Bhútán: Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Obecně doporučujeme vyhledat místního konzultanta nebo partnera, který má blíže k místním obchodníkům a zná dobře zvyklosti a zákony. Obchodníci v Bhútánu si stejně jako v Indii či Nepálu zakládají na osobním kontaktu, proto je nezbytné podniknout nejméně jednu cestu do oblasti a s budoucím možným partnerem se osobně potkat. Celý proces až do uzavření smlouvy ovšem trvá poněkud déle, než na co jsou evropští obchodníci zvyklí. Partnerem českých firem mohou být státní i soukromé bhútánské firmy.

Bhútán profituje z preferenčních podmínek bezcelního přístupu na trh EU v rámci programu EBA (Everything But Arms), jež spadají pod GSP. Bhútán však dosud nebyl těchto výhod schopen využít kvůli nedostatku zboží pro vývoz nebo špatné kvalitě zboží, která neprojde požadavky EU, apod.

Bhútánská ekonomika je velice uzavřená, brání se vstupu konzumního zboží zahraniční provenience a také zboží, které může zhoršit kvalitu životního prostředí. Dovoz zboží do Bhútánu upravují „Rules and Procedures for Imports from Third Countries, 2002“, které upravují dovoz ze všech zemí vyjma Indie.

Pravidla ukládají povinnost získání dovozní licence na dovoz zboží, přičemž zcela zakazují dovoz pornografie, narkotik a psychotropních látek a výrazně omezují dovoz zbraní a munice, zemědělských produktů, léčiv, chemikálií a hnojiv, použitých strojů, plastových výrobků, bezdrátových komunikačních technologií atd., pro jejichž dovoz je nutné vedle licence získat také speciální povolení (special permit) od gesčního úřadu.

Podmínky pro zahájení podnikání, zřízení kanceláře apod. upravuje Company Act z r. 2000. Pro zřízení kanceláře je nutno podniknout několik kroků:

• bezpečnostní potvrzení od Královské bhútánské policie,
• zaslání informace o podnikatelském záměru na Industrial Development Services Division (IDSD),
• zaregistrovat se do Firemního rejstříku (Registrar of Companies),
• požádat Regional Trade and Industrial Office (RTIO) o vydání obchodní / průmyslové licence,
• požádat o vydání čísla daňového poplatníka,
• otevřít si bankovní účet.

Pro propagaci a marketing lze použít inzerci v tisku a reklamní šoty v televizi či rozhlase. Velmi se rozmáhá prezentace prostřednictvím internetu.

Bhútán je členem WIPO (World Intellectual Property Organization) a signatářem pěti mezinárodních úmluv:

• WIPO Convention (1977),
• Berne Convention (1948, Literary and Artistic Works),
• Paris Convention (2004, Industrial Property),
• Madrid Agreement a Madrid Protocol.

Ochrana duševního vlastnictví je v Bhútánu ošetřena v řadě zákonů, především „Copyright Act“, podle kterého ochrana duševního vlastnictví trvá po dobu života autora a dalších 50 let. Užité umění je chráněno po dobu 25 let od svého vzniku. Kolektivní a anonymní díla jsou chráněny 50 let od svého zveřejnění. Tuto tematiku zpracovává také „Industrial Property Act“ (2001), které rozlišuje patenty, obchodní značku, průmyslový design atd. Za tuto problematiku nese zodpovědnost Ministerstvo pro ekonomický rozvoj, které vydává potřebné registrace od r. 2009. Vláda si uvědomuje důležitost ochrany duševního vlastnictví a klade si za cíl zpracovat souhrnný zákon o ochraně duševního vlastnictví.

Ministerstvo školství vyhlásilo v březnu 2018 Národní politiku duševního vlastnictví 2018 (NIPP), jež má poskytovat práva duševního vlastnictví (IP) za účelem podpory kreativity a inovací pro sociální, kulturní a hospodářský rozvoj. Politika byla schválena během 151. zasedání kabinetu, které se konalo 13. února 2018. NIPP stanoví sedm strategických cílů směrem k vyváženějšímu, spravedlivějšímu a integrovanějšímu přístupu k používání systému IP. Mezi tyto cíle patří vytvoření vyvážených a rozvojově orientovaných zákonů a předpisů o IP, vytvoření účinného institucionálního rámce a zvýšení strategického využívání IP a větší využití systému IP pro ochranu tradičních znalostí, genetických zdrojů a tradičních kulturních vyjádření. Dále pak usnadnění přenosu technologií, zlepšení přístupu k výsledkům inovací a tvořivosti, strategická účast v mezinárodním systému IP a pobídky k podpoře inovací a kreativity. Tato politika také stanoví roli a odpovědnost vlády při plnění každé ze strategií.

Veřejné zakázky jsou zveřejňovány jednotlivými rezortními ministerstvy nebo jimi pověřenými státními podniky, nejčastěji na webových stránkách ministerstva pro ekonomický rozvoj.

Vzhledem k tomu, že je Bhútán členem SAARC, jsou všechny veřejné zakázky dle odvětví inzerovány také na stránkách SAARC.

V Bhútánu není momentálně platná legislativa, která by jasně určovala řešení obchodních sporů a v zemi zatím není zavedeno žádné obchodní mediační centrum, které by se staralo o řešení sporů. Arbitrážní postupy jsou upraveny specificky pro oblast stavebnictví (Construction Development Board for Bhutan). Bhútán je nicméně členem „Chartered Institute of Arbitrators“ (CIArb) ve snaze přijmout metody řešení sporů.  Spory se doporučuje řešit smírčí cestou.

Nejzávažnějšími omezeními bhútánské ekonomiky jsou malý vnitřní trh, neadekvátní infrastruktura, vysoké náklady spojené s dopravou zboží, obtížný přístup k finančním zdrojům (úvěrům), nekonzistentní ekonomická a obchodní politika, nedostatek profesionálně vyškolené pracovní síly a manažerské schopnosti bhútánských partnerů, nízká produktivita práce. Bez odstranění těchto překážek nebude možné zvýšit kapacitu zárodečného soukromého sektoru v Bhútánu.

Bhútán však také nabízí kompetitivní výhody v podobě politické stability, obstojné znalosti angličtiny, propojení s indickým trhem, nízká cena energie. Největším problémem je napojení bhútánské ekonomiky na Indii a silnou konkurenční přítomnost indických firem, jejichž přítomnost vláda silně podporuje na úkor dalších zahraničních partnerů (především Číny).

Stejně jako v jiných asijských zemích, je v Bhútánu při obchodních stycích důležitý cit pro hierarchii a úcta ke starším, která se vyjadřuje nachýlením těla mírně dopředu a při sedu držením nohou v pozici proti židli.  Verbálním znakem úcty je používání částice „la“ na konci věty (i v angličtině). Nejposvátnější částí těla je hlava a nejšpinavější jsou nohy, proto je zakázáno dotýkat se cizí hlavy nebo podstrkovat nohy před jinou osobu (při sezení na zemi je proto vhodné sedět v tureckém sedu nebo na patách).

Bhútánci považují odpověď „ne“ za nezdvořilou a vždy se snaží odpovědět pozitivně či neodpovědět vůbec, aby si zachovali tvář. Často se proto používá podmiňovací čas a příslovce „možná, snad“. Jasné a sebevědomé konstatování názoru, které nenechává žádný prostor pro výklad nebo jiný názor druhého, nedělá v Bhútánu dobrý dojem.

Proces výměny dárků je v Bhútánu mnohem důležitější než na Západě. Dárky se vybírají podle toho, zda jsou si osoby rovné, zda níže postavená osoba obdarovává výše postavenou osobu nebo obráceně. Po určité době by měl být dárek opětován, pokud nepřišel od výše postavené osoby. Dárky se nikdy neotevírají v přítomnosti dárců, není proto namístě očekávat rozbalení dárků a zjištění reakce. Není rovněž zvykem za dárky děkovat písemně.

V případě důležité životní události (sňatek, úmrtí, povýšení) je tradičním zvykem darovat kus látky zvaný zon (v počtu 3 – 5 – 7 – 9 dle důležitosti osoby) a bílý šál kata. Dnes se často dává jen kata nebo peníze v obálce. V Bhútánu je také časté dávat dárky někomu, kdo se chystá na cestu (např. láhev alkoholu, kapesné pro děti apod.).

Od hostitele se očekává, že nabídne šálek čaje nebo sklenici alkoholu a je slušností nabízené pohoštění přijmout a alespoň trochu upít nebo ochutnat. S přijetím nabídky k pohoštění se však nespěchá, host se většinou slušně zdráhá a nechá se přemlouvat. Odmítne-li někdo nabídku čaje nebo občerstvení, hostitel by měl v nabízení setrvat.

Při pozvání na večeři se nejdříve podávají nápoje, což může trvat více než hodinu. U skromných rodin hostitelé často zmizí, nechají hosty o samotě a objeví se až na samotnou večeři, což může být pro návštěvníky velice matoucí. Hlava rodiny se často účastní večeře, s hosty však nejí. Všechna nutná témata, která je nutno během večeře probrat, je třeba probrat ideálně ještě před jídlem. Během jídla jsou Bhútánci zvyklí příliš nemluvit a není třeba usilovat o konverzaci, jak je tomu zvykem na Západě – je úplně v pořádku jíst potichu. Podobně, po skončení večeře hosté téměř okamžitě odcházejí, není obvyklé v domě hostitele vysedávat a hovořit. Odejde-li hlavní host, očekává se, že odejdou také ostatní hosté. Odchod bez rozloučení je zcela běžný.

Oficiálním jazykem je Dzongkha, dalšími nejpoužívanějšími jazyky jsou Sharchhopka a Lhotshamkha 

Pracovní a prodejní doba

Pracovní týden v Bhútánu trvá od pondělí do pátku, pracuje se od 9:00 – 17:00. Banky jsou otevřeny 9:00 – 16:00 (v zimě jen do 15:00).

Státní svátky v r. 2019

Návštěvník musí být držitelem cestovního pasu s platností přesahující dobu pobytu v Bhútánu minimálně o 6 měsíců. Od cestujících přijíždějících do Bhútánu z endemických oblastí žluté zimnice (především z Afriky) se vyžaduje mezinárodní očkovací průkaz či jiné potvrzení o očkování proti této nákaze,.

Podmínky vstupu do země a informace o podání žádosti o vízum lze ověřit u velvyslanectví Bhútánu, např. ZÚ Bhútánu v Bruselu, email: infobhutan@bhutanembassy.be, nebo na webových stránkách MZV Bhútánu: http://www.mfa.gov.bt/visa, či oficiálních stránkách bhútánské vlády, které se věnují podmínkám cestování do země: http://www.tourism.gov.bt/plan/visa .

Turistický ruch je v zemi velice omezen. Do Bhútánu je možné cestovat buď na pozvání vlády anebo jako turista. Turisté musí cestovat pouze ve skupinách po předem připravených a zaplacených trasách s oficiálním turistickým průvodcem. Veškeré formality musí být vyřízeny před příjezdem do země přes cestovní kancelář, respektive přes bhútánského tour operátora nebo některého z jejich mezinárodních partnerů.

Pro vstup do Bhútánu je nutné vízum. Vízum je vydávána při příjezdu, ale žádost musí být podána ještě před cestou do země. Žádosti o turistická víza podává cestovní kancelář.

Cizinci, s výjimkou občanů Indie, Bangladéše a Malediv, mohou vstupovat do země nebo z ní vystupovat pouze na určených místech, jako jsou Phuntsoling, Samdrup Jongkhar a Gelephug (po silnici) nebo Paro (letecky).

Každý cestující musí před obdržením bhútánského víza uhradit poplatek tzv. Minimum Daily Package, činí 250,- USD na osobu a noc po dobu vysoké sezóny v měsících leden, únor, červen, červenec a prosinec a 200,- USD na osobu a noc po dobu nízké sezóny v ostatních měsících. Studentům řádného denního studia ve věku 12-25 let může Turistická rada Bhútánu  (TCB = Tourism Council of Bhutan) přiznat 25% slevu, dětem ve věku 6-12 let 50%. Za děti do 5 let věku se Minimum Daily Package  neplatí. Minimum Daily Package se hradí minimálně 4 týdny před cestou do Bhútánu a bez této úhrady není vydáno bhútánské vízum.

Před každou cestou do Bhútánu je doporučováno informovat se aktuálním vývoji situace, pokud jde o přírodní jevy a také případná bezpečnostní rizika.

Několik částí Bhútánu se nachází na vysoce aktivních tektonických zónách. Nedostatek vozidel a zdravotnických zařízení mohou zvýšit dopad případného zemětřesení v těchto oblastech. Monzunové deště způsobují sesuvy půdy, které mohou odříznout některé silnice i na několik dní.  Jednou z největších příčin zranění či smrti jsou silniční nehody.

V Bhútánu v podstatě neexistují pouliční protesty, demonstrace či násilnosti. Kriminalita v Bhútánu je minimální a omezuje se zejména na drobné krádeže. Ztráta či odcizení cestovního dokladu musí být nahlášena nejbližší policejní stanici a velvyslanectví ČR v Dillí. Celková bezpečnostní situace zůstává bezproblémová.

Do mnoha oblastí Bhútánu není cizincům vstup povolen. V principu platí, že cizinci se mohou pohybovat jen po známých turistických trasách. Mimo tyto trasy existuje množství zajímavých chrámů a klášterů, které stále plní svou původní funkci, takže přístup cizincům je umožněn pouze na zvláštní povolení.

V Bhútánu platí zákaz kouření v restauracích, dopravních prostředcích a na jiných veřejných místech. Při porušení tohoto zákazu hrozí pokuta ve výši 500,- bhútánských ngultrumů (cca 200,- Kč).

Pokud není česká firma na bhútánském trhu fyzicky zastoupena prostřednictvím kanceláře či společného podniku, je existence místního zástupce nezbytnou podmínkou působení na trhu. Zaměstnávání místních sil je pro provoz reprezentace nezbytností a není nijak zvlášť zákonem upraveno.

Bhútán nicméně preferuje zaměstnávání bhútánských občanů a zaměstnávání cizinců povoluje jen v odůvodněném případě, že místní pracovní síla nemá dostatečnou kvalifikaci. Náklady na vyškolení místních pracovníků si může firma odečíst z daňového základu.

V říjnu 2018 ministerstvo práce a lidských zdrojů rozhodlo, že nebude od listopadu 2018 cizincům vydávat nová ani obnovovat stávající pracovní povolení v pěti kategoriích: tesaři v nábytkových jednotkách, architekti, elektroinženýři, stavbyvedoucí a manažeři či zaměstnanci v ECCD (Early Childhood Care and Development). To má usnadnit pracovní příležitosti a rozvoj dovedností bhútánských pracovníků a snížit závislost na zahraničních pracovnících. V seznamu povolání, která nemohou vykonávat zahraniční pracovníci, je zatím 28 kategorií. 

Očkování

Turistům směřujícím do Bhútánu se doporučuje vakcinace proti břišnímu tyfu, žloutence typu A i B a tetanu, případně proti japonské encefalitidě či malárii Turisté, kteří přijdou do styku se zvířaty, by neměli opomenout očkování proti vzteklině. Očkování proti žluté zimnici je povinné pro ty cestovatele, kteří přijíždějí do Bhútánu z výchozí nebo tranzitní země s výskytem této choroby.

Zdravotní péče

Před každou cestou do Bhútánu je nutné uzavřít cestovní pojištění. Zdravotní zařízení jsou v Bhútánu situována do větších měst, přičemž na venkově je dostupnost lékařské péče velmi omezena. Za ošetření se platí na místě v hotovosti, a proto je nutné si uschovat potvrzení od lékaře pro případné proplacení od pojišťovny v ČR.