Bělorusko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

Běloruská republika (bělorusky Рэспублiка Беларусь, rusky Республика Беларусь, anglicky the Republic of Belarus).

Složení vlády:

Běloruskou vládu tvoří Rada ministrů Republiky Bělarus, zvlášť může zasedat tzv. předsednictvo (Prezidium) rady ministrů (vlády). Členové vlády k 25. 5. 2019:

Předsednictvo:

• předseda vlády: Sergej Nikolajevič RUMAS
• vedoucí úřadu prezidenta: Natalja Ivanovna KOČANOVA
• předseda výboru státní kontroly: Leonid Vasiljevič ANFIMOV
• první místopředseda vlády: Alexandr Genrichovič TURČIN
• místopředseda vlády: Vladimir Andrejevič DVORNIK
• místopředseda vlády: Vladimir Jevgenjevič KUCHAREV
• místopředseda vlády: Igor Vasiljevič LJAŠENKO
• místopředseda vlády: Igor Viktorovič PETRYŠENKO
• ministr hospodářství: Dmitrij Nikolajevič KRUTOJ
• ministr financí: Maksim Leonidovič JERMOLOVIČ
• ministr zahraničních věcí: Vladimir Vladimirovič MAKEJ

Ministři:

• ministr antimonopolní regulace a obchodu (MART): Vladimir Vasiljevič KOLTOVIČ
• ministr architektury a výstavby (Minstrojarchitektury): Dmitrij Michajlovič MIKULENOK
• ministr vnitřních záležitostí (MVD): Igor Anatoljevič ŠUNĚVIČ
• ministr bytového a komunálního hospodářství (Minžilkomchoz): Aleksandr Aleksandrovič TĚRECHOV
• ministr zdravotnictví (Minzdrav): Valerij Anatoljevič MALAŠKO
• ministr informací (Mininform): Alexandr Nikolajevič KARJUKEVIČ
• ministr kultury (Minkuľtury): Jurij Pavlovič BONDAR
• ministr lesního hospodářství (Minleschoz): Vitalij Alexandrovič DROŽŽA
• ministr obrany (Minoborony): Andrej Aleksejevič RAVKOV
• ministr vzdělávání (Minobrazovanie): Igor Vasiljevič KARPENKO
• ministr pro daně a poplatky (MNS): Sergej Eduardovič NALIVAJKO
• ministr pro mimořádné události (MČS): Vladimir Aleksandrovič VAŠČENKO
• ministr přírodních zdrojů a ochrany životního prostředí (Minprirody): Andrej Pavlovič CHUDYK
• ministr průmyslu (Minprom): Pavel Vladimirovič UTJUPIN
• ministr spojů a informatizace (Minsvjazi): Konstantin Konstantinovič ŠULGAN
• ministr zemědělského hospodářství a potravin (Minselchozprod): ANATOLIJ NIKOLAJEVIČ CHOŤKO
• ministr sportu a turistiky (Minsport): Sergej Michajlovič KOVALČUK 
• ministr dopravy a komunikací (Mintrans): Alexej Nikolajevič AVRAMENKO
• ministr práce a sociální ochrany (Mintruda i soczaščity): Irina Anatoljevna KOSTEVIČ
• ministr financí (Minfin): Maxim Leonidovič JERMOLOVIČ
• ministr hospodářství (Minekonomiki): Vladimir Ivanovič ZINOVSKIJ
• ministr spravedlnosti (Minjust): Oleg Leonidovič SLIŽEVSKIJ

Na začátku roku 2019 žilo v Bělorusku 9,476 mil. obyvatel, z toho v produktivním věku (muži: 15-60,5 roků, ženy: 16-55,5 roků) 5,432 mil. osob. Městského obyvatelstva je 78,1%. Při přirozeném poklesu počtu obyvatel v r. 2016 o cca 17 tis. osob, pokles celkového počtu obyvatel zmírnila čisté zahraniční imigrace v počtu necelých 4 tis. osob. Podle sčítání lidu v r. 2009 je národnostní složení v Bělorusku následující: Bělorusové tvoří 83,7% obyvatel, Rusové 8,2% (785 tis.), statisticky významnou menšinu tvoří dále Poláci 3,1% (295 tis.), Ukrajinci 1,7% (159 tis., zřejmě to v současnosti bude již o vyšší desítky tisíc více) a Židé 0,1% (13 tis.). Z ostatních národností jsou zastoupeni Arméni, Tataři, Romové, Ázerbájdžánci, Litevci, Moldavané, Turkmeni, Němci, Gruzínci, Číňané, Uzbeci, Lotyši, Kazaši, Arabové, Čuvaši aj. Další sčítání lidu je naplánováno na r. 2019.

Zhruba 60% obyvatel Běloruska se považuje za věřící, z nich je drtivá většina křesťanů (82% pravoslavných, 12% katolíků, 6% dalších konfesí – zejm. protestantů a uniatů), dále je v Bělorusku přítomen judaismus a islám. Do roku 2019 bylo podle zákona zaregistrováno 26 konfesí a církevních směrů s 3488 církevními obcemi.

V roce 2018 Bělorusko zažívalo negativní dopad sílící provázanosti s ruskou ekonomikou, která se ocitla pod vlivem nové vlny sankcí. Znepokojující otázkou, zejména s ohledem na výrazný růst příjmů státní pokladny, zůstává vysoký proficit státního rozpočtu (5,1% HDP), který nasvědčuje tomu, že se vláda připravuje na prudké zhoršení stavu ekonomiky v krátkodobé perspektivě. Záměr běloruské vlády provést úpravy programu sociálně-ekonomického rozvoje do roku 2020 pod vlivem negativního dopadu sankční konfrontace mezi RU a USA/EU na ekonomiku země, odráží růst obav z budoucí rozpočtové a finanční nerovnováhy vyvolané snížením preferenční podpory ze strany Ruské federace (tzv. nezájem ruské strany kompenzovat tzv. „daňový manévr” – změny týkající se vývozních cel ropy a těžby energetických surovin).
Přes veškeré výše uvedené negativní faktory běloruská vláda v plném rozsahu splnila vnitřní a vnější závazky v cizí měně za rok 2018. Rovněž většina oficiálních prognóz na loňský rok  byla splněna v důsledku přísné měnové politiky a díky hospodářskému růstu ekonomiky hlavních partnerských zemí. Přitom za hlavní úspěch loňského roku lze považovat udržení inflace na nízké úrovni (+5,6 %) a v důsledku přísné měnové politiky dosažení o 1 mld. USD větších zlatých a devizových rezerv oproti původnímu odhadu vlády (7,16 mld. USD). Objem průmyslové výroby narostl o +5,7 % na 110,1 mld. BYN. Hlavním driverem zrychlení industriálního sektoru v roce 2018 byl zpracovatelský průmysl, kde ve zrychleném tempu rostla výroba dopravních prostředků a zařízení (+14,1 %), obrábění dřeva a výroba papíru (+13,8 %), farmaceutický průmysl (+8,9 %) a chemický průmysl (+6,2 %).  U zemědělské produkce došlo k poklesu o – 3,4 % na 19 mld. BYN. Hrubý domácí produkt (HDP) za první čtvrtletí r.2019 meziročně stoupl v průměru o +1,1% na 13,52 mld. USD (loni o +5,3%). Inflace v 1. čtvrtletí činila 2,6%.
Podle prognózy schválené prezidentem Alexandrem Lukašenkem běloruská ekonomika v roce 2019 zrychlí tempo růstu až na 4 % a inflace se udrží na úrovni 6 %. Analytici Mezinárodního měnového fondu však odhadují, že HDP se letos výrazně zpomalí (růst o cca 2%) s ohledem na vliv nepříznivých demografických faktorů a slabého růstu produktivity. Z důvodu omezování hospodářských úlev ze kterých BY až doposud těžilo (podle odhadů Světové banky činilo toto zvýhodnění cca 10 % běloruského HDP).  a vysokého zahraničního dluhu  jsou pro příští dva roky vyhlídky růstu běloruské ekonomiky bez provedení reformy státního sektoru značně limitované. Podle zprávy Výkonné rady MMF ze dne 18. ledna 2019 střednědobé vyhlídky růstu běloruské ekonomiky jsou bez rozhodných strukturálních reforem omezené s ohledem na nepříznivé demografické faktory a slabý růst productivity

Zdroj: Národní statistický výbor Běloruska, Výzkumný ústav IPM, Národní banka Běloruska

Rozpočet státní správy se skládá z Konsolidovaného rozpočtu a rozpočtu Fondu sociální ochrany obyvatel. Konsolidovaný rozpočet se dále skládá z republikového rozpočtu a místních rozpočtů.

Zdroj: http://www.minfin.gov.by/upload/bp/doklad/2018/yd2018.pdf 

Zdroj: Národní banka Běloruska 

Zdroj: Ministerstvo financí Běloruska 

Dluhová služba – běloruský stát (podle MF BY) si v roce 2018 půjčil na zahraničních trzích 2353,8 mil USD a splatil 1997,3 mil USD dluhů. Vláda a banky Ruské federace poskytly Bělorusku celkem 879,1 mil USD; čínské banky poskytly celkem 509,2 mil USD; vydáním euroobligací 500 mil USD; Eurasijský fond stabilizace a rozvoje půjčil 200 mil USD;  148 mil USD půjčila Mezinárodní banka pro rekonstrukci a rozvoj; 17,5 mil USD půjčila Evropská banka pro rekonstrukci a rozvoj.

Zdroj: Národní banka Běloruska

Poznámka: ¹) kapitálová účast z Ruska, Kypru, Rakouska, Ukrajiny, Velké Británie, Holandska, Německa, Švýcarska, Lucemburska, Kazachstánu, Lotyšska, Libanonu, Íránu a dalších.
²) Сommerzbank АG (Německo), Межгосударственный банк, ЗАО ЮниКредит Банк (RF), ОАО Российский Сельскохозяйственный банк (RF), China Development Bank (ČLR)

Bankovní sektor

Bankovní sektor tvoří Národní banka Běloruska (www.nbrb.by) spolu s ostatními bankami. Národní banka Běloruska je státním orgánem a centrální bankou země. Je podřízena v souladu s Ústavou země prezidentovi Běloruska. K základním úkolům patří ochrana a zabezpečení stability běloruského rublu, rozvoj bankovního systému země a zajištění efektivního a bezpečného fungování platebního systému. Mezi další významné banky v zemi patří: ABSOLUTBANK (www.absolutbank.by), ALFA-BANK (www.alfa-bank.by), BSB BANK (www.bsb.by), BTA BANK (btabank.by), VTB BANK (www.vtb-bank.by), BELGAZPROM BANK (www.belgazprom.bank.by), BELARUS BANK (www.belarusbank.by).

Finanční trh – cenné papíry

Běloruská valuto-fondová burza je jediným místem v Bělorusku, kde jsou obsluhovány základní segmenty finančního trhu země – valutový, kapitálový a trh derivátů. Na burze je v oběhu více jak 2000 emitovaných akcií a obligací, 50 státních CP, 25 druhů valuty, 13 sérií finančních derivátů. Účastníky burzy jsou všechny běloruské banky a 14 zaregistrovaných brokerských organizací (https://www.bcse.by/ru/nfc/forexbrokers). Na burze je obsluhováno více jak 25 tis. klientů (PO i FO) ročně, včetně nerezidentů.

Pojišťovny 

Pojištění je povinné i dobrovolné. Povinné pojištění mohou nabízet pouze státní pojišťovny, nebo pojišťovny s více jak 50% podílem státu v základním jmění. Povinné pojištění se vztahuje na:

• výstavbu, určenou pro obyvatelstvo;
• občanskou odpovědnost majitelů dopravních prostředků (povinné ručení);
• občanskou odpovědnost dopravce před cestujícími;
• zdraví a život cizinců, dočasně se nacházejících na území Běloruska;
• odpovědnost komerčních organizací provádějící realitní činnost;
• vlastnické zájmy pojistníků, spojené se zánikem zemědělských plodin, skotu,aj.
• odpovědnost dočasných správců v případě bankrotu hospodářského subjektu;
• život a zdraví od nešťastných událostí při výrobě nebo nemoci z povolání;
• povinné státní pojištění (ze státních prostředků).

Ke dni 11. dubna 2019 v Bělorusku působilo 16 pojišťoven (http://www.minfin.gov.by/ru/supervision/reestr/). Mezi největší pojišťovny v Bělorusku patří: BELGOSTRAH, BELNEFTESTRAH, PROMTRANSINVEST a BELEKSIMGARANT. V roce 2018 ve struktuře povinného pojištění (519,2 mil BYN; 41,6 %) zaujímalo osobní pojištění 16,7 %, pojištění majetku 2,6 % a pojištění odpovědnosti 22,3 %. Ve struktuře dobrovolného pojištění (715,9 mil BYN; 58,4%) představovalo osobní pojištění 23,1 %, pojištění majetku 32,0 % a  pojištění odpovědnosti 3,3%. Vyplacené pojistné představovalo 624,7 mil BYN (50 % od vybraného pojistného), z toho 367,3 mil BYN (58,8 %) připadalo na dobrovolné pojištění a 257,4 mil BYN (41,2 %) na povinné. Základní kapitál pojišťoven dosáhl 1 617 mil BYN. Dohled nad pojišťovnami vykonává Ministerstvo financí BY.

Daňový systém

Základním dokumentem, který upravuje daňový systém Běloruska je Daňový kodex, který se dělí na dvě části. Obecná část, platná od 01.01.2004, popisuje základní ustanovení a pojmy, Zvláštní část, která vstoupila v platnost 01.01.2010, reguluje jednotlivé daně, poplatky, definuje poplatníky, předmět zdanění a postup jejich výpočtu.

Daně:

republikové

• DPH (0% /export/, 0,5%, 9,09% nebo 16,67%, 10% /potraviny/, 20% /zboží, práce a služby/);
• spotřební daň (v absolutní hodnotě nebo % u 13 kategorií zboží);
• daň ze zisku (18% – z příjmů od realizace zboží, služeb a prací, vlastnických práv, 12% – z dividend);
• daň z příjmů zahraničních organizací, které nepůsobí v Bělorusku přes stálé zastoupení (5,6,10,12 nebo 15%);
• daň z příjmů fyzických osob (12% – základní daň);
• daň z nemovitosti (1%, v případě nedostavěné nemovitosti nad povolenou lhůtu 2%);
• pozemková daň (základem pro výpočet daně je výše katastrální hodnoty pozemku);
• ekologická daň (fixní částky stanovené dle rozsahu těžby přírodních zdrojů, znečištění /emisí/ životního prostředí, objemu vyrobených a dovezených obalů, objemu přepracované ropy a ropných produktů);
• daň z těžby přírodních surovin;
• poplatek za průjezd zahraničních automobilových prostředků po silnicích obecného užití;
• poplatek daňového ráje;
• kolkový poplatek;
• konzulární poplatek;
• státní clo;
• patentové clo;
• cla a celní poplatky;

místní

• daň z vlastnictví psů;
• lázeňský poplatek;
• poplatek z dodavatelů;

ostatní

• povinné pojistné do Fondu sociální ochrany obyvatelstva a penzijního fondu (28% – povinné odvody na pojištění pro případ dosažení důchodového věku, invalidity a ztráty živitele; 6% – povinné odvody na pojištění pro případ dočasné nezaměstnanosti, těhotenství, rodičovské dovolené do tří let apod.);
• odvody nájemců za povinné pojistné pracovníků od nešťastných případů, závažných onemocnění.

Legislativa umožňuje zvláštní režimy zdanění:

• zjednodušený systém odvodů pro živnostníky a malé podniky (do 100 zaměstnanců);
• zdanění rezidentů Zvláštních (Svobodných) ekonomických zón (6x);
• zdanění rezidentů parků vysokých technologií;
• zdanění rezidentů Čínsko-běloruského industriálního parku;
• podnikatelská činnost v malých městech;
• podnikatelská činnost ve venkovských sídlech;
• jediná daň pro producenty zemědělských výrobků;
• daň z hazardního businessu;
• daň na příjmy z loterií;
• daň z realizace elektronický interaktivních her;
• další zvláštní daňové režimy (jediná daň ze živnostníků a fyzických osob, poplatek z řemeslné činnosti, poplatek za služby v oblasti agroturismu, osvobození členů vědecko-technologické asociace „Infopark“ od platby všech daní mimo sociálního pojištění).

S cílem zamezení dvojího zdanění má Bělorusko podepsány dohody s více jak 60 zeměmi, včetně České republiky. Pro ČR platí: sazba daně vybíraná ve státě, kde se nachází subjekt vyplácející dividendy, nesmí převýšit 10%; sazba daně vybíraná ve státě, kde se nachází subjekt vyplácející úroky, nesmí převýšit 5%; sazba daně vybíraná ve státě, kde se nachází subjekt vyplácející licenční poplatky, nesmí převýšit 10%.

Podrobněji k této kapitole:

• Ministerstvo daní a poplatků Běloruska ; Daňový kodex – Obecná část ; Daňový kodex – Zvláštní část ; Přehled a sazby spotřební daně platné

Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Běloruské republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku (Praha 14.10.1996) + Protokol ke Smlouvě mezi vládou České republiky a vládou Běloruské republiky   o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku (Minsk 11.08.2010).