Čad: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

© Zastupitelský úřad ČR v Abuji (Nigérie)

Charakteristika státu

Čadská republika je suchozemským státem bez přímého přístupu k moři. Nejdelší hranici má Čad se svým východním sousedem – Súdánem (1403 km). Na severu sousedí s Libyí (1055 km), na západě s republikou Niger (1196 km) na jihozápadě s Nigérií (85 km), Kamerunem (1116 km) a na jihovýchodě se Středoafrickou republikou (1556 km společných hranic). Nejasné vytýčení mezinárodních hranic vedlo v minulosti ke vzniku pohraničních incidentů v blízkosti jezera Čad na západě země (společné hranice mezi Kamerunem, Čadem, Nigerem a Nigérií).
Území celé republiky tvoří převážně polopoušť a poušť. Úrodná půda se nachází pouze na jihozápadě země v úzkém pásmu okolo Čadského jezera a oblasti u hranic se Středoafrickou republikou a Kamerunem. Tvoří pouhá 3,82 % celkové rozlohy země, plochy se stálou úrodou pak pouze 0,02 % rozlohy. Uměle zavlažované půdy je pouze několik set čtverečních kilometrů.

Státní zřízení
Čad je unitární republikou praktikující prezidentský systém moci s existencí více politických stran. Ve skutečnosti je moc soustředěna v rukou úzké skupiny kolem prezidenta, který vládne s podporou armády.  Prezident je volen v přímých volbách na pět let. Zákonodárná moc je ústavou svěřena jednokomorovému Národnímu shromáždění, kde zasedá 188 poslanců, jeho členové jsou voleni dvoukolovým všelidovým hlasováním na čtyřleté funkční období. Současná Ústava byla schválena všelidovým referendem ze dne 31. března roku 1996, upravena referendem v roce 2005 a 2013 (žádný limit na počet mandátů prezidenta).

Členství v regionálních a mezinárodních uskupení
Čad je členskou zemí Hospodářské a celní unie zemí střední Afriky (CEMAC – Communauté économique et monétaire de l´Afrique centrale), členy CEMAC jsou Kamerun, Středoafrická republika, Gabon, Konžská republika a Rovníková Guinea). CEMAC byla vytvořena v roce 1994 a je součástí širšího celku – „Hospodářského společenství středoafrických států“ (ECCAS; navíc sem patří Burundi, Rwanda, Angola, KDR a Demokratická republika Svatého Tomáše a Princova ostrova). Unie je však funkční jen omezeně, existuje nerovnováha mezi pozicemi bohatších a chudších členských států. Uvnitř CEMAC platí například i dohoda o volném pohybu osob v rámci všech členských zemí, v praxi však není aplikována. viz rovněž CEMAC. Čad je členskou zemí rovněž organizace The Community of Central African, Carribean and Pacific States (EACPS).

Patří mezi nejchudší a nejméně rozvinuté země světa. Hospodářství trpí zejména značnou odlehlostí od ostatního světa, suchem, nedostatkem infrastruktury a politickou/bezpečnostní nestabilitou. Na seznamu rozvoje společnosti UNDP figuruje Čad v roce 2019 na 184. místě ze 186 hodnocených zemí. 80 % obyvatel žije pod oficiální hranicí chudoby (příjem méně než 1 USD na den), velká je také úroveň negramotnosti. Čad má velké zásoby nerostných surovin (ropa, uran, zlato…), přesto se jedná o jednu z nejchudších zemí, jejíž hospodářství do velké míry závisí na zemědělství a pastevectví (poskytují obživu 80 % obyvatelstva). Většina obyvatel je ohrožována cyklickými suchy ničícími úrodu.
Vyhlídky hospodářství jsou dobré, s 5,5% růstem HDP plánovaným na rok 2020 a 4,9% na rok 2021. Jako člen CEMAC je Čad účastníkem regionální strategie zahájené v roce 2017 s cílem napravit fiskální a vnější nerovnováhu všech zemí v regionu. Rizikem pro výhled jsou následující faktory:

• Závislost na ropě (79% příjmů z vývozu a 37% rozpočtových příjmů v roce 2019) a neatraktivní obchodní prostředí.
• Endemická chudoba, vysoká nezaměstnanost mladých lidí (60% absolventů vysokých škol bez práce) a demografický tlak (3,5% růst populace a míra plodnosti 6,4 dětí na ženu).
• Vysoká expozice účinkům změny klimatu.
• Politické nestability a bezpečnostní obavy. V roce 2018 se Čad umístil na indexu rozvoje infrastruktury v Africe 51 z 54 zemí. Vzhledem k velké závislosti na ropě musí diverzifikovat své hospodářství rozvíjením svých zemědělských zdrojů. Země má velký nedostatek lidského kapitálu a dovedností téměř ve všech hospodářských odvětvích, což částečně vysvětluje neochotu Čadˇanů zapsat se do programů vědeckého a technického vzdělávání (méně než 2% středoškoláků se zapisují do přírodovědných kurzů). Čad se tedy v několika odvětvích spoléhá na zahraniční práci, zejména z Kamerunu.

Průmysl
Podíl čadského průmyslu (bez těžby surovin) na tvorbě HDP činil v roce 2014 zhruba 10 %, poměrně rychle roste (kolem 9% ročně). Větší význam má textilní průmysl (zpracování bavlny), výroba masných konzerv, výroba cukru, nápojů, zpracování potravinářské sody, pivovarnictví, výroba mýdla, cigaret a stavebních materiálů. Indie oznámila investici do montovny traktorů a textilní továrny.

Těžební průmysl
Sektor těžby ropy zůstává dominantní složkou Čadského hospodářství a na tvorbě HDP se podílí cca 26,8%. Těžitelné zásoby ropy z dosud známých nalezišť se odhadují na 1,5 miliardy barelů, což by při současné těžbě stačilo na 33,7 let. Prokázané zásoby na zatím netěžených ložiskách jsou odhadovány na 2,6 mld. barelů a 14,6 mld. krychlových stop plynu. Denní těžba ropy se zvýšila na 125 000 a bude se nadále zvyšovat, zejména na ložiscích Badila a Mangara v jižním Čadu, která těží společnost Glencore (UK/Švýcarsko). Čínská CNPC začala těžit z ložiska Ronier (cca 10 000 barelů/denně), tato ropa se zpracovává v rafinérii Djermaya (CNPC vlastní 60% rafinérie).
Čadská vláda se ale s CNPC dostala do sporu ohledně dotací ceny benzínu (které masivně subvencuje) a na přelomu ledna a února 2012 rafinérii Djermaya dočasně uzavřela. Kapacita těžby na ložisku Ronier by měla pro nejbližší období dosáhnout 20 000 b/d, maximální těžba by v budoucnosti mohla být až  60 000 b/d. Nejstarší těžební oblastí je pánev Doba, kde těží konsorcium „EssoChad“, jehož podílníky jsou americké společnosti Exxon a Chevron a také státní malajsijská společnost Petronas. Těžba ropy z této oblasti dosahuje cca 110 000 b/d, většina se exportuje do USA přes kamerunský přístav Kribi.

Ostatní nerostné suroviny
Uuran, zlato, stříbro, wolfram, cín, bauxit, diamanty, uhličitan sodný, kaolín, vápenec, sklářský písek, štěrk, jedlá sůl. Probíhá prospekce ložisek uranu, prozatím se ale nerostné suroviny v průmyslovém měřítku netěží (snad s výjimkou zlata, stavebních materiálů a uhličitanu sodného). Čína investovala do výstavby cementárny v Baoré.

Stavebnictví
Na tvorbě HDP se podílí cca 7 %. V současné době prodělává velký rozvoj, vláda investuje do rozvoje infrastruktury (dopravní cesty, letiště, nemocnice, obytné budovy i úřady). V prosinci 2011 byla podepsána MoU s čínskou společností China Civil Engineering Construction Corporation o výstavbě železniční sítě v Čadu (1364 km, jedna větev by vedla z hlavního města ke kamerunským hranicím, druhá větev na východ k súdánským hranicím). O výstavbu trati do Kamerunu se rovněž uchází francouzská firma Bolloré.

Zemědělství
Zemědělství s významným potenciálem pro ornou půdu a hospodářská zvířata představuje téměř 35% HDP a zaměstnává 75–80% populace. V srpnu 2018 vláda přijala návrh rámcového zákona o zemědělství na podporu rozvoje hodnotového řetězce. Přivedl zahraniční investory, konkrétně skupinu Olam, k revitalizaci odvětví bavlny a provádění iniciativ na podporu vývozu hospodářských zvířat a masa. Čad přispívá k regionální infrastruktuře (silnice, elektrické propojení, ochrana povodí Čadského jezera, páteř internetu a trans-saharská dálnice spojující Alžírsko s Nigérií).
Základními zemědělskými plodinami jsou bavlna, sorghum, proso, podzemnice olejná, rýže, brambory a maniok (tapioca). Potenciál má v poslední době produkce surové arabské gumy, zejména na export (Čad je po Súdánu již druhým největším dodavatelem této suroviny). Tradičně velký význam má v Čadu chov skotu, ovcí, koz a velbloudů. Na převážné části území republiky jsou domácí zvířata jediným zdrojem obživy společně s doma vypěstovanými zemědělskými plodinami. Největším odběratelem domácích zvířat je Nigérie, válka s Boko Haram bohužel tento trh velmi omezila.

Služby
Obchod a služby společně tvoří cca 36 % HDP. Sektor je velmi málo rozvinutý (zejména veřejné služby), nicméně je nejrychleji rostoucím odvětvím národního hospodářství. Největší částí odvětví služeb zůstávají prosté velkoobchodní a maloobchodní služby, dále doprava a logistika pro regionální obchod a spoje. Rychle se rozvíjí telekomunikace, třebaže jejich služby jsou drahé a počet uživatelů omezený. Také poštovní systém je funkční, ale drahý. Turistika v zemi prakticky neexistuje. Služby v následujících letech nadále porostou, hlavní roli budou hrát telekomunikace a bankovnictví.

Infrastruktura
Je již tradičně nejslabším článkem ekonomiky – je špatná i ve srovnání s ostatními rozvojovými zeměmi. Páteř čadské dopravní sítě tvoří cesty a silnice, kterých je celkem asi 40 000 km, z nichž pouhých 1100 km je zpevněných (asfaltových). Strategickou dopravní cestou je silnice N’Djamena – Douala, kterou se dopravuje drtivá část zboží do Čadu. Převážnou část silniční sítě tedy dosud tvoří prašné silnice, z nichž pouze malá část (2 500 km) je udržována. Zbytek „silnic“ jsou pouze neudržované (v dešťové sezóně většinou nesjízdné) cesty či ujeté pásy v poušti.
V zemi nejsou v provozu železnice, China Civil Engineering Construction Corporation měla stavět 1364 km železnice (jedna větev by měla vést z hlavního města ke kamerunským hranicím, druhá větev na východ k súdánským hranicím). O stejnou trať se ale v roce 2014 ucházela francouzská firma Bolloré. Vodní cesty (řeky Chari a Logone) jsou splavné pouze v období dešťů.
V Čadu je celkem 58 letišť, z toho se zpevněnou přistávací plochou 9. Mezinárodní letiště je pouze v N’Djameně. Z Evropy sem pravidelně létá pouze společnost Air France a Turkish Airlines. Letecké spojení se zahraničím zajišťují i Ethiopian Airlines a některé další africké linky (např. Asky). Domácí společnosti Air Tchad odebrala vláda v únoru 2012 z bezpečnostních důvodů licenci.

Energetika
Veškerá elektrická energie se v Čadu vyrábí v tepelných (diesel) elektrárnách. Roční výroba elektřiny činí však pouhých 100 mil. kWh, přesto tato kapacita stačí pokrýt plně domácí spotřebu elektrické energie v této obrovské zemi (93 mil. kWh). Elektrická energie se nedováží ani nevyváží. Používané napětí je 220 V/50 Hz. Dobré podmínky existují v Čadu pro využití netradičních (obnovitelných) zdrojů energie – například solární a větrné energie, nejen kvůli vynikajícím klimatickým podmínkám, ale i velmi vysoké ceně elektřiny, vyrobené z fosilních paliv. Veřejné dodávky el. energie a vody fungují pouze v hlavním městě a několika dalších větších městech – většinou centrech prefektur.

Telekomonikace
Úroveň telefonizace je v Čadské republice velmi nízká, telekomunikační služby jsou velmi drahé. V roce 2012 bylo v zemi registrováno pouze 30 000 pevných telefonních linek. Velmi rychle se rozvíjí mobilní sítě. V současné době poskytují služby 3 operátoři (Tchad Airtel, Tigo, Salam); v roce 2013 se odhadoval počet mobilních telefonů v zemi na 4,3 mil. V Čadu působilo v roce 2012 šest internetových providerů, kód země je „.td“. Podle odhadu ze stejného roku internet využívá jen asi 180 000 uživatelů. V zemi je provozována jediná státní televizní a rozhlasová stanice (RNT). Vysílá nicméně asi 30 soukromých rozhlasových stanic a jejich počet postupně roste.

Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc
Čad, který patří do skupiny nejméně rozvinutých zemí s nízkým příjmem, zůstává velkým příjemcem zahraniční rozvojové pomoci, na které je z velké části závislý. OECD uvádí, že poskytovaná pomoc (z největší části humanitární pomoc) dosáhla v roce 2019 výše 607 mil. USD, podobnou částku přijímá každoročně. Klíčovými donory jsou EU a USA, dále Francie, Japonsko, Švýcarsko, Německo, Kanada, Africká rozvojová banka, Islámská rozvojová banka a agentury OSN. Pomoc je poskytována na jednotlivé sektoriální politiky nebo přímo do státního rozpočtu. ČLR poskytuje nízko úročené půjčky na výstavbu infrastruktury (realizují ji ovšem čínské firmy).

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu:

  • République du Tchad
  • angl.: Republic of Chad
  • arabsky: Jumhūriyyat Tshād
  • česky: Čadská republika

Hlavou státu je již od 2. prosince 1990 generálporučík Idriss Déby Itno (nar. 1952). Na základě ústavy z roku 1996 mohl prezident působit v úřadu pouze 2 funkční období, Déby nechal příslušnou klauzuli ústavy v roce 2005 změnit. Poslední prezidentské volby, ve kterých opět Déby zvítězil, se konaly 25. 4. 2011. Opozice volby bojkotovala, volební účast obyvatel je sporná (dle opozice 15 %, dle Débyho příznivců 90 %). Dne 10. dubna 2016 proběhly další prezidentské volby, v nichž již popáté zvítězil dosavadní prezident Idriss Déby Itno se ziskem 61,56 % hlasů. Šéf opozice Saleh Kebzabo, který obsadil druhou pozici, získal 12,80 % hlasů.
Prezident stojí v čele vlády, jmenuje ministerského předsedu, se kterým sdílí některé výkonné pravomoci. Vláda je rovněž jmenována prezidentem. V důsledku schválení nové ústavy v roce 2018 byla zrušena funkce premiéra.

Složení vlády (květen 2020)
1. Minister of State, Minister Counselor to the Presidency of the Republic : Dr. Nouradine Delwa Kassiré Coumakoye
2. Minister of Foreign Affairs, African Integration, International Cooperation and the Diaspora: Mr. Mahamat Zene Chérif
3. Minister of Justice, Keeper of the Seals, responsible for Human Rights : Mr. Djimet Arabi
4. Minister delegate to the Presidency of the Republic, responsible for national defense, public security, veterans and victims of war: Mr. Mahamat Abali Salah
5. Minister of Higher Education, Research and Innovation : Mr. David Houdeingar
6. Minister of Territorial Administration: Mr. Mahamat Ismael Cha?bo
7. Minister of Infrastructure, Transport and Opening up : Mr. Abdramane Mouctar Mahamat
8. Minister of Finance and Budget: Mr. Hamid Tahir Guilim
9. Minister of Economy and Development Planning: Mr. Issa Doubragne
10. Minister of National Education and Civic Promotion : Mr. Aboubakar Assidick Tchoroma
11. Minister of Public Health : Mr. Mahamoud Youssouf Khayal
12. Minister of Public Service, Labor and Social Dialogue : Mr. Ali Mbodou Mbodoumi
13. Minister of Vocational Training and Small Trades : Ms. Chamsal Houda Abakar Kadadé
14. Minister of Communication, Spokesperson for the Government : Mr. Oumar Yaya Hissein
15. Minister of Posts, New Information Technologies and Communication : Dr. Idriss Saleh Bachar
16. Minister of Mines, Industrial, Commercial Development and Promotion of the Private Sector : Ms. Achta Djibrine Sy
17. Minister of Petroleum and Energy : Mr. Mahamat Hamid Koua
18. Minister of Spatial Planning, Housing Development and Town Planning : Ms. Achta Ahmat Bremé
19. Minister of Production, Irrigation and Agricultural Equipment : Ms. Madjidian Padja Ruth
20. Minister of Civil Aviation and National Meteorology : Mr. Mahamat Orozi
21. Minister of Livestock and Animal Production : Mr. Gayang Souaré
22. Minister of the Environment, Water and Fisheries : Mr. Mahamat Ibrahim Djamaladine
23. Minister of Tourist Development, Culture and Handicrafts: Ms. Madeleine Alingué
24. Minister for Women, Early Childhood Protection and National Solidarity: Dr. Djallal Ardjoune Khalil
25. Minister of Youth Promotion, Sport and Employment: Mr. Mahamat Nassour Abdoulaye
26. Minister Secretary General of the Government, Responsible for Relations with the National Assembly : Ms. Mariam Mahamat Nour
27. Secretary of State for Foreign Affairs, African Integration, International Cooperation and the Diaspora : Ms. Achta Saleh Damane
28. State Secretary for National Education and Civic Promotion : Mr. Lamine Moustapha
29. Secretary of State for Finance and Budget: Mr. Ahmed Alkhoudar Ali Fadel
30. Secretary of State for the Economy and Development Planning : Mr. Hissein Tahir Souguimi
31. Deputy Secretary General of the Government : Mr. Ndordji Nazer

 

Zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

• Počet obyvatel: 15,4 mln • Hustota osídlení:  8,88 obyvatel /km2
• Ekonomicky činné obyvatelstvo: 4,3 mil. • Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení: 1,92 %. • Městské obyvatelstvo činí dle odhadu pro rok 2018 cca 1/5 populace země.
Věkové složení obyv.:
• 0–14 let 44,7 %
• 15–64 let 52,3 %
• nad 65 let 3,0 %

Čad je multietnickým státem (cca 200 etnik).
Etnické skupiny:
Arabové (12,3 %), Sara (27,7 %), Mayo – Kebbi (11,5 %), Kanem – Bornou (9 %), Ouaddai (8,7 %), Hadjari (6,7 %), Tandjile (6,5 %), Gorane (Toubou Daza – 6,3 %), Fitri – Batha (4,7 %), další významnější skupiny: Hausa, Bagirmi, Fulbe, Kotoko, Boulala, Maba. Odhaduje se, že v republice Čad se dlouhodobě zdržuje, často nelegálně, také větší počet Nigerijců, občanů Středoafrické republiky a Súdánců (přesné údaje nejsou k dispozici). V zemi pobývá několik tisíc občanů Francie.
Hlavním náboženstvím v Čadu je islám (vyznává ho asi 53 % populace). Zbytek tvoří křesťané (35 %), animisté (7,3 %) a ostatní domorodá náboženství.

Zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

2015

2016

2017

20182019

HDP (mld. USD)

10,9

9,9

10,0

11,210,7

růst reál HDP (%)

1,8

-3,1

-3,0

3,32,8

infl spotř cen (%)

3,7

-4,0

-1,4

2,1-1,0

obyvatelstvo (mil.)

14,0

14,5

14,9

15,415,9

Zdroj: EIU

 

Čadská vláda přijala svůj rozpočet na rok 2020 v Radě ministrů v pondělí 9. prosince 2019. Nový návrh rozpočtu předpokládá výdaje na 1326 miliard FCFA (2,2 miliardy USD), což je nárůst o 19,9% ve srovnání s rozpočtem na rok 2019, který činil 1106 miliard FCFA (1,8 miliardy USD). Toto zvýšení je mimo jiné spojeno se zvýšením rozpočtových prostředků přidělených institucím a ministerstvům, jakož i se zvýšením celkových investičních výdajů, které klesnou z 313 miliard FCFA (528 milionů USD) na 337 miliard FCFA (569 milionů USD) ).

Přes očekávané zvýšení příjmů o 23,1%, které by mělo v roce 2020 dosáhnout 1210 miliard FCFA (2,04 miliardy USD) oproti 983 miliardám FCFA (1,6 miliardy USD) v roce 2019, by rozpočtový schodek měl zůstat významný. To představuje 116 miliard FCFA, neboli 195,8 milionu USD plánovaných na pokrytí vnější podporou a bankovním financováním. Podle úřadů bude více než 34% všech primárních výdajů v příštím rozpočtu vynaloženo na sociální odvětví. S cílem obnovit důvěru a zlepšit podnikatelské prostředí pro diverzifikaci čadské ekonomiky se také plánují nová daňová ustanovení, která vytvoří podmínky příznivé pro rozvoj digitální, zelené a industrializované ekonomiky.

Čad ale obvykle neplní ani příjmovou ani výdajovou stránku rozpočtu a nedodržuje rozpočtovou disciplínu – stamiliony dolarů jsou utraceny mimo systém na nákupy pro armádu a na různé pochybné zakázky.
IMF dlouhodobě kritizuje fiskální nekázeň a ekonomickou politiku vlády a upozorňuje na potřebu reforem, které by vedly k diverzifikaci příjmů a zlepšení podnikatelského prostředí. Přesto v srpnu 2014 prodloužil program „Extended Credit Facility“ na další tři roky. Spolupráce Čadu s IMF a provedení reforem (včetně postupného odstranění dotací cen potravin a pohonných hmot) by měly vyústit do oddlužení země – v rámci iniciativy HIPC Čad dosáhl tzv. completion point již v roce 2001, díky neochotě/neschopnosti vlády provést nezbytné reformy a zprůhlednit hospodaření k odpuštění dluhů dodnes nedošlo.

Vláda se bude snažit se WB a IMF spolupracovat a dodržovat rozpočtovou disciplínu, to se ale může ukázat jako obtížné. Výdajovou stránku ovlivní vysoké výdaje na obranu, příjmovou stránku nízké ceny ropy na světových trzích a restrikce obchodní výměny se Středoafrickou republikou a zejména Nigérií. Prezident Iddris Déby, který je ve funkci od roku 1990, konsolidoval svoji politickou pozici, pod kontrolou má i armádu. V parlamentu má pohodlnou většinu a zcela kontroluje politický systém. Opozice je nepočetná, rozdělená a dále oslabovaná represemi. Nemá sílu využít ve svůj prospěch rostoucí sociální napětí v zemi a nemůže nijak ohrozit dominantní postavení prezidenta a úzké skupiny lidí kolem něho. Vzhledem k pohodlné parlamentní většině provládní koalice by měla být v roce 2015 země politicky stabilní (i když, navzdory podpoře Débyho armádou, nelze nikdy vyloučit „palácový převrat“).

Hlavními ekonomickými cíli je zvýšení produkce potravin, diverzifikace hospodářství (rozvoj zemědělsko-potravinářského sektoru), zlepšení zásobování vodou a vytváření pracovních příležitostí. CFA frank zůstane vázaný na EUR sazbou 655,96 a proto bude vůči USD kolísat v souvislosti s vývojem EUR. Inflace se má pohybovat v rozmezí 2,5–3 %. Hospodářskou situaci budou rovněž ovlivňovat krize v okolních zemích (Libyi, Súdánu, Středoafrické republice a Nigérii). Čad se aktivně zapojil do řešení krize v Mali, Středoafrické republice a do bojů proti Boko Haram v Nigérii, obchodní výměna s okolními státy ale těmito krizemi trpí (Nigérie je např. velkým odběratelem hovězího dobytka z Čadu).
Na druhé straně vykazuje Čad dle posledního hodnocení provedeného organizací „Heritage Foundation“ nízkou úroveň hospodářské svobody, ze 179 hodnocených zemí se umístil na 165. místě. Podnikatelské klima je považováno za nejhorší na světě – Čad je klasifikován Světovou bankou na 185. místě z celkového počtu 189 hodnocených zemí a ani v roce 2019 nepodnikl žádné kroky, které by jeho pozici zlepšily.

Ekonomika Čadu je a nadále zůstane orientovaná na zemědělství a komodity bez vyšší přidané hodnoty (na klimatu závislá rostlinná výroba, pastevectví, nerostné suroviny). Zůstane tak velmi zranitelná a závislá na vnějších vlivech. Navíc se potýká s obrovskými problémy (zanedbaná infrastruktura, nepříznivé investiční klima, korupce), které nelze rychle překonat. Čad tak i pro nejbližší období zůstane jednou z nejchudších zemí světa.

Po recesi 2016-17 by pomalé oživování hospodářské aktivity mělo pokračovat i v roce 2019, přičemž růst reálného HDP vzroste na odhadovaných 2,8 %. Očekáváme, že růst reálného HDP se bude, v důsledku vývoje v ropném průmyslu, v roce 2021 postupně zvyšovat na 4,2 %. Nárůst hospodářské činnosti v roce 2020 bude tažen zavedením nových technologií těžby v ropném sektoru a otevřením nových polí, což dále zvýší výnosy. Privatizace ropného průmyslu vedla k větším investicím. Privatizace bavlníkové polostátní společnosti CotonTchad société nouvelle v roce 2018 otevřela cestu ke zvýšení příspěvku tohoto odvětví k hospodářskému růstu země. Očekáváme proto, že se produkce bavlny v příštích letech bude nadále zvyšovat. Neutěšená beypečnostní situace spolu s uprchlickou kriyí však nadále tvoří vážné překážky rozvoje drobných podniků, dopravy, zemědělství a chovu hospodářských zvířat. To bude částečně kompenzováno očekávaným zvýšením veřejných investic do stavebnictví a zpracovatelského průmyslu.  Rizikem rozvoje by pak bylo další zhoršení bezpečnostních podmínek, které by narušilo přeshraniční obchod, a sucho, které by negativně ovlivnilo zemědělství.

Inflace by měla v letech 2020–2021 zůstat nízká částečně kvůli čadskému členství v zóně XAF. V roce 2019 odhadujeme roční průměrnou deflaci 0,6 % v důsledku nadprůměrné produkce obilovin v roce 2018, přičemž vysoké zásoby způsobují pokles domácích cen potravin. Tento trend ovlivní též pokles světové ceny ropy. V roce 2020 očekáváme, že nárůst spotřebitelských cen a inflaci v průměru 0,4 %, v souladu s předjímaným nárůstem regionálních cen potravin. Výraznějšímu nárůstu inflace bude bránit zhodnocení XAF vůči USD a pokles světových cen ropy.

Vývozní příjmy Čadu pocházejí z ropy, trendy v produkci ropy a ceny zůstanou tedy pro obchodní přebytek Čadu rozhodující. V roce 2019 mírně vyšší produkce kompenzovala klesající světové ceny ropy a odhaduje se, že vedla ke zvýšení výnosů z vývozu. Vyšší vývozní příjmy z bavlny by měly v nadcházejícím období vyvážit další pokles světových cen ropy. Vobdobí 2020-21 očekáváme zvýšení dovozních výdajů, což odráží mírně silnější domácí poptávku, která je důsledkem oživení ekonomické aktivity a také vyššího dovozu investičního zboží. Obchodní přebytek vyjádřený v procentech HDP by se tak mohl snížit z odhadovaných 9,2 % v roce 2019 na 7,2% v roce 2021, protože růst dovozu převyšuje růst vývozu. Celkově očekáváme, že schodek běžného účtu se prohloubí v procentech HDP, z odhadovaných 4,9% v roce 2019 na 8,3% v roce 2021, což bylo způsobeno silným růstem dovozu a rostoucím deficitem služeb. Schodek bude financován zejména zahraničními půjčkami a přímými zahraničními investicemi (FDI) v ropném průmyslu.

 

Zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

% HDP

2015

2016

2017

20182019

rozpočtové příjmy

22,4

22,2

na

nana

rozpočtové výdaje

22,6

22,8

na

nana

rozpočtová bilance 

-4,8

-5,4

0,2

1,30,0

zdroj: OECD

 

Čadská vláda přijala svůj rozpočet na rok 2020 v Radě ministrů v pondělí 9. prosince 2019. Nový návrh rozpočtu předpokládá výdaje na 1326 miliard FCFA (2,2 miliardy USD), což je nárůst o 19,9% ve srovnání s rozpočtem na rok 2019, který činil 1106 miliard FCFA (1,8 miliardy USD). Toto zvýšení je mimo jiné spojeno se zvýšením rozpočtových prostředků přidělených institucím a ministerstvům, jakož i se zvýšením celkových investičních výdajů, které klesnou z 313 miliard FCFA (528 milionů USD) na 337 miliard FCFA (569 milionů USD) ).

Přes očekávané zvýšení příjmů o 23,1%, které by mělo v roce 2020 dosáhnout 1210 miliard FCFA (2,04 miliardy USD) oproti 983 miliardám FCFA (1,6 miliardy USD) v roce 2019, by rozpočtový schodek měl zůstat významný. To představuje 116 miliard FCFA, neboli 195,8 milionu USD plánovaných na pokrytí vnější podporou a bankovním financováním. Podle úřadů bude více než 34% všech primárních výdajů v příštím rozpočtu vynaloženo na sociální odvětví. S cílem obnovit důvěru a zlepšit podnikatelské prostředí pro diverzifikaci čadské ekonomiky se také plánují nová daňová ustanovení, která vytvoří podmínky příznivé pro rozvoj digitální, zelené a industrializované ekonomiky.

 

Zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

v mil. USD

2015

2016

2017

20182019

běžný účet

-1 353

907

-655

-569-539

devizové rezervy

382,9

627,5

936

na111

vnější zadlužení

2,8

1,87

1,88

1,2743,8

 Zdroj: EIU, CIA Factbook

 

Čad je závislý na vývozu ropy, příjmy z běžného účtu budou záviset na cenách ropy na světových trzích. Pokles cen bude do jisté míry kompenzován vyšší těžbou. Saldo běžného účtu je zhoršeno vysokou poptávkou po službách, zejména v ropném a stavebním odvětví.

Čad zažil v roce 2018 řadu pozitivních událostí, jejichž přínosy by se v roce 2019 měly pociťovat s konsolidací hospodářského oživení. Vysoká cena ropy, kterou země vyváží, bude i nadále přispívat k růstu v roce 2019. Vzhledem k tomu, že využijeme příznivé ekonomické podmínky a mimořádný fiskální prostor, který získal v roce 2018 díky přeplácení dluhu dluhové společnosti Glencore, země se rozhodla maximalizovat potenciál odvětví financováním sedmi nových ropných projektů, kromě těch, které již probíhají, včetně rafinérie Rig-Rig, která zahájitla výrobu v roce 2019.

Hospodářství v Čadu dosáhlo v roce 2019 dobrého výsledku, a to růstem 2,3% díky oživení ropného sektoru a vyšším cenám ropy. Podle MMF se očekává, že země udrží tuto dynamiku v roce 2020 a dosáhne růstu 5,4%, k čemuž přispěje významné zvýšení platby daně ze zisku hlavním provozovatelem ropy a nová opatření související s racionalizací osvobození od daně, posílením daňové a celní správy a reforma DPH. V roce 2019 činila inflace 3% – úroveň, která by měla být udržována díky utlumeným cenám potravin a dopravy. MMF nicméně uvedl, že zatímco se fiskální a dluhová pozice zlepšila, ekonomické podmínky jsou i nadále obtížné.  A dopady pandemie COVID-19 vyhlídky jistě nezlepší.

Vývozní příjmy Čadu pocházejí z ropy, trendy v produkci ropy a ceny zůstanou tedy pro obchodní přebytek Čadu rozhodující. V roce 2019 mírně vyšší produkce kompenzovala klesající světové ceny ropy a odhaduje se, že vedla ke zvýšení výnosů z vývozu. Vyšší vývozní příjmy z bavlny by měly v nadcházejícím období vyvážit další pokles světových cen ropy. Vobdobí 2020-21 očekáváme zvýšení dovozních výdajů, což odráží mírně silnější domácí poptávku, která je důsledkem oživení ekonomické aktivity a také vyššího dovozu investičního zboží. Obchodní přebytek vyjádřený v procentech HDP by se tak mohl snížit z odhadovaných 9,2 % v roce 2019 na 7,2% v roce 2021, protože růst dovozu převyšuje růst vývozu. Celkově očekáváme, že schodek běžného účtu se prohloubí v procentech HDP, z odhadovaných 4,9% v roce 2019 na 8,3% v roce 2021, což bylo způsobeno silným růstem dovozu a rostoucím deficitem služeb. Schodek bude financován zejména zahraničními půjčkami a přímými zahraničními investicemi (FDI) v ropném průmyslu. 

 

Čadu byl Světovou bankou a IMF (IDA, „International Development Agency“) přiznán v roce 2001 statut tzv. Vysoce zadlužené chudé země (HIPC – Highly Indebted Poor Country). Vláda ale nerespektovala doporučení IMF (zejména fiskální disciplínu) a nerealizovala program redukce chudoby – země tedy nedosáhla tzv. „completion point“ a k oddlužení země prozatím nedošlo. Zahraniční dluh Čadu dosahuje v současné době částky asi 2,25 mld. USD. IMF vede s čadským ministerstvem financí konzultace, v roce 2013 se podařilo uzavřít dohodu o monitorování státních financí, která v srpnu 2014 vedla k obnovení finanční pomoci v rámci tzv. Extended Credit Facility. Vláda se zavázala realizovat doporučení IMF a respektovat fiskální disciplínu pod dohledem IMF, který by měl vést k dosažení tzv. „completion point“ a následně k oddlužení země. IMF hodnotí riziko předlužení země jako vysoké. Největší rizika představují pokles cen ropy na světových trzích, nové půjčky na realizaci velkých projektů (železnice, letiště) a vysoké výdaje na boj proti Boko Haram.

 

Zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bankovní soustava Čadu je kontrolována společnou centrální bankou středoafrických zemí – Banque des Etats de l’Afrique Centrale (BEAC) se sídlem v Yaoundé. Ta dozírá na činnost bank i v ostatních pěti členských zemích středoafrického integračního seskupení (Kongo, Středoafrická republika, Gabon, Kamerun a Rovníková Guinea). Centrální banka BEAC emituje oběživo a dozírá na likviditu uvnitř středoafrické měnové zóny, ve své monetární politice v zásadě kopíruje rozhodnutí Evropské centrální banky. Středoafrický frank je pevně ukotven na Euro, kurz je 655,65 CFA/Euro. Kurz k dolaru kolísá.

V roce 1993 vytvořily dále členské země BEAC nadnárodní instituci bankovního dozoru – COBAC (Commission Bancaire de l’Afrique Centrale), která má zvláštní pravomoci pro regulaci činnosti a dodržování disciplíny u všech bankovních institucí integračního seskupení CEMAC. Jako všichni ostatní signatáři smlouvy o vytvoření zóny CFA-franku v Africe (1948) je Čad rovněž povinen držet alespoň 60 % svých zahraničních rezerv na účtu „compte d’operation“, spravovaném v Paříži.

Čadský bankovní systém je prozatím malý a poskytuje pouze základní služby (akreditivy, krátkodobé půjčky, finanční transfery, spoření a výměnu peněz). Úvěry jsou poskytovány na vysoký úrok (až 16– 25 % u krátkodobých půjček). Užívání kreditních karet je velmi omezené. V zemi působí následující významné banky:

  • Commercial Bank Tchad (CBT, dříve Banque de Developpement Tchadienne)
  • Ecobank
  • Société Générale des Banques (SGB)
  • Oranbank (dříve Financial Bank Tchad)
  • UBA Tchad (nigerijská)
  • Banque Internationale pour l’Afrique au Tchad (BIAT)
  • Banque Sahelo Saharienne pour l’investissement et le Commerce
  • Banque Commercial du Chari (BCC)
  • Banque agricole et commerciale (čadsko-súdánská investiční banka).

Zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Čadský daňový systém se zvolna přizpůsobuje jednotnému systému v rámci zemí CEMAC, je však stále velmi komplikovaný (je hodnocen na 186. místě ze 189 hodnocených zemí) a mění se každým nově přijatým rozpočtem. Dochází ke dvěma extrémům, buď podnikatel díky působení v neformálním sektoru neplatí žádné daně, legálně působící podniky naopak platí přehnaně vysoké daně. Hlavním zdrojem daňových příjmů jsou ropné společnosti. Daňové povinnosti podléhají společnosti v Čadu registrované i pobočky nerezidentních společností. Daň podniková se platí z vytvořeného zisku v Čadu. Fyzické osoby – rezidenti (tuzemci i cizinci pobývající v Čadu déle než 183 dnů v roce) by měli v Čadu platit daň z příjmu na základě celosvětového příjmu. Ostatní platí daň pouze z příjmu v Čadu. Za rezidenta se považuje cizinec, jehož hlavní bydliště nebo ekonomické aktivity jsou v Čadu.

Čadský daňový systém tvoří následující základní přímé a nepřímé daně a sociální pojištění zaměstnanců:

  • Daň z příjmu fyzických osob je progresivní podle příjmu v pásmu 20–60 %
  • Daň podniková – 40 % nebo 1,5 % z obratu
  • Daň z přidané hodnoty (TVA) – 18 %, vybraná léčiva, lékařské přístroje a pomůcky, brýle, maso a drůbež, mléko, chléb, knihy a časopisy, zařízení pro průzkum ropy, zařízení pro výrobu obnovitelných zdrojů energie, voda a elektřina, cihly a sociální služby mají nulové DPH

Podnikání je zatíženo řadou dalších plateb a odvodů (daň z nemovitostí 10 %, daň z půdy 12 %, daň za obchodní licenci 0,1 % obratu, srážková daň 20 %, daň za učně…). Zaměstnavatel přispívá 16,5% platu na sociální pojištění zaměstnance.

Zákon o investicích rozlišuje zvýhodněný režim A (malé a střední podniky s většinovým čadským kapitálem), B (podniky působící v Čadu investující více než 0,5 mld F CFA), C (podniky se sídlem v Čadu působící ve více zemích) a D (velcí strategičtí investoři, investice vyšší než 2,5 mld. FCFA). Noví investoři mohou v závislosti na zařazení do privilegovaného režimu získat různé daňové výhody (nulová podniková daň po dobu 5 let, snížené daně z nemovitostí atd.) obvykle na dobu 5 let, mohou bezcelně dovážet po určitou dobu zařízení a materiál (až do 10 let, v případě investic do zaostalých oblastí až 15 let);pokud investují více než 2,5 mld FCFA (režim D) je jim smluvně přiznán a garantován speciální daňový a celní režim a další úlevy až na 20 let.

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Abuji (Nigérie) ke dni 15.52020

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem