Belgie: Zahraniční obchod a investice

© Zastupitelský úřad ČR v Bruselu (Belgie)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 

2015

2016

2017

2018

2019

Vývoz

359,52

359,51

381,39

396,61

397,05

Dovoz

339,06

336,16

362,33

384,97

380,62

Obrat

698,58

695,67

743,72

781,58

777,67

Bilance

20,46

23,35

19,06

11,64

16,43

Údaje jsou v mld. EUR
Zdroj:
Abh-ace.com

Belgická ekonomika je velmi otevřená a exportně orientovaná, a proto je ve značné míře závislá na konjunktuře světových trhů. Celková hospodářská krize, která postihla i hlavní belgická odbytiště, sousední země, vedla k propadu belgického zahraničního obchodu. Rychlejší pokles dovozů nicméně znamenal, že obchodní bilance v době krize zůstala mírně aktivní. V roce 2019 došlo k meziročnímu nárůstu exportu pouze o 0,1 %, hodnota importu poklesla přibližně o 1,1  %. Obchodní bilance se však zlepšila.

Zdroj: Abh-ace.com

Guvernér Belgické národní banky (BNB) konstatoval, že v roce 2020 se očekává pokles HDP o 9  %, v případě prudké druhé vlny epidemie dokonce až o 13,4 %. Dle BNB z hlediska umírněného a stále velmi nejistého scénáře bude návrat na úroveň blízké počátku roku 2019 trvat až do konce roku 2022. Belgie se tedy bude potýkat se třemi lety ztraceného hospodářského růstu. Mezitím bude roční schodek rozpočtu postupně dosahovat 10,6 %, 6,0 % a 5,9 % HDP a veřejný dluh exploduje o 20 procentních bodů.

Zdroj: National bank of Belgium (NBB)

Belgie je federální stát s 3 regiony: Vlámskem, Valonskem a Bruselem – hlavním městem. Hospodářská situace těchto regionů se poměrně výrazně liší, a tak je tomu i v objemech dovozů. Poslední dostupné údaje (z roku 2018) jsou zpracované podle národních statistik, takže vypovídající jsou pouze podíly těchto regionů na celkových dovozech zboží a služeb, nicméně i tento údaj ukazuje mnohem vyšší ekonomickou aktivitu severní části Belgie – Vlámska:

  • Vlámsko: 83 % (cca)
  • Valonsko: 11,8 % (cca)
  • Brusel: 5,2 % (cca)

Vlámsko také představuje větší odbytiště, a proto je velkou výzvou pro české vývozce, aby zde nacházeli uplatnění pro své zboží a zároveň služby v perspektivě rozvoje jednotného trhu EU.

Zdroj: Evropská komise, National Bank of Belgium (NBB), Statistiek Vlaanderen

Zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Vývoz z Belgie – 20 nejvýznamnějších exportních partnerů a celková čísla

 Země

2015

2016

2017

2018

2019

Německo

60 583

59 559

63 748

71 160

70 955

Francie

55 555

55 156

56 809

57 354

55 785

Nizozemsko

41 114

40 315

45 831

48 516

47 830

Velká Británie

31 764

31 958

32 086

31 280

30 245

USA

21 471

20 970

18 591

20 546

24 700

Itálie

18 105

18 615

18 679

20 333

19 718

Španělsko

9 398

9 470

10 494

11 109

11 119

Polsko

6 787

7 149

8 138

8 434

8 775

Čína

6 780

6 995

8 072

6 958

7 105

Lucembursko

5 421

5 268

5 893

6 564

7 008

Indie

7 804

8 136

7 985

7 908

6 678

Švédsko

5 691

6 071

6 621

6 379

6 550

Švýcarsko

4 796

5 343

6 336

5 196

5 835

Turecko

4 535

4 500

5 301

4 930

4 719

Ruská federace

3 036

3 508

4 060

3 613

4 139

Rakousko

3 634

3 583

3 862

3 844

4 000

Česká republika

3 063

3 110

3 327

3 487

3 761

Kanada

2 852

3 183

3 737

Japonsko

3 210

3 626

Brazílie

3 523

3 218

3 023

EU

258 918

258 776

275 096

289 407

287 623

Extra (mimo) EU

99 606

100 768

106 293

107 343

109 426

Svět celkem

359 524

359 544

381 390

396 613

397 050

Zdroj: Abh-ace.com, údaje jsou v mld. EUR

Belgie, podobně jako ČR, realizuje svůj vývoz především do zemí EU. Země EU se podílí na belgickém vývozu třemi čtvrtinami. Na celou Evropu připadá dle posledních údajů přibližně 77,1  % vývozu, na Asii 9,1 %, Ameriku kolem 8,9 %, Afriku 3,3 % a Oceánii 0,5 %. Vývoj obchodní výměny s EU i obchod se zeměmi mimo EU mají obvykle rostoucí tendenci.

Zdroj: Abh-ace.com

S téměř 71 miliardami EUR (17,9 %) zůstalo Německo v roce 2019 nejdůležitějším zákazníkem pro belgický export s velkým náskokem na druhou Francii s přibližně 56 miliardami EUR (14,1  %). Vývoz Belgie do ostatních států povětšinou i nadále roste, oproti roku předchozímu se však jedná o minimální nárůst, a to přibližně o 0,1 %. Vývoz do Francie se přitom mírně snížil. U třetího nejvýznamnějšího exportního partnera Belgie, tedy Nizozemska, můžeme také zaznamenat mírný pokles exportu, který se meziročně snížil asi o 1,4 %.

Česká republika je podle belgických statistik cca 17. největším odbytištěm belgických výrobků s podílem 1 %. Meziročně se belgický vývoz do ČR zvětšil o 7,9 %. V roce 2019 tvořily největší část belgického vývozu do ČR chemické výrobky (21,2 %), plasty (18,6 %) a stroje a zařízení (14,7  %). Poslední příčky (tedy 18. – 20. největší dovozce) se v průběhu daného období (2015-2019) mění v závislosti na výši objemu vývozu do jednotlivých zemí.

Zdroj: Abh-ace.com (1), Abh-ace.com (2)

Dovoz do Belgie – 20 nejvýznamnějších exportních partnerů + ČR a celková čísla

 Země

2015

2016

2017

2018

2019

Nizozemsko

56 626

57 053

62 334

69 165

66 121

Německo

43 107

46 550

50 629

50 423

50 253

Francie

32 415

32 328

34 449

36 322

37 034

USA

29 367

27 231

25 621

26 287

28 706

Irsko

16 098

14 993

14 820

19 769

17 171

Velká Británie

17 141

16 314

17 436

17 885

16 810

Čína

14 673

14 687

15 162

15 295

16 761

Itálie

13 113

13 330

12 980

13 209

13 816

Japonsko

7 689

8 389

8 791

9 314

11 186

Španělsko

6 351

8 146

8 398

8 596

8 841

Švýcarsko

4 356

4 479

5 242

5 792

8 839

Ruská federace

8 315

7 548

9 335

10 049

8 127

Švédsko

6 169

6 857

7 325

7 293

6 957

Polsko

3 732

3 857

4 297

4 796

5 335

Turecko

3 480

3 977

4 533

4 842

4 724

Indie

4 130

4 387

4 842

4 924

4 603

Saúdská Arábie

 

 

2 730

4 045

3 967

Česká republika

3 297

3 770

3 915

3 781

3 936

Mexiko

 

 

3 624

4 425

3 823

Norsko

4 418

3 410

4 381

5 448

3 273

EU

212 987

218 510

233 622

248 643

244 353

Extra (mimo) EU

126 081

130 970

128 705

136 331

136 265

Svět celkem

339 068

349 480

362 327

384 972

380 617

Zdroj: Abh-ace.com, údaje jsou v mld. EUR

Belgie realizuje svůj import především ze zemí EU. Podíl zemí EU na belgickém dovozu je přes 64 %. Na celou Evropu připadá 71,1 % dovozu, na Asii 15,0 %, Ameriku 11,0 %, Afriku 2,5 % a Oceánii 0,3 %.

Zdroj: Abh-ace.com

Stejně jako poslední čtyři roky, bylo i v roce 2019 největším dodavatelem Nizozemsko, následovaly Německo a Francie. Tyto tři sousední země dohromady tvoří asi 40 % belgického importu. Česká republika byla podle belgických statistik v roce 2019 18. největším dodavatelem Belgie s podílem 1,0 %. Na posledních příčkách se však, stejně jako je tomu v případě exportu, střídají státy, jako je Mexiko, Brazílie nebo právě ČR. Do Belgie přitom ČR dodává především dopravní prostředky (32,8 %), stroje a zařízení (31,2 %) nebo základní kovy (8,7 %).

Zdroj: Abh-ace.com (1); Abh-ace.com (2)

Zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Komoditní struktura vývozu a dovozu je určována hospodářskou vyspělostí Belgie a mírou zapojení do mezinárodního obchodu. Belgie patří mezi 15 největších vývozců světa a přibližně 70  % HDP prochází zahraničním obchodem.

Vývoz dle sektorů (TOP 10)

2018

2019

Chemické výrobky

96 867

99 506

Dopravní zařízení

46 124

50 919

Stroje a přepravní zařízení

40 818

41 861

Minerální paliva, maziva

39 947

35 067

Plasty

32 023

31 120

Obecné kovy

32 313

30 072

Potraviny

20 889

21 950

Drahé kameny, drahé kovy

15 705

16 031

Textil

13 790

13 536

Optická zařízení

11 723

11 974

Zdroj: Abh-ace.com, údaje jsou v mld. EUR

Ve struktuře vývozu hlavní pozice patří odvětvím s vysokou přidanou hodnotou, jako je strojírenství, dopravní prostředky a zařízení, výrobky chemického a farmaceutického průmyslu, energetika a dále zemědělské a potravinářské výrobky. Největším vývozním artiklem jsou chemické a farmaceutické výrobky, které v roce 2019 zaujímaly 25,1% podíl na celkovém vývozu Belgie. Druhou nejsilnější komoditou jsou dopravní a přepravní zařízení (12,8 %). V Belgii se montují automobily několika světových značek. Zajímavý je také vysoký podíl potravin v belgickém vývozu (5,5 %).

Dovoz dle sektorů (TOP 10)

2018

2019

Chemické výrobky

83 932

85 789

Dopravní zařízení

49 481

51 874

Stroje a přepravní zařízení

46 073

50 016

Minerální paliva, maziva

57 358

49 211

Obecné kovy

28 804

25 752

Plasty

21 182

20 784

Potraviny

14 667

14 641

Drahé kameny, drahé kovy

15 440

13 957

Optická zařízení

11 163

11 769

Textil

11 638

11 703

Zdroj: Abh-ace.com, údaje jsou v mld. EUR

Belgie je typická „zpracovatelská“ země, což znamená, že dováží množství surovin, které na vysoké úrovni zpracovává a vytváří tak zboží s daleko vyšší přidanou hodnotou, které poté exportuje. Je proto logické, že pokles odbytu zapříčiní adekvátní pokles dovozů.

Zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Svobodná celní pásma v Belgii nejsou.

Zpět na začátek

2.5. Investice – přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Přímé zahraniční investice hrají tradičně významnou roli pro belgickou relativně malou a velmi otevřenou ekonomiku. Přibližně polovina v Belgii investovaného kapitálu je vlastněna přímo či nepřímo zahraničními majiteli. V roce 2020 se Belgie přitom umístila na 46. místo ze 190 v každoročním průzkumu Světové banky Doing business, který srovnává obchodní regulace a hodnotí přívětivost a otevřenost jednotlivých zemí pro zahraniční firmy a investory.

Zdroj: Světová banka (WB)

Belgická federální vláda zavedla různá daňová opatření sloužící k přilákání přímých zahraničních investic do Belgie jako například daňový odpočet za rizikový kapitál, osvobození od srážkové daně u některých dividend a jiné. Všeobecně vzbuzují přímé zahraniční investice u veřejnosti obavy, protože jsou často vnímány jako první krok k převedení výroby do zahraničí.

Dle posledních údajů z roku 2019 do Belgie nejvíce investují společnosti z Francie, VB, Nizozemí a Německa, tedy sousedních zemí, a to především v oblastech výroby a logistiky, prodeje a marketingu a výzkumných a technických aktivit. Dle statistik AmCham, americké obchodní komory v Belgii, se zase můžeme dozvědět, že z hlediska počtu projektů v Belgii byly v roce 2019 nejaktivnějším investorem Spojené státy s 45 novými projekty, což je asi 16,85 % z jejich celkového počtu. Zároveň zde Spojené státy dle statistik vytvořily nejvíce pracovních míst.

Zdroj: American chamber of commerce in Belgium; EY.com

Nadnárodní firmy investující v Belgii hrají důležitou roli ve vnější konkurenceschopnosti státu, protože výrazně přispívají do čistého vývozu Belgie. Nadnárodní firmy podporují růst belgické ekonomiky tím, že zaštiťují 33 % reálných investic v soukromém sektoru (a k tomu 63 % investic v oblasti výzkumu a vývoje).

Zdroj: www.nbb.be

Zpět na začátek

2.6. Investice – podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Specifická omezení pro zahraniční investice neexistují. Zvláštní povolení se vyžaduje jak od místních, tak od zahraničních investorů, pro provozování obchodních domů, dopravních služeb, výroby a prodeje některých potravinářských výrobků, broušení a leštění diamantů a prodej zbraní a střeliva. Belgický stát stejně jako regiony poskytuje investorům různé finanční a daňové pobídky a průběžně upravují dílčí administrativně právní podmínky k podpoře zahraničních investic. Finanční pobídky mají formu kapitálových grantů a dotací na úroky. Granty poskytují regionální správní orgány a jejich výše může být v každém regionu odlišná. Tato výše závisí např. na tom, kolik investice vytvoří nových pracovních příležitostí, na technologických parametrech investice, atp. Zvláštními finančními pobídkami jsou stimulovány firmy, zejména malé a středně velké, investující v tzv. rozvojových zónách.

Zóny podléhají schválení Evropskou komisí, protože tyto pobídky jsou financovány ze strukturálních fondů EU. Daňovými pobídkami, které se stanovují na federální úrovni, se rozumí zejména osvobození od majetkové daně na několik let (max. 5 let). V současné době je příkladem pro podporu podnikání tzv. Marshalllův plán 4.0 pro Valonsko, který by měl pomoci vyrovnat ekonomické rozdíly, pomoci zvýšení zaměstnanosti mezi valonským a vlámským regionem.

Vedle toho je kladen důraz na vytváření tzv. koordinačních a distribučních center, která vyžívají zvláštní daňové výhody, pokud splňují předem stanovené podmínky. Další pobídky existují např. v oblasti odborné přípravy personálu, vědeckého výzkumu, exportu apod. Zahraniční zájemce o investování v Belgii si může základní informace o podmínkách vyžádat od níže uvedených federálních a regionálních úřadů:

Ministerstvo obchodu na federální úrovni (Ministere des affaires économiques)
SPF Economie, PME, Classes Moyennes et Energie – Contact Center
Rue du Progrès 50
Place dela Wallonie1 – Bat. II
1210 Bruxelles
http://economie.fgov.be/en/

Ministere de la Région Wallonne
Direction générale de l’économie et de l’emploi
Office pour les investisseurs étrangers
Place dela Wallonie1 – Bat. II
B-5100 Namur 
http://www.wallonie.be/

Ministerie van het Vlaams Gewest
Vlaamse Regering (Government of Flanders)
Martelaarsplein 19
1000 Brussel
www.flanders.be/

Ministere de la Région Bruxelles-Capitale
Boulevard du Jardin Botanique 20
1035 Bruxelles
http://be.brussels/

Vlámská proexportní agentura (F.I.T.)
Flanders Investment and Trade
Koning Albert II-laan 37
1030 Brussels
www.flandersinvestmentandtrade.com/

Valonská proexportní agentura (Awex)
Agence Wallonne à l’Exportation et aux Investissements étrangers
Place Sainctelette, 2
1080 Bruxelles
www.awex.be

Bruselská proexportní agentura
hub.brussels
Chaussée de Charleroi 110
1060 Bruxelles
www.hub.brussels

Brussels Invest & Export
Chaussée de Charleroi 112
1060 Brussels
www.investinbrussels.com

Další užitečné odkazy:
http://ib.fgov.be
http://business.belgium.be/en
http://www.beci.be

Vzhledem ke komplexnosti problematiky se doporučuje využít služeb poradenských firem specializovaných na problematiku podnikání.

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Bruselu (Belgie) ke dni 16. 6. 2020

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem