Čad: Zahraniční obchod a investice

© Zastupitelský úřad ČR v Abuji (Nigérie)

 

 

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 

2015

2016

2017

20182019

vývoz FOB

2 629

2 173

2 462

3 3843 470

dovoz FOB

-2 572

-1 984

2 156

2 4462 481

saldo

57

189

306

938989

Údaje v mil. USD Zdroj: EIU

 

Vývozní příjmy Čadu pocházejí ze ? z ropy, trendy v produkci ropy a ceny zůstanou tedy pro obchodní přebytek Čadu rozhodující. V roce 2019 mírně vyšší produkce kompenzovala klesající světové ceny ropy a odhaduje se, že vedla ke zvýšení výnosů z vývozu. Vyšší vývozní příjmy z bavlny by měly v nadcházejícím období vyvážit další pokles světových cen ropy. Vobdobí 2020-21 očekáváme zvýšení dovozních výdajů, což odráží mírně silnější domácí poptávku, která je důsledkem oživení ekonomické aktivity a také vyššího dovozu investičního zboží. Obchodní přebytek vyjádřený v procentech HDP by se tak mohl snížit z odhadovaných 9,2 % v roce 2019 na 7,2% v roce 2021, protože růst dovozu převyšuje růst vývozu. Celkově očekáváme, že schodek běžného účtu se prohloubí v procentech HDP, z odhadovaných 4,9% v roce 2019 na 8,3% v roce 2021, což bylo způsobeno silným růstem dovozu a rostoucím deficitem služeb. Schodek bude financován zejména zahraničními půjčkami a přímými zahraničními investicemi (FDI) v ropném průmyslu.

Zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Hlavní exportní partneři (2018):
• Indie: 33,7%, USA: 32,0%, EU 28: 21,9%, Čína: 2,3% a Turecko: 1,8%.

Hlavní dovozní partneři (2018):
• EU 28: 30,9%, Čína: 23,1%, Kamerun: 9,0%, USA 6,7% a Katar: 4,3%.

Hlavními obchodními partnery v roce 2019 byli:
• Export: Čína (31.2%), Indie (19.0%), EU27 (11.5%), USA (9.9%) a Thajsko (2.8%).
• Import: Čína (25.5 %), EU27 (20.6%), Kamerun (10.2%), USA (8.4%) a Indie (5.1%).

Zdroj: www.europa.eu/trade/policy/countries-and-regions/statistics/

Zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

V roce 2019 byly hlavními dovozy z Čadu stroje a přepravní zařízení, chemikálie a příbuzné výrobky, potraviny a živá zvířata, různé výrobky a surové materiály, nepoživatelné kromě paliva.
V roce 2019 byly hlavními vývozními produkty Čadu minerální paliva (maziva a příbuzné materiály, surové materiály (nepoživatelné kromě paliv) a strojní a dopravní zařízení.

Zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

V Čadské republice zatím neexistují.

Zpět na začátek

2.5. Investice – přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

římé zahraniční investice hrají v čadské ekonomice klíčovou roli a v roce 2019 dosáhly 662 mil. USD. Největší investicí v Čadu ve výši 3,5 mld. USD je stavba ropovodu z Kome a Doba do kamerunského Kribi (částečně financováno SB a mezinárodním konsorciem Esso/Chad(Exxon)/Chevron/Petronas).

Kromě investorů do ropného průmyslu projevili investoři zájem o těžbu zlata, výrobu elektrické energie (včetně obnovitelných zdrojů), telekomunikace (digitalizaci sítí), zpracování produktů zemědělské výroby, hotelové služby (Hilton) a nově také využití objevených zásob mramoru a potravinářské sody v okolí jezera Čad. Francouzské firmy investovaly zejména do telekomunikací, bankovnictví a hotelových služeb.

Čínské firmy investovaly do průzkumu uhlovodíků, výstavby rafinérie a cementárny. Rovněž investují do výstavby infrastruktury (plánují výstavbu železnice). Indické firmy postavily montovnu traktorů a textilku. Do sektoru potravinářství a spotřebního zboží investují Tchaj-wan, Japonsko a Jižní Korea. V Čadu se rovněž angažovala Kaddáfího Libye (hotely, bankovní služby).

Zpět na začátek

2.6. Investice – podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Čad je zemí otevřenou zahraničním investicím. Vláda udržuje a podporuje politiku otevřené ekonomiky a volného trhu. Vlastnická práva jsou v Čadu chráněna zákonem, který zaručuje ochranu všem subjektům , a tato práva jsou v zásadě respektována. Mezi zahraničními a domácími subjekty podle zákona není rozdíl (ve skutečnosti ale soudy někdy nadržují domácí straně, podobně je tomu u státních zakázek). Domácí zájmy jsou chráněny pouze v případech, kdy se jedná o národní bezpečnost a vybraná strategická odvětví domácí ekonomiky.

Přes veškeré snahy vlády ovšem Světová banka hodnotí zdejší podnikatelské prostředí velmi kriticky – Čad obsadil 185 místo ze 189 hodnocených zemí. Praktickými překážkami jsou dosud stále špatná infrastruktura (zejména elektřina), vysoké dopravní náklady, rigidní pracovní trh, negramotnost a nedostatek kvalifikovaných sil, velmi pomalý a komplikovaný soudní systém, který není schopen investora ochránit, nevynutitelnost smluvních závazků, nadměrná byrokracie, korupce a nedostatek transparentnosti.

1. ledna 1998 vstoupila v platnost dohoda mezi 15 africkými zeměmi měnové CFA-zóny (a Guineou), nazvaná OHADA (Organisation pour l’Harmonisation du Droit des Affaires en Afrique), která podporuje rozvoj afrického hospodářského společenství, společnou obchodní politiku a investorům dává právní jistotu a kompatibilitu. Čadský zákon o investicích novelizovaný v roce 2008, který ze smlouvy OHADA vychází, definuje, za jakých podmínek mohou společnosti získat různé úlevy.

Zákon o investicích rozlišuje zvýhodněný režim A (malé a střední podniky s většinovým čadským kapitálem), B (podniky působící v Čadu investující více než 0,5 mld F CFA), C (podniky se sídlem v Čadu působící ve více zemích) a D (velcí strategičtí investoři, investice vyšší než 2,5 mld. FCFA). Noví investoři mohou v závislosti na zařazení do privilegovaného režimu získat různé daňové výhody (nulová podniková daň po dobu 5 let, snížené daně z nemovitostí atd.) obvykle na dobu 5 let, mohou bezcelně dovážet po určitou dobu zařízení a materiál (až do 10 let, v případě investic do zaostalých oblastí až 15 let); pokud investují více než 2,5 mld FCFA (režim D) je jim smluvně přiznán a garantován speciální daňový a celní režim a další úlevy až na 20 let.

Zahraniční i domácí společnosti mohou zakládat a vlastnit firmu, investoři mohou založenou firmu prodat, převést, mohou repatriovat příjmy a zisky. S výjimkou společností důležitých pro národní bezpečnost neexistuje žádné omezení podílu zahraničního subjektu. Článek 41 ústavy připouští vyvlastnění pouze v urgentním veřejném zájmu, ovšem za podmínky odpovídající kompenzace. V posledních letech nejsou známy případy vyvlastnění.

Pro investory neexistují žádné podmínky týkající se nutnosti vytvářet zisk, kupovat přednostně místní zboží, vyvážet určité procento produkce nebo nutnosti investovat do určité oblasti, časové omezení zahraničního podílu nebo povinného transferu technologií. Zahraniční investor může vlastnit půdu. Investice do ropného a důlního průmyslu se řídí zvláštními zákony Code minier a Code des hydrocarbures. Neexistují žádné zvláštní omezení na převod peněz do nebo z Čadu, investoři mohou převádět libovolně dividendy, kapitál, úroky, leasingové platby, zisky apod. Při převodu vyšší částky než 1000 USD čadská banka vyžaduje prokázání účelu platby. Převod částky vyšší než 800 000 USD schvaluje centrální banka zemí CEMAC v Yaoundé (Kamerun).

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Abuji (Nigérie) ke dni 15.52020

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem