Ázerbájdžán: Zahraniční obchod a investice

Zdroj: Ázerbájdžánská celní správa (http://www.customs.gov.az/)

EU nadále zůstává největším obchodním partnerem Ázerbájdžánu, za posledních 8 let na země EU připadalo 46,6 % jeho obchodního obratu. EU je současně pro Ázerbájdžán největším exportním a importním trhem  (53,5 % a 30,8% resp.). Země EU dovážejí z Ázerbájdžánu hlavně ropu a ropné produkty a vyvážejí do AZE stroje, dopravní prostředky, potraviny a spotřební zboží.

* V oficiálních statistikách jsou dodávky ropy do ČR zahrnuty v rámci ázerbájdžánského exportu do Itálie. Údaje v závorkách představují faktický objem exportu z Ázerbájdžánu do ČR dle ČSÚ.

 ** Údaje dle statistik ČSÚ.

Období, kdy se bude Ázerbájdžán vyrovnávat s důsledky krize, jež na ni dopadlo v první polovině roku 2020, představuje příležitost k provedení ekonomických reforem, které by snížily závislost ekonomiky na těžbě energetických surovin a současně vytvořily transparentní a stabilní prostředí pro soukromé podnikání. 

Již roku 2016 došlo k výraznému zjednodušení a zprůhlednění celních procedur, probíhá restrukturalizace bankovního sektoru a je připravována řada investičních pobídek, zaměřených na rozvoj neropných odvětví. Mělo by se jednat o různé formy úlev na daních a clu či speciální režimy v rámci průmyslových parků či zvláštních ekonomických zón. Právě jedna taková zóna vzniká v rámci nového ázerbájdžánského mezinárodního přístavu ve městě Alat nedaleko Baku. Více informací je možné najít zde: http://portofbaku.com/en/FTZ/ .

Kromě toho v Ázerbájdžánu existuje řada technologických parků s různými úlevami pro investory. Mezi nejvýznamnější z nich patří:

• Sumgaitský technologický park
  http://www.stp.az/
• Šamkirský agropark
  http://shamkiragropark.az/en/
• Sumgaitský chemicko-průmyslový park
  http://www.scip.az/index.php?lang=en

Do ázerbájdžánské ekonomiky bylo v roce 2016 vloženo celkem 14,3 miliard AZN (8,5 miliard USD dle tehdejšího kurzu), což znamenalo pokles o 44% oproti předcházejícímu roku. Z celkového objemu připadalo 9 mld. AZN (56%) na tzv. národní, z velké části přímé, rozpočtové investice. Stejně jako v loňském roce zůstal největším příjemcem investic stavební sektor, na který připadlo 11,7 mld. AZN (74%) celkových prostředků.

Ázerbájdžán zatím nepředstavil žádný souhrný plán investičních pobídek kromě těch, které se týkaly tzv. Production Sharing Agreements v ropném a plynném průmyslu, ačkoliv k tomu určený zákon o vytvoření zvláštních ekonomických zón byl přijat již 25. prosince 2009. Tzv. performance requirements na nové investice nejsou vyžadovány, avšak investoři, účastňující se privatizace státních firem na sebe často přijímají specifické závazky, týkajících se zpravidla budoucích investic a zachování pracovních míst.

Zahraniční investoři nejsou nuceni nakupovat zboží  a služby od místních dodavatelů a ani pro ně není stanoveno procento povinného vývozu. S výjimkou několika stáních monopolů, není podmínkou, aby občan Ázerbájdžánu držel ve smíšeném podniku nějaký objem akcií. Investoři v rámci PSA mají práva povinnosti regulovány speciální dohodou o založení PSA.

V současné době  neexistuje právní norma, nařizující zahraničnímu investorovi najímat místní pracovní sílu, nicméně v Parlamentu diskuse na toto téma běží. Zaměstnavatel musí získat licenci od Ministerstva práce, pokud se rozhodne najmout místní pracovní sílu. Cizinci, pracující v zemi, se musí zaregistrovat na imigračním úřadě v místě jejich bydliště a získat pracovní povolení od Ministerstva práce. Vedoucí zastoupení zahraničních firem a jejich zástupci k práci nepotřebují pracovní povolení, protože nejsou považováni za tzv. migrující pracovní sílu.