Belgie: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR

© Zastupitelský úřad ČR v Bruselu (Belgie)

4.1. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let

 

2015

2016

2017

2018

2019

Vývoz

89 086

92 389

96 502

93 954

95 290

Dovoz

58 835

59 379

59 754

62 359

66 010

Obrat

147 921

151 768

156 256

156 312

161 301

Saldo

30 251

33 010

36 748

31 595

29 280

V/D (v%)

151,4

155,6

161,5

150,7

144,4

Zdroj: Český statistický úřad (obchodní výměna v mil. CZK/rok)

Belgie tradičně patří k nejvýznamnějším obchodním partnerům ČR. Od roku 1990 vzájemný obchod meziročně rostl tempem, které Belgii řadí mezi nejdynamičtěji se rozvíjející relace zahraničního obchodu ČR.

Rok 2018 přerušil kontinuální nárůst exportu ČR do Belgie, který lze zaznamenat od roku 2012. Tato situace se v roce 2019 opět zlepšila, úrovně exportu roku 2017 však nedosáhla. Obrat vzájemného obchodu dosáhl v roce 2019 161 301 mld. Kč, v porovnání s rokem 2018, kdy byl 156 312 mld Kč, jde o nárůst. Podíl vývozu a dovozu v roce 2019 zaznamenal propad na 144,4 % v porovnání se 150,7 % roku 2018 a rekordními 161,5 % v roce 2017.

V rámci zemí EU (bez Velké Británie) se v roce 2018 Belgie shodně umístila na 10. místě v celkovém dovozu i celkovém vývozu zboží a služeb do ČR. Podíl na dovozu činil 1,5 %, na vývozu pak 2,1 %. S každým rokem Belgie do ČR dováží víc a víc zboží. Pro ilustraci, v roce 2018 se Belgie umístila na 10. místě mezi odběrateli českého zboží v rámci zemí EU, v roce 2016 na 16. místě a v roce 2015 se dokonce neumístila ani mezi prvními šestnácti zeměmi. V kategorii vývoz se Belgie stabilně umisťuje okolo 11. místa.  

Zdroj: Český statistický úřad

Zpět na začátek

4.2. 10 nejvýznamnějších položek českého vývozu/dovozu

Položky vývozu

Název zboží

CZK (tis.)

Automobily osobní aj. vozidla pro dopravu osob

15 222 445

Díly a příslušenství vozidel motorových

8 649 596

Zařízení k ohřevu a chlazení a jejich díly jn.

6 370 427

Zařízení k automat. zpracování dat, jednotky periferní

4 979 184

Nábytek a díly, žíněnky, matrace aj. nábytek čalouněný

3 360 811

Výrobky z kovů základních jn.

2 728 594

Přístroje elektrické jn. (baterie, žárovky ap.)

2 325 965

Voňavky, přípravky kosmetické a toaletní (bez mýdel)

2 055 414

Pneumatiky pryžové a duše           

1 880 438

Tabák zpracovaný, obsahující i náhražky tabákové      

1 518 457

Zdroj: Český statistický úřad

Ve vývozu ČR do Belgie v roce 2019 výrazně převládaly osobní automobily SITC 3, které byly následovány díly a příslušenstvím motorových vozidel a třetí místo zaujímala zařízení k ohřevu a chlazení. (Tabulka je vytvořena z dat Českého statistického úřadu za roční období od ledna do prosince 2019).

Největší položky vývozu z ČR do Belgie v lednu 2020 představovaly (tis. CZK):

Automobily osobní aj. vozidla pro dopravu osob

1 870 475

Díly a příslušenství vozidel motorových          

815 152

Zařízení k automat. zpracování dat, jednotky periferní           

444 459

Předměty z hmot plastických jn.       

402 439

To znamená, že šlo především o výrobky tříděné dle materiálu, stroje a dopravní zařízení, průmyslové spotřební zboží, tedy výrobky s velkou přidanou hodnotou. Podíl těchto 3 skupin průmyslových výrobků představuje téměř 90 % veškerých vývozů. Potraviny, zemědělské výrobky a nápoje zaujímají nízký podíl, i když jejich export mírně roste, avšak očekávání, že po odstranění různých překážek, které existovaly před vstupem do EU, by se měla tato komodita prosazovat, se naplňuje.

Za pozornost stojí stabilní export chemických výrobků. Belgie má velmi silný chemický průmysl (farmaceutické výrobky, plastické hmoty, barvy) a projevuje se to jak v dovozu, tak také právě ve vývozu (z ČR).

Zdroj: Český statistický úřad, Země dle SITC leden 2020

Položky dovozu

Název zboží

CZK (tis.)

Hmoty plastické ostatní v prvotních formách

4 813 375

Voňavky, přípravky kosmetické a toaletní (bez mýdel)

3 704 344

Automobily osobní aj. vozidla pro dopravu osob

2 813 201

Díly a příslušenství vozidel motorových          

1 902 087

Výrobky ploché válcované z oceli legované

1 852 546

Maso ostatní (ne hovězí) a vnitřnosti poživatelné          

1 790 630

Léčiva (vč. léčiv veterinárních)

1 770 572

Vozidla motor. silniční (k dopr. veřejné, traktory ap.)    

1 762 267

Léčiva, výr. farmaceut. (ne antibiotika, hormony ap.)    

1 594 716

Sklo

1 585 459

V dovozu do ČR z Belgie v roce 2019 stejně jako v roce 2018 byly na prvním místě zastoupeny plastické hmoty v prvotních formách, na druhém místě to byly voňavky, kosmetické a toaletní přípravky a třetí příčku obsadily osobní automobily (Tabulka vychází z dat Českého statistického úřadu za roční období od ledna do prosince 2019).

Největší položky dovozu v lednu 2020 představovaly (tis. CZK):

Voňavky, přípravky kosmetické a toaletní (bez mýdel)

404 849

Hmoty plastické ostatní v prvotních formách

352 378

Léčiva (vč. léčiv veterinárních)

185 474

Obchodní vztahy mezi Belgií a ČR jsou z hlediska přítomnosti podnikatelských subjektů v teritoriích nevyvážené. V České republice působí přes desítku belgických podniků s většinovou kapitálovou účastí a řada z nich má v ČR obchodní zastoupení či kontaktní kancelář. Velký počet belgických podniků v České republice má kladný vliv na exportní kapacitu těchto podniků, které přes své mateřské společnosti vyvážejí své výrobky mj. také do Belgie. Je tak zřejmé, že činnost zahraničních investorů ovlivňuje zásadním způsobem výsledky obchodu u některých komodit.

Zdroj: Český statistický úřad, Země dle SITC leden 2020

Zpět na začátek

4.3. Vzájemná výměna v oblasti služeb

ČR dosahuje aktivní saldo z celkového vývozu a dovozu služeb. V roce 2019 se bilance služeb s Belgií držela na podobné, mírně nižší, úrovni jako v předchozím roce, a to na 18 040 mil Kč (v roce 2018 šlo o 18 144,1 mil Kč). Prozatímního vrcholu bilance dosáhla v roce 2016 s 19 317,4 mil. Kč. Největší podíl na obratu služeb měla doprava (hlavně silniční), opravárenské a údržbové práce a zpracovatelské služby.

Zdroj: Česká národní banka

Obchod se službami ČR – Belgie
Bilance vzájemné výměny služeb, struktura vývozu a dovozu služeb ČR – Belgie podle platební bilance vykazuje dynamický vývoj, k čemuž nejvíce přispívá sektor dopravy (cca 25 %).

Velvyslanectví ČR v Belgii není běžně informováno o vývozu/dovozu služeb mezi ČR a Belgií, proto je obtížné vyhodnotit zájem českých poskytovatelů služeb o teritorium. Pokud byly v teritoriu prováděny stavební nebo montážní práce, byli vyslaní pracovníci českých podniků většinou placeni českou stranou v rámci kontraktní ceny.

Uvolnění trhu práce k 1.5.2009 v Belgii vedlo k mírnému nárůstu poskytovaných služeb z ČR do Belgie, zejména ve stavebnictví, kde přechodné období ztěžovalo vysílání pracovních sil do Belgie k provádění prací a služeb.

Překážky a bariéry bránící českým poskytovatelům služeb proniknout na trh
Překážky a bariéry nejsou identifikovány. Belgie k 1. květnu 2009 otevřela svůj pracovní trh občanům osmi nových členských zemí, včetně ČR, kteří tak nepotřebují pro výkon své pracovní činnosti pracovní povolení.

Hlavní bariéry při průniku na trh jsou:

  • neznalost podnikatelského prostředí
  • jazyková náročnost teritoria (francouzština, nizozemština, angličtina a v menší míře i němčina)
  • relativně vysoké daňové zatížení podniků a velmi vysoké náklady na pracovní sílu
  • neodpovídající kapitálová a personální vybavenost
  • vysoká kvalita lidských zdrojů v oblasti vzdělanosti, praxe a jazykové vybavenosti v Belgii
  • znalost trhu podložená marketingovým průzkumem
  • velmi komplikovaný federální systém země

Perspektivy českých firem v oblasti služeb:
Belgie disponuje relativně malou, ale silně otevřenou ekonomikou s velkou koncentrací výroby, s vysokým podílem služeb (přes 70 % HDP) a vysokým podílem zahraničního kapitálu. Perspektivy českých firem ve vývozu služeb jsou v sektorech: dopravy, stavebnictví, poradenství a právních služeb, a podnikatelských aktivit v oblasti IT.

Zpět na začátek

4.4. České investice v teritoriu: Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce

Českých podnikatelských subjektů, které by přímo v teritoriu investovaly a vykazovaly činnost, je málo a spíše jsou z oblasti služeb navazujících na činnost evropských institucí v Belgii. ČNB vykazuje za rok 2018 PZI z ČR do Belgie v celkové hodnotě 5 063,6 mil. Kč, což je nejvíce od roku 2015, kdy byla hodnota PZI 5 246,8 mil. Kč. V roce 2017 šlo o 4 524,2 mil. Kč, v roce 2016 pak o 4 729,2 mil. Kč.

Ačkoliv jsme se v roce 2018 opět dočkali růstu PZI, je i nadále nutné posilovat přítomnost českých firem v Belgii. Pro zpracování trhu je nezbytné budovat vlastní distribuční síť, kontrolovat trh, marketingové aktivity i marže prodejců.

Belgické přímé zahraniční investice v České republice dosáhly v roce 2018 celkem 80 199,7 mil. Kč a došlo tak k zastavení klesajícího trendu ukazatele v posledních letech. V roce 2016 došlo k přílivu 44 959,3 mil. Kč, v roce 2017 pak pouze 12 906,5 mil. Kč.

Belgické firmy, které v roce 2019 v České republice hojně investovaly, jsou: KBC Group, Enfinity, Drylock Technologies, Radisson Hospitality (rezidor Hotel Group), Delhaize Group, Beaulieu International Group, Recticel, Ontex, La Lorrraine, Ageas (Fortis), Gilleman, Dirac Industries, Gondella, EskoArtwork, Whitewood Capital, Meister, Vyncke Corporation, C&A, Pharma Nord, Materialise, Aliaxis a další.

Zdroj:  FDI Markets

Výše belgických investic dosáhla svého vrcholu v roce 1999. K významným akvizicím patří např. nákup ČSOB bankou KBC, Glaverbel – AGC Flat Glass Europe (Glavunion), Lhoist Group (VČS), CBR (CEVA Mokrá), Unic Design (Kovobel Litoměřice), Delhaize-le Lion (Delvita), Tractebel (Cheming), Primus (International Victor Company), Bekaert (ŽDB), Thona International (Eupen Uničov), Interbrew – dnes InBev (Pražské pivovary). Belgická firma Barco n.v., vybudovala nový závod na zelené louce v lokalitě Kladna a vytvořila 170 nových pracovních míst. Fa Bekaert realizovala svou druhou investici v ČR v oboru výroby ocelového drátu. Kapacitou menší pivovar Duvel Moortgat zakoupil 50% podíl v pivovaru Bernard. Belgická potravinářská společnost La Lorraine, největší výrobce zmraženého pečiva v ČR, oznámila na konci roku 2015 značné investice do rozšíření svého výrobního závodu v Kladně. V roce 2016 ohlásil šéf KBC další investice v České republice.

Dochází však také k odchodu některých belgických firem z ČR, případně ke snižování jejich investic. Již v roce 2007 to byl obchodní řetězec Delvita (Delhaize), v roce 2009 odprodala své akvizice v ČR brazilsko-belgická společnost InBev (pivovary). V roce 2020 přesunula výrobu do Asie společnost Unilin (výrobce podlah).

Zdroj: E15, Hospodářské noviny; ČT24

Vývozci do Belgie:

Největší čeští vývozci do Belgie jsou nadnárodní společnosti, převážně v automobilovém a elektrotechnickém průmyslu.

HEXION SPEC. CHEMIC. SOKO, Sokolov, ŠKODA AUTO A.S. ML.BOL, Mladá Boleslav, PRAMET TOOLS SRO, ŠUMPER, Šumperk, SIEMENS AUT. SYSTÉMY SRO, Frenštát pod Radhoštěm, COOPER-STAN., SRO, ŽĎÁR, Žďár nad Sázavou, MÖLNLYCKE HEALTH CARE K, Karviná, CARTEC GROUP, S.R.O., Ostrava – Moravská Ostrava a Přívoz, LION PRODUCTS SRO, JIŘIC, Jiřice, BEHR CZECH SRO, MN.HRAD, Mnichovo Hradiště, MONDI PAC. PAPER ŠTĚTÍ, Štětí, PITT. COR., SRO, KLÁŠTEREC, Klášterec nad Ohří, DAIKIN INDUST. SRO PLZEŇ, Plzeň 3, DONALDSON, SRO, KLÁŠTEREC, Klášterec nad Ohří, EATON IND., SRO, CHOMUTOV, Chomutov, PCA LOGISTIKA CZ, SRO, P, Praha 4, WITTE NEJDEK, SRO NEJDEK, Nejdek, FEDERAL-MOGUL AS,KOSTEL, Kostelec nad Orlicí, LUČ. ZÁV. DRASL., AS, KOLÍN, Kolín, MEOPTA-OPTIKA, A.S. PŘERO, Přerov, BORGERS CS SRO PLZEŇ, Plzeň 3, BROSE CZ, SRO, ROŽNOV, Kopřivnice, CON. TEVES CR, SRO, JIČÍN, aj.

Dovozci z Belgie:

ŠKODA AUTO A.S.ML. BOL, Mladá Boleslav, ANIMALCO, A.S., PRAHA, Praha 6, AGROTEC, A.S., HUSTOPEČE, Hustopeče, ALLIANCE UNICH. SRO, PHA, Praha 10, PHIL. MORRIS ČR, AS, K.H., Kutná Hora, OSPAP A.S., PRAHA, Praha-Štěrboholy, ALCAN DĚČÍN, SRO, Děčín, PHOENIX-ZEPP., SRO, MODLE, Modletice, AGC AUTOMOT. SRO, BÍLINA, Bílina, PEGUFORM PLASTIC, SRO, LB, Liberec, KOBERCE BRENO, SRO, PHA, Praha 4, MÖLNLYCKE HEALTH CARE K, Karviná, LION PRODUCTS SRO, JIŘIC, Jiřice, PITT. COR., SRO, KLÁŠTEREC, Klášterec nad Ohří, TOYOTA PEUG.CITR., SRO, Kolín, JANSSEN-CILAG, SRO, PHA, Praha 5, HP-PELZER K.S. PLZEŇ, Plzeň 5-Křimice, VESUVIUS ČR, AS TŘINEC, Třinec, JUTA, AS, DVŮR KR.N.L., Dvůr Králové nad Labem, UCB, SRO, PHA, Praha 3, DAIKIN AIRC., SRO, PHA, Praha 8, GLAXOSMITHKLINE, SRO, PHA, Praha 4, GLAXOSMITHKLINE, SRO, PHA, Praha 4, FORD MOTOR COMP. SRO, PHA, Praha 8, PFIZER, S.R.O., PRAHA, Praha 5, BAXTER CZ, SRO, PHA, Praha 1, VOLVO TRUCK, SRO, ČESTL., Říčany, MONROE CZECH, SRO, HODKOV, Hodkovice nad Mohelkou, VOLVO AUTO CZ., SRO, PRŮH, Průhonice, aj.

Ze seznamu největších „českých“ vývozců a dovozců je zřejmé, že podíl zahraničních investorů je na zahraničním obchodě ČR do Belgie velmi významný.

Zpět na začátek

4.5. Smluvní základna mezi oběma státy

  • Smlouva o přistoupení ČR k EU: Smlouva mezi Belgickým královstvím, Dánským královstvím, Spolkovou republikou Německo, Řeckou republikou, Španělským královstvím, Francouzskou republikou, Irskem, Italskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím, Nizozemským královstvím, Rakouskou republikou, Portugalskou republikou, Finskou republikou, Švédským královstvím, Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska (členskými státy Evropské unie) a Českou republikou, Estonskou republikou, Kyperskou republikou, Lotyšskou republikou, Litevskou republikou, Maďarskou republikou, Republikou Malta, Polskou republikou, Republikou Slovinsko, Slovenskou republikou o přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky k Evropské unii. (Athény, 16. 4. 2003), vstoupila v platnost 1. 5. 2004, publikace :č. 44/2004 Sb.
  • Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Belgického království o mezinárodní silniční dopravě (Praha, 17. 4. 1968), publikace č. 110/1969 Sb., vstup v platnost: 31. 10. 1968
  • Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Belgickým královstvím o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku* (Praha, 16. 12. 1969), publikace č. 95/2000 Sb., vstup v platnost: 24. 7. 2000. * Do konce roku 2009 bude podepsán dodatek k této smlouvě, který umožní, aby Belgie poskytovala ČR údaje o účtech českých občanů v Belgii a uskutečněných transakcích.
  • Dohoda o podpoře a ochraně investic mezi ČSFR-UEBL (Union Economique Belgo-Luxembourgeoise)*, vstoupila v platnost 13. 2. 1992, publikace č. 574/192 Sb * ČR navrhla v roce 2009 Belgii a Lucembursku, aby tato dohoda byla zrušena.
  • Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Belgického království o letecké dopravě (Brusel 6. 4. 1998), publikace č. 129/2003, vstoupila v platnost: 23. 6. 2006
  • Dohoda o spolupráci mezi vládou ČR a vládou Francouzského společenství Belgie a vládou regionu Valonskoze dne 28. 3. 2001, vstoupila v platnost: 22. 7. 2002, publikace č. 114/2002
  • Dohoda o spolupráci mezi vládou ČR a Vlámskou vládou ze dne 12. 2. 2002, vstoupila v platnost: 29. 5. 2003, publikace č. 99/2003 Sb.

Poznámka: Dohody, které vstoupily v platnost před rozdělením ČSFR, byly převzaty do právního řádu České republiky k 1. 1. 1993.

Zpět na začátek

4.6. Zahraniční rozvojová spolupráce

Česká republika neposkytuje Belgii rozvojovou pomoc.

Rozvojová spolupráce Belgie

Belgie pro rozvojovou spolupráci vybrala 14 států, tzv. „partnerských zemí“, do kterých prioritně směřuje svou pomoc. Jde o Bénin, Burkinu Faso, Burundi, Guineu, Kongo DR, Mali, Maroko, Mosambik, Niger, Palestinu, Rwandu, Senegal, Tanzanii a Ugandu. V roce 2018 Belgie podporovala okolo 150 projektů a zaměřila se zejména na tzv. křehké státy (fragile states), nejméně rozvinuté státy a postavení žen ve společnosti (v roce 2017 bylo této problematice vyčleněno 60 % rozpočtu). Hlavními cílovými zeměmi spolupráce byly jmenovitě Kongo DR, Rwanda a Burundi. V roce 2018 došlo k vytvoření nových plánů rozvoje pro roky 2019–2023 v Beninu, Guinei a Senegalu.

Při realizaci rozvojových programů se belgické MZV opírá o za tímto účelem zřízenou instituci BTC (Belgian Technical Co-operation), která působí jako veřejná akciová společnost se sociálním posláním, jejímž výhradním majitelem je federální stát. BTC má exkluzivitu na realizaci mezivládních rozvojových projektů, přičemž vztah mezi ní a státem je založen na manažerském kontraktu. V roce 2018 se TBC přejmenovala na Enabel (z anglického enable – umožnit).

Výdaje Belgie na rozvojovou spolupráci jako podíl HNP v roce 2018 dosáhl úrovně 0,43 %. Cílem Belgie je dosáhnout výše 0,7 % HNP v co nejbližší době v souladu se závazky v rámci OSN. Zatímco v roce 2010 se podařilo poskytnout pomoc ve výši 0,64 % HNP (nejvíce v historii), v následujících letech došlo kvůli finanční krizi k velkému propadu. Členění a zdroje rozvojové pomoci viz: www.dg-d.be.

Celková rozvojová pomoc v roce 2018 činila 1 124 mil. EUR (ve srovnání s 1,106 mil. EUR za rok 2017). Humanitární pomoc byla poskytnuta ve výši 170 mil. EUR. V posledních letech Belgie podnikla kroky k implementaci přístupu 3D (Diplomacy, Development, Defence), který byl později vyvinut na 3DLO (Law and Order). Cílem bylo dosáhnout ucelené a účinné zahraniční politiky, která bude schopna reagovat na složité a neustále se měnící výzvy na mezinárodní úrovni. Nová strategie Komplexního přístupu (Comprehensive Approach) jde o krok dále a přizpůsobuje podobný vývoj na mezinárodní úroveň, zejména v evropském kontextu. Ústředním bodem je trvalý dialog, hodnocení a přizpůsobení postoje Belgie vůči konkrétním zemím, regionům a tématům. Komplexní přístup není cílem sám o sobě, ale pracovní metodou k posílení zahraniční politiky Belgie.

Od roku 2017 běží pětileté programy nevládní spolupráce. Belgická rozvojová spolupráce má partnerství s 83 organizacemi pracujícími ve 49 zemích po celém světě. Dotace, v celkové výši 1.147 mld. EUR na období 2017–2021, také pokrývají studijní granty občanům v rozvojových zemích. Programy podporují občanskou společnost v dosahování Cílů udržitelného rozvoje (SDGs), a to jak v rozvojových zemích, tak v Belgii. V roce 2017 činila celková dotace těmto organizacím zhruba 218 milionů EUR, přičemž přibližně 56 % této částky šlo do nejméně rozvinutých zemí.

Počátkem roku 2019 byla v rámci zvýšení transparentnosti rozvojové politiky Belgie spuštěna webová stránka Openaid.be. Na tomto datovém portálu jsou uváděny veškeré informace o projektech, programech a organizacích financovaných belgickou vládou od roku 2014. V současné době se Belgie nachází na 7. místě v žebříčku transparentnosti bilaterálních donorů, díky nové platformě by se však v budoucnu mohla dostat až na pozici jedničky (dle celkového hodnocení Aid Transparency Index se země v horizontu čtyř let dokázala posunout ze 49. místa na současnou 18. příčku).

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí Belgie; OECD (1); OECD (2)

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Bruselu (Belgie) ke dni 16. 6. 2020

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem