straně vývozů se projevuje podobná tendence, nicméně jejich nárůst v roce 2017 a 2018 byl mnohem výraznější a dosáhl předkrizové hodnoty. V roce 2019 však opět zaznamenal pokles. Tradičně největší podíl na vývozu má ropa a ropné produkty (až 90 %) a její podíl se mírně snižuje ve prospěch jiných produktů. Před ekonomickou krizí byl podíl mezi 94-96 %. Mezi dalšími kategoriemi vývozu patří: plyn (1,131 mld. USD), diamanty (0,879 mld. USD), ryby (39 mil. USD), dřevo (29,2 mil. USD), nápoje (16,9 mil. USD) a cement (3,3 mil. USD). Během krize se začaly významně rozvíjet další ekonomické aktivity, které se začaly také podílet na vývozu země a mezi tyto aktivity patří stavební průmysl, nápojový průmysl a produkce kávy.

Zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Nejvýznamnějším obchodním partnerem Angoly je Čína (55,8 %), na druhém místě EU (12 %), Indie (6,7 %), Spojené arabské emiráty (4,3 %), Jihoafrická republika (2,4 %) a Thajsko (1,9 %).

Hlavní vývozní trhy angolských produktů jsou: Čína (67,6 %), Indie (7,8 %), EU (6 %), Spojené arabské emiráty (4,7 %) a Izrael (2 %).

Nejvýznamnějším dovozním partnerem je aktuálně Francie (17 %), Čína (13 %), Portugalsko (12 %), Korea (5,3 %) a Belgie (5,3 %). Hlavním dovozcem do Angoly bylo tradičně Portugalsko, které však předběhla Čína a nově Francie. EU pak celkově za své země je největším dovozcem do Angoly (31,3 %).  

Zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Hlavní dovozní produkty do Angoly: rýže, pšeničná mouka, kuřecí maso, ropný koks a asfalt, třtinový cukr, palmový olej, mouka z obilí (mimo pšenice), keramické dlaždice, těstoviny, sójový olej a další.

Hlavní vývozní produkty Angoly: ropa (90 %), plyn, diamanty, ryby, dřevo, nápoje, cement, mramor, žula a tropické ovoce.

Angola stále dováží základní potraviny (zejména z Portugalska), které se snaží novou politikou diverzifikace vyrobit. V roce 2019 se podařilo dovoz potravin snížit. V posledních dvou letech se Angole podařilo nahradit dovoz stavebních materiálů, kdy příkladem je dovoz ocelových a železných produktů.

V Angole je nyní nová politika podpory dovozu jen produktů, které se v Angole zatím nevyrábí. Mezi hlavní odvětví, jejíž dovoz je významně omezen prostřednictvím vysokých cel je: stavební materiál, piva a nealkoholické nápoje včetně vody, potrubní plastový systém, vybrané plastové produkty, matrace a další.

Zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

V souvislosti s podporou diverzifikace ekonomiky se angolská vláda snaží přilákat zahraniční investory a v souvislosti s tím založila speciální ekonomickou zónu ZEE Luanda-Bengo. Tato oblast zahrnuje 7 průmyslových zón, 6 zemědělských zón a 8 těžebních rezervací, které se nachází v obcích Viana, Cacuaco a Icolo v provincii Luanda a dále v obcích Dande a Ambriz v provincii Bengo. Uvedené zóny poskytují zvýhodněný daňový systém, veškerou nezbytnou infrastrukturu, zabezpečení a další výhody na jednom místě.

Od roku 2018 se začaly konat v této oblasti různé výstavy a veletrhy včetně největšího všeobecného mezinárodního veletrhu FILDA.

Více informací viz odkaz na webové stránky.

Zpět na začátek

2.5. Investice – přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Přímé zahraniční investice se v roce 2019 celkově snížily o 3,452 mld. USD a největší podíl na tom měly investice do ropného průmyslu (70 %). Naopak investice do neropného průmyslu se mírně zvýšily o 460 mil. USD a konkrétně směřovaly do finančních služeb, stavebnictví, turistického ruchu a dopravních služeb.

Hlavními investory jsou v Angole americké společnosti Chevron a její dceřinná společnost CABGOC působí na 2 z 21 ropných bloků, dále ExxonMobil provozující Block 15, francouzský Total (operuje na 3 ropných blocích) a italská ENI (operuje na 1 ropném bloku).

Rozdělení zahraničních investorů do ropného průmyslu:

  • USA 27 %
  • Francie 23 %
  • Čína 15 %
  • Itálie 13 %
  • UK 12,5 %
  • Norsko 8 %

Rozdělení zahraničních investorů do ostatních sektorů:

  • Belgie 21 %
  • JAR 14 %
  • USA 13 %
  • UK 11 %
  • Rusko 10,6 %
  • Hong Kong 8 %
  • Libanon 5,3 %

 

 

 

 

Zpět na začátek

2.6. Investice – podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Podpora investic se řídí investičním zákonem č. 10/18 z 26. června 2018, který zjednodušil předchozí úpravu a má za cíl více podpořit vstup zahraničních i domácích investorů na angolský trh.

Významné změny oproti předchozímu zákonu zahrnují:

  • zrušení minimální hodnoty investice, na kterou se vztahuje investiční pobídka (původně byla ve výši 1 mil. USD);
  • odstranění povinnosti podílu angolského subjektu (státní instituce, firmy či občana) na základním kapitálu zahraniční společnosti ve výši 35 % a na řízení společnosti;
  • investování do většího okruhu aktivit bez potřeby partnerství s angolskou společností (výjimkou jsou investice do ropy, zemního plynu a dalších nerostných surovin a investic do finančního sektoru);
  • posílení právní jistoty a možnosti repatriace zisků zpět do země investora.

Zaměstnávat zahraniční nerezidentní pracovníky je možné pouze tehdy, pokud je ve firmě alespoň 70 % místních angolských pracovníků.

Poskytnutí investičních pobídek je nastavena na období maximálně 10 let s tím, že výše podpory se odvíjí od místa realizace investice (podle rozvojových zón A, B, C) a podle prioritních sektorů.

Rozvojové zóny jsou rozděleny:

  • Zóna A – Provincie Luanda, Namibe, obce-sídla provincií Benguela a Huíla e obec Lobito
  • Zóna B – Provincie Cabinda, Bié, Huambo, Bengo, Cuanza-Norte, Cuanza-Sul, Malanje, Namibe, Uíge a zbytek obcí v provinciích Benguela a Huíla
  • Zóna C – Provincie Lunda-Norte, Lunda-Sul, Moxico, Cunene, Zaire a Cuando-Cubango

Prioritní sektory: 

  • potravinářství a agroprůmysl;
  • lesy (včetně plantáží kakaovníku, kávy, kešu oříšků a banánů);
  • textilní a oděvní průmysl;
  • hotelnictví a turismus;
  • infrastruktura spojená s výstavbou telekomunikací, IT a veřejných prací;
  • energetika a voda;
  • vzdělávání a výzkum;
  • zdravotnictví.

Na podporu investic a exportu existuje instituce AIPEX (založena 19. března 2018) a nahradila původní agenturu na podporu vývozu APIEX, technickou jednotku na podporu investic prezidentské kanceláře UTIP a technickou jednotku k podpoře soukromých investic na jednotlivých ministerstvech UTAIP. AIPEX má na starosti podporu angolských vývozů a přilákání investic do Angoly. Předsedou představenstva AIPEX je António Henriques da Silva.

Zpět na začátek

Zpracováno a zaktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Pretorii (Jihoafrická republika) ke dni

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem