MENU

Ázerbájdžán: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR

Teritorium Ázerbájdžán
15. 12. 2019 CzechTrade | Ministerstvo zahraničních věcí (MZV) | Zastupitelský úřad České republiky

© Zastupitelský úřad ČR v Baku (Ázerbájdžán)

Ázerbájdžán je významným obchodním partnerem ČR a navzdory nedávným ekonomickým problémům způsobeným pádem cen ropy na světových trzích má z hlediska regionu Jižního Kavkazu zřejmě největší potenciál pro zvyšování českého exportu.

 

Krize bohužel způsobila určité zpomalení dynamiky českého exportu do Ázerbájdžánu, který v roce 2018 dosáhl objemu 62,7 mil. EUR (74,4 mil. USD), což ve srovnání s rokem 2017 představuje 19% propad. Celkové makroekonomické ukazatele však nasvědčují tomu, že se Ázerbájdžánu podařilo krizi úspěšně překonat, což vytváří příhodné podmínky k tomu, aby se český export postupně vrátil na dřívější úroveň. Saldo vzájemné obchodní bilance je trvale vysoce záporné, což je způsobeno dodávkami ázerbájdžánské ropy do rafinérie v Kralupech nad Vltavou. Česká republika pokrývá z Ázerbájdžánu okolo 30% své spotřeby této suroviny, jež je do ČR dopravována prostřednictvím ropovodu Baku-Tbilisi-Ceychan, poté tankerem do italského Terstu a následně ropovodem IKL.

 

Na kvalitě vzájemných ekonomických vztahů mezi Českou republikou a Ázerbájdžánem se velmi pozitivně projevilo otevření plnohodnotného zastupitelského úřadu ČR v této zemi. ZÚ Baku byl otevřen v roce 2009 a od té doby českým podnikatelským subjektům poskytuje potřebný proexportní servis. Dalším faktorem, jenž přispívá k rozvoji vzájemného obchodu, jsou návštěvy čelných českých představitelů v Ázerbájdžánu a ázerbájdžánských v ČR. Zde stojí uvést návštěvu prezidenta republiky v Baku v září 2015, předsedy parlamentu ČR v březnu 2016 a květnu 2019, stejně jako pravidelné návštěvy na úrovni ministra obchodu ČR (naposledy paní ministryně Nováková v září 2018).

 

Česká republika rovněž představuje oblíbenou turistickou destinaci pro tisíce ázerbájdžánských cestovatelů, kteří směřují zejména do Prahy, Karlových Varů a dalších lázeňských měst. Prahu a Baku také v roce 2013 propojila přímá letecká linka provozovaná ázerbájdžánskou národní leteckou společností AZAL ve spolupráci s ČSA (code share). V roce 2019 byla přímá linka provozována poze v letní sezóně (červen – září), a to 2x týdně; o tom, zda (a případně kdy) bude obnovena, se ke květnu 2020 jeví jako předčasné spekulovat. Movití Ázerbájdžánci si v uplynulých letech pořizovali nemovitosti na atraktivních adresách v ČR; tento trend šel ruku v ruce s rostoucími ázerbájdžánskými investicemi.

 

Ázerbájdžán představuje zhruba 60% HDP Jižního Kavkazu. I když toto číslo může vypadat úctyhodně, jedná se zhruba o třetinovou ekonomiku ve srovnání s ČR (podle HDP). Základem ekonomiky je těžba ropy a plynu. Dovozy nejsou příliš velké, každoročně se pohybují mezi 9 až 10 mld. USD. Jde tedy o poměrně malý trh pro klasické dovozy, který neroste příliš rychle.

 

Nicméně přitažlivost Ázerbájdžánu pro české firmy tkví především ve velkých infrastrukturních projektech, které jsou financovány z ropných peněz, ze zahraničních investic (méně) či repatriovaných investic Ázerbájdžánců. K těmto projektům by mělo patřit zejména dobudování a rekonstrukce silniční a železniční sítě, výstavba nové rafinérie ropy a kapacity na zpracování zemního plynu na suroviny pro chemický průmysl, výstavba nového přístavu a překladiště zboží v Alatu a modernizace zastaralé zavlažovací infrastruktury, reagující na bezprostřední dopad klimatických změn na Ázerbájdžán. V době před ropně-koronavirovou krizí se počítalo rovněž s řešením problémů se zásobováním pitnou vodou pro velké městské aglomerace, dokončením výstavby kanalizačních sítí a sanací půdy kontaminované těžbou ropy v oblastech, kde se počítá s novou rezidenční výstavbou. Velmi ambiciózní jsou i projekty rozvoje metra v Baku. S dalšími investicemi lze počítat v agrárním sektoru a specificky pak v potravinářství, ale také v průmyslu obranném.

4.1. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let

Obchodní výměna ČR–Ázerbájdžán (v tis. EUR)

 

Vývoz

Dovoz

Obrat

Bilance

2013

128 362

1 035 010

1 163 372

-906 648

2014

84 874

1 418 043

1 502 917

-1 333 169

2015

103 265

953 403

1 056 668

-850 138

2016

97 892

435 081

532 973

-337 189

2017

77 634

905 623

983 257

-827 989

2018

62 702

1 042 975

 1 105 677 -980 272

2019

52 990

1 002 399

1 055 390-949 409

Zdroj: čsú

Zpět na začátek

4.2. 10 nejvýznamnějších položek českého vývozu/dovozu

10 nejvýznamnějších položek českého dovozu 2018 leden–prosinec, tis. EUR

Oleje ropné, oleje z nerostů živičných surové (ropa)

1 039 798

Sáčky a pytle z textilního materiálu

1 475

Odpad, šrot drahých kovů, kovů plátovaných drah. kovy

666

Jedlé ořechy, čerstvé nebo sušené

521

Díly k čerpadlům, kompresorům, ventilátorům apod.

141

Šťávy z ostatních druhů ovoce a zeleniny, směsi šťáv

108

Odstředivá čerpadla, j.n.

57

Acyklické jednosytné alkoholy

49

Elektroizolační prostředky

36

Zásobní tanky, sudy, plechovky, krabice apod.,železné do 300 l

17

Zdroj: MPO

10 nejvýznamnějších položek českého vývozu 2018 leden–prosinec, tis. EUR

Konstrukční materiál pro železniční, tramvaj. tratě

24 167

Ostatní zařízení k autom.zprac.dat

3 183

Telef.přístr.(vč.mobilních);ost.přístr.k vysílání,přijímání hlasu,dat

3 160

Železniční, tramvajové nákladní, údržbářské vozy

2 141

Ostatní tyče a pruty ze železa a oceli

1 885

Mýdlo, papír, vata, plsť ap. napuštěné mýdlem

1 865

Motorová vozidla k dopravě osob

1 825

Zařízení k autom.zprac.dat přenosná,‹10kg,obs.min.CPU,kláves.,displej

1 414

Skleněné zboží pro domácnost, kanceláře, k výzdobě

1 387

Přípravky pro péči o vlasy

1 127

Zdroj: MPO

Zpět na začátek

4.3. Vzájemná výměna v oblasti služeb

Několik českých firem se v Ázerbájdžánu pokouší prosadit v oblasti e-commerce a consultingových služeb.

Zpět na začátek

4.4. České investice v teritoriu: Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce

Ačkoliv několik českých firem vede aktivní jednání v této oblasti, v praxi dosud žádné join-ventures realizovány nebyly.

 

Ázerbájdžánská vláda považuje dosavadní úvěry českých bank, z nichž první byly poskytnuty v roce 2006 za investice (celkem více než 2,5 mld. USD), což ČR řadí k nejvýznamnějším zahraničním investorům v zemi. Podle informací za rok 2018 ČR zaujala pozici 9. největšího zahraničního investora v zemi.

Zpět na začátek

4.5. Smluvní základna mezi oběma státy

Smluvní základna – existující a platné dohody

  • Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Ázerbájdžánské republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňového úniku v oboru daní z příjmu a majetku (2005);
  • Ujednání o spolupráci v oblasti činnosti daňové správy mezi Ministerstvem financí České republiky a Ministerstvem daní Ázerbájdžánské republiky (2007);
  • Memorandum o spolupráci v oblasti ochrany životního prostředí mezi Ministerstvem životního prostředí České republiky a Ministerstvem ekologie a přírodních zdrojů Ázerbájdžánské republiky (2008);
  • Memorandum o porozumění a konzultacích mezi MZV ČR a MZV Ázerbájdžánské republiky (2008);
  • Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Ázerbájdžánské republiky o hospodářské, vědeckotechnické a kulturní spolupráci (2009);
  • Dohoda mezi MO ČR a MO Ázerbájdžánu o vzájemné spolupráci v oblasti obrany (2009);
  • Smlouva mezi vládou ČR a vládou Ázerbájdžánské republiky o letecké dopravě (2010);
  • Dohoda mezi Českou republikou a Ázerbájdžánskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně a investic (2011);
  • Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Ázerbájdžánské republiky o výměně a vzájemné ochraně utajovaných skutečností (2011);
  • Dohoda o spolupráci v oblasti cestovního ruchu mezi Ministerstvem pro místní rozvoj České republiky a Ministerstvem kultury a cestovního ruchu Ázerbájdžánské republiky (2012);
  • Ujednání mezi Ministerstvem kultury České republiky a Ministerstvem kultury a cestovního ruchu Ázerbájdžánské republiky o spolupráci v oblasti kultury (2012);
  • Memorandum o porozumění a spolupráci mezi Ministerstvem zemědělství ČR a Ministerstvem zemědělství Ázerbájdžánské republiky (2015);
  • Společná deklarace o strategickém partnerství mezi Českou republikou a Ázerbájdžánskou republikou (2015).

Zpět na začátek

4.6. Zahraniční rozvojová spolupráce

Ázerbájdžán není příjemcem rozvojové pomoci z ČR s výjimkou malých lokálních projektů. Roku 2019 byly realizovány dva takové projekty, zaměřené na rozvoj oboru adiktologie v Ázerbájdžánu (ve spolupráci s Klinikou adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze) a na lepší přípravu studentů a studentek pěti vybraných škol v rajonu Şamaxı, jimž byly dodány stavebnice firmy Merkur Toys s manuály v ázerbájdžánštině, na technické profese.

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Baku (Ázerbájdžán) ke dni

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem