Bangladéš: Zahraniční obchod a investice

© Zastupitelský úřad ČR v Dillí (Indie)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Obchodní bilance za posledních 5 let v mld. USD

 

 

 

2015

2016

2017

2018

2019

Vývoz

 

29,93

33,32

35,91

36,21

40,53

Dovoz

 

38,22

39,17

42,38

54,46

56,02

Bilance

 

-8,29

-6,05

-6,47

-18,25

-15,49

Zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Evropská unie jako celek zůstává hlavním exportním trhem Bangladéše se zhruba 50 % podílu na celkovém vývozu země.  V posledním fiskálním roce exportoval Bangladéš do EU zboží za 17,8 miliard USD, dovoz z EU představoval 3,2 miliardy USD. 

Pokud jde o jednotlivé země, hlavními exportními partnery jsou: USA, Německo, Velká Británie, Španělsko, Francie, Itálie, Kanada, Japonsko, Nizozemsko a Polsko.

Zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

V bangladéšském vývozu má absolutní převahu vývoz oděvů a oděvních výrobků. Dále následují zemědělské produkty, kožené zboží, juta a výrobky z juty, farmaceutické výrobky, chemické výrobky a keramické výrobky. U položek dovozu hrají hlavní roli stroje a strojní zařízení, ropné produkty, paliva, zemědělské výrobky, bavlna, příze a hnojiva.

Zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

V následujících 15 letech chce mít Bangladéš 100 zón volného obchodu (EPZ – Export Processing Zones). EPZ. Schváleno jich již bylo 79 a v provozu je již zhruba 50.

 

Společnosti, které působí v těchto zónách, většinou mají daňové úlevy, snazší a spolehlivější přístup k potřebným zdrojům energií a v neposlední řadě mohou využívat mnohem jednodušší úřední postupy a další výhody. Tyto zóny spravuje samostatná instituce Bangladesh Export Processing Zone Authority (BEPZA), viz http://www.bepza.gov.bd/.

 

Úřad pro ekonomické zóny (Bangladesh Economic Zones Authority – BEZA) plánuje zavést velkorysý pobídkový balíček, který by posílil investiční klima země a přilákal více zahraničních investorů do ekonomických zón v období po koronaviru.  BEZA předložil Úřadu předsedy vlády návrhy konkrétní návrhy politické podpory a pobídek zahraničním investorům.   Podle návrhu může být zahraničním společnostem, které přemístí svou výrobu do Bangladéše, povoleno dovážet použité stroje a zřídit své továrny v zemi. Průmyslovým jednotkám, které budou zřízeny ve vládních ekonomických zónách v roce 2023, může být na 10 let poskytnuto osvobození od daně z příjmu právnických osob. BEZA rovněž vyzval osvobození z daně z přidané hodnoty při pronájmu pozemků zahraničním společnostem za  účelem výstavby továren.  Doporučuje, aby vláda uhradila  50 % nákladů na zřízení ústředních čistíren odpadních vod v ekonomických zónách.  

Zpět na začátek

2.5. Investice – přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Přímé zahraniční investice hrají v posledních letech důležitou roli při modernizaci bangladéšské ekonomiky. Očekává se, že investice do země se zvýší a růst HDP bude zrychlen díky komplexním plánům a programům rozvoje infrastruktury, rychlé elektrifikaci, diverzifikaci energie, rozvoji komunikačních systémů a informačních technologií.

 

Příliv přímých zahraničních investic (PZI) do země činil v  roce 2019 celkem 3,05 mld. USD.  Z hlediska sektorového čistého přílivu PZI nejvíce přitahoval energetický sektor, následovaly telekomunikace, textil a oděvy, potraviny a stavebnictví. Nejvyšší částka přímých zahraničních investic pocházela z V. Británie, následované Norskem, Spojenými arabskými emiráty, Spojenými státy a Hongkongem.

 

Mezi nejdůležitější nadnárodní společnosti přítomné v zemi patří Beximco, Square, Akij Group, Ispahani, Navana Group, Transcom Group atd.

 

Podle Bangladesh Investment Development Authority představují pro investory do budoucna největší potenciál oděvní průmysl, obuvnický průmysl, zemědělství, IT sektor, lehký průmysl, farmaceutický průmysl, energetika, mrazírenský průmysl, řemeslná výroba, keramika, turistika.

Od února 2020 obdržel BEZA investiční návrhy ve výši 20,50 miliard USD od 151 místních a zahraničních podnikatelských subjektů. Částka asi 3 miliardy USD již byla investována do několika zvláštních ekonomických zón. Přibližně 5,78 miliardy USD přijde jako přímá zahraniční investice od společností v Číně, Jižní Koreji, Japonsku, Indii, Singapuru, Velké Británii, Austrálii, Malajsii a USA. Zbývajících 12,13 miliard USD bude investováno 60 místními společnostmi. 

 

 

 

 

Zpět na začátek

2.6. Investice – podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Pravidla vstupu pro zahraniční investory nejsou i přes proklamace vlády o potřebě zahraničních investic až tak jednoduchá. Získání licencí je zdlouhavé, vláda často uplatňuje ochranářský systém. Zvláště obtížné je získat povolení v sektorech, jako jsou výroba zbraní, střeliva a obranných zařízení, výroba energie v atomových elektrárnách, tisk cenin a ražba mincí. V Bangladéši neexistuje žádný zákon, který by ochránil investorské společnosti v případě vyřazení z burzy z důvodu selhání promotérů nebo sponzorů.

 

V srpnu 2017 vláda rozhodla umožnit přímé zahraniční investice v sektoru oděvů ve specializovaných ekonomických zónách (SEZ). Vláda by měla zavést dva nebo tři modely zvláštních ekonomických zón a zároveň poskytnout dostatek zařízení zahraničním investorům, aby přilákaly čerstvé PZI. Podle vládního odhadu musí země přilákat ročně průměrné 6,7 miliardy dolarů PZI, aby do roku 2021 přešla do středně příjmových zemí.

 

V květnu 2018 centrální banka zjednodušila a racionalizovala proces prodeje cizích kapitálových investic do veřejných i soukromých subjektů s cílem přilákat do Bangladéše více přímých zahraničních investic (PZI). V rámci racionalizace a zjednodušení prodeje budou kupující a prodejci muset podepsat memorandum o porozumění (MoU) předtím, než požádají Bangladéšskou banku (BB) o schválení převodu akcií.

 

V červenci 2018 došlo k zahájení služeb tzv.  One Stop Service (OSS). Místní i zahraniční investoři získají povolení k zahájení podnikání do dvou měsíců. Investoři obdrží veškerá oprávnění v co nejkratší době prostřednictvím jediné instituce. Toto opatření by mělo přinést růst přímých zahraničních investic. Služba „one-stop“ je internetová a virtuální, investoři si mohou podat žádost prostřednictvím jedné webové aplikace, kde mohou zároveň sledovat průběh jejího vyřizování.

 

Příliv přímých zahraničních investic klesl v roce 2019 o 15,57 % na 3,05 miliardy USD, což představuje pokles o 562 milionů ve srovnání s 3,61 miliardami USD v roce 2018.  Ekonomové, vládní úředníci i podnikatelé tento pokles vysvětlují  pomalejším globálním ekonomickým zotavováním, nedostatkem politik a připravenosti přitáhnout zahraniční investory.

 

Domácí ekonomové dlouhodobě označují přátelské podnikatelské klima, daňovou reformu a dlouhodobou politickou podporu za nejdůležitější prvky pro přilákání více zahraničních investic. Zdůrazňují význam řešení nespokojenosti investorů, větší koordinace agentur a změny myšlení politických činitelů vůči zahraničním investorům. Je ještě třeba zlepšit problémy v komunikaci a logistické infrastruktuře, reformovat těžkopádný daňový rámec, zefektivnit pracovní trh, institucionální rámec, inovační kapacitu a komplexnost procedur při zakládání a provozování podnikání.

 

Podle Světové banky se nejistota v oblasti regulace stala hlavní překážkou pro investování v zemi. Hlavním problémem je nejistota v oblasti vlastnických práv, která má mnoho forem –  od hrozby přímého vyvlastnění aktiv až po politická a regulační opatření. Časté změny v rozhodování o zvyšování cen pohonných hmot, elektřiny, plynu a bankovních úrokových sazeb ponechává podnikatele v dilematu, pokud jde o přijímání rozhodnutí o dalších investicích. Investoři se také obávají špatného přístupu k informacím o pravidlech a předpisech, nepříznivých a často náhlých změn zákonů a předpisů a nedostatku účinných mechanismů stížností.

 

Informace o investičních pobídkách lze získat na stránkách Board of Investment  www.boi.gov.bd. Na těchto webových stránkách je uveřejněn také zpracovaný „Průvodce pro investora“.

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Dillí (Indie) ke dni

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem