Argentina: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

Argentinská republika (República Argentina). Název, který je odvozem z latinského slova „argentum“ – stříbro, používá země od r. 1860. Argentina je zemí mnoha bohatství, i když stříbro k nim nepatří, jak si to mysleli první španělští kolonizátoři, když této zemi dávali jméno. Tento kov se našel později a v mnohem větší míře na severu – v Bolívii a Peru – nicméně název již Argentině zůstal.

Prezident: Alberto Fernández
Balcarce 50
C1064AAB, Ciudad Autónoma de Buenos Aires
Tel.: +54-11 4344 3600
Web: https://www.casarosada.gob.ar/ 
Viceprezidentka (z titulu funkce i předseda Senátu): Cristina Fernandez de Kirchner
Předseda poslanecké sněmovny: Sergio Massa

Ministerstvo bezpečnosti
Ministryně: Sabina Frederic
Gelly y Obes 2289
(C1425EMA) Ciudad Autónoma de Buenos Aires
Tel.: +54–11 5278–9800
Web: https://www.argentina.gob.ar/seguridad

Ministerstvo cestovního ruchu
Ministr: Matías Lammens
Suipacha 1111
C1008, Ciudad Autónoma de Buenos Aires
Tel.: +54–11 4316 1600, 4312–5611/21/24
Web: https://www.argentina.gob.ar/turismo

Ministerstvo dopravy
Ministr: Mario Meoni
Hipólito Yrigoyen 250, 12. patro
C1086AAB, Ciudad Autónoma de Buenos Aires
Tel.: +54–11 4349–5000
Web: https://www.argentina.gob.ar/transporte

Ministerstvo financí
Ministr: Martín Maximiliano Guzmán
Hipólito Yrigoyen 250
C1086AAB, Ciudad Autónoma de Buenos Aires
Tel.: +54–11 4349–5000
Web: https://www.argentina.gob.ar/hacienda

Ministerstvo kultury
Ministr: Tristán Bauer
Av Alvear 1690
C1014AAQ, Ciudad Autónoma de Buenos Aires
Tel.: +54-11 4129 2400
Web: https://www.cultura.gob.ar/

Ministerstvo místního rozvoje
Ministryně: María Eugenia Bielsa
Esmeralda 255, piso 8
C1035ABE, Ciudad Autónoma de Buenos Aires
Tel.: +54-11 5071-9810
Web: https://www.argentina.gob.ar/habitat

Ministerstvo obrany
Ministr: Agustín Oscar Rossi
Azopardo 250
C1107ADB, Ciudad Autónoma de Buenos Aires
Tel.: +54–11 4346–8800
Web: https://www.argentina.gob.ar/defensa

Ministerstvo práce
Ministr: Claudio Omar Moroni
Av. Leandro N. Alem 650
C1001AAO, Ciudad Autónoma de Buenos Aires
Tel.: +54-11 0800-666-4100
Web: https://www.argentina.gob.ar/trabajo

Ministerstvo produktivního rozvoje
Ministr: Matías Sebastián Kulfas
Av. Pres. Julio A. Roca 651
C1067ABB, Ciudad Autónoma de Buenos Aires
Tel.: +54 0800-333-7963
Web: https://www.argentina.gob.ar/produccion

Ministerstvo rovných příležitostí
Ministryně: Elizabeth Gómez Alcorta
Balcarce 186, 6°
C1064AAD, Ciudad Autónoma de Buenos Aires
https://www.argentina.gob.ar/generos

Ministerstvo sociálního rozvoje
Ministr: Daniel Fernando Arroyo
Av. 9 de Julio 1925
C1073ABA, Ciudad Autónoma de Buenos Aires
Tel.: +54-11 4379-3648 / 3649
Web: https://www.argentina.gob.ar/desarrollosocial

Ministerstvo spravedlnosti a lidských práv
Ministryně: Marcela Miriam Losardo
Sarmiento 329
C1041AAG, Ciudad Autónoma de Buenos Aires
Tel.: +54–11 5300–4000
Web: https://www.argentina.gob.ar/justicia

Ministerstvo školství
Ministr: Nicolás Alfredo Trotta
Pizzurno 935
C1020ACA, Ciudad Autónoma de Buenos Aires
Tel.: +54–11 4129–1000
Web: https://www.argentina.gob.ar/educacion

Ministerstvo veřejných prací
Ministr: Gabriel Nicolás Katopodis
Hipólito Yrigoyen 250
C1086AAB, Ciudad Autónoma de Buenos Aires
Web: https://www.argentina.gob.ar/obras-publicas

Ministerstvo vědy a technologie
Ministr:  Roberto Salvarezza
Godoy Cruz 2320
C1425FQD, Ciudad Autónoma de Buenos Aires
Tel.: +54-11 48995000
Web: https://www.argentina.gob.ar/ciencia

Ministerstvo vnitra
Ministr: Wado de Pedro
25 de Mayo 101
C1002ABC, Ciudad Autónoma de Buenos Aires
Tel.: +54–11 4339–0800
Web: https://www.argentina.gob.ar/interior

Ministerstvo zahraničních věcí a náboženských záležitostí
Ministr/Kancléř: Felipe Solá
Esmeralda 1212
C1007ABR, Ciudad Autónoma de Buenos Aires
Tel.: +54–11 4819–7000
Web: https://www.cancilleria.gob.ar

Ministerstvo zdravotnictví a sociálního rozvoje
Ministr: Ginés González García
Av. 9 de Julio 1925
(1332) Ciudad Autónoma de Buenos Aires
Tel.: +54–11 4379–3600

Ministerstvo zemědělství, chovu a rybolovu
Ministr: Ing. Agr. Luis Eugenio Basterra
Av. Paseo Colón 982
C1063ACW, Ciudad Autónoma de Buenos Aires
Tel.:+54 11 4349-2000
Web: https://www.argentina.gob.ar/agricultura-ganaderia-y-pesca

Ministerstvo životního prostředí a udržitelného rozvoje
Ministr: Juan Cabandié
San Martín 451
C1004AAI, Ciudad Autónoma de Buenos Aires
Tel.: +54-11 4348-8200
Web: https://www.argentina.gob.ar/ambiente

Složení vlády lze najít na stránkách https://www.argentina.gob.ar/organismos

Podle sčítání obyvatel z roku 2010 má Argentina 40 117 096 obyvatel. Odhad pro rok 2020 je 45 376 000 obyvatel a růst populace by měl trvat nejméně do roku 2025. Další sčítání obyvatel je naplánováno na říjen 2020. Na rok 2060 se odhaduje nárůst obyvatelstva na 60 mil. obyvatel. Argentina by tak počtem obyvatel překonala Kolumbii a stala by se třetí nejlidnatější zemí Latinské Ameriky (po Brazílii a Mexiku).
Zdroj: https://www.indec.gob.ar/ftp/cuadros/poblacion/c1_proyecciones_nac_2010_2040.xls

Argentina ve svojí historii prošla několika imigračními vlnami, především v období 1870-1930, kdy přicházeli lidé hlavně z Itálie, Španělska, Německa, střední Evropy, Blízkého východu a částečně i z Japonska. Během 20. století evropská imigrace prakticky ustala. Naopak začala růst migrace z ostatních zemí regionu, hlavně z Paraguaye, Bolívie a Peru, která pokračuje dodnes. Na přelomu 20. a 21. století narostl příchod Číňanů, kteří se rychle stali čtvrtou největší etnickou skupinou v Argentině. Venezuelská krize zapříčinila masivní příchod tamních obyvatel, neoficiální odhady hovoří o 150 000 příchozích.

Průměrná hustota zalidnění je 14,5 obyvatel na km² (ve třech patagonských provinciích však pod 3 ob./km²).

Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva je 44,1 %. 

Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení:

• Roční přírůstek populace 0,99 % (porodnost 16,5/1000 obyvatel, úmrtnost 7,5/1000 obyvatel)
• Průměrná délka života 77,5 let (74,4 muži – 80,5 ženy).

Národnostní složení:

Argentinci (95 %), Španělé, Italové, Němci, Venezuelané, Bolivijci, Chilané, Paraguayci, Peruánci. Argentina má velkou židovskou menšinu (odhaduje se cca 500 000), vlivní jsou i Arméni.

Náboženské složení:

Katolíci (uváděno 90 %, avšak 20 % praktikujících), protestanti (3 %), židé (2 %), muslimové (2 %).

Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky:

Úředním jazykem je španělština. V Buenos Aires se lze někdy domluvit anglicky, v rámci jednotlivých přistěhovaleckých komunit také italsky a německy. Kromě toho v některých provinciích hovoří původní obyvatelstvo indiánskými jazyky (především guaraní a quechua).

Zdroje
https://datos.bancomundial.org/indicator/NY.GDP.MKTP.CD?locations=AR
https://www.imf.org/en/Countries/ARG#countrydata
http://www.trabajo.gob.ar/estadisticas/Bel/index.asp

Argentinská ekonomika je podle výpočtů MMF 26. největší světovou ekonomikou, o něco větší než třeba ekonomiky Rakouska či Norska. V Argentině se kvůli recesi, kterou trpí od roku 2018, hromadí negativní makroekonomické rysy: už tak vysoká inflace i nadále roste, směnitelnost argentinského pesa za cizí měnu je velmi omezená, klesá HDP, zvyšuje se chudoba a nezaměstnanost. MMF předpokládá, že v roce 2020 se argentinské HDP sníží o 21 %. Kromě koronavirové krize byla v roce 2020 velkým problémem vysoká inflace. Její hodnoty jsou řádově vyšší než ve většině zemí regionu a není neobvyklé, že inflace během některého měsíce je v Argentině vyšší než celoroční inflace v makroekonomicky stabilní zemí Latinské Ameriky. Loňská inflace ve výši 53,8 % byla nejvyšší za posledních více než dvacet let.

Schopnost ekonomiky generovat nové pracovní pozice je slabá. Většina argentinských firem vyrábí zboží se střední nebo nízkou přidanou hodnotou a HDP na hlavu tak trvale zaostává za zeměmi, které se alespoň částečně dokázaly přeorientovat na zboží nebo služby s vyšší přidanou hodnotou (např. Chile, ale částečně i Brazílie). Průmyslová produkce je silně závislá na situaci v Brazílii, především automobilový průmysl.

V Argentině se statistika vrátila do normálního stavu teprve v roce 2016 a státní statistický úřad INDEC je nedostatečně personálně vybavený. Situace se postupně zlepšuje, ale publikovaná data je stále třeba brát s určitou rezervou.

Zdroj:
https://www.minhacienda.gob.ar/onp/evaluacion/2019
https://www.minhacienda.gob.ar/onp/evaluacion/2018 (2017…)

Zdroj: INDEC a Centrální banka Argentiny

https://www.indec.gob.ar/uploads/informesdeprensa/bal_03_17.pdf
https://www.indec.gob.ar/uploads/informesdeprensa/bal_06_198DB4469606.pdf
https://www.indec.gob.ar/uploads/informesdeprensa/bal_03_20A1EA3250EE.pdf
https://www.argentina.gob.ar/economia/finanzas/presentaciongraficadeudapublica
http://www.bcra.gov.ar/PublicacionesEstadisticas/Principales_variables_datos.asp

Makroekonomické statistiky jsou v případě Argentiny ovlivněny rozdílnými výsledky sklizně zemědělských plodin a jejich cen na světových trzích v jednotlivých letech a potřebou financovat vnější dluh půjčkami na mezinárodních trzích.

Argentinský bankovní systém byl vždy v centru ekonomických problémů, které Argentinu v minulosti potkaly. Jeho slabost a nedostatečná kapitálová vybavenost způsobovaly, že makroekonomické šoky, které zemi potkaly, se prakticky pokaždé velice rychle odrazily na nestabilitě bankovního sektoru. V nedávné minulosti argentinští vkladatelé několikrát přišli o svoje úspory nebo se jejich vklady značně znehodnotily. Dnes je proto stav bankovního sektoru jedním z nejsledovanějších ekonomických ukazatelů, které pečlivě sledují mezinárodní věřitelé, multilaterální finanční organizace, vláda i občané. Za poslední tři roky se stabilita postupně zvyšuje a podle hodnocení centrální banky Argentiny je sektor dobře vybaven na možné zhoršení ekonomického vývoje.

V prosinci 2019 publikovala centrální banka BCRA svoji pravidelnou zprávu o stavu bankovního sektoru v Argentině. Podle BCRA se každým rokem zlepšuje většina ukazatelů. V roce 2019 působilo v zemi 63 bank, z nichž 50 patřilo soukromému kapitálu a 13 fungovalo v režimu veřejných bank, které patří např. provinciím nebo městům. Zahraničních bank s platnou licencí v zemi operovalo devět a sedm zahraničních bank v Argentině fungovalo přes pobočky svých mateřských organizací. 

Podle velikosti aktiv jsou největšími finančními ústavy v zemi (údaje v tisících argentinských pesos): 

http://www.bcra.gov.ar/SistemasFinancierosYdePagos/Patrimonio_neto.asp 

Hlavní resp. největší argentinské pojišťovny, podle předepsaného pojistného, jsou Sancor, Federación Patronal a La Caja. V pojišťovnictví je přítomnost zahraničního kapitálu menší než v bankovnictví, hlavní pojišťovny jsou proto domácí.

Argentina má jeden z nejkomplikovanějších daňových systémů na světě. V roce 2019 provedl argentinský institut IARAF studii daní a napočítal celkem 163 (!) druhů daní (národních, provinčních, místních nebo jiných). Daňový systém se historicky vyznačuje velkou nestabilitou, protože velké veřejné výdaje a fiskální deficity vedou k nutnosti se zadlužovat a v případě nečekaných událostí se vláda často musí uchylovat ke zvýšení daní, aby zvýšila příjmy.

Daně na federální úrovni
Daň ze zisku a z příjmu (35 % pro podnikatele a mezi 9 a 35 % pro fyzické osoby v závislosti na výši příjmu).
Daň z majetku (liší se podle výše majetku, ale představuje zhruba 0,9-1,1 %)
Daň z převodu nemovitostí (1,5 % z hodnoty nemovitosti)
Daň z přidané hodnoty (21 %, pro některé sektory spojené se zemědělstvím, výstavbou rezidenčního bydlení, dálkovou veřejnou dopravou a prodejem zemědělských hnojiv platí sazba 10,5 %. Prodej vody, plynu, elektřiny a telekomunikačních služeb v obchodním styku mezi firmami je zatížen daní 27 %)
Daň z bankovních převodů – 0,3 %
Daň z aktiv na území Argentiny i mimo ni – 1 % (lze započítat oproti dani ze zisku)

Daň spotřební – sazba podle položek
Cigarety 70 %
Alkoholické nápoje 12–20 %
Pivo 14 %, malé pivovary 8 %
Automobily a další vozidla s benzínovým motorem 20 %
Luxusní zboží 20 %
Dovozní cla (0–35 %), např. na automobily je aplikováno 35% clo. Od určité cenové hranice je pak aplikována daň z přepychu ve výši 50 %

Daně na provinční úrovni
Daň z hrubých příjmů (1,5–5 %, liší se podle provincie)
Notářské poplatky (1 %)
Zaměstnanci odvádějí 17 % ze svých příjmů na sociální pojištění, zaměstnavatelé přidávají ještě 6 % na stejné účely.

Na krizi v roce 2018 vláda reagovala opětovným zavedením vývozní daně, tzv. retenciones. V prosinci 2019 bylo oznámeno zvýšení vývozní daně ze sóji na 33 % a nárůst u vývozu masa, ryb, sušeného mléka a regionálních výrobků na 12 %. Od roku 2019 zavedla vláda také exportní daň pro poskytovatele služeb nad 600 tis. USD ročně, a to ve výši 4 ARS/USD. Mělo jít o dočasnou daň, v dubnu 2020 však stále platí. 

Zdroj: https://www.iaraf.org/index.php/informes-economicos/area-fiscal/332-informe-economico-89