Bulharsko: Zahraniční obchod a investice

Zdroj: Bulharská národní banka, www.bnb.bg

Zdroj: Národní statistický úřad, www.nsi.bg

Komoditní struktura vývozu a dovozu BG za rok 2018 v SITC 1 (v mil. BGN)

zdroj: Národní statistický institut, www.nsi.bg

První VT park v BG SOFIA TECH PARK AD je ve 100% vlastnictví bulharského státu. Hlavním cílem společnosti je realizace projektů, které mají vytvářet příznivé investiční klima pro rozvoj výzkumné, inovační a technologické kapacity BG. Za tímto účelem SOFIA TECH PARK spolupracuje se soukromými a veřejnými partnery.

Kontakty:

Sofia Tech Park JSC
111, Tsarigradsko Shose Blvd.
Laboratory Building, 2nd floor
Sofia 1784, Bulgaria
E-mail: office@sofiatech.bg  
Tel.: +359 889 900 603
Fax: +359 2 447 28 98

V BG existuije Státní společnost Indrustriální zóny, jejímž vlastníkem je Ministerstvo ekonomiky BG. Společnost se zaměřuje na projektování a rozvoj průmyslových a industriálních zón, řízení industriálních parků a technologických středisek, přičemž poskytuje i další služby pro investory. Společnost operuje průmyslové zóny ve městech Varna, Ruse, Vidin a Svilengrad, ekonomickou zónu Sofie-Božurište a industriální a logistický park v Burgasu. Dalších pět projektů je ve fázi rozvoje: Karlovo, Teliši (Pleven), Stara Zagora, Kardžali a Varna (Západ).

Kontakty:

National company Industrial zones
1, Angel Kanchev Str.
1000 Sofia, Bulgaria
Tel.: +359 2 8902 902
Fax: +359 2 9871 684
www.industrialzones.bg | www.nciz.bg
E-mail: office@nciz.bg

Nejvýznamnější průmyslová zóna s řadou provozů zahraničních firem se nachází u města Plovdiv – Trakija ekonomická zóna a Plovdiv Free Zone.

V Bulharsku existuje celkem 67 průmyslových zón a parků, jejíchž seznam je k dispozici na webových stránkách BCCI.

Odvětvová struktura:

Dlouhodobě převládají investice do oblasti obchodu, finančních služeb, stavby a pronájmu nemovitostí, finančního zprostředkovatelství, automobilového průmyslu. Dalšími sektory jsou: doprava, výroba a distribuce energií a vody, zpracovatelský průmysl.

Teritoriální struktura:

Dlouhodobě nejvýznamnějším investorem je NL (jde ale většinou o cizí firmy registrované v NL, např. ruský Lukoil), za ním bez velkých rozdílů jsou seřazeny AT, DE, UK, CH, HU, GR, RU, LU. CZ se pohybuje na začátku druhé desítky největších investorů. 

Mezi největší investory v BG patří firmy Solvay, AES, Lukoil, Lufthansa Technik Gmbh., Schneider Electric, Yazaki, Carlsberg, Witte Automotive, Siemens, Cronospan, Microsoft, Hewlett Packard, SAP, Nestle, Kraft Foods.

V roce 2018 investiční projekty realizovaly Witte Automotive, Coca Cola Hellenic, Panda Cooperation, Experian Bulgaria, Amilum Bulgaria, Biovet, Kastamonu Bulgaria, turecké firmy Sa-ba, Teklas Bulgaria, Bayraktarlar Holding. Investorem roku 2018 se stala firma JYSK Bulgaria. V roce 2019 novou výrobní kapacitu v BG postavily německá společnost MD Elektronik a americká Varroc Lighting Systems.

Podmínky vstupu zahraničních investic do Bulharska upravuje zákon o podpoře investic. V souladu s tímto zákonem jsou investoři rozděleni do dvou kategorií v závislosti na výši investic, tj. do kategorie A s investicí nad 16 milionů EUR a kategorie B s investicí v rozmezí od 8 do 16 milionů EUR. Investorům kategorie „A“ a „B“ stát prostřednictvím agentury InvestBulgaria poskytuje výhody v podobě výrazného zkrácení vyřizovacích procedur, poskytnutí předprojektové dokumentace, informací o potenciálních partnerech v zemi a všech nezbytných administrativních procedurách vztahujících se k implementaci konkrétního investičního projektu.

Zahraniční investory až doposud Bulharsko lákalo díky vysokému potenciálu růstu, tj. nenasycenosti ekonomiky v mnoha směrech podnikání a segmentech trhu. Významnou roli i nadále sehrává zeměpisná poloha. Bulharsko je spojovacím článkem Evropské unie se zeměmi černomořského regionu, Blízkého východu a střední Asie a protíná ho několik evropských dopravních koridorů, jak ve směru sever-jih, tak i západ-východ. Tato země se v posledních letech zdála být poměrně lákavou, i pokud se jedná o investice do turistického ruchu, a zejména do nemovitostí na černomořském pobřeží a v horských turistických a lyžařských střediscích. (Některá střediska na pobřeží – zejména Nesebar-Slunečné pobřeží, ale i Bansko jako horské středisko, jsou dnes již „přeinvestovány“ a nelze předpokládat jejich další výraznější rozvoj v tomto směru).

Členství v EU formálně zajišťuje poměrně vysokou úroveň ochrany investic; reálně však zahraniční investoři čelí různým problémům – od pozdního vracení DPH za exportní produkci, přes regulatorní a politický tlak až po justici někdy zaujatě konající v soudních sporech ve prospěch domácích subjektů, ať již soukromých či státních. Příkladem zde mohou sloužit spolitizovaná rozhodnutí antimonopolního úřadu (KZK) ve věci prodeje aktivit ČEZ v BG a ve věci nákupu místní TV Nova ze strany české skupiny PPF v roce 2018. KZK v obou případech zamítl transakci s jednoznačně nesmyslným odůvodněním. Následně soud v reakci na protestné podání v obou případech vypsal termín jejich projednávání až cca 10 měsíců od doručení podání. I vzhledem ke srovnání s jinými případy je zcela jasné, že antimonopolní úřad i soud konal na politickou objednávku (ať již přímou či formou autocenzury) vlády a zejména jejího předsedy Borisova. 

Klíčovým pozitivním faktorem (jak historie posledních více než deseti posledních let ukázala) byla naopak lepšící se makroekonomická stabilita v zemi a zejména dnes již dlouhodobá fixace domácí měny k euru v rámci tzv. „currency board“, což zabránilo opětovnému roztočení spirály hyperinflace, obdobné té, která Bulharsko tvrdě zasáhla v letech 1996-97. Motivujícím faktorem nejenom pro zahraniční investory, ale i pro rychlejší růst ekonomiky obecně, bylo snížení korporativní daně na úroveň 10 % od počátku roku 2007, stejně jako zavedení rovné – rovněž desetiprocentní – daně z příjmu fyzických osob. Pokud jde o korporativní daň, poskytuje stát úlevu až do úrovně 0 % při investicích v regionech s vysokou nezaměstnaností.

Přehledně zpracované aktuální informace o všech aspektech vstupu zahraničních investorů do Bulharska vč. teritoriální a odvětvové struktury PZI v Bulharsku jsou k dispozici na internetových stránkách agentury InvestBulgaria.