© Zastupitelský úřad ČR v Baku (Ázerbájdžán)
Ázerbájdžán zůstal i v roce 2018 poměrně otevřenou zemí, napevno integrovanou do světové ekonomiky. To vše navzory skutečnosti, že Ázerbájdžán dosud nevstoupil do Světové obchodní organizace (WTO) a úspěšné uzavření přístupových rozhovorů se v dohledné době nepředpokládá. Podíl zahraničního obchodu na tvorbě HDP dosáhl úrovně 90%. Celkový objem zahraničního obchodu v roce 2018 představoval hodnotu 30,9 mld. USD, z toho export 1,7krát převyšuje import.
Při srovnání s rokem 2017 se po překonané krizi objevuje trend růstu objemu ázerbájdžánského zahraničního obchodu o plných 36%. Tento stav je ovšem dán růstem cen ropy a zemního plynu po převážnou většinu roku 2018, tedy obou hlavních vývozních artiklů. Co do objemu, zůstal ázerbájdžánský export na prakticky stejné úrovni jako v roce 2017. Kladné saldo zahraniční obchodu dosáhlo úrovně bezmála 8 mld. USD.
- 2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo
- 2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
- 2.3. Komoditní struktura
- 2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)
- 2.5. Investice – přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
- 2.6. Investice – podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)
2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo
|
Celková obchodní bilance |
||||||||
|
|
v mil. USD |
procent. vyjádření k předešlému roku |
||||||
|
obrat |
import |
export |
bilance |
obrat |
import |
export |
||
|
2010 |
27 960,8 |
6 600,6 |
21 360,2 |
14 759,6 |
120,0 |
105,0 |
125,3 |
|
|
2011 |
36 326,9 |
9 756,0 |
26 570,9 |
16 814,9 |
103,9 |
145,3 |
88,7 |
|
|
2012 |
33 360,9 |
9 652,9 |
23 908,0 |
14 255,1 |
89,3 |
96,9 |
86,2 |
|
|
2013 |
34 687,9 |
10 712,5 |
23 975,4 |
13 262,9 |
106,3 |
109,1 |
105,1 |
|
|
2014 |
31 016,3 |
9 187,7 |
21 828,6 |
12 640,9 |
94,1 |
85,4 |
98,0 |
|
|
2015 |
20 645,9 |
9 221,4 |
11 424,5 |
2 203,1 |
66,6 |
100,4 |
52,3 |
|
|
2016 |
17 801,2 |
8 532,3 |
9 268,9 |
736,6 |
86,2 |
92,5 |
81,1 |
|
|
2017 |
22 593,6 |
8 780,0 |
13 811,6 |
5 029,6 |
126,9 |
102,9 |
149,0 |
|
|
2018 |
30 923,6 |
11 464,9 |
19 458,6 |
7 993,7 |
136,9 |
130,6 |
140,9 |
|
|
2019 |
33 302,8 |
13 667,2 |
19 635,6 |
5 968,3 |
107,7 |
119,2 |
100,9 |
|
Zdroj: Ázerbájdžánská celní správa (http://www.customs.gov.az/)
2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
EU nadále zůstává největším obchodním partnerem Ázerbájdžánu, za posledních 8 let na země EU připadalo 46,6 % jeho obchodního obratu. EU je současně pro Ázerbájdžán největším exportním a importním trhem (53,5 % a 30,8% resp.). Země EU dovážejí z Ázerbájdžánu hlavně ropu a ropné produkty a vyvážejí do AZE stroje, dopravní prostředky, potraviny a spotřební zboží.
|
Ázerbájdžánský export, 10 nejdůležitějších zemí (údaje v mil. USD) |
|||||||||||
|
|
Země |
2010 |
2011 |
2012 |
2013 |
2014 |
2015 |
2016 |
2017 |
2018 |
celkem |
|
Celkem |
21 360,2 |
26 570,9 |
23 908,0 |
23 975,4 |
21 828,6 |
12 729,1 |
13 457,6 |
13 811,6 |
19 458,6 |
177 100,1 |
|
|
z toho EU |
10 891,8 |
16 124,2 |
11 529,5 |
11 513,3 |
11 632,1 |
7 249,8 | 7 869,5 | 7 452,3 | 10 579,0 |
94 841,5 |
|
|
z toho SNS |
1 983,1 |
2 924,4 |
1 252,0 |
1 509,6 |
838,1 |
526,4 |
663,6 |
1 050,0 |
1 138,0 |
11 886,1 | |
|
|
|||||||||||
|
1. |
Itálie |
7 044,1 |
9 341,0 |
5 548,0 |
5 989,6 |
4 805,6 |
2 254,3 |
4 333,7 |
4 406,4 |
5 879,8 |
49 602,7 |
|
2. |
Francie |
1 856,5 |
4 036,6 |
1 775,6 |
1 131,1 |
1 523,4 |
864,1 |
626,4 |
337,4 |
441,8 |
12 593,0 |
|
3. |
Česká republika* |
(1 194,0) |
(1 725,7) |
(1 629,3) |
(1 372,8) |
(1 878,4) |
(1 048,0) | 478,5 | 1 024,5 | (1 222,0) | (11 573,3) |
|
4. |
Izrael |
1 744,8 |
817,5 |
1 666,6 |
1 260,6 |
1 766,9 |
801,5 | 664,1 | 639,0 | 1 310,8 | 10 672,1 |
|
5. |
Indonésie |
782,1 |
913,1 |
1 757,3 |
2 771,8 |
2 012,3 |
477,8 |
77,6 |
465,1 |
597,5 |
9 854,7 |
|
6. |
Turecko |
170,9 |
455,8 |
600,0 |
526,0 |
502,5 |
1 477,3 | 1 185,7 | 1 366,3 | 1 826,0 | 8 110,4 |
|
7. |
Německo |
9,9 |
523,3 |
964,7 |
1 356,7 |
1 925,5 |
1 224,0 | 610,8 | 450,5 | 780,8 | 7 846,4 |
|
8. |
USA |
1 628,0 |
1 804,6 |
1 600,8 |
990,2 |
745,8 |
337,7 |
80,7 |
61,2 |
331,5 |
7 580,6 |
|
9. |
Ruská federace |
773,5 |
1 187,3 |
959,8 |
1 077,8 |
640,2 |
417,8 |
409,3 |
587,0 |
665,7 |
6 718,6 |
|
10. |
Indie |
299,6 |
366,8 |
1 890,6 |
1 098,4 |
778,2 |
270,2 |
552,0 |
365,5 |
819,5 |
6 441,1 |
* V oficiálních statistikách jsou dodávky ropy do ČR zahrnuty v rámci ázerbájdžánského exportu do Itálie. Údaje v závorkách představují faktický objem exportu z Ázerbájdžánu do ČR dle ČSÚ.
|
Ázerbájdžánský import, 10 nejdůležitějších zemí (údaje v mil. USD) |
|||||||||||
|
|
Země |
2010 |
2011 |
2012 |
2013 |
2014 |
2015 |
2016 |
2017 |
2018 |
celkem |
|
Celkem |
6 600,6 |
9 755,9 |
9 652,8 |
10 712,5 |
9 187,6 |
9 216,7 |
8 489,1 |
8 782,0 |
11 465,0 |
77 261,8 |
|
|
z toho EU |
1 671,3 |
3 148,1 |
2 670,1 |
3 763,3 |
3 103,6 |
3 000,1 |
2 214,3 | 1 942,9 | 2 328,7 |
23 842,4 |
|
|
z toho SNS |
2 051,1 |
2 553,5 |
2 378,0 |
2 553,2 |
2 083,2 |
1 961,1 |
2 158,6 |
2 396,2 |
2 862,1 |
18 946,0 |
|
|
|
|||||||||||
|
1. |
Ruská federace |
1 145,0 |
1 641,0 |
1 378,4 |
1 505,1 |
1 314,4 |
1 437,9 |
1 641,7 |
1 554,3 |
1 885,2 |
13 503,2 |
|
2. |
Turecko |
771,4 |
1 302,4 |
1 520,4 |
1 463,8 |
1 286,6 |
1 171,4 |
1 181,6 |
1 273,7 |
1 576,9 |
11 548,3 |
|
3. |
Čína |
587,6 |
628,2 |
631,8 |
566,3 |
697,0 |
511,9 | 703,8 | 854,5 | 1 196,7 |
6 378,1 |
|
4. |
Německo |
607,0 |
845,2 |
779,9 |
823,0 |
703,6 |
690,0 |
390,5 |
443,7 |
659,9 |
5 943,1 |
|
5. |
Velká Británie |
302,7 |
485,7 |
496,1 |
1 333,9 |
978,3 |
553,3 |
495,2 |
239,9 |
263,7 |
5 149,1 |
|
6. |
USA |
206,2 |
630,4 |
715,6 |
376,4 |
563,4 |
847,4 | 471,6 | 720,6 | 527,2 |
5 059,1 |
|
7. |
Ukrajina |
465,5 |
557,7 |
539,0 |
589,0 |
419,5 |
309,7 |
286,8 |
460,0 |
469,8 |
4 097,2 |
|
8. |
Itálie |
118,3 |
254,5 |
261,6 |
249,2 |
240,5 |
587,8 | 332,4 | 318,7 | 340,1 |
2 735,4 |
|
9, |
Japonsko |
146,3 |
174,9 |
243,1 |
288,4 |
240,5 |
558,1 | 282,7 | 170,4 | 383,9 |
2 488,2 |
|
10. |
Francie |
136,1 |
608,8 |
185,8 |
425,4 |
157,3 |
212,3 |
150,2 |
154,7 |
183,1 |
2 213,8 |
|
— |
|
|
|||||||||
|
16. |
Česká republika** |
103,3 |
186,8 |
141,1 |
170,3 |
112,8 |
115,3 |
108,4 |
86,7 |
74,4 |
1 099,1 |
** Údaje dle statistik ČSÚ.
2.3. Komoditní struktura
| Komoditní struktura ázerbájdžánského importu v roce 2017 | ||
| komodita | dovoz v tisících USD | % |
| stroje a zařízení | 1 866 664.8 | 21.3 |
| železo, ocel barevné kovy | 1 060 731.2 | 12.1 |
| výrobky chemického průmyslu | 831 045.9 | 9.5 |
| potravina a nápoje (vč. alkoholu a cigaret) | 736 016.6 | 8.4 |
| vozidla, vagóny, letadla | 597 826.8 | 6.8 |
| zelenina a produkty z ní | 559 519.0 | 6.4 |
| guma, plasty | 428 011.4 | 4.9 |
| nerostné suroviny, uhlovodíky | 417 031.7 | 4.7 |
| oděvy a textil | 315 977.9 | 3.6 |
| živá zvířata a výrobky živočišného původu | 255 431.6 | 2.9 |
| nábytek, další výrobky spotřebního průmyslu | 232 968.4 | 2.7 |
| dřevo, dřevěné výrobky | 213 768.7 | 2.4 |
| keramické a skleněné výrobky | 190 446.1 | 2.2 |
| zdravotnická technika, nástroje | 175 703.8 | 2.0 |
| živočišné či rostlinné tuky a oleje | 148 319.8 | 1.7 |
| papír, výrobky z papíru | 144 296.1 | 1.6 |
| obuv | 71 569.6 | 0.8 |
| drahé kovy, perly a drahokamy | 30 847.7 | 0.4 |
| kůže, kožešiny | 19 267.7 | 0.2 |
| umělecké předměty | 2 050.5 | 0.0 |
| ostatní | 484 512.2 | 5.5 |
| Celkem | 8 782 007.5 | 100 |
| Komoditní struktura ázerbájdžánského exportu v roce 2017 | ||
| komodita | dovoz v tisících USD | % |
| nerostné suroviny, uhlovodíky | 12 403 616.0 | 89.8 |
| zelenina a produkty z ní | 518 356.7 | 3.8 |
| železo, ocel barevné kovy | 245 050.6 | 1.8 |
| drahé kovy, perly a drahokamy | 141 565.0 | 1.0 |
| potravina a nápoje (vč. alkoholu a cigaret) | 110 900.0 | 0.8 |
| guma, plasty | 102 514.2 | 0.7 |
| výrobky chemického průmyslu | 79 562.4 | 0.6 |
| oděvy a textil | 76 836.5 | 0.6 |
| stroje a zařízení | 50 449.0 | 0.4 |
| živočišné či rostlinné tuky a oleje | 17 046.9 | 0.1 |
| kůže, kožešiny | 15 153.3 | 0.1 |
| živá zvířata a výrobky živočišného původu | 12 606.8 | 0.1 |
| vozidla, vagóny, letadla | 11 520.5 | 0.1 |
| keramické a skleněné výrobky | 7 893.5 | 0.1 |
| zdravotnická technika, nástroje | 6 831.0 | 0.0 |
| papír, výrobky z papíru | 5 443.6 | 0.0 |
| nábytek, další výrobky spotřebního průmyslu | 2 429.9 | 0.0 |
| dřevo, dřevěné výrobky | 1 129.6 | 0.0 |
| obuv | 386.9 | 0.0 |
| umělecké předměty | 137.0 | 0.0 |
| ostatní | 2 195.0 | 0.0 |
| Celkem | 13 811 624.4 | 100 |
2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)
Období, kdy se bude Ázerbájdžán vyrovnávat s důsledky krize, jež na ni dopadlo v první polovině roku 2020, představuje příležitost k provedení ekonomických reforem, které by snížily závislost ekonomiky na těžbě energetických surovin a současně vytvořily transparentní a stabilní prostředí pro soukromé podnikání.
Již roku 2016 došlo k výraznému zjednodušení a zprůhlednění celních procedur, probíhá restrukturalizace bankovního sektoru a je připravována řada investičních pobídek, zaměřených na rozvoj neropných odvětví. Mělo by se jednat o různé formy úlev na daních a clu či speciální režimy v rámci průmyslových parků či zvláštních ekonomických zón. Právě jedna taková zóna vzniká v rámci nového ázerbájdžánského mezinárodního přístavu ve městě Alat nedaleko Baku. Více informací je možné najít zde: http://portofbaku.com/en/FTZ/ .
Kromě toho v Ázerbájdžánu existuje řada technologických parků s různými úlevami pro investory. Mezi nejvýznamnější z nich patří:
- Sumgaitský technologický park
http://www.stp.az/ - Šamkirský agropark
http://shamkiragropark.az/en/ - Sumgaitský chemicko-průmyslový park
http://www.scip.az/index.php?lang=en
2.5. Investice – přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
Do ázerbájdžánské ekonomiky bylo v roce 2016 vloženo celkem 14,3 miliard AZN (8,5 miliard USD dle tehdejšího kurzu), což znamenalo pokles o 44% oproti předcházejícímu roku. Z celkového objemu připadalo 9 mld. AZN (56%) na tzv. národní, z velké části přímé, rozpočtové investice. Stejně jako v loňském roce zůstal největším příjemcem investic stavební sektor, na který připadlo 11,7 mld. AZN (74%) celkových prostředků.
2.6. Investice – podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)
Ázerbájdžán zatím nepředstavil žádný souhrný plán investičních pobídek kromě těch, které se týkaly tzv. Production Sharing Agreements v ropném a plynném průmyslu, ačkoliv k tomu určený zákon o vytvoření zvláštních ekonomických zón byl přijat již 25. prosince 2009. Tzv. performance requirements na nové investice nejsou vyžadovány, avšak investoři, účastňující se privatizace státních firem na sebe často přijímají specifické závazky, týkajících se zpravidla budoucích investic a zachování pracovních míst.
Zahraniční investoři nejsou nuceni nakupovat zboží a služby od místních dodavatelů a ani pro ně není stanoveno procento povinného vývozu. S výjimkou několika stáních monopolů, není podmínkou, aby občan Ázerbájdžánu držel ve smíšeném podniku nějaký objem akcií. Investoři v rámci PSA mají práva povinnosti regulovány speciální dohodou o založení PSA.
V současné době neexistuje právní norma, nařizující zahraničnímu investorovi najímat místní pracovní sílu, nicméně v Parlamentu diskuse na toto téma běží. Zaměstnavatel musí získat licenci od Ministerstva práce, pokud se rozhodne najmout místní pracovní sílu. Cizinci, pracující v zemi, se musí zaregistrovat na imigračním úřadě v místě jejich bydliště a získat pracovní povolení od Ministerstva práce. Vedoucí zastoupení zahraničních firem a jejich zástupci k práci nepotřebují pracovní povolení, protože nejsou považováni za tzv. migrující pracovní sílu.
Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Baku (Ázerbájdžán) ke dni
Souhrnná teritoriální informace
- Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled
- Zahraniční obchod a investice
- Vztahy země s EU
- Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR