Angola: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

© Zastupitelský úřad ČR v Pretorii (Jihoafrická republika)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Angolská republika (Angola, port. República de Angola)

Hlava státu: prezident João Manuel Gonçalves Lourenço (od 26. září 2017), prezident je zároveň vrchním velitelem ozbrojených sil a předsedou hlavní politické strany MPLA. 

Viceprezident: Bornito de Sousa Baltazar Diogo

Státní ministr pro ekonomickou koordinaci (Ministro de Estado para a Coordenação Económica: Manuel José Nunes Júnior

Státní ministryně pro sociální oblast (Ministra de Estado para a Área Social): Carolina Cerqueira

Státní ministr a vedoucí bezpečnostního úřadu prezidenta republiky (Ministro de Estado e Chefe da Casa de Segurança do Presidente da República): Pedro Sebastião 

Státní ministr a vedoucí civilního úřadu prezidenta republiky (Ministro de Estado e Chefe da Casa Civil do Presidente da República): Adão Francisco Correia de Almeida

V Angole je celkově 21 ministerstev a jejich seznam včetně jmen ministrů je následující:

  • Ministerstvo zahraničních věcí (Ministerio das Relações Exteriores) – http://www.mirex.gov.ao/
    Ministr: Téte António
  • Ministerstvo financí (Ministério das Finaças) – http://www.minfin.gov.ao
    Ministryně: Vera Daves 
  • Ministerstvo vnitra (Ministério do Interior) – http://www.minint.gov.ao/
    Ministr: Eugénio César Laborinho
  • Ministerstvo spravedlnosti a lidských práv (Ministério da Justiça e Direitos Humanos) http://www.minjusdh.gov.ao
    Ministr: Francisco Manuel Monteiro de Queiroz
  • Ministerstvo národní obrany a veteránů (Ministério da Defesa Nacional e Veterano da Pátria) – http://www.minden.gov.ao/
    Ministr: João Ernesto dos Santos
  • Ministerstvo průmyslu a obchodu (Ministério da Indústria e Comércio) 
    Ministr: Victor Francisco dos Santos Fernandes
  • Ministerstvo zemědělství a rybolovu (Ministério da Agricultura e Pescas) – http://www.minagri.gov.ao/
    Ministr: António Francisco de Assis
  • Ministerstvo energetiky a vod (Ministério da Energia e Águas) – http://www.minea.gv.ao/
    Ministr: João Baptista Borges
  • Ministerstvo pro nerostné suroviny, ropu a plyn (Ministério de Recursos Minerais, Petróleo e Gás) – http://www.minpet.gov.ao/
    Ministr: Diamantino Pedro Azevedo
  • Ministerstvo dopravy (Ministério dos Transportes) – http://www.mintrans.gov.ao/
    Ministr: Ricardo Daniel Sandão Queirós Veigas de Abreu
  • Ministerstvo veřejných prací a územního plánování (Ministério das Obras Públicas e Ordenamento do Território) – http://www.mincons.gov.ao/
    Ministr: Manuel Tavares de Almeida
  • Ministerstvo hospodářství a plánování (Ministério da Economia e Planeamento) – http://www.minec.gov.ao/
    Ministr: Sérgio de Sousa Mendes dos Santos
  • Ministerstvo pro mládež a sport (Ministério da Juventude e Desportos) – http://www.minjud.gov.ao/
    Ministryně: Ana Paula Sacramento Neto
  • Ministerstvo zdravotnictví (Ministério da Saúde) – http://www.minsa.gov.ao/
    Ministryně: Sílvia Paula Valentim Lutucuta
  • Ministerstvo územní správy a státní reformy (Ministério da Administração do Território e Reforma do Estado) – http://www.mat.gov.ao/
    Ministr: Marcy Cláudio Lopes
  • Ministerstvo pro veřejnou správu, práci a sociální zabezpečení (Ministério da Administração Pública, Trabalho e Segurança Social) – http://www.maptss.gov.ao/
    Ministr: Teresa Rodrigues Dias
  • Ministerstvo kultury, turistiky a životního prostředí (Ministério da Cultura, Turismo e Ambiente) 
    Ministryně: Adjany da Silva Freitas Costa
  • Ministerstvo školství (Ministério da Educação) – http://www.med.gov.ao/ 
    Ministryně: Luísa Maria Alves Grilo
  • Ministerstvo sociálních věcí, rodiny a ženských otázek (Ministério da Acção Social, Família e Promoção da Mulher) – http://www.masfamu.gov.ao/
    Ministryně: Faustina Fernandes Ingles de Almeida Alves
  • Ministerstvo telekomunikací, informačních technologií a sociální komunikace (Ministério das Telecomunicações, Tecnologias de Informação e Comunicação Social) – http://www.mtti.gov.ao/
    Ministr: Manuel Gomes da Conceição Homem
  • Ministerstvo vysokoškolského vzdělávání, vědu, technologii a inovace (Ministério Ensino Superior, Ciência, Tecnologia e Inovação) – http://www.mes.gov.ao/
    Ministryně: Maria do Rosário Teixeira de Alva Sequeira Bragança Sambo 

Zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  • Rozloha: 1 246 700 km2
  • Počet obyvatel: 31 127 674 (2020)
  • Hustota obyv. na km2: 24,97 ob.
  • Průměrný roční přírůstek obyv.: 2,2 %
  • Míra chudoby: 40,6 % obyvatelstva žije v chudobě
  • Hlavní město: Luanda (6,9 mil. obyvatel)
  • Další velká města: Lubango (1,01 mil. obyv.), Huambo (0,9 mil. obyv.), Lobito (0,73 mil. obyv.), Benguela (0,47 mil. obyv.)

 Angola získala nezávislost v roce 1975 na Portugalsku a následovala občanská válka, která skončila v roce 2002. Od té doby je v zemi mír.

 Národnostní složení: Bantuské kmeny a národnosti, z toho nejpočetnější Ovimbundu (cca 37 % obyvatelstva) a Kimbundu (cca 25 %), dále Bakongo (cca 13 %), Chokwe, Lunda, Ganguela, Nhaneca-Humbe, Ambo, Herero, Xindunga, míšenci (cca 2 %) a běloši, především Portugalci (1 %).

 Náboženství:

  • křesťané: až 80 %, byť ne všichni náboženství praktikují; více než polovina z nich jsou katolíci, ostatní angolští křesťané se hlásí k některému z protestantských směrů
  • tradiční animisté: v „čisté“ podobě jen okrajově a spíše ve venkovských oblastech
  • ostatní: v omezené míře islám

Oficiálním jazykem Angoly je portugalština.

Zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

2015

 2016

2017

2018

2019*

2020*

HDP/obyv. (v tis. USD, běžné ceny, dle MMF)

4,35

3,68

 4,3

3,62

3,04

 2,87

HDP (mld. USD, běžné ceny, dle MMF)

116,19101,12

 122,12

105,90

91,53

 88,98

HDP růst (%)

0,9

– 2,6

 -0,2

-1,2-0,3-1,2

Inflace (%, dle MMF)

9,2

30,7

29,8

19,6

17,1

25

Zdroj: MMF, databáze WEO duben 2020; 2020* – předpokládaný vývoj

Ekonomické zpravodajství

V roce 2019 Angola pokračovala ve své snaze zlepšit ekonomické podmínky, nastartovat ekonomiku a dostat se tak co nejdříve z devizové a ekonomické krize. Již třetím rokem se ekonomika zpomaluje, a to nejen z důvodu propadu ropného průmyslu, ale také kvůli vysokému zadlužení a plnění dohodnutých závazků. Angolská ekonomika se v roce 2019 propadla o 0,3 % a na rok 2020 se z důvodu šíření COVID-19 bohužel očekává větší propad o -1,2 %. Na jaře 2020 se z důvodu šíření COVID-19 výrazně snížila světová cena ropy, která spadla na své minimum 15-20 USD za barel a angolská ekonomika je vysoce závislá na vývozech ropy (90 % na HDP země). Původně navržený rozpočet předpokládal cenu 55 USD za barel ropy a ekonomický růst 1,8 %, ale ministryně financí jej musela na jaře 2020 přepracovat a odrazit nový negativní vývoj. Během roku 2019 angolská vláda výrazně podpořila diverzifikaci ekonomiky, byly založeny nové výrobní podniky a vzrostla zemědělská výroba. Dopad na celkový výkon ekonomiky je však zatím nepatrný a angolskou vládu to bude stát ještě mnoho úsilí, aby se ekonomická situace opět zlepšila. Dalším omezujícím faktorem pro angolskou ekonomiku je slabá poptávka, která vyplývá z neustálého snižování životní úrovně Angolanů od počátku krize 2014. Během posledních tří let výrazně vzrostla míra nezaměstnanosti z 20 % na 31,8 % aktivního obyvatelstva (nezaměstnanost mladých lidí od 15 do 24 let až 56,5 %), a dále se zvýšila míra chudoby na aktuálních 40,6 % včetně té extrémní, která je nyní 4,4 %.

Z důvodu vysokého zadlužení Angola hledala řešení pro své veřejné finance a přistoupila tak k ujednání dohody na 3 roky s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) o půjčce ve výši 3,7 mld. USD v prosinci 2018. Zavázala se tak plnit své vládní reformy pro dosažení externí a fiskální udržitelnosti, zlepšení vládnutí, podpoření diverzifikace ekonomiky a soukromého podnikání. Během roku 2019 MMF vypracoval dvě zprávy o posouzení angolského ekonomického programu a v prosinci Angole schválil přístup ke 247 mil. USD. Angola byla hodnocena pozitivně, protože dodržela své závazky i přes výzvy vyplývající z negativních externích a domácích vlivů. Udržela si konzervativní postoj jak k fiskální, tak i monetární politice a přijala nezbytné reformy.

Z pohledu fiskální politiky Angola přijala nová opatření ke zvýšení příjmů do státní pokladny a ke snížení veřejného dluhu. V srpnu 2019 zahájila privatizaci státních podniků na 4 roky s cílem nejen snížit zadlužení země, ale také zlepšit efektivitu a produktivitu státních podniků a vyrovnat obchodní bilanci. V plánu je zahrnuto přes 195 státních podniků, kam spadají i aerolinky TAAG a ropná společnost Sonangol. Dalším opatřením bylo zavedení DPH ve výši 14 % od 1. října 2019, která byla původně plánována již na leden 2019 a následně na červenec 2019. Tato daň nahradila tzv. daň ze spotřeby ve výši 10 %, která však nebyla uplatňována na všechny produkty a služby.

Státní rozpočet v roce 2019 dosáhl přebytku 0,77 % HDP a v roce 2020 se očekává 0,08 % HDP. Veřejný dluh se zvýšil v roce 2019 o 6 % na 95 % HDP oproti roku 2018 a v roce 2020 se očekává jeho opětovné zvýšení kvůli neočekávaným změnám. Vláda však plánuje jeho snížení na 60 % HDP do roku 2022.

Angolská národní banka (BNA) pokračovala i v roce 2019 v odstraňování zbývajících nerovnováh na devizovém trhu a snížila omezení pro tvorbu tržních cen v devizových aukcích. Monetární politika byla nastavena tak, aby řešila nadměrné tlaky na depreciaci angolské měny kwanza (AOA), jejíž hodnota v roce 2019 i nadále výrazně klesala.
Od zavedení systému plovoucích směnných kurzů (v lednu 2018) kwanza ztratila přes 85 % své hodnoty vůči dolaru a BNA se snaží vyrovnat rozdíl mezi kurzem na oficiálním a černém trhu. V souvislosti s tím a také kvůli zavedení nové DPH se projevila vysoká inflace, která by v roce 2019 měla dosáhnout až 17,1 %. V příštím roce 2020 se očekává její další zvýšení na 20,7 %.

Ratingové hodnocení pro Angolu zůstalo v roce 2019 téměř nezměněno. Agentura Fitch ponechala Angole hodnocení pro dlouhodobé závazky na „B“ (existuje vysoké riziko platební neschopnosti) a přehodnotila výhled ze stabilního na negativní. To samé udělala agentura Standard&Poor, která hodnocení dlouhodobé závazky Angoly na „B-“.

Podnikatelské prostředí se za rok 2019 příliš nezlepšilo z důvodu již zmíněných externích a domácích vlivů. V hodnocení Doing Business 2020 se Angola propadla o 4 pozice na 177. místo oproti předchozímu roku z důvodu horšího hodnocení u zahájení podnikání, při získání stavebního povolení, u přístupu k elektřině a k úvěrům, při placení daní a ochraně minoritních investorů. 

Zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

 

2014

2015

2016 

2017

2018

2019

2020*

Příjmy (% HDP)

30,74

24,13

17,52

17,49

21,8819,9720,88

Výdaje (% HDP)

36,46

27,05

22,04

23,8

19,6919,220,8

Saldo (% HDP)

-5,72

-2,92

-4,52

-6,31

2,190,770,08

Veřejný dluh (% HDP)

39,8

57,1

 75,7

68,5

89

95

89,9

Zdroj: MMF, databáze WEO duben 2020 (data za rok 2020 jsou odhady; saldo vypočteno)

Rozpočet na rok 2020 byl schválen v listopadu 2019, oproti rozpočtu z předchozího roku byl navýšen o 22,8 % a předpokládá daňové příjmy ve výši 5 524 mld. kwanza (9,82 mld. USD) a celkové výdaje 12 774,25 mld. kwanza (22,71 mld. USD). Byl sestavován s přihlédnutím k přepokládané průměrné ceně ropy v roce 2020, konkrétně 55 USD za barel ropy. Oproti rozpočtu na rok 2019 je v novém rozpočtu více přihlédnuto k sociálním výdajů, které činí 2 132 mld. kwanza (3,79 mld. USD), dále k všeobecným veřejným službám 1 466 mld. kwanza (2,6 mld. USD) dále k obraně, bezpečnosti a veřejnému pořádku 1 352 mld. kwanza (2,4 mld. USD).

V souvislosti s negativními dopady kvůli šíření COVID-19 se původně schválený státní rozpočet na rok 2020 v dubnu 2020 přepracoval s ohledem na sníženou cenu ropy do 35 USD za barel a ke schválení parlamentem bude předložen v květnu 2020. 

 

Zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

2013

2014

2015

 2016

2017

2018

2019

Běžný účet (mld. USD)

8,35

-3,75

-10,273

 -4,166

 -0,633 7,4023,233

 z toho zboží bilance

41,92

30,59

 12,49

14,55

20,15

24,9514,87

 z toho služby bilance

-21,75

-23,28

-16,02

 -11,9

-12,8

-9,458-5,912

 z toho primární příjmy bilance

-9,9

-8,85

-5,91

 -5,27

-7,5

 -7,83-5,53

 z toho sekundární příjmy bilance

-2,12

-2,21

-0,83

 -0,45

 -0,47-0,27-0,197

Kapitálový a finanční účet

-9,02

-0,48

 6,93

 6,029

 -0,746 7,251,055

Zdroj:  Angolská centrální banka, www.bna.ao (poslední aktuální přehled vydaný v lednu 2020)

Běžný účet se v roce 2019 dostal opět do kladných čísel, i když celkově došlo k poklesu oproti roku 2018. V roce 2019 se snížily vývozy i dovozy a nakonec se snížil i schodek bilance služeb. Pokles byl zaznamenán i na straně finančního účtu, kdy se výrazně snížily přímé zahraniční investice a ostatní investice.

Devizové rezervy se v roce 2019 opět snížily na 15,345 mld. USD a garantují 8,9 měsíců pro dovoz zboží a služeb. 

Investiční pozice:
Celková aktiva v roce 2019 dosáhla 39,54 mld. USD (pokles o 10 % oproti roku 2018), pasiva 74,145 mld. USD (pokles o 4 % oproti roku 2018) a čistá investiční pozice byla -34,605 mld. USD. Celkově byl zaznamenán pokles aktiv i pasiv, což bylo ovlivněno poklesem přímých investic, půjček komerčních bank a dalších investic oproti roku 2018. Přímé zahraniční investice klesly o 42 %.

Dluhová pozice:

Celkový externí dluh Angoly dosáhl v roce 2019 hodnoty 62,29 mld. USD a představoval nárůst o 1,6 % oproti roku 2018. Na tomto nárůstu se podílel zejména vládní dluh (42,53 mld. USD), dluh centrální banky (4,396 mld. USD) a dluh společností soukromého sektoru (6,362 mld. USD). Dluh generovaný institucemi přijímajícími vklady naopak zaznamenal pokles z 2,468 mld. USD v roce 2018 na 1,589 mld. USD v roce 2019. 

Zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bankovní sektor prodělal v posledních letech velké změny. Zvýšil se počet komerčních bank i nabízených služeb. Do bankovnictví přišlo mnoho domácího kapitálu a část i zahraničního.  

Centrální bankou je Banco Nacional de Angola (BNA), která nevykonává komerční aktivity a soustředí se na svou emisní a regulační funkci. Největšími a nejvýznamnějšími bankami v Angole jsou státní Banco de Poupança e Crédito (BPC) založená již 1976, Banco de Comércio e Indústria (BCI, dceřinná banka státního Sonangolu) a dvě soukromé banky Banco Angolano de Investimentos (BAI) a Banco de Fomento Angola (BFA). Nejnovějšími bankami založenými v roce 2015 jsou Banco YETO, Banco de Investimento Rural, Banco Prestígio či Crédisul.

Významnou změnou bylo v lednu 2017 získání většinového podílu angolské telekomunikační společnosti Unitel v bance BFA od portugalské banky BPI.

Stát má v Angole podíly v 5 velkých bankách (přímo či nepřímo).

Sídla nejvýznamnějších bank v zemi:

Hlavní pojišťovací společnosti jsou státní  ENSA a společnost AAA, která je dceřinnou firmou Sonangolu:

Zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Z pohledu hodnocení daňového systému se Angola pohybuje nad průměrem zemí subsaharské Afriky. Lépe je na tom např. Jihoafrická republika či Namíbie. 

V Angole probíhá od roku 2018 program zformalizování malých obchodníků a podnikatelů (PREI-Programa de Reconversão da Economía Informal), aby angolské ministerstvo hospodářství a plánování mělo větší kontrolu nad ekonomikou a dosáhlo většího výběru daní. K podpoře daňových příjmů také přispělo zavedení daně z přidané hodnoty (Imposto sobre o Valor Acrescentado – IVA) od října 2019 ve výši 14 %. IVA tak nahradila tzv. daň ze spotřeby, která nebyla uplatňována na všechny produkty a služby. V září 2019 byla zveřejněna novela zákonu k dani z příjmů fyzických osob (IRT) č. 28/19, která rozšířila typy příjmů podléhajících zdanění IRT. Nově budou zahrnuty vánoční a prázdninové bonusy do zdanitelného příjmu podléhajícímu dani IRT a budou nově zdanitelné i příjmy osob nad 60 let. Naopak i nadále bude platit, že příjmy osob do výše 34 000 kwanza (60,50 USD) nebudou zdaněné. 

Přehled daní:

  • Imposto sobre os Rendimentos do Trabalho (IRT) – daň z příjmů fyzických osob – progresivní daň, 0 – 17 %
  • Imposto Industrial – daň z příjmů obchodní a průmyslové činnosti – 30 %, daň z příjmů zemědělské, akvakultury, chování drůbeže, dobytku, rybářství a lesnictví – 15 %
  • Imposto sobre Aplicação de Capitais – daň příjmů kapitálového majetku – 5 %, 10 %, 15 %
  • Imposto sobre o Valor Acrescentado (IVA) – 14 %
  • Imposto Predial Urbano – daň z nájmu budov a dále budov, které se nepronajímají – u pronajatých budov je sazba 25 % z 60 % skutečně zaplacených nájemních smluv, tedy ve skutečnosti 15 % z hodnoty nájemného. U nepronajatých budov se platí 0,5 % z hodnoty nad 5 mil. kwanza
  • Imposto de Sisa – daň z dlouhodobého pronájmu (nad 20 let), prodeje nemovitého majetku, věcné příspěvky do základního kapitálu společnosti – 2 %
  • Imposto de celo – kolkovné
  • Imposto sobre Sucessoes e Doacoes – daň z převodu nemovitostí a cenných papírů – 10 %, 15 %, 20 %, 30 %

 Více informací k daním (v portugalštině) na stránkách angolského ministerstva financí viz odkaz

Zpět na začátek

Zpracováno a zaktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Pretorii (Jihoafrická republika) ke dni

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem