Černá Hora: Zahraniční obchod a investice

© Zastupitelský úřad ČR v Podgorici (Černá Hora)

viz následující kapitoly

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

  2013 2014 2015 2016 2017 2018
Zboží -1 379,8 -1376,4 -1 463,5 -1 657,2 -1 931,5 -1860,06
Vývoz 375,6 357,5 325,2 345,3 371,5 334
Dovoz 1 773,4 1 733,9 1 788,8 2 002,6 2 303,031 2 152,53
Služby 653,2 690,3 789,1 769,0 852,445 936,132
Celkem -675,4 -686,0 -674,3 -888,2 -1 079,05 -923.9

Údaje jsou v mil. EUR
Zdroj: Centrální banka Černé Hory 

Zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

  Import   Export   Obrat
Partner mil. EUR % z celku Partner mil. EUR % z celku Partner mil. EUR % z celku
  Svět 2,554 100,0   Svět 400,05
100,0   Svět 2,387 100,0
1 EU 28 1,233 48,3 1 EU 28 179,5 34,7 1 EU 28 1,053 47
2 Srbsko 491,9 19,3 2 Srbsko 93 17,8 2 Srbsko 398,9 20,96
3 Německo 234,5 9,2 3 Maďarsko 46,1 8,5 3 Německo 221,5 7,6
4 Itálie 189,9 7,4 4 Bosna a Hercegovina 30,9 12,7 4 Čína 242 9,2
5 Řecko 165,2 6,5 5 Slovinsko 28,1 5,4 5 Itálie 176 6,7
6 Bosna a Hercegovina 155,5 6,1 6 Polsko 17,49 4,1 6 Bosna a Hecegovina 124,6 5,8
7 Chorvatsko 152,8 6 7 Česko 17,41 1,1 7 Chorvatsko 149,2 4,6
8 Slovinsko 56,9 2,2 8 Kosovo 17 6,1 8 Řecko 161 4,8
9 Francie 52,1 2 9 Itálie 13,8 3,5 9 Slovinsko 28,7 0,9
10 Polsko 45,3 1,8 10 Německo 12,9 2,5 10 Franice 48,2 1,6

Zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Import Export
Čelenění dle HS 2 Hodnota (mil. euro) Čelenění dle HS 2 Hodnota (mil. euro)
XVI Machinery and appliances 416,031 XVI Machinery and appliances 456,234
V Mineral products 353,165 XVII Transport equipment 295,357
VI Products of the chemical or allied industry 165,489 VI Products of the chemical or allied 281,113
XVII Transport equipment 119,73 XV Base metals and articles thereof 102,769
XI Textiles and textile articles 109,425 V Mineral products 91,728
Členění dle SITC 1 Členění dle SITC 1
7 Machinery and transport equipment 527,754 6 Manufactured goods classified chiefly… 86,569
6 Manufactured goods classified chiefly…Mineral fuels, lubricants and related… 341,790 2 Raw materials, except fuels

 

71,968
8 Miscellaneous manufactured articles 279,239 3 Mineral fuels, lubricants and related… 51,648
5 Chemicals and related prod, n.e.s. 203,403 7 Machinery and transport equipment 31,135
3 Mineral fuels, lubricants and related… 187,539   Miscellaneous manufactured articles 11,565

Zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Černá Hora je členem CEFTA. S Ruskou federací má Dohodu o zóně volného obchodu pro zboží, u něhož bylo alespoň 51% hodnoty vyrobeno v Černé Hoře. Dne 1. 5. 2010 vstoupila v platnost její Stabilizační a asociační dohoda s EU.

Svobodná celní zóna je v Černé Hoře vnímána jako jeden z nástrojů na podporu přílivu zahraničních investic. Existence těchto zón sice přispívá ke zvýšení vývozu, transferu moderní technologie i větší domácí zaměstnanosti, v praxi však nejsou příliš rozšířeny.

Přijatý zákon o podnicích zakládaných a působících za zvláštních podmínek umožňuje zahraničním fyzickým a právnickým subjektům zakládat firmy činné v mezinárodním obchodě, ve vývozu domácích výrobků a služeb, nabízející finanční i nefinanční služby, management či poradenské a další aktivity. V zóně nesmí působit podniky s ekologicky závadnou produkcí ani vojenské firmy.

Zboží dopravené do svobodné celní zóny je osvobozeno od 9% daně ze zisku, celních dávek i DPH. Týká se to i zboží určeného k výstavbě či udržování objektů a infrastruktury uvnitř zóny. Dovoz a vývoz v ní nepodléhá kontingentům ani jiným obchodním omezením. Zákon v zóně nelimituje kapitálové vklady ani transfer zisku a akcií. Subjekty celní zóny jsou osvobozeny od placení daně z nemovitosti. Právní jistoty uživatele jsou posíleny jeho výlukou z případného zestátnění. Za pracovníky zóny je třeba hradit 6% důchodové a invalidní pojištění a 4% zdravotní pojištění.

Jedinou operující free zónou je:

AD Luka Bar (Port of Bar Holding) Obala 13. Jula bb
85000 Bar, Montenegro
Phone/Fax: +382 30 312 666
E- mail: lukabar@t-com.me
Web: www.lukabar.me

Zpět na začátek

2.5. Investice – přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Přímé zahraniční investice dosáhly v roce 2018 hodnoty 687 mil. €, což byl meziroční růst o 11 %.

Největší rozmach zaznamenal příliv zahraničních investic v letech 2006–2008. V tom roce bylo v Černé Hoře registrováno 4 700 zahraničních firem. Zahraniční kapitál dominuje v Černé Hoře v pořadí velikosti z Norska, Ruska, Itálie, Slovinska, Ázerbájdžánu, Maďarska, Švýcarska, Lucemburska, Nizozemska;, Německa a Turecka. Přibližně polovina zahraničních investic je směrována na pobřeží a 44 % do Podgorice a širokého okolí. 28 % zahraničních investic směřuje do finančního sektoru, 22 % do cestovního ruchu, 14 % do stavebnictví, 11 % do služeb, 5 % do dopravy a 2 % do zemědělství.

Zatímco v letech 2006–2007 byl značný příliv přímých zahraničních investic (52,6 %) realizován do nemovitostí, v r. 2008 se začal výrazněji směrovat do ostatních oblastí. V roce 2012 dosáhly investice do nemovitostí 35,7 % z celkové částky, investice do podniků a bank 33,6 % mezifiremní dluh 25,6 %.

  2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 (předběžně)
Přímé investice (net) 389 104 461 591 323 879 353 940 619 274 371 568 484 332 327 575
1. Aktiva -12 334 -20 760 -13 047 -20 662 -11 064 167 024 10 115  87 231
1.1. Equity capital and reinvested earnings -24 199 -2 604 -3 546 -7 860 -10 976 160 656 – 5 220 33 789
1.2. Debt instruments 11 865 -18 156 -9 501 -12 802 -88 6 368 15 335 53 442
1.3. Liabilities 401 438 482 350 336 926 374 602 630 338 204 543 494 448 414 805
2.1. Equity capital and reinvested earnings 314 980 416 623 247 955 207 535 418 779 82 200 340 186 292 116
2.2. Debt instruments 86 458 65 728 88 971 167 067 211 559 122 343 154 262 122 690

* údaje nebyly doposud zveřejněny
Údaje v mil. EUR

Země Celkový objem investic (mil. EUR)
Maďarsko 59 476,81
Itálie 116 734,75
Velká Británie 48 347, 34
Rusko 66 815,97
Švýcarsko 39 664,35
Německo 65 528,95
Srbsko 30 562,70
Kypr 24 339,51
Turecko 53 170,93
Španělsko 16 516,76
Malta 13 757,42
Rakousko 11 493,73
Jihoafrická republika 111 602,91
Nizozemsko 10 457,78
Velká Británie 10 274,95
Chorvatsko 8 488,23
Lucembursko 7 855,53
Polsko 7 390,47
Slovinsko 6 028,50
Monako 5 845,11
Belgie 5 760,67
Česká republika 4 743,16
Bosna a Hercegovina 4 603,99
Katar 4 493,68
Lotyšsko 4 487,82
Panama 3 910,02
Švédsko 3 774,27
Francie 5 409,29
a další země  
Celkem 843 101,1

Zpět na začátek

2.6. Investice – podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Jako největší problémy podnikání v ME bývají uváděny úvěrová nedostupnost, vysoké daně, restriktivní regulace na trhu práce, nedostatečná infrastruktura, byrokracie, slabá pracovní disciplína práceschopného obyvatelstva a jen v menší míře korupce a organizovaný zločin, jakkoli je všeobecně považována za největší problém ME.

Produktivita práce v zemi je na úrovni pouhých 30 % průměru produktivity dosahované v EU.

V zájmu přílivu zahraničních investic zúžila vláda Černé Hory dřívější investiční restrikce, umožnila transfer/repatriaci zisku a dividend a poskytla četné investiční záruky. Za tím účelem byly přijaty dvě desítky zákonů. Nejvýznamnějšími je Zákon o zahraničních investicích, Zákon o podniku, Zákon o insolventnosti, Zákon o transferu vlastnických práv, Zákon o účetnictví, Zákon o svobodných zónách, Zákoník práce, Zákon o bezpečnosti, Koncesní zákon, Restituční zákon, a balíček zákonů z oblasti daňové politiky.

Zákon o zahraničních investicích sjednocuje proceduru schvalování dohody o zahraniční investici, snižuje minimální podíl účasti zahraničního kapitálu z 51 na 25 %, rozšiřuje aktivity, v nichž může cizinec mít většinový podíl, sjednocuje postavení zahraničního investora s domácím v daňových otázkách, právní ochraně a ochraně majetku. Zaručuje právo transferu na jinou osobu jakož i repatriace zisku, zahraničnímu investorovi poskytuje ochranu před vyvlastněním majetku. V porovnání s předchozím zákonem je kratší a transparentnější.

Legislativní prostředí dále upravuje přes dvacet obchodních zákonů. Nejvýznamnějšími jsou Zákon o obchodních organizacích (zjednodušil proceduru registrace podniků), Zákon o obchodní insolvenci, Zákon o účetnictví a auditu, Zákon o konkurenci, Celní zákon, Zákoník práce, Zákon o Centrální bance, Zákon o příspěvcích, Zákon o stávkách, Zákon o elektronickém podpisu a Zákon a svobodných zónách.

Nově založený výrobní či zpracovatelský podnik v ekonomicky nerozvinutém regionu je osvobozen od placení daní ze zisku v průběhu prvních tří let. Daň ze zisku se při investici do základního jmění snižuje o 25 % této investice (max. však 30 % původně vypočítané daně pro daný rok). Dovozy výrobního zařízení pro zahraniční investice (ne osobní vozy a hrací automaty) jsou osvobozeny od placení dovozního cla. Suroviny a náhradní díly, které se Černé Hoře nevyrábějí či nejsou vyráběny v dostatečném množství, jsou osvobozeny od placení dovozního cla. Jsou-li příjemci tohoto zboží výrobní firmy, snižuje se clo na 50 % (toto ustanovení zní poněkud složitě, doporučujeme se v případě potřeby ujistit o přesném výkladu pro řešení konkrétní situace, např. v Montenegro Investment Promotion Agency (MIPA; tel.: 00382 20 203 140, 203 141, 202 910).

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Podgorici (Černá Hora) ke dni

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem