Bělorusko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

Běloruská republika (bělorusky Рэспублiка Беларусь, rusky Республика Беларусь, anglicky the Republic of Belarus).

Složení vlády:

Běloruskou vládu tvoří Rada ministrů Republiky Bělarus, zvlášť může zasedat tzv. předsednictvo (Prezidium) rady ministrů (vlády). Členové vlády k 15. 5. 2020:

Předsednictvo:

• předseda vlády: Sergej Nikolajevič RUMAS
• vedoucí úřadu prezidenta: Maksim Vladimirovič RYŽENKOV
• předseda výboru státní kontroly: Leonid Vasiljevič ANFIMOV
• první místopředseda vlády: Dmitrij Nikolajevič KRUTOJ
• místopředseda vlády: Vladimir Andrejevič DVORNIK
• místopředseda vlády: Vladimir Jevgenjevič KUCHAREV
• místopředseda vlády: Jurij Viktorovič NAZAROV
• místopředseda vlády: Igor Viktorovič PETRYŠENKO
• ministr hospodářství: Aleksandr Viktorovič ČERVJAKOV
• ministr financí: Maksim Leonidovič JERMOLOVIČ
• ministr zahraničních věcí: Vladimir Vladimirovič MAKEJ

Ministři:

• ministr antimonopolní regulace a obchodu (MART): Vladimir Vasiljevič KOLTOVIČ
• ministr architektury a výstavby (Minstrojarchitektury): Dmitrij Michajlovič MIKULENOK
• ministr vnitřních záležitostí (MVD): Jurij Chadžymuratovič KARAEV
• ministr bytového a komunálního hospodářství (Minžilkomchoz): Aleksandr Aleksandrovič TĚRECHOV
• ministr zdravotnictví (Minzdrav): Vladimir Stepanovič KARANIK
• ministr zahraničních věcí: Vladimir Vladimirovič MAKEJ
• ministr informací (Mininform): Alexandr Nikolajevič KARJUKEVIČ
• ministr kultury (Minkuľtury): Jurij Pavlovič BONDAR
• ministr lesního hospodářství (Minleschoz): Vitalij Alexandrovič DROŽŽA
• ministr obrany (Minoborony): Viktor Genadijevič CHRENIN
• ministr vzdělávání (Minobrazovanie): Igor Vasiljevič KARPENKO
• ministr pro daně a poplatky (MNS): Sergej Eduardovič NALIVAJKO
• ministr pro mimořádné události (MČS): Vladimir Aleksandrovič VAŠČENKO
• ministr přírodních zdrojů a ochrany životního prostředí (Minprirody): Andrej Pavlovič CHUDYK
• ministr průmyslu (Minprom): Pavel Vladimirovič UTJUPIN
• ministr spojů a informatizace (Minsvjazi): Konstantin Konstantinovič ŠULGAN
• ministr zemědělského hospodářství a potravin (Minselchozprod): Ivan Ivanovič KRUPKO
• ministr sportu a turistiky (Minsport): Sergej Michajlovič KOVALČUK 
• ministr dopravy a komunikací (Mintrans): Alexej Nikolajevič AVRAMENKO
• ministr práce a sociální ochrany (Mintruda i soczaščity): Irina Anatoljevna KOSTEVIČ
• ministr financí (Minfin): Maxim Leonidovič JERMOLOVIČ
• ministr hospodářství (Minekonomiki): Aleksandr Viktorovič ČERVJAKOV
• ministr spravedlnosti (Minjust): Oleg Leonidovič SLIŽEVSKIJ

Na začátku roku 2020 žilo v Bělorusku 9,408 mil. obyvatel, z toho v produktivním věku (muži: 15-60,5 roků, ženy: 16-55,5 roků) 5,432 mil. osob. Městského obyvatelstva je 78,1%. Při přirozeném poklesu počtu obyvatel v r. 2016 o cca 17 tis. osob, pokles celkového počtu obyvatel zmírnila čisté zahraniční imigrace v počtu necelých 4 tis. osob. Podle sčítání lidu v r. 2009 je národnostní složení v Bělorusku následující: Bělorusové tvoří 83,7% obyvatel, Rusové 8,2% (785 tis.), statisticky významnou menšinu tvoří dále Poláci 3,1% (295 tis.), Ukrajinci 1,7% (159 tis., zřejmě to v současnosti bude již o vyšší desítky tisíc více) a Židé 0,1% (13 tis.). Z ostatních národností jsou zastoupeni Arméni, Tataři, Romové, Ázerbájdžánci, Litevci, Moldavané, Turkmeni, Němci, Gruzínci, Číňané, Uzbeci, Lotyši, Kazaši, Arabové, Čuvaši aj. Poslední sčítání lidu proběhlo na konci října  r. 2019.

Zhruba 60% obyvatel Běloruska se považuje za věřící, z nich je drtivá většina křesťanů (82% pravoslavných, 12% katolíků, 6% dalších konfesí – zejm. protestantů a uniatů), dále je v Bělorusku přítomen judaismus a islám. Do roku 2020 bylo podle zákona zaregistrováno 26 konfesí a církevních směrů s 3488 církevními obcemi.

Nejistota kolem podmínek dodávek ruské ropy a plynu, nižší poptávka po běloruském zboží na světových trzích, podpora ekonomického růstu prostřednictvím stimulace domácí poptávky (úvěry, zahraničními půjčkami a výrobou „na sklad“),  přeregulovaná ekonomika, direktivní zvyšování mezd jako jeden ze slibů předvolební Lukašenkovy kampaně bez odpovídajícího zvýšení produktivity práce – tyto a další faktory přivedly běloruskou ekonomiku ke zhoršení výkonnostních parametrů v roce 2019.
Podle údajů Státního statistického výboru Běloruska hrubý domácí produkt (HDP) země vzrostl – v roce 2019 činil 63,0 mld. USD, čili +1,2 % ve srovnání s předchozím rokem. Růst HDP je tedy dalece vzdálen původní oficiální prognóze běloruské vlády, která operovala s růstem HDP až o 4 %. Za hlavní úspěch lze však považovat udržení inflace na nízké úrovni (+4,7 %). (Index spotřebitelských cen v měsíčním srovnání: +0,9 % v lednu, +1,3 % v únoru, +0,4 % v březnu, +0,04 % v dubnu, +0,3 % v květnu a -0,1 % v červnu, +0,2% v červenci, -0,2% v srpnu, +0,5 % v září, +0,5% v říjnu, +0,2% v listopadu a +0,5% v prosinci). HDP země za první čtvrtletí roku 2020 meziročně poklesl v průměru o -0,3 % na 13,52 mld. USD (loni +1,1 %). K poklesu došlo na pozadí nízké srovnávací základny (v lednu až březnu 2019 růst HDP +1,3%), který indikuje výrazné oslabení ekonomiky. Inflace v 1. čtvrtletí činila 2,7 % (Index spotřebitelských cen v měsíčním srovnání: +1,0 % v únoru a +0,9 % v březnu; meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v březnu o +4,9 %, což bylo o 0,5 procentního bodu více než v únoru). U průmyslové výroby v období leden – březen 2020 došlo k poklesu o -2,7 % na 26,7 mld. BYN. Těžební průmysl poklesl o -1,8 %; zpracovatelský průmysl o -2,1 %. Takový vývoj  průmyslové výroby byl doprovázen hmatatelným nárůstem „výroby na sklad“. Na začátku dubna 2020 činily zásoby hotových výrobků ve skladech průmyslových podniků 5 464 mld. BYN – čili 76,4 % průměrného měsíčního objemu průmyslové výroby proti 65,5 % před rokem. Omezení dodávek ropy a následné nedostatečné vytížení běloruských ropných rafinerií významně komplikoval práci petrochemického a dopravního sektoru. Objem zemědělské produkce vykázal růst o +5,5 % na 2 804,5 mil. BYN.

Podle prognózy schválené prezidentem Alexandrem Lukašenkem by růst HDP v roce 2020 měl činit 2,8%. Vláda sází především na oživení domácí poptávky. Avšak s ohledem na uvolnění měnové politiky a navyšování mezd administrativními způsoby bez ohledu na produktivitu práce bude velmi obtížné naplnit prezidentovo očekávání a udržet nízkou úroveň inflace i v letošním roce.
Rok 2020 bude pro Bělorusko v mnoha ohledech klíčový a ukáže, zda se běloruské vedení ze svých předchozích chyb poučilo. Výchozí podmínky přitom nejsou vůbec ideální. Vývoj situace bude v mnohém záviset na nových podmínkách dodávek ruské ropy (částečná náhrada ruské ropy dražší alternativou nevyhnutelně povede k růstu ceny paliv na domácím trhu, což znamená, že se bude vyvíjet negativní tlak na inflační procesy) a celkové spolupráci s Ruskem (přístup běloruské produkce na ruský trh a současně ruský tlak na přístup k běloruským aktivům) a na případném dalším zlepšení vztahů s EU a USA. Na směřování běloruské ekonomiky bude mít nepochybně vliv i schopnost prezidenta porozumět potřebě strukturálních reforem a začít provádět přísnou peněžně úvěrovou politiku, ořezat státní subvence, zaměřit se na podporu exportu a zejména zahraničních investic (mj. akcelerací privatizačních procesů).
To vyžaduje tvrdé kroky spojené s očištěním ekonomiky od ztrátových podniků, s redukcí stavu zaměstnanců a dalšími nepopulárními opatřeními. Doposud na to připraven nebyl, odmítal reformovat běloruský ekonomický model, stejně jako hromadně privatizovat státní majetek. A pravděpodobně tomu nebude jinak ani ve volebním roce.

Zdroj: Národní statistický výbor Běloruska, Výzkumný ústav IPM, Národní banka Běloruska

Rozpočet státní správy se skládá z Konsolidovaného rozpočtu a rozpočtu Fondu sociální ochrany obyvatel. Konsolidovaný rozpočet se dále skládá z republikového rozpočtu a místních rozpočtů.

Zdroj: http://www.minfin.gov.by/upload/bp/doklad/2019/yd2019.pdf 

Zdroj: Národní banka Běloruska 

Zdroj: Ministerstvo financí Běloruska 

Dluhová služba – běloruský stát (podle MF BY) si v roce 2019 půjčil na zahraničních trzích 1 643,6 mil USD a splatil 1 511,3 mil USD dluhů. Vláda a banky Ruské federace poskytly Bělorusku celkem 730,2 mil USD; čínské banky poskytly celkem 638,1 mil USD; 150,5 mil USD – rozmístění eurobondů;  94,2 mil USD půjčila Mezinárodní banka pro rekonstrukci a rozvoj; 30,6 mil USD půjčila Evropská banka pro rekonstrukci a rozvoj.

Zdroj: Národní banka Běloruska

Poznámka: ¹) včetně bank se zahraniční účastí – kapitálová účast z Ruska, Kypru, Rakouska, Ukrajiny, Velké Británie, Holandska, Německa, Švýcarska, Lucemburska, Kazachstánu, Lotyšska, Libanonu a Íránu.
²) Сommerzbank АG (Německo), Межгосударственный банк, ЗАО ЮниКредит Банк (RF), ОАО Российский Сельскохозяйственный банк (RF), China Development Bank (ČLR)

Bankovní sektor

Bankovní sektor tvoří Národní banka Běloruska (www.nbrb.by) spolu s ostatními bankami. Národní banka Běloruska je státním orgánem a centrální bankou země. Je podřízena v souladu s Ústavou země prezidentovi Běloruska. K základním úkolům patří ochrana a zabezpečení stability běloruského rublu, rozvoj bankovního systému země a zajištění efektivního a bezpečného fungování platebního systému. Mezi další významné banky v zemi patří: ABSOLUTBANK (www.absolutbank.by), ALFA-BANK (www.alfa-bank.by), BSB BANK (www.bsb.by), BTA BANK (btabank.by), VTB BANK (www.vtb-bank.by), BELGAZPROM BANK (www.belgazprom.bank.by), BELARUS BANK (www.belarusbank.by).

Finanční trh – cenné papíry

Běloruská valuto-fondová burza je jediným místem v Bělorusku, kde jsou obsluhovány základní segmenty finančního trhu země – valutový, kapitálový a trh derivátů. Na burze je v oběhu více jak 2000 emitovaných akcií a obligací, 50 státních CP, 25 druhů valuty, 13 sérií finančních derivátů. Účastníky burzy jsou všechny běloruské banky a 14 zaregistrovaných brokerských organizací (https://www.bcse.by/ru/nfc/forexbrokers). Na burze je obsluhováno více jak 25 tis. klientů (PO i FO) ročně, včetně nerezidentů.

Pojišťovny 

Pojištění je povinné i dobrovolné. Povinné pojištění mohou nabízet pouze státní pojišťovny, nebo pojišťovny s více jak 50% podílem státu v základním jmění. Povinné pojištění se vztahuje na:

• výstavbu, určenou pro obyvatelstvo;
• občanskou odpovědnost majitelů dopravních prostředků (povinné ručení);
• občanskou odpovědnost dopravce před cestujícími;
• zdraví a život cizinců, dočasně se nacházejících na území Běloruska;
• odpovědnost komerčních organizací provádějící realitní činnost;
• vlastnické zájmy pojistníků, spojené se zánikem zemědělských plodin, skotu,aj.
• odpovědnost dočasných správců v případě bankrotu hospodářského subjektu;
• život a zdraví od nešťastných událostí při výrobě nebo nemoci z povolání;
• povinné státní pojištění (ze státních prostředků).

Ke dni 3. března 2020 v Bělorusku působilo 18 pojišťoven (http://www.minfin.gov.by/ru/supervision/reestr/). Mezi největší pojišťovny v Bělorusku patří: BELGOSTRAH, BELNEFTESTRAH, PROMTRANSINVEST a BELEKSIMGARANT. V roce 2019 ve struktuře povinného pojištění (464,5 mil BYN; 43,4%) zaujímalo osobní pojištění 37,8%, pojištění majetku 8,8% a pojištění odpovědnosti 53,4%. Ve struktuře dobrovolného pojištění (605,6 mil BYN; 56,6%) představovalo osobní pojištění 39,3%, pojištění majetku 54,4% a  pojištění odpovědnosti 6,2%. Vyplacené pojistné představovalo 535,2 mil BYN (50,0% od vybraného pojistného), z toho 284,1 mil BYN (53,1%) připadalo na dobrovolné pojištění a 251,1 mil BYN (46,9%) na povinné. Základní kapitál pojišťoven dosáhl 1 545 mil BYN (cca 783 mil USD). Dohled nad pojišťovnami vykonává Ministerstvo financí BY.

Daňový systém

Základním dokumentem, který upravuje daňový systém Běloruska je Daňový kodex, který se dělí na dvě části. Obecná část, platná od 01.01.2004, popisuje základní ustanovení a pojmy, Zvláštní část, která vstoupila v platnost 01.01.2010, reguluje jednotlivé daně, poplatky, definuje poplatníky, předmět zdanění a postup jejich výpočtu.

Daně:

republikové

• DPH (0% /export/, 0,5%, 9,09% nebo 16,67%, 10% /potraviny/, 20% /zboží, práce a služby/);
• spotřební daň (v absolutní hodnotě nebo % u 13 kategorií zboží);
• daň ze zisku (18% – z příjmů od realizace zboží, služeb a prací, vlastnických práv, 12% – z dividend);
• daň z příjmů zahraničních organizací, které nepůsobí v Bělorusku přes stálé zastoupení (5,6,10,12 nebo 15%);
• daň z příjmů fyzických osob (12% – základní daň);
• daň z nemovitosti (1%, v případě nedostavěné nemovitosti nad povolenou lhůtu 2%);
• pozemková daň (základem pro výpočet daně je výše katastrální hodnoty pozemku);
• ekologická daň (fixní částky stanovené dle rozsahu těžby přírodních zdrojů, znečištění /emisí/ životního prostředí, objemu vyrobených a dovezených obalů, objemu přepracované ropy a ropných produktů);
• daň z těžby přírodních surovin;
• poplatek za průjezd zahraničních automobilových prostředků po silnicích obecného užití;
• poplatek daňového ráje;
• kolkový poplatek;
• konzulární poplatek;
• státní clo;
• patentové clo;
• cla a celní poplatky;

místní

• daň z vlastnictví psů;
• lázeňský poplatek;
• poplatek z dodavatelů;

ostatní

• povinné pojistné do Fondu sociální ochrany obyvatelstva a penzijního fondu (28% – povinné odvody na pojištění pro případ dosažení důchodového věku, invalidity a ztráty živitele; 6% – povinné odvody na pojištění pro případ dočasné nezaměstnanosti, těhotenství, rodičovské dovolené do tří let apod.);
• odvody nájemců za povinné pojistné pracovníků od nešťastných případů, závažných onemocnění.

Legislativa umožňuje zvláštní režimy zdanění:

• zjednodušený systém odvodů pro živnostníky a malé podniky (do 100 zaměstnanců);
• zdanění rezidentů Zvláštních (Svobodných) ekonomických zón (6x);
• zdanění rezidentů parků vysokých technologií;
• zdanění rezidentů Čínsko-běloruského industriálního parku;
• podnikatelská činnost v malých městech;
• podnikatelská činnost ve venkovských sídlech;
• jediná daň pro producenty zemědělských výrobků;
• daň z hazardního businessu;
• daň na příjmy z loterií;
• daň z realizace elektronický interaktivních her;
• další zvláštní daňové režimy (jediná daň ze živnostníků a fyzických osob, poplatek z řemeslné činnosti, poplatek za služby v oblasti agroturismu, osvobození členů vědecko-technologické asociace „Infopark“ od platby všech daní mimo sociálního pojištění).

S cílem zamezení dvojího zdanění má Bělorusko podepsány dohody s více jak 60 zeměmi, včetně České republiky. Pro ČR platí: sazba daně vybíraná ve státě, kde se nachází subjekt vyplácející dividendy, nesmí převýšit 10%; sazba daně vybíraná ve státě, kde se nachází subjekt vyplácející úroky, nesmí převýšit 5%; sazba daně vybíraná ve státě, kde se nachází subjekt vyplácející licenční poplatky, nesmí převýšit 10%.

Podrobněji k této kapitole:

• Ministerstvo daní a poplatků Běloruska ; Daňový kodex – Obecná část ; Daňový kodex – Zvláštní část ; Přehled a sazby spotřební daně platné

Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Běloruské republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku (Praha 14.10.1996) + Protokol ke Smlouvě mezi vládou České republiky a vládou Běloruské republiky   o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku (Minsk 11.08.2010).