Austrálie

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Základní údaje
Hlavní městoCanberra
Počet obyvatel26,12 mil. – 9/2022
Jazykangličtina
Náboženstvípřevážně křesťanství
Státní zřízeníkonstituční monarchie
Hlava státukrál Karel III., zastoupený generálním guvernérem (od července 2019 David Hurley)
Hlava vládyAnthony Albanese
Název měnyaustralský dolar (AUD)
Cestování
Časový posun+ 10 hod. (v létě + 8 hod.)
Kontakty ZÚ
VelvyslanecIng. Tomáš Dub
Ekonomický úsekIng. Milan Vágner
Konzulární úsekJUDr. Zuzana Slováková, Ph.D.
CzechTradeMgr. Alice Fibigrová
Czechinvest
Ekonomika 2022
Nominální HDP (mld. USD) 1 701,10
Hospodářský růst (%) 2,70
Inflace (%) 6,57
Nezaměstnanost (%) 3,50

Australské společenství je federativní stát skládající se z šesti států – pěti pevninských a jednoho ostrovního, třech federálních teritorií a šesti zámořských území. Oficiální datum vzniku připadá na 1. ledna 1901. Australské společenství je federální konstituční monarchií s parlamentním systémem vlády. Hlavou státu je formálně britský panovník, který je v Austrálii zastupován generálním guvernérem. Volby v květnu 2022 zvítězila labouristická strana a premiérem se stal její předseda Anthony Albanese.
Austrálie je turisticky vyhledávaná země s obrovským přírodním bohatstvím. Deset procent světové biodiverzity se nachází právě v této šesté největší zemi světa a velkou část místní fauny a flóry lze nalézt pouze na tomto kontinentě. Rozmanitost země sahá od tropických pralesů na severu přes červenou zeminu vyprahlých středozemních pouští po zasněžené hory.
Austrálie se během pandemie zcela uzavřela a k otevření země došlo až v červnu 2022. Díky uzavření země mohly úřady uvolnit sociální opatření mnohem dříve než v jiných zemích a v Austrálii tak došlo k hospodářskému oživení. Australské hospodářství se zaměřuje především na těžbu, zemědělství a sektor služeb. Vyznačuje se otevřeností a různorodostí, transparentním obchodním a investičním prostředím. Australský zahraniční obchod je silně orientován na ČLR; s ohledem na geopolitickou situaci v regionu se Austrálie snaží o diverzifikaci zahraničního obchodu prostřednictvím uzavírání dohod o volném obchodu, včetně EU a Velké Británie. S dlouholetou absencí recese (s výjimkou roku 202o) je považováno za jedno z nejsilnějších a zároveň nejstabilnějších hospodářství světa.
Obchodní výměna mezi ČR a Austrálií stojí především na českých automobilech a australské vlně a nerostech. Před pandemií byl významný i cestovní ruch, který nyní opět ožívá. Vstup na trh může ztěžovat značný časový rozdíl, geografická vzdálenost, opačné sezóny na jižní polokouli či čtyři klimatická pásma Austrálie. V případě některých výrobků lze při vývozu narazit na netarifní překážky (certifikace, přísné fytosanitární předpisy). Z hlediska českého exportu patří mezi perspektivní následující sektory: energetika, zdravotnické prostředky a technika, potravinářské výrobky a technologie, ICT, dobývací technika, obranný průmysl, technologie pro vodohospodářství a ochranu životního prostředí.
Australané jsou velmi komunikativní a neformální. Pro navázání kontaktů a obchodních vztahů lze doporučit osobní účast na veletrzích. Je nutno počítat s volnějším přístupem k vnímání plynutí času při např. emailové korespondenci oproti námi zažitému pojetí.
Austrálie je 13. největší ekonomika světa. Během pandemie v roce 2020 v důsledku omezení v hospodářství a turistice se HDP propadl o 2,2 %, zatímco v následujícím roce již expandoval o 4,2 %, aby se v roce 2022 ustálil na přírůstku 2,7 %. Spotřebu domácností, motor růstu, ovlivňoval růst inflace a úrokové míry. Průměrná inflace za rok 2022 dosáhla 6,6 % a nezaměstnanost jen 3,5 %. Měnová politika vlády vyústila ve zvyšování úrokové míry centrální bankou na současných 3,85 %. Kladné saldo běžného účtu na úrovni 1,1 % HDP dotoval přebytek zahraničního obchodu v objemu 27 mld. USD. Příliv přímých zahraničních investic činil 29,2 mld. USD, zahraniční zadluženost 772 mld. USD a překvapivý přebytek státního rozpočtu činil 0,2 % HDP. Výhled pro rok 2023 hovoří o snížení přírůstku HDP na 1,6 %, s perspektivou dalšího zlepšení. Hospodářství podpoří fiskální stimuly vlády a privátní spotřeba. Inflace se sníží na 5,5 % s trendem dalšího poklesu. Běžný účet zůstane následující tři roky v přebytku 0,8 % HDP. Nezaměstnanost mírně vzroste na 3,7 % a export dozná přírůstek 4 %, k čemuž přispěje oživení čínské ekonomiky i oteplování vztahů s touto zemí. Deficit státního rozpočtu klesne na 0,5 % HDP a veřejný dluh bude oscilovat okolo 66 % HDP. Hospodářský úspěch země tvoří vývoz nerostných surovin (rudy kovů, uhlí a LPG) a zemědělských komodit. Vláda si předsevzala posílit nevýrazný průmysl o obory s vyšší přidanou hodnotou. Nová labouristická vláda stanovila ambicióznější cíl do r. 2030 snížit emise o 43 % a do roku 2050 na nulu. V zemi žije 26 mil. obyvatel, přičemž HDP na obyvatele je 66 tis. USD v paritě kupní síly.


Mapa globálních oborových příležitostí – Austrálie (MZV) (78.68 KB)Souhrnná teritoriální informace (STI) Austrálie (383.89 KB)



1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Australské společenství je federativní konstituční monarchie. Hlavou státu je formálně britský panovník, který je v Austrálii zastupován generálním guvernérem (od července 2019 je jím David Hurley) a v každém spolkovém státě je zastupován dalším guvernérem. Šest států a dvě autonomní teritoria mají vlastní ústavu a parlament. Federální zákonodárný sbor se skládá z 151členné Sněmovny reprezentantů – dolní komora, která je přímo volena preferenčním hlasovacím systémem na tříleté funkční období, a ze 76 členů Senátu – horní komora, kteří jsou voleni přímo poměrným zastoupením. Ze 76 členů Senátu je 72 voleno na šest let, přičemž každé tři roky proběhnou volby do poloviny Senátu. Čtyři senátoři zastupující teritoria mají tříletý mandát.

Australská labouristická strana zvítězila ve volbách konaných 21.5.2022 se ziskem 52,1 % a získala v dolní komoře 47. parlamentu 77 míst, zatímco dosud vládnoucí koalice strany Liberální a Národní získala 58 míst, Strana zelených 4 místa a ostatní strany dalších 12 míst. Premiérem Austrálie se stal Anthony Albanese z labouristické strany. V horní komoře Parlamentu labouristé naopak většinu nemají (v 76členném Senátu drží 26 křesel oproti opoziční koalici Liberálů a Nationals s 32 křesly). Labouristé zde proto buď budou nuceni spolupracovat přímo s koalicí, nebo se Zelenými, popř. s nezávislými na vybraných ad hoc tématech.

Složení nové vlády:
Anthony Albanese, předseda vlády
Katy Gallagher, ministryně pro veřejné služby, ministryně pro ženské záležitosti a ministryně financí
Linda Burney, ministryně pro původní obyvatelstvo
Mark Dreyfus, tajemník kabinetu a generální prokurátor
Richard Marles, ministr obrany
Penny Wong, ministryně zahraničních věcí
Don Farrell, ministr obchodu a turistiky a zvláštní státní ministr
Jim Chalmers, pokladník (treasurer)
Julie Collins, ministryně pro malé podnikání a ministryně pro bytovou výstavbu
Tony Burke, ministr zaměstnanosti a pracovních míst a ministr pro umění
Brendan O´Connor, ministr pro dovednosti a školení
Jason Clare, ministr školství
Mark Burlet, ministr zdravotnictví a péče o stárnoucí
Chris Bowen, ministr pro klimatické změny a energetiku
Catherine King, ministryně pro infrastrukturu, dopravu, regionální rozvoj a místní vládu
Michelle Rowland, ministryně pro komunikaci
Madeleine King, ministryně pro severní Austrálii a ministryně zdrojů
Amanda Rishworth, ministryně sociálních služeb
Bill Shorten, ministr pro národní systém invalidního pojištění a ministr pro státní službu
Ed Husic, ministr průmyslu a vědy
Murray Watt, ministr zemědělství, rybářství a lesnictví a ministr pro řízení mimořádných událostí
Claire O´Neil, ministryně pro vnitřní záležitosti a ministryně pro kybernetickou bezpečnost

1.2. Zahraniční politika země

Zahraniční politika nové australské labouristické vlády a její geografické priority se podle očekávání soustředí zejména na jižní Tichomoří a jihovýchodní Asii bez přetrhání historických vazeb na USA, popř. UK (byť dřívější koaliční vláda Liberálů a Nationals měla k UK tradičně mnohem blíž). Labouristé chtějí svým partnerům naslouchat zejména v oblasti změn klimatu, být aktivnější vůči menším, ale geograficky bližším sousedům a po vzoru Nového Zélandu nastoupit cestu inkluzivity s tichomořskými ostrovními státy, čímž se nová vláda jasně vymezuje proti svým předchůdcům. To potvrdily bleskové regionální zahraniční cesty premiéra Anthonyho Albanese a zaminirky Penny Wong. Vztahy s ČLR se, po období ochlazení, pod vedením labouristické vlády ubírají pozitivnějším směrem. Australský premier i ministr obchodu byli pozváni do Číny a vývoz uhlí do této země byl obnoven a bylo nalezeno i řešení sporu o ječmen.

Vztahy s EU dosáhly nového milníku, kdy jednání o FTA EU – Australia došla do závěrečné etapy. Australská pozornost se zaměřuje na navázání nových vztahů s Francií a zejména koordinaci s partnery z NATO ohledně války na Ukrajině. Pokud jde o Ukrajinu a Rusko, zatím i nadále existuje široká podpora labouristů i opozice, aby Austrálie Ukrajině přispívala finančně a materiálně po boku partnerů ze zemí NATO.

1.3. Obyvatelstvo

V září 2022 dosáhl podle odhadu počet obyvatel Austrálie 26,12 milionu a hustota zalidnění činila 3,4 obyvatel na kilometr čtvereční (km²). Roční přírůstek obyvatel v roce 2021 činil 0,5 % populace. Počet obyvatel se zvýšil ze 61,4 % díky přirozenému přírůstku a ze 38,6 % díky migraci. Nejhustěji osídlenými oblastmi jsou Melbourne CBD – North (33 500 osob na km²), vnitřní Melbourne -Southbank (21 500 osob na km²) a vnitřní Sydney – Haymarket (19 500 osob na km² ). Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva činil k březnu 2021 66,3 %, tj. 17 mil. lidí z celkového počtu obyvatel. Věk ekonomicky aktivního obyvatelstva je 15-75 let, z toho 70,4 % mužů a 60,5 % žen. Očekávaná délka života při narození byla v letech 2019-21 81,3 roku u mužů a 85,4 roku u žen. V roce 2021 činila úhrnná plodnost 1,70 narozených dětí na jednu ženu. V roce 2021 tvořili muži 49,3 % a ženy 50,7 % populace.

Austrálie již neshromažďuje informace o etnickém složení, shromažďuje však informace o původu. V roce 2021 byly nejčastěji uváděni tito předkové: Angličané (33 %), Australané (29,9 %), Irové (9,5 %), Skotové (8,6 %), Číňané (5,5 %), Italové (4,4 %), Němci (4 %), Indové (3,1 %) a domorodci (2,9 %). První austrálské (aboridžinské) komunity se datují 60 000 let před osídlením Evropany. Dnes v Austrálii žije na 200 národností a etnických skupin. V roce 2021 se podle náboženského vyznání nejvíce osob hlásilo ke křesťanství (43,9 %), následuje skupina bez vyznání (38,9 %), dále islám (3,2 %), hinduismus (2,7 %) a buddhismus (2,4 %).

2. Ekonomika

Podkapitoly:

2.1. Základní údaje

Austrálie je 13. největší ekonomika světa. Během pandemie v roce 2020 v důsledku omezení v hospodářství a turistice se HDP propadl o 2,2 %, zatímco v následujícím roce již expandoval o 4,2 %, aby se v roce 2022 ustálil na přírůstku 2,7 %. Spotřebu domácností, motor růstu, ovlivňoval růst inflace a úrokové míry. Průměrná inflace za rok 2022 dosáhla 6,6 % a nezaměstnanost jen 3,5 %. Měnová politika vlády vyústila ve zvyšování úrokové míry centrální bankou na 3,85 % v dubnu 2023. Kladné saldo běžného účtu na úrovni 1,1 % HDP dotoval přebytek zahraničního obchodu v objemu 27 mld. USD. V roce 2022 export zboží a služeb činil 671 mld. AUD/436 mld. USD a dovoz 530 mld. AUD/345 mld. USD a oproti předchozímu roku došlo k růstu o 7,7 % resp. 12,1 %. Mezi největší vývozní komodity patří: železná ruda, uhlí, plyn, maso. V dovozu jsou na předním místě osobní vozy, petrochemické výrobky, zlato, komunikační zařízení a počítače. Největšími odběrateli australského zboží je Čína, Japonsko, R. Korea, USA a Indie. V dovozu je pořadí: Čína, USA, Japonsko, Thajsko, Německo. Příliv přímých zahraničních investic činil 29,2 mld. USD, zahraniční zadluženost 772 mld. USD a překvapivý přebytek státního rozpočtu činil 0,2 % HDP. Výhled pro rok 2023 hovoří o snížení přírůstku HDP na 1,6 %, s perspektivou dalšího zlepšení. Hospodářství podpoří fiskální stimuly vlády a privátní spotřeba. Inflace se sníží na 5,5 % s trendem dalšího poklesu. Běžný účet zůstane následující tři roky v přebytku 0,8 % HDP. Nezaměstnanost mírně vzroste na 3,7 % a export dozná přírůstek 4 %, k čemuž přispěje oživení čínské ekonomiky i oteplování vztahů s touto zemí. Deficit státního rozpočtu klesne na 0,5 % HDP a veřejný dluh bude oscilovat okolo 66 % HDP.

Hospodářský úspěch země tvoří vývoz nerostných surovin (rudy kovů, uhlí a LPG) a zemědělských komodit. Na tvorbě HDP se nejvíce podílí služby s 69,2 %, průmysl 28,3 % a zemědělství 2,4 %. Vláda si předsevzala posílit nevýrazný průmysl o obory s vyšší přidanou hodnotou. Mezi prioritní obory pro výzkum, vývoj a inovace patří: zdravotnický a lékařský výzkum a zařízení, těžební technologie, zemědělské a potravinářské technologie, recyklace a čistá energie, obranný průmysl, vesmírný průmysl, pokročilá výroba (vč. Průmyslu 4.0, robotizace, automatizace a pokročilých materiálů). Nová labouristická vláda stanovila ambicióznější cíl do r. 2030 snížit emise o 43 % a do roku 2050 na nulu. V zemi žije 26 mil. obyvatel, přičemž HDP na obyvatele je 66 tis. USD v paritě kupní síly.


Tabulka z MOP + navíc platební bilance, zadluženost/HDP.

Ukazatel 20202021202220232024
Růst HDP (%) -1,814,202,701,602,50
HDP/obyv. (USD/PPP) 52 805,8758 367,4563 866,0266 970,0069 030,00
Inflace (%) 0,853,506,574,201,90
Nezaměstnanost (%) 6,504,703,504,004,20
Export zboží (mld. USD) 250,82344,86412,19422,10449,35
Import zboží (mld. USD) 203,19247,72289,17299,71323,86
Saldo obchodní bilance (mld. USD) 40,5187,48112,90111,80114,10
Průmyslová produkce (% změna) -0,800,750,721,001,50
Populace (mil.) 25,6725,9226,1826,3026,60
Konkurenceschopnost 18/6322/6419/63N/AN/A
Exportní riziko OECD 0000N/A

Zdroj: EIU, OECD, IMD, ABS

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Veřejné finance 2022
Saldo státního rozpočtu (% HDP) 0,2
Veřejný dluh (% HDP) 65,54
Bilance běžného účtu (mld. USD) 11,20
Daně 2023
PO 25 – 30 %
FO 19 – 45 %
DPH 10 %

Kladné saldo běžného účtu v roce 2022 na úrovni 1,1 % HDP dotoval přebytek zahraničního obchodu v objemu 27 mld. USD. Příliv přímých zahraničních investic činil 29,2 mld. USD, zahraniční zadluženost 772 mld. USD a překvapivý přebytek státního rozpočtu činil 0,2 % HDP. V roce 2023 hospodářství podpoří fiskální stimuly vlády a privátní spotřeba. Běžný účet zůstane následující tři roky v přebytku 0,8 % HDP, export dozná přírůstek 4 %, k čemuž přispěje oživení čínské ekonomiky i oteplování vztahů s touto zemí. Deficit státního rozpočtu bude na úrovni 0,5 % HDP a veřejný dluh bude oscilovat okolo 66 % HDP.

Uvedené údaje o veřejném dluhu vychází z údajů EIU. Predikce MMF očekává, že hrubý dluh australské vlády (australské vlády, státních a místních samospráv) jako celku v poměru k HDP dosáhne v roce 2023 59,4 % a v roce 2024 62,4 %. Saldo běžného účtu se pro roky 2022-2023 očekává v přebytku ve výši 0,8 % HDP (14,1 mld. AUD). V prosinci 2022 se zahraniční dluh Austrálie zvýšil o 3,6 mld. AUD na 1 162,8 mld. AUD/756 mld. USD.

Pro srovnání uvádíme údaje z místních zdrojů, kdy podle návrhu rozpočtu australské federální vlády na období 2023-2024 (finanční rok končí 30. června) bude hrubý federální dluh činit 35,8 % HDP a v letech 2025-26 dosáhne nejvyšší úrovně 36,5 % HDP (neobsahuje údaje za místní samosprávy aj.).

2.3. Bankovní systém

Činnost bankovního sektoru je upravena zákonem Banking Act 1959. Australská centrální banka (Reserve Bank of Australia, RBA) určuje měnovou politiku a reguluje platební systém. Australský úřad pro obezřetnou regulaci (Australian Prudential Regulation Authority, APRA) dohlíží na banky, družstevní záložny, spořitelny a zajišťovny, soukromé zdravotní pojištění. APRA dohlíží na instituce s aktivy v hodnotě cca 6 mld. AUD pro téměř 24 mil. vkladatelů, pojištěnců a členů penzijních fondů. Bankovnictví prošlo od 80. let procesem deregulace a privatizace. Od roku 1992 je liberalizován přístup zahraničních bank. Finanční služby jsou velmi efektivní využívající řadu výhod elektronizace včetně praktického systému platebních a úvěrových karet (EFTPOS).
V roce 2022 vláda revidovala centrální banku s doporučením, aby současná rada centrální banky, která provádí měnovou politiku prostřednictvím stanovování úrokových sazeb, byla přeřazena k provozním potřebám centrální banky. Místo toho doporučila vytvořit odbornou Radu pro měnovou politiku, která bude provádět měnovou politiku a stanovovat úrokové sazby. Změna legislativy bude platit od 1. července 2024.

Bankovní systém zahrnuje centrální banku Reserve Bank of Australia, 48 australských bank s plnou licencí (povolení ADI), 4 s omezenou licencí a 45 poboček a dceřiných bank zahraničních bankovních domů. Systém doplňuje 67 družstevních záležen. Hlavní komerční banky jsou podle velikosti základního kapitálu National Australia Bank, Commonwealth Bank, Westpac a ANZ Banking Group – tzv. „velká čtyřka“. V květnu 2018 úřad APRA umožnil menším společnostem podnikání v bankovních službách (Authorised deposit-taking institution – ADI).

Vývoj úrokových sazeb: centrální banka v průběhu roku 2022 zvyšovala základní úrokovou sazbu z 0,10 % na 3,10 %. Ve zvyšování pokračuje i v roce 2023, s cílem snížit vysokou inflaci. V květnu 2023 došlo k navýšení úrokové sazby na 3,85 % a předpokládá se další zvýšení v srpnu na 4,10 %.


2.4. Daňový systém

Austrálie má třístupňový systém zdanění (federace, státy, lokální). Federálními daněmi jsou např. daň z příjmu, GST (good and services tax) či spotřební daň. Mezi daně vybírané jednotlivými státy patří např. payroll tax, různé stamp duties (např. daň z převodu pozemků) nebo daň z motorových vozidel. Na lokální úrovni se pak jedná o tzv. rates.

Daň z příjmu fyzických osob – je progresivní daň v rozpětí 19 – 45 % a pro rozpočtový rok 2023-2024 se nezměnila. Změny, které se nazývají „3. etapa snižování daní“, budou provedeny od roku 2024-2025: jedná se o zrušení vyššího daňového pásma u osob s příjmy 120 000-180 000 USD a sloučení těchto osob se skupinou s nižšími příjmy a s nižším daňovým pásmem. To znamená, že od finančního roku 2024-2025 budou lidé s příjmy 45 001-200 000 USD platit 5 092 USD + 30 % z přebytku nad 45 000 USD. Jinému zdanění podléhají rezidenti a nerezidenti.

Daň z příjmů společností/firem (company income taxation) – pro malé podniky nově snížena na 25 %, dříve byla 27,5 %. Pro ostatní firmy je 30 %.

GST (obdoba DPH) – daň ve výši 10%, kterou je zatížena většina zboží a služeb. Austrálie ji zavedla až v roce 2000.

Zdravotní pojištění (medicare levy) – 2% daň zdanitelného příjmu. Jedná se o nepovinnou daň pro nerezidenty.

Daň z odvodu do penzijního fondu (superannuation funds taxation) – do fondu je přispíváno odpočtem z daně z příjmu v hodnotě 10,5% od 1.7.2022 a od 1.7.2023 se postupně navýší na 11 %.

Spotřební daň (excise duty) – zahrnuta v cenách benzínu, nafty, alkoholu a tabákových výrobků.

Zemědělské daně (agricultural levies) – získané prostředky směřují do propagace, výzkumu a rozvoje.

Vyrovnávací daň z vína (wine equalisation tax) – 29 % z konečné velkoobchodní ceny, ve výjimečných případech dosahuje úrovně 50% maloobchodní ceny.

Daň nezletilých osob – některé příjmy osob do 18 let podléhají vyššímu zdanění.

Daň z luxusních vozidel (luxury car tax) – prodej luxusních osobních vozů je zatížen 33 % daní. Na rok 2020-2021 byl práh pro vozidla s ekonomickým provozem 77 565 AUD, pro ostatní 68 740 AUD.

Daň z kapitálových zisků (CGT- Capital gains tax) – součást daně z příjmu osob nebo fondů. Mezi zdaňovaný majetek se počítají nemovitosti, podíly, svěřené jednotky a splátky.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Český export pokračoval i v roce 2022 v růstovém trendu z uplynulých let. Podle údajů za celý rok si Austrálie polepšila o jednu příčku na 36. místo v českém exportu a v dovozu rovněž o jedno místo na 53. Bilance je tradičně kladná ve prospěch ČR, ovšem nižší než v uplynulých dvou letech. Největší exportní položku tvoří osobní vozy (34,6 %). V roce 2022 více než dvojnásobně narostly dovozy, zejména černého uhlí v objemu 2,4 mld. Kč. Rostl dovoz i dalších surovin a materiálů (železo, hliník, nikl a zejména vlny).


20182019202020212022
Import z ČR (mld. CZK) 9,5010,0011,0013,1414,80
Export do ČR (mld. CZK) 4,303,502,703,116,83
Saldo s ČR (mld. CZK) -5,25-6,51-8,31-10,04-7,97

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

SITC 3Název zbožíHodnota (mil. CZK)Podíl z celku (%)
781Automobily osobní aj. vozidla pro dopravu osob5 119,4835,00
894Kočárky dětské, hračky, hry a potřeby sportovní849,156,00
248Dřevo jednoduše opracované, pražce železniční649,644,00
723Stroje, zaříz. pro stavebnictví, stavební inženýrství597,304,00
752Zařízení k automat. zpracování dat, jednotky periferní584,644,00

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

SITC 3Název zbožíHodnota (mil. CZK)Podíl z celku (%)
321Uhlí, případně mleté, ne však aglomerované2 400,3435,16
268Vlna, vlákna živočišná ostatní (vč. česanců vlněných)1 243,9118,22
672Ocel, železo v ingotech aj. odlitcích, polotovary741,3710,86
684Hliník368,155,39
281Ruda železná a koncentráty324,174,75

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

V roce 2021 se Austrálie podílela na celkovém exportu EU 1,5 % a byla na 14. místě, zatímco v dovozu to bylo 0,4 % a 36. místo.


20182019202020212022
Import z EU (mil. EUR) 30 999,4030 818,3028 961,5033 067,1038 486,00
Export do EU (mil. EUR) 7 341,307 091,306 126,908 150,5017 959,10
Saldo s EU (mil. EUR) 22 651,1022 569,8022 130,8023 773,10-20 526,90

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Austrálie exportuje nejvíce do Číny, Japonska, R. Korea, USA a Indie. V importu jsou na předním místě Čína, USA, Japonsko, Thajsko.


20182019202020212022
Import ze zemí mimo EU (mil. EUR) 187 533,10199 537,40184 237,10259 333,50217 813,00
217 813,00Export do zemí mimo EU (mil. EUR) 184 612,80173 439,10165 878,20201 132,90345 110,00
Saldo se zeměmi mimo EU (mil. EUR) -2 920,30-26 098,30-18 358,90-58 200,60127 297,00

Zdroj: EIU, Eurostat, ABS

3.2. Přímé zahraniční investice

Austrálie má k zahraničním investicím liberální přístup, ale při schvalování hájí své národní zájmy. Proto bylo vytvořeno Foreign Investment Review Bureau. Celková mezinárodní investiční pozice Austrálie je k 31. 12. 2022 v přebytku 856,8 mld. AUD. Kumulativní zahraniční investice v AUS činí 4 598,8 mld. AUD, z toho PZI představují 1 118,9 mld. AUD. Australské investice v zahraničí činily 3 742,0 mld. AUD, z toho PZI 975,5 mld. AUD. Kumulované PZI v AUS v 12/2021 v objemu 1 061,5 mld. AUD směrovaly do težebního průmyslu (34 %), nemovitostí (13 %), finančního sektoru a pojišťovnictví (12 %), výrobních odvětví (11 %), obchodu (6 %), ICT (3 %). Teritoriálně jsou první USA (196 mld. AUD), Japonsko (132 mld. AUD) a Velká Británie (124 mld. AUD); údaje za r. 2020. PZI do Austrálie v roce 2021: Velká Británie (9,3 mld. AUD), Kanada (8,8 mld. AUD), ASEAN (8,6 mld. AUD), EU (8,4 mld. AUD), Japonsko (3,4 mld. AUD), Čína (1,9 mld. AUD). Destinace kam australské PZI směrovaly: USA (11,4 mld. AUD), Nový Zéland (4,6 mld. AUD), ASEAN (2,0 mld. AUD) a Hongkong (1,5 mld. AUD).

Bilaterální investice ČR – Austrálie

Podle údajů ČNB k 31.12.2021 činily české PZI v Austrálii celkem 337,1 mil. Kč. Pro srovnání údaje k 31.12.2020, kdy české PZI v Austrálii činily 23,8 mil. Kč a australské PZI v Česku 1 454,8 mil. Kč.

Podle australských údajů byly v 12/2021 souhrnné AUS zahraniční investice v ČR v objemu 472 mil. AUD; PZI nespecifikovány. České investice v AUS činily 1 507 mil. AUD, z toho 8 mil. AUD tvoří PZI. Zastupitelský úřad registruje významnější investice českých firem v AUS: Draslovka, Sev.en (černouhelný důl s elektrárnou v NSW, energetická firma v Queenslandu a důl na potaš v Západní Austrálii). Firma Linet v roce 2022 dokončila akvizici AUS distributora zdravotnických prostředků.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

V listopadu 2015 se australský premiér Malcolm Turnbull spolu s předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem a předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem dohodli na zahájení rozhovorů o dohodě o volném obchodu. Jednání byla oficiálně zahájena v červnu 2018 v Canbeře. Poslední oficiální 15. kolo jednání o znění smlouvy proběhlo v dubnu 2023 v Bruselu. Cílem je dokončit rozhovory o FTA tak, aby o jejich závěrech mohl jednat ministr obchodu Farrel při své cestě do Evropy v červenci 2023. Pak bude následovat podpis smlouvy a schvalovací procedura na obou stranách a vstup smlouvy v platnost je očekáván v průběhu roku 2024 Mezi další smlouvy s EU patří Dohoda o vzájemném uznávání posuzování shody, certifikátů a označování mezi Evropským společenstvím a Austrálií z roku 1998, která byla následně upravena v roce 2012.

Smlouvy s ČR

1994 Dohoda o vzájemné podpoře a ochraně investic
1995 Smlouva o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu
2002 Dohoda o spolupráci při mírovém využívání jaderné energie a převodech jaderného materiálu
2011 Smlouva o sociálním zabezpečení
2012 Dohoda o leteckých službách
2017 Dohoda o programu práce a dovolené pro mládež v Austrálii

3.4. Rozvojová spolupráce

Rozvojová a humanitární pomoc spadá do gesce Department of Foreign Affairs and Trade (DFAT). Celková rozvojová pomoc (ODA) AUS se z dlouhodobého pohledu snižuje a to o 31 % v období 2011 až 2020, zatímco globálně vzrostla o 26 %. A údaje za finanční rok 2022-2023 tento trend potvrzují. Ve finančním roce 2020-21 dosáhla pomoc 4 480 mil. AUD (72 191 mil. CZK), zatímco v roce 2021-22 poklesla na 4 335 mil AUD, kdy základní rozpočet činil 4 000 mil. AUD a dalších 335 mil. AUD bylo dočasně vyčleněno na Covid-19 (zejména dodávka vakcín, pomoci a materiálu do zemí Pacifiku, JV Asie a Indie). Z teritoriálního hlediska bylo 36 % využito na pomoc PNG a v Pacifiku, 30 % na globální a ostatní ODA a 25 % na JV a východní Asii. Údaje za finanční rok 2022-23 dokládají další pokles, kdy bylo vyčleněno 4 090 mil. AUD, z toho 1 160 mil. AUD pro globální a ostatní projekty, 305 mil. AUD pro jižní a západní Asii, 1 030 mil. AUD pro jihovýchodní a východní Asii a 1 500 mil. AUD pro Tichomoří. V rámci programu Pacific Step-up poskytuje australská vláda v letech 2022-23 dodatečné finanční prostředky ve výši 281 mil. AUD na řešení hospodářských a sociálních nákladů v souvislosti COVID-19 v Tichomoří a Východním Timoru.

Humanitární pomoc/HP v roce 2020-21 (vč. opatření k COVID-19) dosáhla 541,2 milionu AUD (8 721 mil. CZK). V roce 2021-22 bylo pro HP vyčleněno 485 mil. AUD a pro rok 2022-23 jen 470 mil. AUD. Koncepce zahraniční politiky z roku 2017 ale stanovila 500 mil. AUD ročně. AUS soustřeďuje HP především na oblast Indo-Pacifiku v rámci programu „Partnerships for recovery“. Do systému HP patří : Australian Medical Assistance Team (AUSMAT) a Disaster Assistance Response Team (DART) – např. pomoc na Tonga v r. 2018 při cyklonu Gita. Austrálie v rámci své pomoci poskytuje i materiálovou a logistickou podporu (přístřešky, léky, hygienické prostředky). Příkladem je pomoc na Vanuatu a Fidži po cyklonech Harold a Yasa. Logisticky vypomáhají ozbrojené síly. Více lze nalézt na webu Australia’s development program DFAT – ODA.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

▶ Těžební a ropné technologie

Austrálie je jedním z největších světových exportérů železné rudy, uhlí, LNG a dalších surovin. Těžební průmysl se na tvorbě HDP podílí téměř 14 %, zaměstnává přímo zhruba 300 tis. pracovníků a podporuje nepřímo takřka 1,1 mil. pracovních míst. Důlní technika a inovační řešení budou nadále žádané, včetně trhavin, těžební techniky a zařízení dolů a lomů, přepravníků, automatizovaných či zcela samostatných dopravních a jiných jednotek, těžkých nákladních vozů, zařízení na kontrolu bezpečnosti. Vláda při přechodu na obnovitelné zdroje energie plánuje využívat LNG a vodík, lze předpokládat výstavbu nové infrastruktury na LNG a vodík včetně např. regulačních stanic. Nekonečné kilometry potrubí vedené australským venkovem mohou vyžadovat kontrolu pomocí dronů s dlouhou výdrží ve vzduchu.

▶ Energetika

Austrálie se dlouhodobě opírá o spalování uhlí, z obnovitelných zdrojů generuje přibližně 29 % elektřiny. Má k dispozici různorodé obnovitelné zdroje energie, především solární energii, větrnou nebo hydro. Trh se solárními panely pro domácí užití je již značně saturován, mohutně se rozvíjí trh s bateriovými úložišti, sdílenými sítěmi a dalšími smart řešeními. U Tasmánie lze předpokládat zájem o vodní turbíny, zájem je o vodíkové technologie. Z důvodu rostoucích cen plynu i elektřiny a na základě vysoké zemědělské nadprodukce lze očekávat rostoucí zájem např. o bioplynové stanice.

▶ Obranný a bezpečnostní sektor

Bílá kniha obrany 2016 (2016 Defence White Paper) představuje komplexní dlouhodobý plán akvizic do roku 2035. Austrálie též počátkem roku 2018 představila novou exportní strategii. Strategie obrany zpřesněná v dubnu 2023 klade důraz na úderné síly na delší vzdálenost. Výdaje na obranu překonávají 2 % HDP a za uplynulý rok činily bezmála 50 mld. AUD. Mezi příležitosti pro český export v tomto sektoru patří letecký průmysl, střelné zbraně, trhaviny, CBRM, balistická ochrana, medicínské vybavení, specializované výrobky – kabeláže, cvičné proudové terče, proudové motory.

▶ Voda a životní prostředí

Austrálie, která má i přes nedostatek vodních zdrojů v některých částech země rozvinutou vodohospodářskou strukturu, pokračuje v budování zavlažovacích systémů, přehrad, desalinačních zařízení atd. Hlavními výzvami pro australské vodohospodáře je rostoucí poptávka, klimatické změny a populační růst. Žádané budou nadále technologie a inovace napomáhající rozšíření infrastruktury a zajištění bezpečných zdrojů pitné vody. Rozvoj odpadního a recyklačního průmyslu nabízí příležitosti pro české firmy. Podíl recyklovaného odpadu dosáhl v roce 2021 60 % z celkového odpadu v objemu 76 mil. tun.

▶ Zdravotnictví a farmacie

Z demografického hlediska má Austrálie stárnoucí populaci, což klade zvýšené nároky na výdaje do zdravotnictví. Za poslední dekádu se rozpočet zdravotnictví a starobní péče v Austrálii více než zdvojnásobil. Trh zdravotnických technologií v Austrálii je závislý z 80 % na dovozu, přestože se na trhu vyskytují místní výrobci a dodavatelé. Vzhledem k růstu populace probíhá výstavba nových nemocnic, jak státních tak soukromých. Australská vláda bude podporovat medicínský výzkum včetně vývoje například biotechnologií. Výdaje na zdravotnictví dosahují ročně okolo 11 % HDP.

▶ Zemědělství a potravinářství

Austrálie i nadále bude významným vývozcem zemědělských produktů a potravin; současně zhruba 15 % celkové spotřeby potravin dováží. Australské zemědělství je velmi rozvinuté, zemědělská produkce, která dosahuje objemu 90 mld. AUD ročně, i potraviny jsou velmi kvalitní, dvě třetiny produkce jdou na vývoz – zejména do Asie, ale i USA a EU. Nejvíce se vyváží obilí, vlna, víno, maso, mléko a mléčné výrobky, mořské plody. Importují se zejména nealkoholické a alkoholické nápoje, sirupy, cukrovinky a tuky a oleje. Nadále bude existovat potenciál pro dovoz zemědělských strojů a strojů pro zpracovatelský průmysl – balicí, zátkovací, etiketovací linky.

▶ ICT, elektronika, kyberbezpečnost

Omezení osobního kontaktu urychlilo vstup digitálních řešení včetně zdravotnictví a vzdělávacích služeb. Vláda vyčlenila na rozvoj rychlého širokopásmového internetu 4,5 mld. AUD a dalších 2,4 mld. AUD na rozšíření optických kabelů a další prostředky plynou do posílení kybernetické bezpečnosti. Australský „Digital Business Plan“ za klíčové prvky digitální transformace považuje revizi systémů digitální identity. Z důvodu zahraničních kybernetických útoků má Austrálie značný zájem na dalším posilování kybernetické bezpečnosti, digitální identity a digitální infrastruktury vůbec, příležitosti nabízí i oblast umělé inteligence.

▶ Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání

Austrálie má vybudovanou silnou infrastrukturu pro výzkum a vývoj, která podporuje inovace v celé řadě odvětví. Na realizaci financování výzkumu a vývoje se podílí jak vládní instituce, tak soukromý sektor a akademické instituce, které spolupracují na podpoře znalostí, technologií a inovací. Ve finančním roce 2019-20 dosáhly celkové výdaje na výzkum a vývoj ze všech uvedených zdrojů objemu 35,6 mld. AUD a podílely se na HDP 1,79 %. Mezi prioritní obory pro výzkum, vývoj a inovace patří: zdravotnický a lékařský výzkum a zařízení, těžební technologie, zemědělské a potravinářské technologie, recyklace a čistá energie, obranný průmysl, vesmírný průmysl, pokročilá výroba (vč. Průmyslu 4.0, robotizace, automatizace a pokročilých materiálů).

Podrobnější informaci k jednotlivým oborům lze najít na následujícím odkazu: https://publi.cz/books/1901/index.html#au



4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

4.1. Úvod

Obchodní styk je určován anglosaskými zvyklostmi. Předpokládá se velmi dobrá znalost anglického jazyka, znalost všeobecných světových a případně místních reálií, komunikační schopnosti a profesionální přístup. Nabízené výrobky je vhodné doložit certifikáty buď z EU nebo USA.

4.2. Oslovení

Ideálním způsobem oslovení obchodních partnerů je účast na některém veletrhu, nejlépe opakovaná. Vhodná je reference z amerického nebo EU trhu. Marketingové materiály musí být bezchybné a zpracované na vysoké profesionální úrovni.

4.3. Obchodní schůzka

Obchodní schůzky je bezpodmínečně nutné naplánovat a sjednat předem. Velmi brzy po seznámení se s protistranou přecházejí Australané k oslovování křestním jménem, což platí i o následné obchodní korespondenci. Nejsou časté tzv. zdvořilostní návštěvy bez konkrétního obsahu, dává se přednost intenzívním a kratším jednáním. Vizitky se vyměňují bez zvláštního rituálu, spíše pro informaci a ne vždy je mají jednající k dispozici. Výměna drobných dárků mezi jednajícími stranami je spíše výjimkou. Hlavními rysy obchodního jednání jsou konkrétnost a přímočarost. Závěry jednání je zvykem písemně potvrdit, přičemž dohodnuté závěry se plní. Důvěru australských partnerů lze získat poměrně lehce, neboť vycházejí z předpokladu, že dlouhodobý obchodní vztah by měl být výhodný pro obě strany. V případě nepoctivého jednání však lze jejich důvěru také stejně lehce a většinou definitivně ztratit. Při obchodních jednáních není zvykem nabízet či podávat alkohol, pokud se jednání odehrává během dne na firemní půdě. I přes neformální způsob života se v obchodním styku vyžaduje společenské oblečení, při některých zvláště významných společenských příležitostech je předepsán smoking. Toto však neplatí mimo velká města, venkovské oblasti se vyznačují velkou neformálností. Jednací tým by měl mít minimálně dva zástupce firmy. Na věkovou ani genderovou rozmanitost při obchodním jednání se důraz neklade, ale mohlo by se pohlížet na věkovou a genderovou vyrovnanost firmy jednacího týmu vzhledem k současné australské politice. Není obvyklé zvát obchodního partnera domů, pokud se s obchodním partnerem dlouhodobě nezná.

4.4. Komunikace

Předpokládá se komunikace v angličtině. Nápomocné je osvojit si základní sadu australské angličtiny, která oplývá mnoha unikátními výrazivy. V komunikaci doporučujeme zdrženlivost v případě některých společensky a historicky citlivých témat (Australia Day vs „Invasion Day“). Osobní jednání jsou nejefektivnější, ale australští partneři na ně přistupují zdrženlivěji než v Evropě. Přehled akreditovaných překladatelů z a do českého jazyka je uveden na stránkách GK Sydney.

4.5. Doporučení

Při pobytu v Austrálii je doporučeno obrnit se trpělivostí, potíže Australané často řeší obligátním „no worries“ bez dalšího. Ze strany australských partnerů je možné očekávat jiné vnímání plynutí času. Během jednání dané přísliby, např. na zaslání dalších informací nebo kontaktů, bývají mnohdy opomenuty a je nutno je urgovat.

4.6. Státní svátky

Státní svátky v Australském společenství slaví každý stát či teritorium individuálně. Hlavní svátky jako Velikonoce a Vánoce udržují Australané až na malé výjimky ve stejné dny, data ostatních svátků mají jednotlivá území odlišná. V případě, že datum státního svátku připadne na víkend, nahrazuje se státní svátek spojený s pracovním volnem následující všední den. Mezi svátky spojené s pracovním volnem patří oslavy Nového roku (1. ledna), Den Austrálie (26. ledna), Den Australského a Novozélandského armádního sboru (ANZAC Day 25. dubna). Velikonoční svátky jsou pohyblivé a připadají na pátek a pondělí. Štědrý den pak Australané slaví 25. prosince a den poté tzv. Boxing Day. Datum oslavy narozenin hlavy státu, britského panovníka, a Svátek práce stanovují vlády států a teritorií individuálně, připadají ale vždy na pondělí. Jednotlivá australská území si také určují své vlastní svátky.

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

5.1. Vstup na trh

Pro vývoz výrobků je základním předpokladem kvalitní distributor, pro složitější celky je vhodnější zvolit cestu přímé přítomnosti na trhu. Základním prvkem úspěšného vývozu výrobků na australský trh je vhodný dovozce a distributor na úrovni velkoobchodu. Vlastní prodejní technika a marketingové praktiky na vnitřním trhu jsou většinou přenechány místním maloobchodním subjektům. Vzhledem k relativně vysokým obchodním nákladům požadují dovozci/distributoři většinou exkluzivní zastupitelskou smlouvu. Významnější a trvalejší obrat je docilován pouze u těch položek, které jsou realizovány zavedeným místním zástupcem. Při výběru partnera je nutno zvažovat zejména postavení dovozce na trhu, jeho odběratelskou síť a kontakty a zastoupení v ostatních australských státech. Vzhledem ke geografické rozlehlosti země a relativní samostatnosti jednotlivých států je třeba volit importéra se zastoupením ve většině australských států a nejlépe zároveň i na Novém Zélandu. Dovoz prostřednictvím významnějších a v oboru zavedených firem přináší dlouhodobé výsledky.

Nedostatečně zajištěná servisní síť, nepružné a nepravidelné dodávky náhradních dílů a nedostatečné reference z vyspělých světových trhů jsou hlavními limitujícími faktory českých firem ve vývozu strojírenské produkce. Pro nejvýznamnější australské firmy ve zpracovatelském nebo těžebním průmyslu připadají v úvahu pouze dodávky od předkvalifikovaných firem se světovými referencemi. Inženýrské firmy zahrnou do užšího výběru potenciálních dodavatelů pouze osvědčené a investorem schválené dodavatele zařízení a komponentů.

Austrálie patří mezi země s nejpřátelštějším obchodním prostředím a nejméně náročnými regulacemi. K započetí vlastního podnikání typu společnosti s ručením omezeným jsou zapotřebí pouze dva dny, je nutné podstoupit dvě administrativní procedury a mít k dispozici 1 % průměrného ročního příjmu na osobu. Dovozy nejsou kvantitativně omezeny. Omezení dovozu se týká pouze zboží ohrožujícího zdraví, bezpečnost nebo morální úroveň obyvatelstva. Dovoz zdravotních pomůcek, léčiv, farmaceutických výrobků a preparátů podléhá souhlasu ministerstva zdravotnictví. Zvláštní povolení se vyžaduje též při dovozu zbraní, radioaktivních materiálů, zboží obsahující olovo a u výrobků vyrobených z materiálů z ohrožených druhů živočichů nebo rostlin.

Australané si chrání svůj potravinářský trh. Od 1.7. 2018 je v Austrálii povinné označení původu pro prodávané potraviny („The Country of Origin Food Labeling Information Standard 2016“). U řady výrobků se vyžaduje schválení vhodnosti výrobku pro všeobecnou spotřebu na základě zákona o ochraně spotřebitele, a to před zahájením vlastního dovozu do země. Dále jsou vyžadovány atesty spotřebního zboží, které musí odpovídat místním spotřebitelským standardům. Zajištění těchto zkoušek při zavedení dovozu výrobku je časově a finančně velmi náročné. U spotřebního zboží platí, že na obalu musí být v anglickém jazyce vyznačen název a stručný popis zboží, země jeho původu a kontaktní údaje australské dovozní firmy. Lze předpokládat, že podpis FTA EU – Australia usnadní přístup EU/českých firem na místní trh.

Devizová kontrola byla zrušena v roce 1983. Transfery devizových prostředků jsou volné. Při dovozu a vývozu valut nad částku 10 000 AUD v cestovním styku je stanovena oznamovací povinnost u celních orgánů. Taktéž transakce v hotovosti nad hodnotu 10 000 AUD a všechny podezřelé transakce musí být ohlášeny finančními ústavy agentuře Financial Transaction Reports Agency. Austrálie uplatňuje antidumpingová opatření v případě, že hrozí materiální újma místnímu výrobci nebo je ohroženo založení místního průmyslu v daném oboru u produktů, jejichž dovozní cena je nižší než běžná cena v zemi původu. Australský podnik může svou stížnost hlásit anti-dumpingové komisi, která má 155 dní na vyšetřování, své doporučení pak předkládá ministrovi průmyslu a inovací.

Celní správa se zabývá dohledem nad dodržováním autorských práv a ochranou registrovaných obchodních značek. Intelektuální vlastnictví je v Austrálii chráněno několika zákony (Patents Act 1952, Designs Act 1906) a mezinárodními úmluvami, jejichž je Austrálie členem (World Intellectual Property Organization, Paris Convention for Protection of Industrial Property, Patent Cooperation Treaty a další).

Austrálie kontroluje export strategických druhů zboží, zejména pak zbraní a surovin dvojího užití. Kontrola je řízena federálním ministerstvem obrany na základě systému tzv. Customs Prohibited Exports Regulation. Licence k vývozu vydává oddělení ministerstva zvané Strategic Policy and Operations Branch a za finální dodržování těchto pravidel je odpovědná australská celní správa.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

V praxi je v Austrálii využíváno několik forem podnikání:

· společnosti s ručením omezeným (společnost vlastníků – Pty. Ltd. nebo společnost veřejná – Ltd.),
· partnerství (partnership), partnerství s omezeným ručením (limited partnership),
· podniky jednotlivce (sole proprietors),
· trusty (trusts),
· joint ventures.

Podmínky pro založení a závazky (zejména daňové) se dle jednotlivých typů společností liší. Právní rámec zakládání firem je určován zákonem Corporations Law. Registrace ekonomických subjektů je prováděna zásadně u Australian Securities and Investments Commission (www.asic.gov.au). Firmy jsou povinny používat na veškeré oficiální firemní dokumentaci daňové a registrační číslo zvané Australian Business Number (ABN – tj. obdoba českého IČO a DIČ), které ASIC vydává. V případě pobočky registrované jako cizí společnost obdrží filiálka číslo ARBN – Australian Registered Body Number. Náklady na registraci společnosti činí 463 AUD. Požadavky na založení firmy zahraničním subjektem jsou stejné ve všech státech australské federace a jsou shodné s požadavky kladenými na místní firmy. Po úvodní centrální registraci firmy u ASIC je třeba ještě zaregistrovat obchodní jméno firmy ve všech australských státech, ve kterých bude firma operovat.

Pro podnikání zahraniční společnosti lze využít formy dceřiné společnosti (subsidiary) nebo pobočky (branch), pro neobchodní činnost i reprezentační kanceláře. Zahraniční firmy však většinou upřednostňují založení dceřiné společnosti, která má výhodu místního právního subjektu. Založení filiálky jako zahraničního subjektu je z důvodu formálních požadavků na předkládání veškeré účetní dokumentace mateřské firmy v anglickém jazyce z praktického hlediska pro český subjekt nevýhodné. Naopak určitou výhodou této formy je skutečnost, že filiálka nemusí zaměstnávat australského residenta jako jednatele firmy. Joint ventures, jako forma společného podnikání několika subjektů včetně zahraničních, jsou obvyklou formou účasti na společném projektu po určitou dobu. Z právního hlediska je posuzována tato forma jako partnerství (partnership) na základě partnerské smlouvy.

5.3. Marketing a komunikace

Země se po odeznění pandemie COVID-19 otevřela světu a proto doporučujeme pro prezentaci svých výrobků využít zejména účast na specializovaných výstavách, a to ideálně opakovaně. Účast na velkých profesně zaměřených veletrzích považujeme za vhodnou formu propagace a kontaktu s distributory při vstupu na australský trh, ačkoliv náklady na pronájem výstavní plochy jsou v Austrálii velmi vysoké. V případě zájmu o australský trh doporučí vhodný veletrh buď Velvyslanectví ČR v Canbeře nebo zahraniční kancelář CzechTrade v Sydney.

Doporučujeme věnovat maximální pozornost formální stránce veškerých propagačních materiálů, zejména jazykové správnosti ověřené rodilým mluvčím. Je třeba klást velký důraz na preciznost zpracování, správné používání odborných anglických výrazů a pravidelnou aktualizaci uveřejňovaných údajů na webových stránkách.

Mezi vedoucí australské PR agentury patří oOh!media, Archetype, Eleven, Ogilvy PR, Sling & Stone a WE Communications, mezi HR agentury pak Hays, Randstad, Halcyon Knights, Davidson Technology, Austcorp Executive, PRA, Oceans Group Search & Selection, Design & Build Recruitment, Ethos BeathChapman, Talent International, Marshall McAdam.

Australské firmy využívají celé škály reklamních kanálů. Pro reklamní aktivitu se kromě sociálních sítí a tisku (i online tisku) využívá rádiových a TV stanic. Další oblíbenou metodou jsou billboardy, včetně polepů na autobusech MHD.

V rámci marketingových a propagačních aktivit se nesmí uvádět nepravdivé nebo zavádějící výroky a to prostřednictvím jakýchkoliv médií. Zákony na ochranu spotřebitele, které zakazují firmám podávat nepravdivá, zavádějící nebo klamná tvrzení o jejich produktech nebo službách, jsou v platnosti již desítky let.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Austrálie patří mezi země, které ochranu práv duševního vlastnictví pečlivě střeží a dodržují. Za ochranu práv duševního vlastnictví je v Austrálii zodpovědný Úřad pro duševní vlastnictví; přehled aktuální legislativy uvádí na svých internetových stránkách (www.ipaustralia.gov.au). Rizikům nedodržení ochrany práv duševního vlastnictví lze v Austrálii předejít například včasnou registrací patentu na Úřadu pro duševní vlastnictví nebo použitím Dohody o mlčenlivosti (Non-disclosure agreement) při sdílení vaší představy s další stranou. Práva duševního vlastnictví jsou v Austrálii regulovány zákony: Copyright Act, Patents Act, Trade Marks Act, Designs Act, Plant Breeder’s Act a Circuit Layouts Act. V případě, že dojde k porušení práv na mezinárodní úrovni, doporučuje australský Úřad pro duševní vlastnictví obrátit se na Arbitrážní a mediační centrum Světové organizace pro duševní vlastnictví (www.wipo.org).

Austrálie je členem WTO od 1. ledna 1995. Stálá mise Austrálie při WTO reprezentuje Austrálii ve všech komisích a radách WTO, aby podpořila zájmy Austrálie a dohlédla na dodržování pravidel ostatními členy. Austrálie podporuje liberalizaci v rámci WTO, kterou vidí jako cestu k ekonomickým reformám, lepší tržní výkonnosti a výraznému udržitelnému růstu světové ekonomiky. Austrálie se ve WTO angažuje především v odvětvích zemědělského exportu a ochrany duševního vlastnictví, podporuje účast rozvojových zemí ve WTO a systém urovnávání sporů.

5.5. Trh veřejných zakázek

V rámci WTO Austrálie v roce 2019 přistoupila k Dohodě o zadávání veřejných zakázek (Agreement on Government Procurement – GPA). Dohoda v účinnost pro Austrálii vstoupila dne 5. května 2019. Dohoda umožňuje lepší přístup k veřejným zakázkám. Přímá účast zahraniční firmy na tendru byla dosud velmi složitá a bez zapojení místního partnera téměř nemožná. Preferenci při výběru mají australské a novozélandské firmy, resp. zboží vyrobené v Austrálii nebo na Novém Zélandu. Vládních tendrů v Austrálii je často možné se účastnit víceméně pouze prostřednictvím místních dovozců a distributorů, jen zřídkakdy přímo. S aplikací GPA dohody lze očekávat zlepšení situace na trhu veřejných zakázek.

Od 1. března 2017 platí také další přísnější pravidla pro zadávání veřejných zakázek na federální úrovni (Commonwealth Procurement Rules). Tato pravidla dále zpřísňují regulační mechanismy týkající se pracovních podmínek, zdraví, bezpečnosti a vlivu na životní prostředí. Vyžadováno je také plnění australských standardů a novinkou jsou i paragrafy, které vyžadují posuzování účastníků tendrů s hodnotou vyšší než 4/7,5 (u staveb) mil. AUD z hlediska „širšího ekonomického benefitu“, tj. přínosu pro AU ekonomiku nad rámec zadávaného tendru.

Všechny federální státní zakázky administrované Ministerstvem financí jsou zveřejňovány prostřednictvím internetu . Tendry jednotlivých států a teritorií jsou vyhlašovány místními vládami na příslušných webových stránkách států a teritorií. Korektnost tendrového řízení je dána vnitřním nařízením federální vlády (Commonwealth Procurement Guidelines). Austrálie patří k zemím s nejnižší korupcí na světě. Zřejmě proto mají vládní úředníci poměrně vysokou rozhodovací pravomoc. Hlavním kritériem je dosažení dodávky služeb nebo zboží od schopného dodavatele, který zaručí dodání v příslušné kvalitě za akceptovatelnou cenu (value for money policy). Nejnižší cena tedy ještě nemusí být zárukou získání vládní zakázky. Důraz je kladen na vzájemnou spolupráci domácího průmyslu a vládních institucí zejména v klíčových zakázkách, jako je oblast dodávek vojenského materiálu. Nákupy federálního ministerstva obrany jsou vedeny snahou dlouhodobým zapojením australských firem do výzkumu, vývoje a výroby zařízení pro určitý projekt.

Přehled základních internetových adres pro tendry:

Tendry Nový Jižní Wales

Queensland tendry

Západní Austrálie tendry

Jižní Austrálie tendry

Tasmánie tendry

Commonwealth Electronic Tender System – Austender

Northern Territory Tenders

ACT Tenders

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

V Austrálii jsou platební podmínky součástí každé kupní smlouvy. Platební podmínky obvykle zahrnují informace o možných platebních metodách, jestli se skládá záloha a kolik čítá, a pravidla vymáhání dluhů. Obchodní spory nejsou v Austrálii příliš častým jevem, což vyplývá z relativně vysoké korektnosti a solidnosti obchodních vztahů. V zájmu předcházení pozdějším nedorozuměním je dobré při uzavírání obchodních smluv nezapomenout na klauzuli podle obchodního práva té země, se kterou se případný spor bude řešit. Australské subjekty však v naprosté většině případů vyžadují řízení smlouvy australským právem. U aktérů komerčních sporů v Austrálii bývá před soudní cestou dávána přednost řešení obchodních sporů cestou mimosoudní. Spory lze řešit mimosoudní cestou prostřednictvím obchodní arbitráže při Australian Centre for International Commercial Arbitration.

Průměrná doba splatnosti faktur činí 30 dní, pro dodavatele veřejných zakázek 20 dní.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Opatření platná pro vstup do Austrálie s ohledem na pandemii COVID-19 byla 7. července 2022 zrušena a po uvedeném datu lze do země cestovat bez ohledu na očkovací status. S ohledem na průběžně se měnící podmínky v souvislosti s Covid-19 doporučujeme před plánováním cesty do Austrálie navštívit stránky Generálního konzulátu ČR v Sydney, kde je informace o vstupu do země pravidelně aktualizována. Současně změny v cestovních podmínkách doporučujeme sledovat na webových stránkách australského Ministerstva vnitra.

UPOZORNĚNÍ: Níže uvedené informace jsou obecně platné informace nezohledňující opatření COVID-19.

K cestě do Austrálie jsou občané ČR povinni mít cestovní pas ČR platný minimálně 6 měsíců od plánovaného data odjezdu z Austrálie a platné australské vízum. Výjimkou z vízové povinnosti je tranzit přes australská letiště za specifických podmínek – doporučujeme informovat se na aktuální podmínky. Všechny typy australských víz a způsob jejich získání lze nalézt na stránkách australského Ministerstva vnitřních věcí (Department of Home Affairs).

Turistická víza – nejčastějším typem víz pro krátkodobé turistické/obchodní nevýdělečné cesty je tzv. eVisitor vízum, o které mohou držitelé českých cestovních dokladů požádat on-line. Žadatel vyplní příslušný elektronický dotazník a vyčká udělení souhlasu, který mu je doručen emailem. Proces trvá pouze několik minut/hodin. Někdy místní úřady vyžadují doložit dodatečné dokumenty. Doporučujeme proto zajistit vízum pro vstup včas před odletem a letenku případně zajistit až poté, co žadatel vízum obdrží. Pro pobyty delší než 3 měsíce (až jeden rok) je potřeba požádat o tzv. Visitor Visa. Poplatek se liší dle požadované délky pobytu.

Studentská a pracovní víza. Problematika studentských a pracovních víz je závislá na individuálních aspektech žádosti, a z tohoto důvodu doporučujeme vyřizovat tyto žádosti prostřednictvím specializovaných cestovních kanceláří nebo migračních agentů v Austrálii. Veškeré informace jsou k dispozici na: stránkách Ministerstva vnitra Austrálie. https://immi.homeaffairs.gov.au/

Dne 1. března 2018 byl zahájen Pilotní program práce a dovolené pro mládež v Austrálii. Program umožňuje mladým lidem z ČR cestovat a legálně pracovat v Austrálii a naopak po dobu nepřesahující 12 měsíců.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Studenti, kteří jsou v Austrálii na studentských vízech, si mohou vyřídit pracovní povolení na 40 hodin po dobu 14 dnů; dále lze získat pracovní povolení přes tzv. sponsorship visa nebo přes speciální kategorie aktuálně vyžadovaných pracovních sil – upozorňujeme, že australská vláda od března 2018 zrušila kategorii Temporary Work (Skilled) visa (subclass 457 visa) a nahradila ji zcela novou kategorií Temporary Skill Shortage (TSS). Zpřísnila přitom podmínky pro vydání tohoto druhu víza a také zvýšila poplatky. Informace k vízům jsou na stránkách australského Ministerstva vnitra.

Zdravotnictví v Austrálii je na vysoké úrovni, tomu odpovídají i ceny za zdravotní péči. Za návštěvu všeobecného lékaře se platí cca 100 AUD, za návštěvu odborného lékaře cca 150–250 AUD, za antibiotika cca 20 AUD za balení, za 1 den pobytu v nemocnici od 500 AUD výše, za RTG 120 a více AUD. Uzavření cestovního zdravotního pojištění před cestou je nutnost. Zdravotní pojištění cizinců v Austrálii je možno uzavřít pouze u soukromé zdravotní pojišťovny. Jedná se o zvýšené náklady na zahraničního pracovníka a otázku zdravotního pojištění se doporučuje projednat se zaměstnavatelem v rámci sjednávání pracovního kontraktu.

Austrálie nepatří mezi zdravotně riziková teritoria, zvláštní očkování není nutné. Austrálie je zemí s vysokým výskytem rakoviny kůže, doporučuje se zvýšená ochrana pokožky a očí před slunečním zářením.

5.9. Veletrhy a akce

Významné veletrhy a výstavy v Austrálii v roce 2023 – 2025:

· Australasian Oil & Gas Exhibition & Conference (plynárenství): březen 2023, Perth; bžezen 2024, Perth

· Ozwater’ (vodohospodářství): květen 2023, Sydney; 2024, Melbourne; 2025, Adelaide

· Australian Tourism Exchange (cestovní ruch): duben 2023, Gold Coast; květen 2024, Melbourne

· Australian Energy Storage Conference & Exhibition (obnovitelné zdroje): červen 2023, Adelaide

· WA Mining Conference (těžební průmysl): říjen 2023, Perth;

· Australasian Gaming Expo (herní průmysl): srpen 2023, Sydney

· Australasian Waste & Recycling Expo (recyklace): červenec 2023, Sydney

· Fine Food Australia (potravinářství): září 2023, Sydney; září 2024, Melbourne

· All-Energy Australia (energetika): říjen 2023, Melbourne; říjen 2024, Melbourne

· AusBiotech (biotechnologie): říjen 2023, Melbourne; listopad 2023, Brisbane

· Asia-Pacific’s International Mining Exhibition (těžební průmysl): září 2023, Sydney

· Avalon Airshow (letectví): březen 2023, Melbourne; březen 2025, Melbourne

· Australian Manufacturing Week (výrobní a zpracovatelský sektor): květen 2023, Melbourne; květen 2024 Sydney

· Smart Energy (energetika), květen 2023, Sydney; březen 2024, Sydney

· Australasian Hospitality and Gaming (vybavení hotelů, herní průmysl), březen 2023, Brisbane; květen 2024, Brisbane

· Security Exhibition & Conference (bezpečnost), srpen 2023, Sydney

· AGQUIP 2023 (zemědělské stroje), srpen 2023, Gunnedah NSW; srpen 2024, Gunnedah

· Southern Space 2023, říjen 2023, Canberra

· Australian Space Summit 2023 (N/A)

· Army Robotics Expo 2023 – ARX 2023, srpen 2023, Perth (Australian Citizens only)

6. Kontakty

Podkapitoly:

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví ČR v Canbeře
adresa: 8 Culgoa Circuit, O’Malley, ACT 2606
tel: +61 2 6290 1386
e-mail: canberra@embassy.mzv.cz
obchodně-ekonomický úsek: commerce_canberra@mzv.cz
web: www.mzv.cz/canberra
konzulární oddělení: consular_canberra@mzv.cz

Realizátor programu PROPEA v Austrálii
Petr Balcárek, výkonný ředitel
ADUCID Pty Ltd
Suite 5, 11 Waratah Street, Mona Vale, NSW 2103
tel.: +61404281609
e-mail: petr.balcarek@aducid.com

Generální konzulát ČR v Sydney
adresa: 169 Military Rd, Dover Heights, NSW 2030
tel: +61 2 9581 0111
e-mail: sydney@embassy.mzv.cz
web: www.mzv.cz/sydney
konzulární oddělení: consular_sydney@mzv.cz

CzechTrade Australia
sídlí v budově Generálního konzulátu adresa: 169 Military Rd, Dover Heights, NSW 2030
tel: +61 474 135 224
e-mail: alice.fibigrova@czechtrade.cz
web: www.czechtrade-australia.com

Honorární konzulát v Adelaide
Vera Marie Holt – honorární konzulka pro Jižní Austrálii
adresa: 14 Rossington Av., Myrtle Bank, SA 5064 Adelaide
tel: +61 417 892 624
e-mail: adelaide@honorary.mzv.cz

Honorární konzulát v Brisbane
Francis Edward Carroll – honorární konzul pro Queensland
adresa: 2/52 Lysaght St., Coolu,, QLD 4573 Coolum
tel: +61 418 775 963
e-mail: brisbane@honorary.mzv.cz

Honorární konzulát Hobart
Milena Mills – honorární konzulka pro Tasmánii
adresa: 46 Horizon Drive, Sorell, TAS 7172 Hobart
tel: +61 3 6269 3859
e-mail: hobart@honorary.mzv.cz; mrjl.mills@bigpond.com

Honorární konzulát Melbourne
Lenka Allen – honorární konzulka pro Victorii
adresa: 511 Queensberry St., North Melbourne, VIC 3051 Melbourne
tel: +61 418 388 689
e-mail: melbourne@honorary.mzv.cz

Honorární konzulát Perth
Jitka Smith – honorární konzulka pro Západní Austrálii
adresa: 21/17 Prowse St., West Perth WA 6005
tel.: +61 406 026 840
e.mail: perth@honorary.mzv.cz

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Národní směrové číslo (country code) Austrálie je +61. Celá telefonní síť v zemi využívá osmimístných místních telefonních čísel. Existují čtyři oblastní směrová čísla (area codes):
2 – Nový Jižní Wales (hlavní město Sydney), ACT (Canberra)
3 – Victoria (hlavní město Melbourne), Tasmánie (hlavní město Hobart)
1 – Queensland (hlavní město Brisbane)
8 – Jižní Austrálie (hlavní město Adelaide), Západní Austrálie (hlavní město Perth), Severní teritorium (hlavní město Darwin)

Důležitá telefonní čísla:
· Univerzální pohotovostní číslo: 000
· Výhradně v případech nouze, tj. ohrožení zdraví a života, se udržuje konzulární pohotovost na telefonních číslech: +61 418 262 289 (Velvyslanectví ČR v Canbeře – pouze pro ACT) a +61 411 895 954 (Generální konzulát ČR v Sydney – ostatní státy s výjimkou ACT)
· 24-hodinová konzulární nouzová linka australského Ministerstva zahraničních věcí a obchodu: 1300 555 135 Linka vízového oddělení australského Ministerstva vnitra fungující od pondělí do pátku mezi 9:00 a 17:00 místního času: 131 881 (v případě volání z Austrálie) a +61 2 6196 0196 (v případě volání mimo Austrálii)

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Oficiální stránka premiéra AUS: www.pm.gov.au
Server orgánů státní správy AUS: www.directory.gov.au
Server vlády AUS s odkazy na jednotlivé resorty, státy a teritoria: www.gov.au, www.australia.gov.au
Ministerstvo zahraničních věcí a obchodu AUS: www.dfat.gov.au
Ministerstvo vnitra AUS: www.homeaffairs.gov.au
Ministerstvo průmyslu, vědy, energetiky a zdrojů AUS: www.industry.gov.au
Ministerstvo financí AUS: www.finance.gov.au
Ministerstvo dopravy, infrastruktury, regionálního vývoje a komunikace AUS : www.infrastructure.gov.au, www.communications.gov.au, www.bitre.gov.au
Ministerstvo zemědělství, vody a životního prostředí AUS: www.awe.gov.au
Ministerstvo zdravotnictví AUS: www.health.gov.au
Ministerstvo pro válečné veterány AUS: www.dva.gov.au
Ministerstvo obrany AUS: www.defence.gov.au
Ministerstvo školství, vývoje a zaměstnanosti AUS: www.dese.gov.au, www.education.gov.au, www.employment.gov.au
Oddělení předsedy vlády a vlády/ Oddělení veřejných služeb AUS: dpmc.gov.au
Oddělení státního pokladníka AUS: treasury.gov.au
Ministerstvo sociálních věcí AUS: www.dss.gov.au
Delegace Evropské unie v AU: https://eeas.europa.eu/delegations/australia_en
Obchodně-průmyslová komora AUS: www.australianchamber.com.au
AUS komise pro obchod a investice v ČR: www.austrade.gov.au
Obchodní rada Austrálie: www.bca.com.au
Evropsko-australská obchodní rada: www.eabc.com.au
Australská asociace vlastníků firem: www.boaa.com.au
Asociace malých podniků AUS: www.smallbusinessassociation.com.au
Daňová správa: www.ato.gov.au
Federální celní správa: www.abf.gov.au
Informace o australských zákonech: www.legislation.gov.au
Australská komise Securities and Investments Commission: www.asic.gov.au

Zpravodajské zdroje v Austrálii:
The Australian: www.theaustralian.com.au
Daily Telegraph: www.dailytelegraph.com.au
Herald Sun: www.heraldsun.com.au
The Sydney Morning Herald: www.smh.com.au
Business Insider Australia: www.businessinsider.com.au
Australian Financial Review: www.afr.com.au

Webové stránky zastupitelských úřadů České republiky
Velvyslanectví České republiky v Canbeře: www.mzv.cz/canberra
Generální konzulát České republiky v Sydney: www.mzv.cz/sydney

Doporučujeme