Bělorusko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

© Zastupitelský úřad ČR v Minsku (Bělorusko)

Rozloha Běloruské republiky činí 207,6 tis. km2, jedná se o rovinaté území, mezi největší řeky patří Dněpr, Západní Dvina a Němen. Na teritoriu republiky se nachází více jak dest tisíc jezer. 42 % území Běloruska tvoří zemědělská půda, 39% území pokrývají lesy. V Bělorusku (2020) žije  9,408 milionu obyvatel, z toho 77 % žije ve městech. Bělorusko se člení na 6 oblastí (Bretská, Vitebská, Gomelská, Grodněnská, Mogilevská a Minská), které se dělí na 118 okresů. Hlavní město republiky je Minsk (2,02 milionu obyvatel). V ekonomické oblasti se jedná o zemi exportní, průmyslovou, s rozvinutým sektorem zemědělství. Země exportuje zejména nákladní automobily, traktory, silničně-strojovou techniku. Ze zemědělské oblasti je Bělorusko významným exportérem hnojiv, z oblasti potravinářství zejména sýrů, másla a masných výrobků.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Běloruská republika (bělorusky Рэспублiка Беларусь, rusky Республика Беларусь, anglicky the Republic of Belarus).

Složení vlády:

Běloruskou vládu tvoří Rada ministrů Republiky Bělarus, zvlášť může zasedat tzv. předsednictvo (Prezidium) rady ministrů (vlády). Členové vlády k 15. 5. 2020:

Předsednictvo:

  • předseda vlády: Sergej Nikolajevič RUMAS
  • vedoucí úřadu prezidenta: Maksim Vladimirovič RYŽENKOV
  • předseda výboru státní kontroly: Leonid Vasiljevič ANFIMOV
  • první místopředseda vlády: Dmitrij Nikolajevič KRUTOJ
  • místopředseda vlády: Vladimir Andrejevič DVORNIK
  • místopředseda vlády: Vladimir Jevgenjevič KUCHAREV
  • místopředseda vlády: Jurij Viktorovič NAZAROV
  • místopředseda vlády: Igor Viktorovič PETRYŠENKO
  • ministr hospodářství: Aleksandr Viktorovič ČERVJAKOV
  • ministr financí: Maksim Leonidovič JERMOLOVIČ
  • ministr zahraničních věcí: Vladimir Vladimirovič MAKEJ

Ministři:

  • ministr antimonopolní regulace a obchodu (MART): Vladimir Vasiljevič KOLTOVIČ
  • ministr architektury a výstavby (Minstrojarchitektury): Dmitrij Michajlovič MIKULENOK
  • ministr vnitřních záležitostí (MVD): Jurij Chadžymuratovič KARAEV
  • ministr bytového a komunálního hospodářství (Minžilkomchoz): Aleksandr Aleksandrovič TĚRECHOV
  • ministr zdravotnictví (Minzdrav): Vladimir Stepanovič KARANIK
  • ministr zahraničních věcí: Vladimir Vladimirovič MAKEJ
  • ministr informací (Mininform): Alexandr Nikolajevič KARJUKEVIČ
  • ministr kultury (Minkuľtury): Jurij Pavlovič BONDAR
  • ministr lesního hospodářství (Minleschoz): Vitalij Alexandrovič DROŽŽA
  • ministr obrany (Minoborony): Viktor Genadijevič CHRENIN
  • ministr vzdělávání (Minobrazovanie): Igor Vasiljevič KARPENKO
  • ministr pro daně a poplatky (MNS): Sergej Eduardovič NALIVAJKO
  • ministr pro mimořádné události (MČS): Vladimir Aleksandrovič VAŠČENKO
  • ministr přírodních zdrojů a ochrany životního prostředí (Minprirody): Andrej Pavlovič CHUDYK
  • ministr průmyslu (Minprom): Pavel Vladimirovič UTJUPIN
  • ministr spojů a informatizace (Minsvjazi): Konstantin Konstantinovič ŠULGAN
  • ministr zemědělského hospodářství a potravin (Minselchozprod): Ivan Ivanovič KRUPKO
  • ministr sportu a turistiky (Minsport): Sergej Michajlovič KOVALČUK 
  • ministr dopravy a komunikací (Mintrans): Alexej Nikolajevič AVRAMENKO
  • ministr práce a sociální ochrany (Mintruda i soczaščity): Irina Anatoljevna KOSTEVIČ
  • ministr financí (Minfin): Maxim Leonidovič JERMOLOVIČ
  • ministr hospodářství (Minekonomiki): Aleksandr Viktorovič ČERVJAKOV
  • ministr spravedlnosti (Minjust): Oleg Leonidovič SLIŽEVSKIJ

Zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Na začátku roku 2020 žilo v Bělorusku 9,408 mil. obyvatel, z toho v produktivním věku (muži: 15-60,5 roků, ženy: 16-55,5 roků) 5,432 mil. osob. Městského obyvatelstva je 78,1%. Při přirozeném poklesu počtu obyvatel v r. 2016 o cca 17 tis. osob, pokles celkového počtu obyvatel zmírnila čisté zahraniční imigrace v počtu necelých 4 tis. osob. Podle sčítání lidu v r. 2009 je národnostní složení v Bělorusku následující: Bělorusové tvoří 83,7% obyvatel, Rusové 8,2% (785 tis.), statisticky významnou menšinu tvoří dále Poláci 3,1% (295 tis.), Ukrajinci 1,7% (159 tis., zřejmě to v současnosti bude již o vyšší desítky tisíc více) a Židé 0,1% (13 tis.). Z ostatních národností jsou zastoupeni Arméni, Tataři, Romové, Ázerbájdžánci, Litevci, Moldavané, Turkmeni, Němci, Gruzínci, Číňané, Uzbeci, Lotyši, Kazaši, Arabové, Čuvaši aj. Poslední sčítání lidu proběhlo na konci října  r. 2019.

Zhruba 60% obyvatel Běloruska se považuje za věřící, z nich je drtivá většina křesťanů (82% pravoslavných, 12% katolíků, 6% dalších konfesí – zejm. protestantů a uniatů), dále je v Bělorusku přítomen judaismus a islám. Do roku 2020 bylo podle zákona zaregistrováno 26 konfesí a církevních směrů s 3488 církevními obcemi.

Zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Nejistota kolem podmínek dodávek ruské ropy a plynu, nižší poptávka po běloruském zboží na světových trzích, podpora ekonomického růstu prostřednictvím stimulace domácí poptávky (úvěry, zahraničními půjčkami a výrobou „na sklad“),  přeregulovaná ekonomika, direktivní zvyšování mezd jako jeden ze slibů předvolební Lukašenkovy kampaně bez odpovídajícího zvýšení produktivity práce – tyto a další faktory přivedly běloruskou ekonomiku ke zhoršení výkonnostních parametrů v roce 2019.
Podle údajů Státního statistického výboru Běloruska hrubý domácí produkt (HDP) země vzrostl – v roce 2019 činil 63,0 mld. USD, čili +1,2 % ve srovnání s předchozím rokem. Růst HDP je tedy dalece vzdálen původní oficiální prognóze běloruské vlády, která operovala s růstem HDP až o 4 %. Za hlavní úspěch lze však považovat udržení inflace na nízké úrovni (+4,7 %). (Index spotřebitelských cen v měsíčním srovnání: +0,9 % v lednu, +1,3 % v únoru, +0,4 % v březnu, +0,04 % v dubnu, +0,3 % v květnu a -0,1 % v červnu, +0,2% v červenci, -0,2% v srpnu, +0,5 % v září, +0,5% v říjnu, +0,2% v listopadu a +0,5% v prosinci). HDP země za první čtvrtletí roku 2020 meziročně poklesl v průměru o -0,3 % na 13,52 mld. USD (loni +1,1 %). K poklesu došlo na pozadí nízké srovnávací základny (v lednu až březnu 2019 růst HDP +1,3%), který indikuje výrazné oslabení ekonomiky. Inflace v 1. čtvrtletí činila 2,7 % (Index spotřebitelských cen v měsíčním srovnání: +1,0 % v únoru a +0,9 % v březnu; meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v březnu o +4,9 %, což bylo o 0,5 procentního bodu více než v únoru). U průmyslové výroby v období leden – březen 2020 došlo k poklesu o -2,7 % na 26,7 mld. BYN. Těžební průmysl poklesl o -1,8 %; zpracovatelský průmysl o -2,1 %. Takový vývoj  průmyslové výroby byl doprovázen hmatatelným nárůstem „výroby na sklad“. Na začátku dubna 2020 činily zásoby hotových výrobků ve skladech průmyslových podniků 5 464 mld. BYN – čili 76,4 % průměrného měsíčního objemu průmyslové výroby proti 65,5 % před rokem. Omezení dodávek ropy a následné nedostatečné vytížení běloruských ropných rafinerií významně komplikoval práci petrochemického a dopravního sektoru. Objem zemědělské produkce vykázal růst o +5,5 % na 2 804,5 mil. BYN.

Podle prognózy schválené prezidentem Alexandrem Lukašenkem by růst HDP v roce 2020 měl činit 2,8%. Vláda sází především na oživení domácí poptávky. Avšak s ohledem na uvolnění měnové politiky a navyšování mezd administrativními způsoby bez ohledu na produktivitu práce bude velmi obtížné naplnit prezidentovo očekávání a udržet nízkou úroveň inflace i v letošním roce.
Rok 2020 bude pro Bělorusko v mnoha ohledech klíčový a ukáže, zda se běloruské vedení ze svých předchozích chyb poučilo. Výchozí podmínky přitom nejsou vůbec ideální. Vývoj situace bude v mnohém záviset na nových podmínkách dodávek ruské ropy (částečná náhrada ruské ropy dražší alternativou nevyhnutelně povede k růstu ceny paliv na domácím trhu, což znamená, že se bude vyvíjet negativní tlak na inflační procesy) a celkové spolupráci s Ruskem (přístup běloruské produkce na ruský trh a současně ruský tlak na přístup k běloruským aktivům) a na případném dalším zlepšení vztahů s EU a USA. Na směřování běloruské ekonomiky bude mít nepochybně vliv i schopnost prezidenta porozumět potřebě strukturálních reforem a začít provádět přísnou peněžně úvěrovou politiku, ořezat státní subvence, zaměřit se na podporu exportu a zejména zahraničních investic (mj. akcelerací privatizačních procesů).
To vyžaduje tvrdé kroky spojené s očištěním ekonomiky od ztrátových podniků, s redukcí stavu zaměstnanců a dalšími nepopulárními opatřeními. Doposud na to připraven nebyl, odmítal reformovat běloruský ekonomický model, stejně jako hromadně privatizovat státní majetek. A pravděpodobně tomu nebude jinak ani ve volebním roce.

Základní makroekonomické ukazatele
 

2015

2016

2017

2018

2019 

HDP (mld. BYN)

89,9

94,3

105,2

121,6

132,0 

v % k předchozímu roku

96,2

97,4

102,4

103,0

101,2 

HDP (mld. USD)

56,8

47,5

54,5

56,59

63,0 

Podíl výroby na HDP (%)

39,0

37,9

39,1

37,9

38,1 

z toho podíl průmyslu (%)

21,3

20,3

22,2

26,1

25,7 

z toho podíl zemědělství, lesnictví a rybářství (%)

6,3

6,8

7,8

6,4

6,8 

z toho podíl stavebnictví (%)

7,8

5,7

5,3

5,3

5,6 

Podíl služeb na HDP (%)

47,7

48,5

47,7

47,7

48,8 

HDP na 1 obyvatele (tis. BYN)

9,5

9,9

11,1

12,8

14,0 

Investice do základního kapitálu (mld. BYN)

20,7152

18,710

21,034

25,004

27,845 

Obrat zahraničního obchodu (mil. USD)

65495

59886

72976

83247

84 175 

Vývoz zboží a služeb (mil. USD)

32798

29927

36529

41970

41 966 

Dovoz zboží a služeb (mil. USD)

32697

29959

36447

41277

42 209 

Saldo zahraničního obchodu (mil. USD)

101

-32

82

693

-243,2 

Inflace (%)

12,0

10,6

4,6

5,6

4,7 

Nezaměstnanost (tis. osob)

43,3

35,3

22,9

12,5

8,8 

Nezaměstnaných   k ekon. aktivnímu obyv. (%)

1,0

0,8

0,5

 0,3 0,2

Nominální průměrná měsíční mzda (BYN)

671,5

722,7

822,8

971,4 1119,7

Růst reálné mzdy v % k předchozímu roku

97,7

96,2

107,5

111,6 109,1

Průměrná měsíční penze (BYN)

280,6

297,0

314,3

381,2 431,3

Růst reálné penze v % k předchozímu roku

94,8

95,7

101,2

114,8 113,1

Maloobchodní obrat (mld. BYN)

34,7

36,9

40,2

44,7 49,28

v % k předchozímu roku

98,7

95,8

104,4

108,4 104,2

Mezinárodní rezervní aktiva (mil. USD)

4 175,8

4 927,2

7 315,3

7 157,6 9 393,9

Kurz BYN/USD (ke konci roku)

1,8569

1,9585

1,9727

2,1598 2,1036

Kurz BYN/EUR (ke konci roku)

2,0300

2,0450

2,3553

2,4734 2,3524

Zdroj: Národní statistický výbor Běloruska, Výzkumný ústav IPM, Národní banka Běloruska

Zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Rozpočet státní správy se skládá z Konsolidovaného rozpočtu a rozpočtu Fondu sociální ochrany obyvatel. Konsolidovaný rozpočet se dále skládá z republikového rozpočtu a místních rozpočtů.

Rozpočet státní správy (v mld. BYN)

 

2015

2016

2017

2018

2019 

Příjmy konsolidovaného rozpočtu

26,632

28,526

31,651

37,683

39,139 

z toho příjmy republikového rozpočtu

16,721

17,763

19,772

24,389

24,275 

místních rozpočtů

13,823

15,2

16,385

17,826

20,150 

Výdaje konsolidovaného rozpočtu

25,038

2,322

28,727

33,090

35,998 

z toho výdaje republikového rozpočtu

15,214

16,751

17,000

19,729

21,146 

místních rozpočtů

13,759

15,0

16,213

17,893

20,135 

Saldo konsolidovaného rozpočtu

+1,594

+1,204

+2,925

+4,594

+3142 

z toho saldo republikového rozpočtu

+1,507

+1,013

+2,771

+4,661

+3129 

místních rozpočtů

+0,065

+0,2

+0,172

-0,067

+0,015 

Saldo Fondu sociální ochrany obyvatel

-0,3408

+0,207

+0,198

+0,315

+101 

příjmy fondu

10,4785

11,749

12,462

13,930

15912 

výdaje fondu

10,819

11,542

12,264

13,615

15811 

Saldo rozpočtu státní správy

+1,254

+1,411

+3,123

+4,909

+3243 

Zdroj: http://www.minfin.gov.by/upload/bp/doklad/2019/yd2019.pdf 

Zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

Platební bilance (v mil. USD)
 

2015

2016

2017

2018

2019 

I. Běžný účet

-1 831,0

-1 611,9

-945,2

24,2

-1 165,6 

1. Saldo – zboží a služby

100,7

-32,0

82,9

929,1

-292,7 

z toho saldo zboží

-2 142,5

-2 511,3

-2 978,9

-2 502,8

-4 076,5 

saldo služeb

2 243,2

2 479,3

3 061,8

3 431,9

3 783,8 

2. Saldo – výnosy

-2 465,8

-2 191,5

-2 058,1

-2 146,3

-1 909,5 

3. Saldo – běžné převody

534,1

611,6

1 030,0

1 428,3

 

II. Kapitálový a finanční účet

 

 

     

1. Kapitálový účet

4,6

6,5

1,5

20,4

34,9 

2. Finanční účet

-702,1

-1 228,9

-1 730,2

329,3

-2 452,1 

2.1. Přímé investice

-1 545,7

-1 207,6

-1 242,5

-1 371,3

-1 300,0 

2.2. Portfoliové investice

952,1

-637,4

-1 265,8

585,3

500,8 

2.3. Výrobní finanční nástroje

24,7

2,3

-0,2

4,6

2,8 

2.4. Ostatní investice

-133,2

539,3

743,3

1110,7

-654,1 

z toho Aktiva

442,4

-929,8

60,6

1 657,7

-64,0 

Závazky

575,6

-1 469,1

-687,7

547,1

590,1 

III. Statistické rozdíly

516,4

874,6

577,2

178,1

480,1 

IV.  Financování (změna rezervních aktiv)

-620,1

482,6

2 063,7

-106,7

1 801,5 

Zdroj: Národní banka Běloruska 

Zadluženost Běloruska (v mil. USD)
 

2015

2016

2017

2018

2019 

celkový zahraniční dluh

38 258,5

37 517,4

39 929,3

39 043,8

40750,3 

veřejný dluh vůči HDP (%)

67,3

68,6

72,9

65,3

64,5,9 

státní zahraniční dluh

22 517,6

22 382,3

24 970,2

25 210,0

25 438,1 

podíl zahraničního státního dluhu k HDP (%)

39,6

46,8

43,2

44,6

40,2 

z toho dluh orgánů státní správy

12 972,5

14 151,1

17 261,2

17 410,4

17 148,3 

podíl dluhu orgánů státní správy k HDP (%)

22,8

29,6

31,7

32,0

24,1 

Zdroj: Ministerstvo financí Běloruska 

Dluhová služba – běloruský stát (podle MF BY) si v roce 2019 půjčil na zahraničních trzích 1 643,6 mil USD a splatil 1 511,3 mil USD dluhů. Vláda a banky Ruské federace poskytly Bělorusku celkem 730,2 mil USD; čínské banky poskytly celkem 638,1 mil USD; 150,5 mil USD – rozmístění eurobondů;  94,2 mil USD půjčila Mezinárodní banka pro rekonstrukci a rozvoj; 30,6 mil USD půjčila Evropská banka pro rekonstrukci a rozvoj.

Zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Základní ukazatele bankovního sektoru
 

k 1. 1. 2016

k 1. 1. 2017

k 1. 1. 2018

k 1. 1. 2019

k 1. 1. 2020 

Banky zaregistrované Národní bankou Běloruska1

26

24

24

24

24 

z toho banky státní

5

5

5

5

Základní jmění bank (mld. BYN)

4,4848

4,7197

5,179

5,449

5,532 

z toho podíl zahraničního kapitálu (v %)

14,99

16,69

*

17,80

Zastoupení zahraničních bank 2

*

5

4

5

Zdroj: Národní banka Běloruska

Poznámka: 1) včetně bank se zahraniční účastí – kapitálová účast z Ruska, Kypru, Rakouska, Ukrajiny, Velké Británie, Holandska, Německa, Švýcarska, Lucemburska, Kazachstánu, Lotyšska, Libanonu a Íránu.
2) Сommerzbank АG (Německo), Межгосударственный банк, ЗАО ЮниКредит Банк (RF), ОАО Российский Сельскохозяйственный банк (RF), China Development Bank (ČLR)

Bankovní sektor

Bankovní sektor tvoří Národní banka Běloruska (www.nbrb.by) spolu s ostatními bankami. Národní banka Běloruska je státním orgánem a centrální bankou země. Je podřízena v souladu s Ústavou země prezidentovi Běloruska. K základním úkolům patří ochrana a zabezpečení stability běloruského rublu, rozvoj bankovního systému země a zajištění efektivního a bezpečného fungování platebního systému. Mezi další významné banky v zemi patří: ABSOLUTBANK (www.absolutbank.by), ALFA-BANK (www.alfa-bank.by), BSB BANK (www.bsb.by), BTA BANK (btabank.by), VTB BANK (www.vtb-bank.by), BELGAZPROM BANK (www.belgazprom.bank.by), BELARUS BANK (www.belarusbank.by).

Finanční trh – cenné papíry

Běloruská valuto-fondová burza je jediným místem v Bělorusku, kde jsou obsluhovány základní segmenty finančního trhu země – valutový, kapitálový a trh derivátů. Na burze je v oběhu více jak 2000 emitovaných akcií a obligací, 50 státních CP, 25 druhů valuty, 13 sérií finančních derivátů. Účastníky burzy jsou všechny běloruské banky a 14 zaregistrovaných brokerských organizací (https://www.bcse.by/ru/nfc/forexbrokers). Na burze je obsluhováno více jak 25 tis. klientů (PO i FO) ročně, včetně nerezidentů.

Pojišťovny 

Pojištění je povinné i dobrovolné. Povinné pojištění mohou nabízet pouze státní pojišťovny, nebo pojišťovny s více jak 50% podílem státu v základním jmění. Povinné pojištění se vztahuje na:

  • výstavbu, určenou pro obyvatelstvo;
  • občanskou odpovědnost majitelů dopravních prostředků (povinné ručení);
  • občanskou odpovědnost dopravce před cestujícími;
  • zdraví a život cizinců, dočasně se nacházejících na území Běloruska;
  • odpovědnost komerčních organizací provádějící realitní činnost;
  • vlastnické zájmy pojistníků, spojené se zánikem zemědělských plodin, skotu,aj.
  • odpovědnost dočasných správců v případě bankrotu hospodářského subjektu;
  • život a zdraví od nešťastných událostí při výrobě nebo nemoci z povolání;
  • povinné státní pojištění (ze státních prostředků).

Ke dni 3. března 2020 v Bělorusku působilo 18 pojišťoven (http://www.minfin.gov.by/ru/supervision/reestr/). Mezi největší pojišťovny v Bělorusku patří: BELGOSTRAH, BELNEFTESTRAH, PROMTRANSINVEST a BELEKSIMGARANT. V roce 2019 ve struktuře povinného pojištění (464,5 mil BYN; 43,4%) zaujímalo osobní pojištění 37,8%, pojištění majetku 8,8% a pojištění odpovědnosti 53,4%. Ve struktuře dobrovolného pojištění (605,6 mil BYN; 56,6%) představovalo osobní pojištění 39,3%, pojištění majetku 54,4% a  pojištění odpovědnosti 6,2%. Vyplacené pojistné představovalo 535,2 mil BYN (50,0% od vybraného pojistného), z toho 284,1 mil BYN (53,1%) připadalo na dobrovolné pojištění a 251,1 mil BYN (46,9%) na povinné. Základní kapitál pojišťoven dosáhl 1 545 mil BYN (cca 783 mil USD). Dohled nad pojišťovnami vykonává Ministerstvo financí BY.

Zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Daňový systém

Základním dokumentem, který upravuje daňový systém Běloruska je Daňový kodex, který se dělí na dvě části. Obecná část, platná od 01.01.2004, popisuje základní ustanovení a pojmy, Zvláštní část, která vstoupila v platnost 01.01.2010, reguluje jednotlivé daně, poplatky, definuje poplatníky, předmět zdanění a postup jejich výpočtu.

Daně:

republikové

  • DPH (0% /export/, 0,5%, 9,09% nebo 16,67%, 10% /potraviny/, 20% /zboží, práce a služby/);
  • spotřební daň (v absolutní hodnotě nebo % u 13 kategorií zboží);
  • daň ze zisku (18% – z příjmů od realizace zboží, služeb a prací, vlastnických práv, 12% – z dividend);
  • daň z příjmů zahraničních organizací, které nepůsobí v Bělorusku přes stálé zastoupení (5,6,10,12 nebo 15%);
  • daň z příjmů fyzických osob (12% – základní daň);
  • daň z nemovitosti (1%, v případě nedostavěné nemovitosti nad povolenou lhůtu 2%);
  • pozemková daň (základem pro výpočet daně je výše katastrální hodnoty pozemku);
  • ekologická daň (fixní částky stanovené dle rozsahu těžby přírodních zdrojů, znečištění /emisí/ životního prostředí, objemu vyrobených a dovezených obalů, objemu přepracované ropy a ropných produktů);
  • daň z těžby přírodních surovin;
  • poplatek za průjezd zahraničních automobilových prostředků po silnicích obecného užití;
  • poplatek daňového ráje;
  • kolkový poplatek;
  • konzulární poplatek;
  • státní clo;
  • patentové clo;
  • cla a celní poplatky;

místní

  • daň z vlastnictví psů;
  • lázeňský poplatek;
  • poplatek z dodavatelů;

ostatní

  • povinné pojistné do Fondu sociální ochrany obyvatelstva a penzijního fondu (28% – povinné odvody na pojištění pro případ dosažení důchodového věku, invalidity a ztráty živitele; 6% – povinné odvody na pojištění pro případ dočasné nezaměstnanosti, těhotenství, rodičovské dovolené do tří let apod.);
  • odvody nájemců za povinné pojistné pracovníků od nešťastných případů, závažných onemocnění.

Legislativa umožňuje zvláštní režimy zdanění:

  • zjednodušený systém odvodů pro živnostníky a malé podniky (do 100 zaměstnanců);
  • zdanění rezidentů Zvláštních (Svobodných) ekonomických zón (6x);
  • zdanění rezidentů parků vysokých technologií;
  • zdanění rezidentů Čínsko-běloruského industriálního parku;
  • podnikatelská činnost v malých městech;
  • podnikatelská činnost ve venkovských sídlech;
  • jediná daň pro producenty zemědělských výrobků;
  • daň z hazardního businessu;
  • daň na příjmy z loterií;
  • daň z realizace elektronický interaktivních her;
  • další zvláštní daňové režimy (jediná daň ze živnostníků a fyzických osob, poplatek z řemeslné činnosti, poplatek za služby v oblasti agroturismu, osvobození členů vědecko-technologické asociace „Infopark“ od platby všech daní mimo sociálního pojištění).

S cílem zamezení dvojího zdanění má Bělorusko podepsány dohody s více jak 60 zeměmi, včetně České republiky. Pro ČR platí: sazba daně vybíraná ve státě, kde se nachází subjekt vyplácející dividendy, nesmí převýšit 10%; sazba daně vybíraná ve státě, kde se nachází subjekt vyplácející úroky, nesmí převýšit 5%; sazba daně vybíraná ve státě, kde se nachází subjekt vyplácející licenční poplatky, nesmí převýšit 10%.

Podrobněji k této kapitole:

Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Běloruské republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku (Praha 14.10.1996) + Protokol ke Smlouvě mezi vládou České republiky a vládou Běloruské republiky   o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku (Minsk 11.08.2010).

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Minsku (Bělorusko) ke dni

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem