Ázerbájdžán: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR

Teritorium Ázerbájdžán

15.12.2019

Ázerbájdžán je významným obchodním partnerem ČR a navzdory nedávným ekonomickým problémům způsobeným pádem cen ropy na světových trzích má z hlediska regionu Jižního Kavkazu zřejmě největší potenciál pro zvyšování českého exportu.

Krize bohužel způsobila určité zpomalení dynamiky českého exportu do Ázerbájdžánu, který v roce 2018 dosáhl objemu 62,7 mil. EUR (74,4 mil. USD), což ve srovnání s rokem 2017 představuje 19% propad. Celkové makroekonomické ukazatele však nasvědčují tomu, že se Ázerbájdžánu podařilo krizi úspěšně překonat, což vytváří příhodné podmínky k tomu, aby se český export postupně vrátil na dřívější úroveň. Saldo vzájemné obchodní bilance je trvale vysoce záporné, což je způsobeno dodávkami ázerbájdžánské ropy do rafinérie v Kralupech nad Vltavou. Česká republika pokrývá z Ázerbájdžánu okolo 30% své spotřeby této suroviny, jež je do ČR dopravována prostřednictvím ropovodu Baku-Tbilisi-Ceychan, poté tankerem do italského Terstu a následně ropovodem IKL.

Na kvalitě vzájemných ekonomických vztahů mezi Českou republikou a Ázerbájdžánem se velmi pozitivně projevilo otevření plnohodnotného zastupitelského úřadu ČR v této zemi. ZÚ Baku byl otevřen v roce 2009 a od té doby českým podnikatelským subjektům poskytuje potřebný proexportní servis. Dalším faktorem, jenž přispívá k rozvoji vzájemného obchodu, jsou návštěvy čelných českých představitelů v Ázerbájdžánu a ázerbájdžánských v ČR. Zde stojí uvést návštěvu prezidenta republiky v Baku v září 2015, předsedy parlamentu ČR v březnu 2016 a květnu 2019, stejně jako pravidelné návštěvy na úrovni ministra obchodu ČR (naposledy paní ministryně Nováková v září 2018).

Česká republika rovněž představuje oblíbenou turistickou destinaci pro tisíce ázerbájdžánských cestovatelů, kteří směřují zejména do Prahy, Karlových Varů a dalších lázeňských měst. Prahu a Baku také v roce 2013 propojila přímá letecká linka provozovaná ázerbájdžánskou národní leteckou společností AZAL ve spolupráci s ČSA (code share). V současné době je přímá linka provozována poze v letní sezóně (červen – září) a to 2x týdně. Kromě toho si Ázerbájdžánci také vloni častěji pořizovali nemovitosti na atraktivních adresách v České republice. Tento trend jde ruku v ruce s rostoucími ázerbájdžánskými investicemi v ČR.

Ázerbájdžán představuje zhruba 60% HDP Jižního Kavkazu. I když toto číslo může vypadat úctyhodně, jedná se zhruba o třetinovou ekonomiku ve srovnání s ČR (podle HDP). Základem ekonomiky je těžba ropy a plynu. Dovozy nejsou příliš velké, každoročně se pohybují mezi 9 až 10 mld. USD. Jde tedy o poměrně malý trh pro klasické dovozy, který neroste příliš rychle.

Nicméně přitažlivost Ázerbájdžánu pro české firmy tví především ve velkých infrastrukturních projektech, které jsou financovány z ropných peněz, ze zahraničních investic (méně) či repatriovaných investic Ázerbájdžánců. V nejbližších letech k těmto projektům bude patřit zejména dobudování a rekonstrukce silniční a železniční sítě, výstavba nové rafinérie ropy a kapacity na zpracování zemního plynu na suroviny pro chemický průmysl a výstavba nového přístavu a překladiště zboží v Alatu.

Urychleně budou také dořešeny problémy se zásobováním pitnou vodou pro velké městské aglomerace a bude dokončena výstavba nové kanalizační sítě. Proběhne i sanace znečištěné půdy tam, kde se počítá s novou rezidenční výstavbou. Velmi ambiciózní je i projekt rozvoje metra v Baku a počítá se zahájením výstavby metra i v dalších velkých městech. Velké prostředky budou investovány do rozvoje zemědělství, potravinářského průmyslu a také obranného průmyslu.

4.1. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let
4.2. 10 nejvýznamnějších položek českého vývozu/dovozu
4.3. Vzájemná výměna v oblasti služeb
4.4. České investice v teritoriu: Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce
4.5. Smluvní základna mezi oběma státy
4.6. Zahraniční rozvojová spolupráce

4.1. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let

Obchodní výměna ČR–Ázerbájdžán (v tis. EUR)
	Vývoz	Dovoz	Obrat	Bilance
2013	128 362	1 035 010	1 163 372	-906 648
2014	84 874	1 418 043	1 502 917	-1 333 169
2015	103 265	953 403	1 056 668	-850 138
2016	97 892	435 081	532 973	-337 189
2017	77 634	905 623	983 257	-827 989
2018	62 702	1 042 975	1 105 677	-980 272

Zdroj: čsú

Zpět na začátek

4.2. 10 nejvýznamnějších položek českého vývozu/dovozu

10 nejvýznamnějších položek českého dovozu 2018 leden–prosinec, tis. EUR
Oleje ropné, oleje z nerostů živičných surové (ropa)	1 039 798
Sáčky a pytle z textilního materiálu	1 475
Odpad, šrot drahých kovů, kovů plátovaných drah. kovy	666
Jedlé ořechy, čerstvé nebo sušené	521
Díly k čerpadlům, kompresorům, ventilátorům apod.	141
Šťávy z ostatních druhů ovoce a zeleniny, směsi šťáv	108
Odstředivá čerpadla, j.n.	57
Acyklické jednosytné alkoholy	49
Elektroizolační prostředky	36
Zásobní tanky, sudy, plechovky, krabice apod.,železné do 300 l	17

Zdroj: MPO

10 nejvýznamnějších položek českého vývozu 2018 leden–prosinec, tis. EUR
Konstrukční materiál pro železniční, tramvaj. tratě	24 167
Ostatní zařízení k autom.zprac.dat	3 183
Telef.přístr.(vč.mobilních);ost.přístr.k vysílání,přijímání hlasu,dat	3 160
Železniční, tramvajové nákladní, údržbářské vozy	2 141
Ostatní tyče a pruty ze železa a oceli	1 885
Mýdlo, papír, vata, plsť ap. napuštěné mýdlem	1 865
Motorová vozidla k dopravě osob	1 825
Zařízení k autom.zprac.dat přenosná,‹10kg,obs.min.CPU,kláves.,displej	1 414
Skleněné zboží pro domácnost, kanceláře, k výzdobě	1 387
Přípravky pro péči o vlasy	1 127

Zdroj: MPO

Zpět na začátek

4.3. Vzájemná výměna v oblasti služeb

Několik českých firem se v Ázerbájdžánu pokouší prosadit v oblasti e-commerce a consultingových služeb.

Zpět na začátek

4.4. České investice v teritoriu: Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce

Ačkoliv několik českých firem vede aktivní jednání v této oblasti, v praxi dosud žádné join-ventures realizovány nebyly.

Ázerbájdžánská vláda považuje dosavadní úvěry českých bank, z nichž první byly poskytnuty v roce 2006 za investice (celkem více než 2,5 mld. USD), což ČR řadí k nejvýznamnějším zahraničním investorům v zemi. Podle informací za rok 2018 ČR zaujala pozici 9. největšího zahraničního investora v zemi.

Zpět na začátek

4.5. Smluvní základna mezi oběma státy

Smluvní základna – existující a platné dohody

Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Ázerbájdžánské republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňového úniku v oboru daní z příjmu a majetku (2005);
Ujednání o spolupráci v oblasti činnosti daňové správy mezi Ministerstvem financí České republiky a Ministerstvem daní Ázerbájdžánské republiky (2007);
Memorandum o spolupráci v oblasti ochrany životního prostředí mezi Ministerstvem životního prostředí České republiky a Ministerstvem ekologie a přírodních zdrojů Ázerbájdžánské republiky (2008);
Memorandum o porozumění a konzultacích mezi MZV ČR a MZV Ázerbájdžánské republiky (2008);
Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Ázerbájdžánské republiky o hospodářské, vědeckotechnické a kulturní spolupráci (2009);
Dohoda mezi MO ČR a MO Ázerbájdžánu o vzájemné spolupráci v oblasti obrany (2009);
Smlouva mezi vládou ČR a vládou Ázerbájdžánské republiky o letecké dopravě (2010);
Dohoda mezi Českou republikou a Ázerbájdžánskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně a investic (2011);
Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Ázerbájdžánské republiky o výměně a vzájemné ochraně utajovaných skutečností (2011);
Dohoda o spolupráci v oblasti cestovního ruchu mezi Ministerstvem pro místní rozvoj České republiky a Ministerstvem kultury a cestovního ruchu Ázerbájdžánské republiky (2012);
Ujednání mezi Ministerstvem kultury České republiky a Ministerstvem kultury a cestovního ruchu Ázerbájdžánské republiky o spolupráci v oblasti kultury (2012);
Memorandum o porozumění a spolupráci mezi Ministerstvem zemědělství ČR a Ministerstvem zemědělství Ázerbájdžánské republiky (2015);
Společná deklarace o strategickém partnerství mezi Českou republikou a Ázerbájdžánskou republikou (2015).