Belgie: Vztahy země s EU

© Zastupitelský úřad ČR v Bruselu (Belgie)

3.1. Zastoupení EU v zemi

Přehled

  • Vstup do EU: 1. ledna 1958
  • Člen eurozóny: 1. ledna 1999
  • Součástí schengenského prostoru: 26. března 1995
  • Podíl na celkovém počtu obyvatel EU: 2,6 % 2019
  • Předsednictví v Radě: celkem dvanáctkrát (poprvé v roce 1958, naposledy v roce 2010)

Zdroj: EUROSTAT

Brusel je považován za de facto hlavní město EU se sídlem Evropské komise, Rady Evropské unie či Evropské rady a působí mimo jiné i jako druhé sídlo Evropského parlamentu. V důsledku této koncentrace se proto Brusel stal preferovaným místem v případě sjednocení sídel Parlamentu. Mimo jiné zde má své sídlo i řada dalších organizací spjatých s EU, jako například Evropský hospodářský a sociální výbor (EESC) či Výbor regionů (CoR).  Brusel tak představuje hlavní centrum politických aktivit, jejichž instituce se soustřeďují zejména do oblasti European Quarter of Brussels.

Tato vysoká koncentrace institucí s sebou rovněž nese sociální a ekonomické dopady v podobě nárůstu počtu obyvatel (70 % populace Bruselu má svůj původ jinde než v Belgii, 3/5 představují úředníci EU, z čehož 25 141 lidí pracuje pro Evropskou komisi (celkem 29 999, z toho jen 4 858 Belgičanů)) i zvýšené dynamiky ekonomických aktivit. Předpokládaný nárůst obyvatel v regionu Brusel – belgickém hlavním městě se dle předpovědí bude dále zvyšovat, přičemž aktuální počet je 2 080 788 obyvatel.

Zdroj: EUROPEAN COMMISSION; WORLD POPULATION REVIEW

Navzdory roli sídla hlavních institucí EU, a tedy i snadnějšímu přístupu k těmto institucím je pro Belgii důležité profilovat se jako každý jiný členský stát. V roce 1957 se Belgie řadila mezi zakládající členy dnešní Evropské unie. Od prvopočátku evropské integrace se tato země zasazovala o rozvoj a prohlubování vztahů v Evropě, svou klíčovou roli zde sehráli rovněž mnozí političtí vedoucí představitelé Belgie. Dlouhodobé členství se tak významně podílelo na formování smýšlení a identity Belgičanů.

Belgie v evropských institucích

Evropský parlament
V Evropském parlamentu zasedá 21 belgických poslanců.
Zdroj: EUROPEAN PARLIAMENT

Rada Evropské unie
Zasedání Rady se pravidelně účastní zástupci belgického státu (podle příslušné oblasti politiky).
Předsednictví Rady EU

  • Období belgického předsednictví: leden–červen 1958 | leden–červen 1961 | leden–červen 1964 | leden–červen 1967 | leden–červen 1970 | leden–červen 1973 | červenec–prosinec 1977 | leden–červen 1982 | leden–červen 1987 | červenec–prosinec 1993 | červenec–prosinec 2001 | červenec–prosinec 2010
  • Příští předsednictví je naplánováno na leden–červen 2024

Evropská komise
Belgický eurokomisař Didier Reynders má na starosti resort spravedlnosti. Komise má v každé zemi EU místní kanceláře, nazývané „zastoupení“.
Zdroj: Zastoupení Komise v Belgii

Soudní dvůr Evropské unie
Koen Lenaerts (předseda SD od 8. 10. 2015)
Zdroj: CJEU

Evropský účetní dvůr
Annemie Turtelboom (od 1. 5. 2018 do 30. 4. 2024)
Zdroj: ECA

Evropská centrální banka
Pierre Wunsch – National Bank of Belgium (guvernér, člen Rady guvernérů)
Zdroj: ECB

Evropský hospodářský a sociální výbor
Belgie má v Evropském hospodářském a sociálním výboru 12 zástupců.
Zdroj: EESC

Výbor regionů
Belgie má 12 zástupců také ve Výboru regionů, v němž zasedají místní a regionální zástupci.
Zdroj: COR [1]; COR [2]

Stálé zastoupení při EU
Belgie také s orgány a institucemi EU komunikuje prostřednictvím svého stálého zastoupení v Bruselu. Jeho hlavním úkolem (jakožto „velvyslanectví při EU“) je zajistit, aby belgické zájmy a politika byly v EU naplňovány co nejúčinněji. Stálé zastoupení Belgie při EU vede velvyslanec Willem van de Voorde.
Zdroj: Stálé zastoupení Belgie při EU

Zpět na začátek

3.2. Obchodní vztahy země s EU

Belgie představuje otevřenou ekonomiku, jež je velmi úzce spjata se zeměmi EU, na čemž má hlavní podíl samotná strategická poloha této země. I v roce 2019 proto Evropská unie hrála pro Belgii roli největšího obchodního partnera. Podíl EU na belgickém vývozu byl 72,4 % v roce 2019 (72,8 % v roce 2018) a na dovozu 64,2 % (64,4 % v roce 2018).

Podíl zemí eurozóny na export Belgie v porovnání s rokem 2018 (58,0 %) mírně poklesl, když v roce 2019 dosáhl 57,6 %. Import z eurozóny se dlouhodobě pohybuje v podobných číslech, v roce 2019 činil 53,7 % (roce 2018 to bylo 54,0 %).

Podíl obchodu s ostatními evropskými zeměmi mimo EU se v exportu snížil na 4,6 % v roce 2019 z předešlých 4,8 %. Import se snížil o 0,2 % na 6,9 % v roce 2019. Trend posledních let, který zaznamenal pokles podílu EU na belgickém obchodu ve prospěch rozvíjejících se ekonomik z Brazílie, Ruska, Indie a Činy, se obrátil.

Export – zdroj

Základní přehled

V roce 2019 celkový belgický vývoz vzrostl oproti předešlému roku o pouhých 0,1 % z 396,6 mld. EUR na 397,1 mld. EUR. Belgie, podobně jako ČR, realizuje svůj vývoz především do zemí EU. V roce 2019 se snížil vývoz do zemí EU o 1,0 %. Co se týká exportu do České republiky, nárůst se v porovnání s loňským rokem, kdy byl zaznamenán růst 7,6 %, mírně zrychlil. V roce 2019 Belgie vyvezla zboží za 3,761 mld. EUR, což představuje 7,9 % růst. V rámci celkového exportu Belgie tak zaujímá sedmnácté místo s podílem 1,0 %, stejně jako tomu bylo minulý i předminulý rok.

Teritoriální struktura v rámci EU

Tradičním největším obchodním partnerem Belgie zůstalo v roce 2019 Německo (71,0 mld. EUR), kde se vývoz oproti předešlému roku snížil o 0,3 %. Druhé místo obsadila Francie (55,8 mld. EUR), kde ve srovnání s loňským rokem šlo o pokles o 2,7 %. Třetí místo vzhledem ke své poloze zaujímá Nizozemsko s poklesem o 1,4 % na 47,8 mld. EUR. V porovnání s rokem 2018, kdy export do této sousední země zaznamenal nárůst o 5,3 %, vidíme, že dochází ke zpomalování obchodní výměny.

Export do zemí eurozóny se v roce 2019 snížil o 1,0 % z hodnoty 231,1 mld. EUR (2018) na 228,9 mld. EUR (2019). V zemích EU mimo eurozónu byl v roce 2018 zaznamenán nárůst o 0,5 %, přičemž v roce 2019 už to bylo 0,8 %.

Země eurozóny

Nejvyšší podíl na vývozu v rámci eurozóny připadl v roce 2019 na Německo (17,9 %), dále na Francii (14,1 %) a Nizozemí (12,1 %).

Belgie zažívá mírně negativní vývoj exportu do výše uvedených zemí a celkově tržby v rámci eurozóny v roce 2019 poklesly o 1,0 %. Stagnace vývozu byla zaznamenána v Německu (-0,3 %), Francii (-2,7 %), Nizozemí (-1,4 %) a dalších zemích. Nejvyšší negativní vývoj exportu se týká Malty, kde došlo k propadu o 19,5 %.

Ostatní země EU

V roce 2019 belgický vývoz do ostatních zemí EU mimo eurozónu i nadále stagnoval, když oproti předchozímu roku vzrostl pouze o 0,8 %. Přesto se nadále pohyboval v kladných hodnotách, tedy konkrétně 14,8 %. Velký podíl na růstu v rámci belgického vývozu mají především Chorvatsko (+ 17,8 %) a Maďarsko (+12,5 %). Velkou změnou oproti loňskému roku je právě vývoz do Chorvatska. Zatímco předloni hodnota vývozu poklesla o 15,2 %, v roce 2019 se zvýšila na +17,8 %. Záporné hodnoty zapsal obchod se Spojeným královstvím (-3,3 %).

Belgický vývoz do ostatních evropských zemí mimo EU v roce 2019 vzrostl o 2,5 %. Celková hodnota podílu na belgickém vývozu dosáhla 4,6 %. Nejvyšší nárůst exportu byl zaznamenán do Ruské federace (14,5 %). Jinak se belgický vývoz oproti roku 2018 snížil na Island (-28,4 %) a do Turecka (-4,3 %).

Export (x1000 EUR)

 

1-12/2018

1-12/2019

% VAR.

% TOT.

Země eurozóny

231.129.328,4

228.889.456,1

-1,0

57,6

Francie

57.353.773,4

55.784.547,0

-2,7

14,0

Lucembursko

6.563.761,4

7.008.449,2

6,8

1,8

Nizozemsko

48.515.695,7

47.829.907,8

-1,4

12,0

Německo

71.159.620,8

70.955.542,1

-0,3

17,9

Itálie

20.333.374,8

19.717.524,1

-3,0

5,0

Irsko

2.313.030,4

2.464.017,6

6,5

0,6

Řecko

1.691.361,0

1.670.880,8

-1,2

0,4

Portugalsko

2.265.845,2

2.373.261,3

4,7

0,6

Španělsko

11.108.899,7

11.119.343,9

0,1

2,8

Finsko

2.208.404,2

2.216.190,4

0,4

0,6

Rakousko

3.843.800,8

4.000.346,3

4,1

1,0

Slovinsko

645.088,9

655.483,4

1,6

0,2

Kypr

245.689,7

274.773,3

11,8

0,1

Malta

157.740,2

126.964,1

-19,5

0,0

Slovensko

1.102.064,0

1.164.300,6

5,6

0,3

Estonsko

361.364,4

386.258,1

6,9

0,1

Litva

338.176,8

348.734,3

3,1

0,1

Lotyšsko

921.636,9

792.931,8

-14,0

0,2

Ostatní země EU

58.278.065,7

58.733.714,3

0,8

14,8

Velká Británie

31.280.439,8

30.245.097,1

-3,3

7,6

Dánsko

2.868.124,2

2.946.357,0

2,7

0,7

Švédsko

6.379.249,5

6.550.060,0

2,7

1,6

Polsko

8.434.340,1

8.774.884,4

4,0

2,2

Česká republika

3.486.831,7

3.760.589,5

7,9

0,9

Maďarsko

2.661.580,7

2.994.135,4

12,5

0,8

Rumunsko

1.988.101,4

2.162.112,2

8,8

0,5

Bulharsko

784.911,9

835.944,9

6,5

0,2

Chorvatsko

394.486,4

464.533,7

17,8

0,1

Zdroj: Belgian Foreign Trade Agency

Import

Základní přehled

U belgického dovozu došlo v roce 2019 k poklesu o 1,1 % z 385 mld. EUR na 380,6 mld. EUR.

Belgický import z České republiky zaznamenal nárůst z 3,78 mld. EUR v roce 2018 na 3,94 mld. EUR, což představuje +4,1 %. Na celkovém dovozu do Belgie se tak Česká republika podílí 1,0 %.

Teritoriální struktura v rámci EU

Belgický dovoz ze zemí Evropské unie poklesl v roce 2019 o 1,7 %, což v konečném důsledku zakládá 64,2 % nárůst na podílu dovozu. Dovoz ze zemí eurozóny poklesl o 2,0 %, z ostatních zemí EU mimo eurozónu zaznamenal pokles o 0,5 %.

V rámci teritoriální struktury zaujímá v dovozu vedoucí pozici Nizozemí s celkovou hodnotou 66,1 mld. EUR, jež tak zaznamenává oproti předešlému roku pokles o 4,4 %. Na druhém místě se nachází Německo s 50,25 mld. EUR, které oproti loňsku ztrácí -0,3%. Třetí místo zaujímá Francie o hodnotě dovozu 37 mld. EUR, kde došlo k růstu o 2,0 %.

V rámci eurozóny Belgie snížila dovoz především z Malty (-27,8 %), Kypru (-22,8 %) a Lucemburska (-21,0 %). Naopak největší přírůstek v dovozu v roce 2019 byl zaznamenán z Estonska (+46,6 %), Rakouska (+19,9 %) a Slovinska (+11,3 %).

Dovoz z ostatních zemí EU mimo eurozónu poklesl v roce 2019 o 0,5 %. Zvýšený dovoz pocházel pouze ze čtyř států, a to Maďarska (+18,4 %), Dánska (+12,1 %), Polska (+11,2 %) a České republiky (+4,1 %). Všechny ostatní státy z této skupiny v roce 2019 dovážely méně než v roce předchozím. Největší propad zapsalo Bulharsko (-8,8 %) a Chorvatsko (-8,3 %).

Dovozy z ostatních zemí Evropy mimo EU poklesly o 4,9 % v důsledku snížení dovozu především z Islandu (-76,9 %) a Norska (-39,9 %). Pouze Švýcarsko a Ukrajina ze skupiny států stojících mimo EU nezaznamenaly pokles dovozu do Belgie.

Import (x1000 EUR)

 

1-12/2018

    1-12/2019

% VAR.

% TOT.

Země eurozóny

208.547.832,7

204.472.176,3

-2,0

53,7

Francie

36.322.366,4

37.033.585,4

2,0

9,7

Lucembursko

2.068.100,2

1.633.800,2

-21,0

0,4

Nizozemsko

69.164.528,5

66.120.800,1

-4,4

17,4

Německo

50.423.290,9

50.253.350,9

-0,3

13,2

Itálie

13.209.361,3

13.815.597,6

4,6

3,6

Irsko

19.768.577,1

17.171.440,0

-13,1

4,5

Řecko

408.689,8

336.414,2

-17,7

0,1

Portugalsko

1.254.958,6

1.288.118,2

2,6

0,3

Španělsko

8.595.953,3

8.840.661,4

2,8

2,3

Finsko

2.751.512,3

2.858.352,2

3,9

0,8

Rakousko

2.275.333,4

2.729.133,2

19,9

0,7

Slovinsko

302.675,6

337.014,6

11,3

0,1

Kypr

34.429,3

26.575,2

-22,8

0,0

Malta

76.187,5

55.044,7

-27,8

0,0

Slovensko

1.013.607,1

1.093.416,6

7,9

0,3

Estonsko

172.962,9

253.534,4

46,6

0,1

Litva

126.089,9

133.471,9

5,9

0,0

Lotyšsko

579.209,0

491.865,7

-15,1

0,1

Ostatní země EU

40.094.887,0

39.880.475,1

-0,5

10,5

Velká Británie

17.884.803,0

16.810.261,4

-6,0

4,4

Dánsko

1.489.522,1

1.669.893,9

12,1

0,4

Švédsko

7.293.064,0

6.957.284,9

-4,6

1,8

Polsko

4.795.427,2

5.334.474,0

11,2

1,4

Česká republika

3.780.688,7

3.935.910,6

4,1

1,0

Maďarsko

2.402.435,9

2.844.884,1

18,4

0,7

Rumunsko

1.200.905,5

1.188.694,1

-1,0

0,3

Bulharsko

1.018.642,2

928.607,4

-8,8

0,2

Chorvatsko

229.398,5

210.464,6

-8,3

0,1

Saldo obchodní bilance

Belgie tradičně vykazuje přebytek obchodu s Evropskou unií. Obchodní bilance Belgie je i v roce 2019 pozitivní a zvýšila se ze 40,8 mld. EUR na 43,3 mld. EUR.

Země eurozóny

Saldo obchodní bilance v roce 2019 kleslo prakticky u většiny států eurozóny. Mírný nárůst můžeme zaznamenat pouze u Lucemburska (ze 4,5 mld. EUR na 5,4 mld. EUR v roce 2019), Kypru, Litvy, Portugalska a Řecka.

Záporné saldo vykazovalo Nizozemí (z 20,7 mld. EUR v roce 2018 na 18, 3 mld. EUR), Irsko (14,7 mld. EUR) a Finsko (0,6 mld. EUR).

Ostatní země EU

Obchodní bilance s ostatními zeměmi mimo EU byla negativní, schodek si mírně polepšil z 9,64 mld. EUR v roce 2018 na 7,85 mld. EUR v roce 2019. Negativní saldo má Belgie dlouhodobě s Ruskem (4 mld. EUR v roce 2019), Norskem (1,5 mld. v roce 2019) a nově se Švýcarskem (3 mld. EUR v roce 2019). Snížení schodku v roce 2019 však nemění situaci poklesu obchodu téměř se všemi velkými ekonomikami mimo EU. Například, zatímco ještě v předchozím roce Belgie zaznamenala kladnou obchodní bilanci s Tureckem 0,8 mld. EUR, v roce 2019 už byl vzájemný obchod v negativním schodku 0,05 mld. EUR (z belgického pohledu).

Saldo (x1000 EUR)

 

1–12 (2018)

1–12 (2019)

Země eurozóny

22.581.495,7

24.417.279,8

Francie

21.031.407,0

18.750.961,6

Lucembursko

4.495.661,2

5.374.648,9

Nizozemsko

-20.648.832,8

-18.290.892,3

Německo

20.736.330,0

20.702.191,2

Itálie

7.124.013,5

5.901.926,6

Irsko

-17.455.546,7

-14.707.422,4

Řecko

1.282.671,3

1.334.466,7

Portugalsko

1.010.886,6

1.085.143,1

Španělsko

2.512.946,5

2.278.682,6

Finsko

-543.108,1

-642.161,8

Rakousko

1.568.467,4

1.271.213,2

Slovinsko

342.413,4

318.468,8

Kypr

211.260,4

248.198,1

Malta

81.552,8

71.919,4

Slovensko

88.457,0

70.884,0

Estonsko

188.401,6

132.723,7

Litva

212.086,9

215.262,4

Lotyšsko

342.427,9

301.066,1

Ostatní země EU

18.183.178,7

18.853.239,2

Velká Británie

13.395.636,8

13.434.835,7

Dánsko

1.378.602,1

1.276.463,1

Švédsko

-913.814,5

-407.224,9

Polsko

3.638.913,0

3.440.410,4

Česká republika

-293.857,1

-175.321,2

Maďarsko

259.144,9

149.251,3

Rumunsko

787.195,9

973.418,1

Bulharsko

-233.730,3

-92.662,4

Chorvatsko

165.088,0

254.069,1

Zdroj: BELGIAN FOREIGN TRADE AGENCY

Zpět na začátek

3.3. Poskytování rozvojových fondů a nástrojů EU

Kohezní politika Belgie

Základní přehled
Na programové období 2014–2020 bylo Belgii v rámci financování politiky soudržnosti z EU přiděleno celkem 2,28 miliard EUR.

  • 1,04 mld. EUR pro tzv. přechodné regiony (provincie Hainaut, Namur, Lucemburk a Lutych)
  • 939 mil. EUR na více rozvinuté regiony (provincie Západní Flandry, Východní Flandry, Bruselský region, Vlámský Brabant, Brabant Wallon, Limburg a Antverpy)
  • 263 mil. EUR v rámci Evropské územní spolupráce
  • 42 mil. EUR v rámci Iniciativy na podporu zaměstnanosti mládeže

Kohezní politika v Belgii je v programovém období 2014-2020 řízena celkem osmi operačními programy. Regiony Flandry, Valonsko a Brusel obdrží finanční prostředky z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF), zbylých pět programů, bude financováno z Evropského sociálního fondu (ESF), jež z celkové částky zaujímá hodnotu ve výši 1 miliardy EUR.

Hlavní investiční priority
Po vytvoření partnerské dohody s Evropskou komisí byly pro Belgii stanoveny následující investiční priority:

  • Urychlení přechodu k znalostní ekonomice prostřednictvím navýšení soukromých investic do výzkumu, navýšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků, podpora podnikání, zvýšení produktivity pracovní síly a stimulace vyšší efektivnosti.
  • Zvyšování zaměstnanosti prostřednictvím aktivace a posilování dovedností, zvýšená spolupráce mezi regiony a aktivní začleňování zranitelných skupin, jakými jsou starší lidé, migranti a nezaměstnaní mladí lidé, do společnosti.
  • Snižování emisí skleníkových plynů, zvyšování energetické účinnosti ekonomiky a zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie.

Dosud dosažené výsledky
Celková výše finančních prostředků přidělených na předešlé programové období 2007–2013 činila 2,26 mld. EUR, což ovlivnilo Belgii v následujících oblastech:

  • vytvoření více než 18 000 nových pracovních míst;
  • vznik přibližně 2000 nových podniků;
  • podpora více než 600 výzkumných a technických rozvojových projektů.

Fondy představovaly investici do široké škály projektů, jako například zvyšování zaměstnanosti, a kvalifikace mladých lidí a dlouhodobě nezaměstnaných (v rámci ESF financování bylo podpořeno celkem přibližně čtvrt milionu obyvatel), boj proti chudobě, prosazování rovnosti žen a mužů (zejména navýšení účasti žen v přírodovědných a technických oborech) či rozvíjení nových technologií v oblasti zdravotní péče.

Evropský rozvojový fond
Evropský rozvojový fond (EDF) je základním finančním nástrojem pro spolupráci mezi EU a zeměmi AKT (Africká, Karibská a Pacifická skupina států). EDF je tvořen z grantů, rizikového kapitálu či úvěrů soukromému sektoru. Rozpočet desátého EDF na období 2008–2013 představoval hodnotu ve výši 22,68 mld. EUR. Belgie přispěla částkou 800 674 000 EUR, což představuje podíl 3,53 %. Rozpočet jedenáctého EDF na období 2014–2020 představuje hodnotu ve výši 34,2 mld. EUR. Belgie přispěje částkou 1 108 550 000 EUR, což představuje podíl 3,23 %.

Zdroj: EC – Regional Policy

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Bruselu (Belgie) ke dni 16. 6. 2020

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem