Bulharsko: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR

Teritorium Bulharsko

15. 12. 2019 CzechTrade | Ministerstvo zahraničních věcí (MZV) | Zastupitelský úřad České republiky

Obchodní a ekonomická spolupráce s BG staví na dobrém jménu CZ a její produkce, na výhodách plynoucích ze společného trhu EU i na podobných procesech politických a ekonomických reforem po roce 1990, ve kterých ale má CZ citelný náskok. Výsledkem je relativně velmi dobrý objem i široké spektrum obchodní výměny i značný objem investic CZ firem v BG.

4.1. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let
4.2. 10 nejvýznamnějších položek českého vývozu/dovozu
4.3. Vzájemná výměna v oblasti služeb
4.4. České investice v teritoriu: Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce
4.5. Smluvní základna mezi oběma státy
4.6. Zahraniční rozvojová spolupráce

4.1. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let

	2014	2015	2016	2017	2018
Vývoz	683 968	739 090	736 471	722 919	847 041
Dovoz	263 256	310 011	359 432	517 697	670 573
Obrat	947 224	1 049 100	1 095 904	1 240 617	1 517 614
Saldo	420 712	429 079	377 039	205 222	176 468

v tis. EUR

zdroj: Český statistický úřad

Zpět na začátek

4.2. 10 nejvýznamnějších položek českého vývozu/dovozu

TOP 10 komodit českého vývozu do Bulharska v roce 2018:
Kód zboží	Název zboží	v tis. EUR	meziroční index %
8703	Osobní automobily a jiná motorová vozidla	124 606	175,5
8517	Telefonní přístroje, včetně telefonů pro celulární sítě	53 283	349,8
8544	Izolované (též s lakovaným povrchem nebo anodickým okysličením) dráty,	36 473	216,0
5105	Vlna chlupy zvířecí jemné hrubé mykané česané	29 666	77,3
8538	Části a součásti vhodné pro použití výhradně nebo hlavně se zařízeními	28 595	118,6
8471	Stroje automat zprac dat jednotky snímače ap	21 791	81,3
3004	Léky odměřené ne krev antisera ap vata aj	20 293	161,7
8543	Elektrické stroje a přístroje s vlastní individuální funkcí	19 269	156,2
3926	Výrobky ostatní z plastů aj materiálů	17 703	106,6
8415	Stroje přístroje klimatizační	17 675	311,2

TOP 10 komodit dovozu z Bulharska do ČR v roce 2018:
Kód zboží	Název zboží	v tis. EUR	meziroční index %
8544	Izolované (též s lakovaným povrchem nebo anodickým okysličením) dráty	142 207	221,6
8536	Elektrická zařízení k vypínání, spínání nebo k ochraně elektrických obvodů	74 248	289,0
8538	Části a součástí vhodné pro použití výhradně nebo hlavně se zařízeními	54 101	110,0
9401	Sedadla (jiná než sedadla čísla 9402), též proměnitelná v lůžka	38 679	106,1
3004	Léky odměřené ne krev antisera ap vata aj	29 932	94,6
7322	Radiátory ohřívače ap části z železa oceli	16 729	118,0
8532	Elektrické kondenzátory, pevné, otočné nebo dolaďovací (přednastavené)	15 230	105,3
8708	Části, součásti a příslušenství motor. vozidel	14 601	228,8
8537	Tabule, panely, ovládací stoly, pulty, skříně a jiné základny	14 365	185,3
7604	Tyče pruty profily hliníkové	12 249	121,3

Zdroj: ČSÚ

Zpět na začátek

4.3. Vzájemná výměna v oblasti služeb

Běžný účet ČR v geografickém členění s BG v r. 2018 (v mil. CZK), zdroj: ČNB
		2018
Položka	Země	Kredit	Debet	Bilance
Běžný účet	Svět celkem	4 485 136,1	4 469 601,1	15 535,0
Běžný účet	Bulharsko	22 946,8	27 293,9	-4 347,1
Zboží	Svět celkem	3 514 221,3	3 296 963,5	217 257,8
Zboží	Bulharsko	18 643,8	15 209,3	3 434,6
Služby	Svět celkem	661 275,5	540 595,6	120 679,9
Služby	Bulharsko	2 813,2	10 539,6	-7 726,4
Výrobní služby u cizích fyzických vstupů (služby zpracování zboží)	Svět celkem	49 436,4	7 309,2	42 127,2
	Bulharsko	11,9	10,3	1,7
Opravy a údržba jinde neuvedené	Svět celkem	17 853,5	18 396,6	-543,1
Opravy a údržba jinde neuvedené	Bulharsko	42,0	31,0	11,0
Doprava	Svět celkem	163 127,2	128 758,6	34 368,6
Doprava	Bulharsko	834,3	939,7	-105,4
Cestovní ruch	Svět celkem	161 907,2	129 651,8	32 255,4
Cestovní ruch	Bulharsko	469,7	1 745,6	-1 275,9
Stavební práce	Svět celkem	9 420,2	3 437,2	5 983,0
Stavební práce	Bulharsko	1,8	2,2	-0,4
Pojišťovací služby a penzijní financování	Svět celkem	7 827,4	17 975,0	-10 147,6
Pojišťovací služby a penzijní financování	Bulharsko	520,3	7 248,9	-6 728,6
Finanční služby	Svět celkem	10 083,9	6 270,1	3 813,8
Finanční služby	Bulharsko	85,2	1,8	83,4
Poplatky za využívání duševního vlastnictví jinde neuvedené	Svět celkem	10 815,3	32 569,3	-21 754,0
Poplatky za využívání duševního vlastnictví jinde neuvedené	Bulharsko	177,1	5,9	171,2
Telekomunikační služby, služby v oblasti počítačů a informační služby	Svět celkem	92 675,2	52 728,2	39 947,2
	Bulharsko	64,3	61,1	3,2
Ostatní podnikatelské služby	Svět celkem	132 584,0	138 602,7	-6 018,7
Ostatní podnikatelské služby	Bulharsko	602,6	491,0	111,5
Osobní, kulturní a rekreační služby	Svět celkem	4 748,7	3 706,1	1 042,6
Osobní, kulturní a rekreační služby	Bulharsko	4,0	2,0	2,0
Výrobky a služby vládních institucí jinde neuvedené	Svět celkem	789,6	1 190,9	-401,3
Výrobky a služby vládních institucí jinde neuvedené	Bulharsko	0,0	0,0	-0,0
Služby nezařazené	Svět celkem	7,2	0,0	7,2
Služby nezařazené	Bulharsko	0,0	0,0	0,0
Prvotní důchody	Svět celkem	243 200,7	516 698,1	-282 497,4
Prvotní důchody	Bulharsko	1 033,6	571,0	462,5
Druhotné důchody	Svět celkem	75 438,6	115 343,9	-39 905,3
Druhotné důchody	Bulharsko	456,3	974,0	-517,8

Kredit (v mil. CZK)	2014	2015	2016	2017	2018
Služby	2 230,4	2 568,1	2 596,1	2 530,2	2 813,2
Doprava	700,0	761,6	821,8	807,1	834,3
Cestovní ruch	400,2	501,4	547,4	481,9	469,7
Stavební práce	6,4	25,9	32,3	2,3	1,8
Pojišťovací služby a penzijní financování	347,3	402,2	424,0	555,1	520,3
Finanční služby	78,9	77,2	49,0	107,8	85,2
Tel. služby, služby v oblasti počítačů a informační služby	206,0	151,3	100,3	81,3	64,3
Ostatní podnikatelské služby	356,7	500,1	459,6	427,3	602,6
Prvotní důchody	-339,5	931,2	844,6	1 252,0	1 033,6

Debet (v mil. CZK)	2014	2015	2016	2017	2018
Služby	10 261,5	10 359,8	9 746,2	9 969,7	10539,6
Doprava	622,4	665,1	595,1	639,7	939,7
Cestovní ruch	1 329,3	1 569,6	1 616,5	1 714,8	1 745,6
Stavební práce	2,5	9,6	34,8	1,2	2,2
Pojišťovací služby a penzijní financování	7 079,7	7 003,4	7 020,2	7 103,9	7 248,9
Finanční služby	14,1	16,3	2,0	0,5	1,8
Tel. služby, služby v oblasti počítačů a informační služby	39,1	43,9	41,3	44,8	61,1
Ostatní podnikatelské služby	1 048,9	992,6	369,1	412,3	491,0
Prvotní důchody	435,1	710,8	535,9	461,0	571,0

Bilance (v mil. CZK)	2014	2015	2016	2017	2018
Služby	-8 031,1	-7 791,8	-7 150,1	-7 439,5	-7 726,4
Doprava	77,6	96,5	226,8	167,4	-105,4
Cestovní ruch	-929,1	-1 068,2	-1 069,1	-1 232,9	-1 275,9
Stavební práce	3,8	16,2	-2,5	1,1	-0,4
Pojišťovací služby a penzijní financování	-6 732,4	-6 601,2	-6 596,3	-6 548,9	-6 728,6
Finanční služby	64,8	60,8	47,0	107,3	83,4
Tel. služby, služby v oblasti počítačů a informační služby	166,9	107,4	59,0	36,6	3,2
Ostatní podnikatelské služby	-692,3	-492,4	90,5	15,0	111,5
Prvotní důchody	-774,6	220,5	308,7	791,1	462,5

Zpět na začátek

4.4. České investice v teritoriu: Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce

Po vstupu Bulharska do Evropské unie 1.1.2007 české firmy projevovaly zvýšený zájem o bulharský trh a působí na něm s daleko větší intenzitou. Česká republika a české výrobky mají v Bulharsku tradičně dobré jméno. Českým investorům se daří v Bulharsku pronikat do perspektivních oborů jako je energetika, strojírenství, dopravní infrastruktura, zdravotnictví nebo kvalitní rychloobrátkové zboží. První české investice v BG se datují do poloviny 90. let 20. století, prvním větším investorem byla firma Korado (výroba plechových radiátorů). ČR se v žebříčku zahraničních investorů v BG pohybuje kolem 10. místa. Dle Bulharské národní banky dosahovaly čisté české investice k září 2018 výše 653 mil. EUR. Kumulované investice však výrazně přesahují hodnotu 1,5 mld. EUR (jenom investice PPF Group v roce 2018 je oceňována na cca 800 mil. EUR). PPF koupil jednoho ze tří mobilních operátorů v BG od norské Telenor. Do té doby směřovaly největší české investice do sektoru energetiky.

ČEZ a.s. a Energo-Pro vlastní a provozují cca 2/3 BG elektrické distribuční sítě a produkční kapacity zejména v oblasti obnovitelných zdrojů. ČEZ v roce 2017 zahájil jednání o prodeji svých aktiv v BG, koncem roku 2017 prodal tepelnou elektrárnu ve Varně. Snaha ČEZ opustit bulharský trh je částečně způsobena celkovou změnou investiční strategie a jejího regionálního zaměření. Do značné míry jsou však příčinou i negativní vlivy na jeho podnikání v zemi, způsobené zejména netržními zásahy státních institucí v sektoru energetiky, které provázejí podnikání ČEZ v zemi téměř od samého počátku v roce 2004. Z tohoto důvodu např. všechny tři distribuční firmy (ČEZ, Energo-Pro a EVN) vedou arbitrážní řízení proti BG státu v hodnotě kolem 1 mld. EUR. Státní instituce kladou překážky i v současnosti v procesu prodeje aktiv ČEZ v BG, proto není jasné, kdy tento proces bude ukončen. Antimonopolní úřad rovněž zmařil nákup bulharské TV Nova ze strany PPF Group.

Dalšími většími investory jsou Korado (výroba radiátorů), ŽPSV Uherský Ostroh (výroba betonových dílů pro dopravní infrastrukturu), Jelínek (výroba lihovin), AŽD Praha (elektrická zařízení pro dopravní infrastrukturu), Koh-i-nor (výroba školních a kancelářských potřeb), CK Alexandria (cestovní ruch), BTL (zdravotní technika), Karlovarské minerální vody (výroba a distribuce nealkoholických nápojů).

Další významnější firmy působící na BG trhu jsou SOR Libchavy, Škoda Electric, Noen, Kool Trading, Metroprojekt, Otavan, ČKD Blansko.

Zpět na začátek

4.5. Smluvní základna mezi oběma státy

Smluvní základna s BG nepostrádá základní smluvní dokumenty k zajištění bilaterálních ekonomických aktivit. Vzájemný obchod mezi CZ a BG od vstupu BG do EU podléhá pravidlům a podmínkám jednotného trhu EU. Dvoustranné smluvní vztahy (bez režimu vzájemného obchodu) v oblasti hospodářské spolupráce jsou založeny na Smlouvě o přátelských vztazích a spolupráci mezi ČSFR a BR, která byla podepsána 6. dubna 1992. K dalším – pro rozvoj hospodářských vztahů významným – dokumentům patří Dohoda mezi vládou ČR a vládou BR o vzájemné podpoře a ochraně investic a Smlouva mezi ČR a BR o zamezení dvojího zdanění. V roce 2004 podepsaly Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR a bulharské Ministerstvo hospodářství, energetiky a turistiky Dohodu o spolupráci, na jejímž základě vznikla Smíšená pracovní skupina, která se schází k (více či méně) pravidelným konzultacím; naposledy zasedla v r. 2018 v Sofii.

Zpět na začátek