Bulharsko: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR

v tis. EUR

zdroj: Český statistický úřad

V roce 2019 se zvýšil vývoz z ČR do BG o 7,9 %, dovoz z BG do ČR o 7,6 %, celkový obrat o 7,8 % a bilance ve prospěch české strany o 9,4 %.

Zdroj: ČSÚ

Po vstupu Bulharska do Evropské unie 1. 1. 2007 české firmy projevovaly zvýšený zájem o bulharský trh a působí na něm s daleko větší intenzitou. Česká republika a české výrobky mají v Bulharsku tradičně dobré jméno. Českým investorům se daří v Bulharsku pronikat do perspektivních oborů jako je energetika, strojírenství, dopravní infrastruktura, zdravotnictví nebo kvalitní rychloobrátkové zboží. První české investice v BG se datují do poloviny 90. let 20. století, prvním větším investorem byla firma Korado (výroba plechových radiátorů). ČR se v žebříčku zahraničních investorů v BG pohybuje kolem 10. místa. Dle Bulharské národní banky zaznamenaly české investice v roce 2019 pokles o 38,4 mil. EUR na 631,6 mil. EUR. ČNB uvádí objem českých přímých investic v Bulharsku v roce 2018 ve výši 509,3 mil. EUR, z toho v základním kapitále 131,6 mil., reinvestovaném zisku 286,6 mil. a ostatním kapitále 91,1 mil. EUR. Tok přímých investic z ČR do BG v roce 2019 podle ČNB představoval 135,1 mil. EUR, z toho v základním kapitále 104,2 mil., reinvestovaném zisku 23 mil. a ostatním kapitále 8 mil. EUR.

PPF koupil jednoho ze tří mobilních operátorů v BG od norské Telenor v roce 2018, v minulém roce pak díky koupi společnosti CME získal i bulharský televizní kanál bTV. V současné době běží schvalovací procedura na úrovni EU a některých antimonopolních úřadů dotčených zemí. Do té doby směřovaly největší české investice do sektoru energetiky.

ČEZ a.s. a Energo-Pro vlastní a provozují cca 2/3 BG elektrické distribuční sítě a  produkční kapacity zejména v oblasti obnovitelných zdrojů. ČEZ v roce 2017 zahájil jednání o prodeji svých aktiv v BG, koncem roku 2017 prodal tepelnou elektrárnu ve Varně. Snaha ČEZ opustit bulharský trh je částečně způsobena celkovou změnou investiční strategie a jejího regionálního zaměření. Do značné míry jsou však příčinou i negativní vlivy na jeho podnikání v zemi, způsobené zejména netržními zásahy státních institucí v sektoru energetiky, které provázejí podnikání ČEZ v zemi téměř od samého počátku v roce 2004. Z tohoto důvodu např. všechny tři distribuční firmy (ČEZ, Energo-Pro a EVN) vedou arbitrážní řízení proti BG státu v hodnotě kolem 1 mld. EUR. Státní instituce kladou překážky i v současnosti v procesu prodeje aktiv ČEZ v BG, proto není jasné, kdy tento proces bude ukončen. Antimonopolní úřad rovněž zmařil nákup bulharské TV Nova ze strany PPF Group.

Dalšími většími investory jsou Korado (výroba radiátorů), ŽPSV Uherský Ostroh (výroba betonových dílů pro dopravní infrastrukturu), Jelínek (výroba lihovin), AŽD Praha (elektrická zařízení pro dopravní infrastrukturu), Koh-i-nor (výroba školních a kancelářských potřeb), CK Alexandria (cestovní ruch), BTL (zdravotní technika), Karlovarské minerální vody (výroba a distribuce nealkoholických nápojů). 

Další významnější firmy působící na BG trhu jsou SOR Libchavy, Škoda Electric, Noen, Kool Trading, Metroprojekt, Otavan, ČKD Blansko.

Bulharské investice v Česku dosáhly podle údajů ČNB za rok 2018 7,5 mil. EUR, z toho v základním kapitále 10,7 mil. EUR, ostatní kapitál vykázal zápornou bilanci -3,2 mil. EUR. Tok přímých investic z BG do ČR v roce 2019 podle ČNB představoval -4,1 mil. EUR, z toho v reinvestovaném zisku 0,2 mil. a ostatním kapitále -4,4 mil. EUR.

Smluvní základna s BG nepostrádá základní smluvní dokumenty k zajištění bilaterálních ekonomických aktivit. Vzájemný obchod mezi CZ a BG od vstupu BG do EU  podléhá pravidlům a podmínkám jednotného trhu EU. Dvoustranné smluvní vztahy (bez režimu vzájemného obchodu) v oblasti hospodářské spolupráce jsou založeny na Smlouvě o přátelských vztazích a spolupráci mezi ČSFR a BR, která byla podepsána 6. dubna 1992. K dalším – pro rozvoj hospodářských vztahů významným – dokumentům patří Dohoda mezi vládou ČR a vládou BR o vzájemné podpoře a ochraně investic a Smlouva mezi ČR a BR o zamezení dvojího zdanění. V roce 2004 podepsaly Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR a bulharské Ministerstvo hospodářství, energetiky a turistiky Dohodu o spolupráci, na jejímž základě vznikla Smíšená pracovní skupina, která se schází k (více či méně) pravidelným konzultacím; naposledy zasedla v r. 2018 v Sofii.

Rozvojová pomoc se BG neposkytuje.