Závěrem

Nejefektivnější cestou snižování vázanosti kapitálu je však zkracování obratového cyklu peněz a zvyšování ziskové marže cestou úspor fixních nákladů. To vyžaduje sledování, analyzování a „rozklíčování“ fixních nákladů, vstupujících zpravidla do kalkulace režií, a jejich přiřazení k jednotlivým procesům. Při tlaku trhu na pokles cen a při nutné podpoře prodeje formou poskytování obchodních úvěrů je to nejvhodnější cesta uvolňování vázaného kapitálu a řešení nevyváženosti v peněžním toku.

Společnost Deloitte (viz Bee, Polcar, 2010) oslovila 200 předních českých a 150 slovenských společností za účelem analýzy zkušeností, rizik a postupů v případě insolvence nejvýznamnějších českých a slovenských podniků a vybraných společností, které se ocitly v úpadkovém řízení v kontextu zhoršených ekonomických podmínek roku 2009. Celkem 56 % dotázaných společností uvedlo, že změnily v uplynulých dvou letech přístup k inkasu pohledávek. Jednalo se zejména o změny uvedené v tab. „Změny v inkasu pohledávek“.

Zdroj: Bee, Polcar (2010)

Až 88 % společností má pohledávky po splatnosti, přičemž 14 % společností uvedlo, že tyto pohledávky tvoří více než čtvrtinu všech pohledávek. I to je zřejmě důvod zvyšujícího se podílu krátkodobého finančního majetku na aktivech podniků. V analyzované skupině podniků téměř polovina respondentů uvedla, že drží hotovostní rezervu ve výši více než 30 % očekávaného cash flow příštích dvou týdnů.

Na dotaz, jestli přijali v minulém roce, případně zda plánují v tomto roce přijmout nějaká restrukturalizační opatření, respondenti uváděli opatření uvedená v tab. „Restrukturalizační opatření“.

Zdroj: Bee, Polcar (2010)

Ukázka z knihy „Řízení platební schopnosti podniku“ vydané nakladatelstvím Grada Publishing.
Autor: Režňáková Mária a kolektiv