© Zastupitelský úřad ČR v Baku (Ázerbájdžán)
Ázerbájdžán je významným obchodním partnerem ČR a navzdory nedávným ekonomickým problémům způsobeným pádem cen ropy na světových trzích má z hlediska regionu Jižního Kavkazu zřejmě největší potenciál pro zvyšování českého exportu.
Krize bohužel způsobila určité zpomalení dynamiky českého exportu do Ázerbájdžánu, který v roce 2018 dosáhl objemu 62,7 mil. EUR (74,4 mil. USD), což ve srovnání s rokem 2017 představuje 19% propad. Celkové makroekonomické ukazatele však nasvědčují tomu, že se Ázerbájdžánu podařilo krizi úspěšně překonat, což vytváří příhodné podmínky k tomu, aby se český export postupně vrátil na dřívější úroveň. Saldo vzájemné obchodní bilance je trvale vysoce záporné, což je způsobeno dodávkami ázerbájdžánské ropy do rafinérie v Kralupech nad Vltavou. Česká republika pokrývá z Ázerbájdžánu okolo 30% své spotřeby této suroviny, jež je do ČR dopravována prostřednictvím ropovodu Baku-Tbilisi-Ceychan, poté tankerem do italského Terstu a následně ropovodem IKL.
Na kvalitě vzájemných ekonomických vztahů mezi Českou republikou a Ázerbájdžánem se velmi pozitivně projevilo otevření plnohodnotného zastupitelského úřadu ČR v této zemi. ZÚ Baku byl otevřen v roce 2009 a od té doby českým podnikatelským subjektům poskytuje potřebný proexportní servis. Dalším faktorem, jenž přispívá k rozvoji vzájemného obchodu, jsou návštěvy čelných českých představitelů v Ázerbájdžánu a ázerbájdžánských v ČR. Zde stojí uvést návštěvu prezidenta republiky v Baku v září 2015, předsedy parlamentu ČR v březnu 2016 a květnu 2019, stejně jako pravidelné návštěvy na úrovni ministra obchodu ČR (naposledy paní ministryně Nováková v září 2018).
Česká republika rovněž představuje oblíbenou turistickou destinaci pro tisíce ázerbájdžánských cestovatelů, kteří směřují zejména do Prahy, Karlových Varů a dalších lázeňských měst. Prahu a Baku také v roce 2013 propojila přímá letecká linka provozovaná ázerbájdžánskou národní leteckou společností AZAL ve spolupráci s ČSA (code share). V roce 2019 byla přímá linka provozována poze v letní sezóně (červen – září), a to 2x týdně; o tom, zda (a případně kdy) bude obnovena, se ke květnu 2020 jeví jako předčasné spekulovat. Movití Ázerbájdžánci si v uplynulých letech pořizovali nemovitosti na atraktivních adresách v ČR; tento trend šel ruku v ruce s rostoucími ázerbájdžánskými investicemi.
Ázerbájdžán představuje zhruba 60% HDP Jižního Kavkazu. I když toto číslo může vypadat úctyhodně, jedná se zhruba o třetinovou ekonomiku ve srovnání s ČR (podle HDP). Základem ekonomiky je těžba ropy a plynu. Dovozy nejsou příliš velké, každoročně se pohybují mezi 9 až 10 mld. USD. Jde tedy o poměrně malý trh pro klasické dovozy, který neroste příliš rychle.
Nicméně přitažlivost Ázerbájdžánu pro české firmy tkví především ve velkých infrastrukturních projektech, které jsou financovány z ropných peněz, ze zahraničních investic (méně) či repatriovaných investic Ázerbájdžánců. K těmto projektům by mělo patřit zejména dobudování a rekonstrukce silniční a železniční sítě, výstavba nové rafinérie ropy a kapacity na zpracování zemního plynu na suroviny pro chemický průmysl, výstavba nového přístavu a překladiště zboží v Alatu a modernizace zastaralé zavlažovací infrastruktury, reagující na bezprostřední dopad klimatických změn na Ázerbájdžán. V době před ropně-koronavirovou krizí se počítalo rovněž s řešením problémů se zásobováním pitnou vodou pro velké městské aglomerace, dokončením výstavby kanalizačních sítí a sanací půdy kontaminované těžbou ropy v oblastech, kde se počítá s novou rezidenční výstavbou. Velmi ambiciózní jsou i projekty rozvoje metra v Baku. S dalšími investicemi lze počítat v agrárním sektoru a specificky pak v potravinářství, ale také v průmyslu obranném.
- 4.1. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let
- 4.2. 10 nejvýznamnějších položek českého vývozu/dovozu
- 4.3. Vzájemná výměna v oblasti služeb
- 4.4. České investice v teritoriu: Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce
- 4.5. Smluvní základna mezi oběma státy
- 4.6. Zahraniční rozvojová spolupráce
4.1. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let
|
Obchodní výměna ČR–Ázerbájdžán (v tis. EUR) |
||||
|
|
Vývoz |
Dovoz |
Obrat |
Bilance |
|
128 362 |
1 035 010 |
1 163 372 |
-906 648 |
|
|
2014 |
84 874 |
1 418 043 |
1 502 917 |
-1 333 169 |
|
2015 |
103 265 |
953 403 |
1 056 668 |
-850 138 |
|
2016 |
97 892 |
435 081 |
532 973 |
-337 189 |
|
2017 |
77 634 |
905 623 |
983 257 |
-827 989 |
|
2018 |
62 702 |
1 042 975 |
1 105 677 | -980 272 |
|
2019 |
52 990 |
1 002 399 |
1 055 390 | -949 409 |
Zdroj: čsú
4.2. 10 nejvýznamnějších položek českého vývozu/dovozu
|
Oleje ropné, oleje z nerostů živičných surové (ropa) |
1 039 798 |
|
Sáčky a pytle z textilního materiálu |
1 475 |
|
Odpad, šrot drahých kovů, kovů plátovaných drah. kovy |
666 |
|
Jedlé ořechy, čerstvé nebo sušené |
521 |
|
Díly k čerpadlům, kompresorům, ventilátorům apod. |
141 |
|
Šťávy z ostatních druhů ovoce a zeleniny, směsi šťáv |
108 |
|
Odstředivá čerpadla, j.n. |
57 |
|
Acyklické jednosytné alkoholy |
49 |
|
Elektroizolační prostředky |
36 |
|
Zásobní tanky, sudy, plechovky, krabice apod.,železné do 300 l |
17 |
Zdroj: MPO
|
Konstrukční materiál pro železniční, tramvaj. tratě |
24 167 |
|
Ostatní zařízení k autom.zprac.dat |
3 183 |
|
Telef.přístr.(vč.mobilních);ost.přístr.k vysílání,přijímání hlasu,dat |
3 160 |
|
Železniční, tramvajové nákladní, údržbářské vozy |
2 141 |
|
Ostatní tyče a pruty ze železa a oceli |
1 885 |
|
Mýdlo, papír, vata, plsť ap. napuštěné mýdlem |
1 865 |
|
Motorová vozidla k dopravě osob |
1 825 |
|
Zařízení k autom.zprac.dat přenosná,‹10kg,obs.min.CPU,kláves.,displej |
1 414 |
|
Skleněné zboží pro domácnost, kanceláře, k výzdobě |
1 387 |
|
Přípravky pro péči o vlasy |
1 127 |
Zdroj: MPO
4.3. Vzájemná výměna v oblasti služeb
Několik českých firem se v Ázerbájdžánu pokouší prosadit v oblasti e-commerce a consultingových služeb.
4.4. České investice v teritoriu: Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce
Ačkoliv několik českých firem vede aktivní jednání v této oblasti, v praxi dosud žádné join-ventures realizovány nebyly.
Ázerbájdžánská vláda považuje dosavadní úvěry českých bank, z nichž první byly poskytnuty v roce 2006 za investice (celkem více než 2,5 mld. USD), což ČR řadí k nejvýznamnějším zahraničním investorům v zemi. Podle informací za rok 2018 ČR zaujala pozici 9. největšího zahraničního investora v zemi.
4.5. Smluvní základna mezi oběma státy
Smluvní základna – existující a platné dohody
- Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Ázerbájdžánské republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňového úniku v oboru daní z příjmu a majetku (2005);
- Ujednání o spolupráci v oblasti činnosti daňové správy mezi Ministerstvem financí České republiky a Ministerstvem daní Ázerbájdžánské republiky (2007);
- Memorandum o spolupráci v oblasti ochrany životního prostředí mezi Ministerstvem životního prostředí České republiky a Ministerstvem ekologie a přírodních zdrojů Ázerbájdžánské republiky (2008);
- Memorandum o porozumění a konzultacích mezi MZV ČR a MZV Ázerbájdžánské republiky (2008);
- Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Ázerbájdžánské republiky o hospodářské, vědeckotechnické a kulturní spolupráci (2009);
- Dohoda mezi MO ČR a MO Ázerbájdžánu o vzájemné spolupráci v oblasti obrany (2009);
- Smlouva mezi vládou ČR a vládou Ázerbájdžánské republiky o letecké dopravě (2010);
- Dohoda mezi Českou republikou a Ázerbájdžánskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně a investic (2011);
- Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Ázerbájdžánské republiky o výměně a vzájemné ochraně utajovaných skutečností (2011);
- Dohoda o spolupráci v oblasti cestovního ruchu mezi Ministerstvem pro místní rozvoj České republiky a Ministerstvem kultury a cestovního ruchu Ázerbájdžánské republiky (2012);
- Ujednání mezi Ministerstvem kultury České republiky a Ministerstvem kultury a cestovního ruchu Ázerbájdžánské republiky o spolupráci v oblasti kultury (2012);
- Memorandum o porozumění a spolupráci mezi Ministerstvem zemědělství ČR a Ministerstvem zemědělství Ázerbájdžánské republiky (2015);
- Společná deklarace o strategickém partnerství mezi Českou republikou a Ázerbájdžánskou republikou (2015).
4.6. Zahraniční rozvojová spolupráce
Ázerbájdžán není příjemcem rozvojové pomoci z ČR s výjimkou malých lokálních projektů. Roku 2019 byly realizovány dva takové projekty, zaměřené na rozvoj oboru adiktologie v Ázerbájdžánu (ve spolupráci s Klinikou adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze) a na lepší přípravu studentů a studentek pěti vybraných škol v rajonu Şamaxı, jimž byly dodány stavebnice firmy Merkur Toys s manuály v ázerbájdžánštině, na technické profese.
Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Baku (Ázerbájdžán) ke dni
Souhrnná teritoriální informace
- Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled
- Zahraniční obchod a investice
- Vztahy země s EU
- Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR