Bulharsko: Zahraniční obchod a investice

© Zastupitelský úřad ČR v Sofii (Bulharsko)

V roce 2019 vzrostl vývoz BG o 2 %, dovoz o 2,5 %, záporné saldo ZO kleslo o 14,1 %.

V roce 2020 se na výsledcích zahraničního obchodu země negativně odrazí koronavirová epidemie, domácí restrikce i propad u hlavních obchodních partnerů. Export zboží utrpí ránu díky recesi na trzích Německa, Itálie a dalších, na straně dovozu služeb bude velmi chybět tradiční příliv turistů kvůli omezení cestování, poklesu leteckých kapacit a očekávaného dopadu obav turistů ze zahraničního cestování. Analytici Economic Intelligence Unit odhadují, že export zboží a služeb v letošním roce opadne o 11,3 % a v následujícím roce poroste o 8,4 %, import by měl klesnout o 13,6 %, zato o rok později stoupnout o 12,2 %.

 

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

v mil. EUR

2015

2016

2017

2018

2019

vývoz FOB

22 982 24 126 27 916

28 647

29 856

dovoz CIF

26 357 26 181

30 286

32 148 33303

saldo

-3 374

 -2 055

-2 370

-3 501

-3 447

 

Zdroj: Bulharská národní banka

Zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Teritoriální struktura zahraničního obchodu Bulharska v roce 2019 (v mil. EUR, podíl v %)

dovoz země objem (mil. EUR) podíl v % vývoz země objem (mil. EUR) podíl v %
Německo 4 407,8 14,8 Německo 3 638,2 10,9
Rumunsko 2 599,6 8,7 Rusko 3 088,0 9,3
Itálie 2 190,5 7,3 ČLR 2 813,3 8,4
Řecko 2 011,5 6,7 Itálie 2 435,7 7,3
Francie 1 130,2 3,8 Turecko 2 192,0 6,6
Belgie 850,2 2,8 Rumunsko 1 837,2 5,5
ČLR 816,2 2,7 Řecko 1 235,7 3,7
Španělsko 813,0 2,7 Polsko 1 069,1 3,2
Holandsko 756,6 2,5 Francie 997,6 3,0
Česko 709,7 2,4 Holandsko 890,3 2,7

Struktura zahraničního obchodu Bulharska v roce 2019 podle regionů (v mil. EUR, podíl v %)

dovoz region objem (mil. EUR) podíl v % vývoz region objem (mil. EUR) podíl v %
EU (EU-28) 17 179,9 51,6 EU (EU-28) 19 827,7 66,4
Evropa bez EU a Balkánu 4 096,7 12,3 Evropa bez EU a Balkánu 1 365,5 4,6
Balkán 3 201,3 9,6 Balkán 3 466,8 11,6
Asie 6 406,1 19,2 Asie 2 533,5 8,5
Amerika 1 716,7 5,2 Amerika 857,3 2,9
Ostatní 702,6 2,1 Ostatní 1 805,4 6,0
Svět celkem 33 303,4 100,0 Svět celkem 29 856,1 100,0

Zdroj: Bulharská národní banka

Zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Komoditní struktura bulharského vývozu a dovozu za rok 2019 v SITC 1 (v mil. EUR)

 

Zbožové skupiny Dovoz FOB Změna v % Vývoz CIF Změna v % Bilance FOB/CIF
Spotřební zboží 7 655,8 +10,1 7 582,8 +6,8 -73,0
Suroviny a materiály 11 525,1 -2,4 11 668,6 +2,5 +143,5
Investiční zboží 8 965,7 +4,7 7 266,4 +0,9 -1 699,3
Energetické zdroje 4 968,7 +6,8 3 268,9 +12,7 -1 699,8
Celkem 33 303,4 +3,6 29 856,1 +4,2 -3 447,3

 

zdroj: Bulharská národní banka 

Zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

První VT park v BG SOFIA TECH PARK AD je ve 100 % vlastnictví bulharského státu. Hlavním cílem společnosti je realizace projektů, které mají vytvářet příznivé investiční klima pro rozvoj výzkumné, inovační a technologické kapacity BG. Za tímto účelem SOFIA TECH PARK spolupracuje se soukromými a veřejnými partnery.

Kontakty:

Sofia Tech Park JSC
111, Tsarigradsko Shose Blvd.
Laboratory Building, 2nd floor
Sofia 1784, Bulgaria
E-mail: office@sofiatech.bg  
Tel.: +359 889 900 603
Fax: +359 2 447 28 98

V BG existuije Státní společnost Industriální zóny, jejímž vlastníkem je Ministerstvo hospodářství. Společnost se zaměřuje na projektování a rozvoj průmyslových a industriálních zón, řízení průmyslových parků a technologických středisek, přičemž poskytuje i další služby pro investory. Společnost operuje průmyslové zóny ve městech Varna, Ruse, Vidin, Svilengrad, Stara Zagora, ekonomickou zónu Sofie-Božurište a industriální a logistický park v Burgasu. Dalších pět projektů je ve fázi rozvoje: Teliši (Pleven), Kardžali a Varna (Západ). Informace o zónách naleznete na webu Státní společnosti Industriální zóny.

Kontakty:

National company Industrial zones
1, Angel Kanchev Str.
1000 Sofia, Bulgaria
Tel.: +359 2 8902 902
Fax: +359 2 9871 684
www.industrialzones.bg | www.nciz.bg
E-mail: office@nciz.bg

Nejvýznamnější průmyslová zóna s řadou provozů zahraničních firem se nachází u města Plovdiv – Trakija ekonomická zóna a Plovdiv Free Zone.

V Bulharsku existuje celkem 67 průmyslových zón a parků, jejíchž seznam je k dispozici na webových stránkách BCCI.

Zpět na začátek

2.5. Investice – přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

 

2015

2016

2017

2018

2019

PZI (v mil. EUR)

2 000,9

927,2

1 618,9

1 027,9
1 092,4

zdroj: Bulharská národní banka

 

Odvětvová struktura:

Dlouhodobě převládají investice do oblasti obchodu, finančních služeb, stavby a pronájmu nemovitostí, finančního zprostředkovatelství, automobilového průmyslu. Dalšími sektory jsou: doprava, výroba a distribuce energií a vody, zpracovatelský průmysl.

Teritoriální struktura:

země s největším podílem PZI v roce 2019 roční objem PZI podíl z celku
Velká Británie 304,0 27,8
Holandsko 284,6 26,1
Německo 167,6 15,3
Rusko 141,8 13,0
Rakousko 118,5 10,8
Lucembursko 105,4 9,6
Itálie 93,9 8,6
Kypr 76,8 7,0
Irsko 46,9 4,3
Švýcarsko 43,0 3,9
Maďarsko 40,4 3,7

zdroj: Bulharská národní banka

 

Dlouhodobě nejvýznamnějším investorem je NL (jde ale většinou o cizí firmy registrované v NL, např. ruský Lukoil), za ním bez velkých rozdílů jsou seřazeny AT, DE, UK, CH, HU, GR, RU, LU. CZ se pohybuje na začátku druhé desítky největších investorů. 

 

Mezi největší investory v BG patří firmy Solvay, AES, Lukoil, Lufthansa Technik Gmbh., Schneider Electric, Yazaki, Carlsberg, Witte Automotive, Siemens, Cronospan, Microsoft, Hewlett Packard, SAP, Nestle, Kraft Foods, ČEZ, Energo Pro, EVN.

Zpět na začátek

2.6. Investice – podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Podmínky vstupu zahraničních investic do Bulharska upravuje zákon o podpoře investic. V souladu s tímto zákonem jsou investoři rozděleni do dvou kategorií v závislosti na výši investic, tj. do kategorie A s investicí nad 16 milionů EUR a kategorie B s investicí v rozmezí od 8 do 16 milionů EUR. Investorům kategorie „A“ a „B“ stát prostřednictvím agentury InvestBulgaria poskytuje výhody v podobě výrazného zkrácení vyřizovacích procedur, poskytnutí předprojektové dokumentace, informací o potenciálních partnerech v zemi a všech nezbytných administrativních procedurách vztahujících se k implementaci konkrétního investičního projektu.

Zahraniční investory až doposud Bulharsko lákalo díky vysokému potenciálu růstu, tj. nenasycenosti ekonomiky v mnoha směrech podnikání a segmentech trhu. Významnou roli i nadále sehrává zeměpisná poloha. Bulharsko je spojovacím článkem Evropské unie se zeměmi černomořského regionu, Blízkého východu a střední Asie a protíná ho několik evropských dopravních koridorů, jak ve směru sever-jih, tak i západ-východ. Tato země se v posledních letech zdála být poměrně lákavou, i pokud se jedná o investice do turistického ruchu, a zejména do nemovitostí na černomořském pobřeží a v horských turistických a lyžařských střediscích. (Některá střediska na pobřeží – zejména Nesebar-Slunečné pobřeží, ale i Bansko jako horské středisko, jsou dnes již „přeinvestovány“ a nelze předpokládat jejich další výraznější rozvoj v tomto směru).

Členství v EU formálně zajišťuje poměrně vysokou úroveň ochrany investic; reálně však zahraniční investoři čelí různým problémům – od pozdního vracení DPH za exportní produkci, přes regulatorní a politický tlak až po justici někdy zaujatě konající v soudních sporech ve prospěch domácích subjektů, ať již soukromých či státních. Za příklad mohou sloužit zpolitizovaná rozhodnutí antimonopolního úřadu (KZK) ve věci prodeje aktivit ČEZ v BG či ve věci nákupu místní TV Nova ze strany české skupiny PPF v roce 2018. KZK v obou případech zamítl transakci s jednoznačně nesmyslným odůvodněním. Následně soud v reakci na protestné podání v obou případech vypsal termín jejich projednávání až cca 10 měsíců od doručení podání.

Klíčovým pozitivním faktorem (jak historie posledních více než deseti posledních let ukázala) byla naopak lepšící se makroekonomická stabilita v zemi a zejména dnes již dlouhodobá fixace domácí měny k euru v rámci tzv. „currency boardu“, což zabránilo opětovnému roztočení spirály hyperinflace, obdobné té, která Bulharsko tvrdě zasáhla v letech 1996-97. Motivujícím faktorem nejenom pro zahraniční investory, ale i pro rychlejší růst ekonomiky obecně, bylo snížení korporativní daně na úroveň 10 % od počátku roku 2007, stejně jako zavedení rovné – rovněž desetiprocentní – daně z příjmu fyzických osob. Pokud jde o korporativní daň, poskytuje stát úlevu až do úrovně 0 % při investicích v regionech s vysokou nezaměstnaností.

Přehledně zpracované aktuální informace o všech aspektech vstupu zahraničních investorů do Bulharska vč. teritoriální a odvětvové struktury PZI v Bulharsku jsou k dispozici na internetových stránkách agentury InvestBulgaria.

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Sofii (Bulharsko) ke dni 1. 6. 2020

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem