2.1   Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo 

 Zdroj: www.direcon.gob.cl

2.1   Teritoriální struktura – postavení v (k) EU 

Zdroj: www.direcon.gob.cl 

Struktura zahraničního obchodu Chile v roce 2019 potvrdila dominantní vliv Číny, která byla hlavním partnerem v exportu i v importu. Na dalších místech jsou dlouhodobě především USA a EU.

Zdroj: www.direcon.gob.cl

  Zdroj: www.direcon.gob.cl

  Zdroj: www.direcon.gob.cl

V průběhu roku 2019, podle údajů Chilské ústřední banky zaznamenal chilský export a import celkovou částku 139 275 milionů USD, s meziročním propadem o 7,4 % , z čehož vývoz činil propad 7,6 % a dovoz 7,2 %.

Vývoz nerostných surovin dosáhl objemu 36.321 mil. USD, s meziročním propadem ve výši 9 %. 92 % vývozu všech nerostných surovin představovala měď.

Průmyslové vývozy  dosáhly objemu 26.802 mil. USD, což představovalo propad 7,9%.

Vývoz zpracovaných potravin představoval 9.966 mil USD. Hlavními odbytišti jsou USA, ČLR a EU.

Vývoz zemědělských a lesnických produktů, včetně  ryb dosáhl objemu 6.559 mil. USD, a dosáhl tak svého historického maxima, s 2,5% nárůstem v oblasti zemědělských produktů a s 15% nárůstem v oblastilesnických produktů. Největším odbytištěm  byla ČLR 31%, USA 23% a EU 19%.

Na druhou stranu v roce 2019 dosáhl dovoz celkem 69 593 milionů USD, přičemž roční pokles činil 7,2%. Největším dovozcem byla již tradičně ČLR s 24 % celkových dovozů následovaná USA (19%), EU (16%) a Mercosurem (14%). 50% celkových dovozů představovaly polotovary ¨v celkovém objemu 34.940 mil. USD a s ročním poklesem o 6,1%. Jejich největším dodavatelem byly USA s 25 % následované Mercosurem a ČLR. Objem dovozu investičního zboží dosáhl 14.589 mil. USD, s poklesem 4,7%. Největším investorem byla EU s 27%. Nákupy spotřebního zboží v zahraničí činily 20.064 milionů USD, což představuje pokles o 11%. Hlavním dodavatelem tohoto druhu zboží byla i nadále Čína s 39%.

V Chile existují dvě zóny volného obchodu (ZVO), a to na na severu a jihu země. Na severu se jedná o ZVO v Iquique a na jihu v Punta Arenas. V obou ZVO platí speciální celní a daňový režim pro etablované podnikatelské subjekty. 

Zona Franca de Iquique (ZOFRI) byla založena v roce 1975 se dvěma základními cíli – podpořit rozvoj regionu Tarapacá na severu země a přispět k ekonomické integraci se sousedními státy – Peru, Bolívií, Argentinou. Volná zóna je spravována korporací Zona Franca de Iquique S.A., která je ve vlastnictví jak soukromých, tak státních akcionářů. Stát při výkonu vlastnických práv zastupuje CORFO. V ZOFRI působí více než 1 650 společností, které obchodují s více než 80 zeměmi celého světa. Na území zón v Iquique a Arice pracuje v obchodě a výrobě okolo 10 000 pracovníků. Své reprezentace zde otevřela řada obchodních bank, rejdařských a leteckých společností, špeditérských firem, franšízových společností. Objem realizovaných obchodů v ZOFRI se ročně pohybuje mezi 4 a 5 mld. USD. Obchodní společnosti zde působící mohou využívat následujících celních, daňových a dalších finančních výhod:

• Osvobození od všech druhů cel, celních poplatků a jiných poplatků pro zboží zahraničního původu vstupujícího do volné zóny včetně skladovacích a reexportních služeb.
• Osvobození od daně z přidané hodnoty z prodeje zboží a služeb domácího i cizího původu na území volné zóny.
• Osvobození od daně ze zisku.
• Vstup zboží cizího původu nepodléhá kontrole centrální banky.
• Neexistují žádné restrikce ohledně původu kapitálu, společnosti mohou být zřizovány se 100% podílem zahraničního kapitálu.
• Materiál, zařízení a zboží smí být ve volné zóně skladováno po neomezeně dlouhou dobu.
• Jediným omezením je, že zboží vstupující do ZVO nesmí poškozovat zdraví lidí či zvířat, musí odpovídat zdravotnickým a veterinárním standardům a nesmí ohrožovat národní bezpečnost nebo morálku.

ZVO v přístavním městě Punta Arenas na jihu země v XII. regionu funguje na stejných principech jako ZVO v Iquique a poskytuje podobné daňové a celní výhody pro zájemce. Její význam je však oproti zóně Iquique podstatně menší.

Rok 2019 přinesl meziroční nárůst přímých zahraničních investicí do Chile o 78 %, což představovalo 10.797 mil. USD. Jednalo se o nárůst druhý rok za sebou. Nárůst v roce 2018 představoval 4 % a celkovou sumu 6.821 mil. USD. Rok 2019 se tak významně přiblížil průměru za posledních 5 let, který činní 11.185 mil. USD. Nárůst byl očekáván v souvislosti s nárůstem cen mědi a snížením překážek pro vstup do těžebního sektoru.

Z hlediska teritoriální struktury 2017-2018 v % (dle SANTANDER): 

 Zdroj: https://es.portal.santandertrade.com

Z hlediska komoditní struktury 2017-2018 v % (dle SANTANDER): 

 Zdroj: https://es.portal.santandertrade.com

Investice – podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory) 

Chile je podle UNCTAD 17. nejvýznamnějším příjemcem přímých zahraničních investic na světě (mezi Nizozemskem a Indonésií). V rámci Latinské Ameriky Chile dlouhodobě soupeří o druhou příčku jakožto nejvýznamnější příjemce zahraničních investic, v současné době je třetí za Mexikem. 

Chile má v rámci Latinské Ameriky poměrně liberální investiční režim. Státním orgánem pověřeným vytvářením podmínek pro zahraniční investice je Invest Chile.

Jednou ze silných stránek jsou chilské hospodářské politiky, které jsou založeny na zásadě kapitálové transparentnosti a nediskriminace vůči zahraničním investorům. Bohatství přírodních zdrojů Chile, stabilita makroekonomického systému, jeho růstovým potenciálem, právní bezpečnost, nízká míra rizika a vysoká kvalitou infrastruktury jsou jedny z důvodů investice v Chile. Ve zprávě Světové banky z roku 2019, se Chile řadí na 56. místo ze 190 zemí, což je o jedno místo méně než v roce 2018.

Chile je podle UNCTAD 17. nejvýznamnějším příjemcem přímých zahraničních investic na světě (mezi Nizozemskem a Indonésií). V rámci Latinské Ameriky Chile dlouhodobě soupeří o druhou příčku jakožto nejvýznamnější příjemce zahraničních investic, v současné době je třetí za Mexikem. 

Chile má v rámci Latinské Ameriky poměrně liberální investiční režim. Státním orgánem pověřeným vytvářením podmínek pro zahraniční investice je Invest Chile.

Jednou ze silných stránek jsou chilské hospodářské politiky, které jsou založeny na zásadě kapitálové transparentnosti a nediskriminace vůči zahraničním investorům. Bohatství přírodních zdrojů Chile, stabilita makroekonomického systému, jeho růstovým potenciálem, právní bezpečnost, nízká míra rizika a vysoká kvalitou infrastruktury jsou jedny z důvodů investice v Chile. Ve zprávě Světové banky z roku 2019, se Chile řadí na 56. místo ze 190 zemí, což je o jedno místo méně než v roce 2018. 

Z hlediska platné chilské legislativy donedávna existovaly dvě základní cesty pro zahraniční investice:

• podle pravidel zákona č. 600 (tzv. DL 600) z roku 1974 (bude zrušen k 1. 2016 v rámci daňové reformy současné chilské vlády)

• podle ustanovení článku XIV Dodatku k devizovým předpisům Centrální banky

Obě právní normy obsahují ustanovení, kde je deklarován zákonnou formou stejný přístup k zahraničnímu investorovi jako k domácím subjektům a vysoce liberální přístup k zahraničním investorům. Platí volná pravidla pro repatriaci kapitálu a zisků. Nekladou se žádná omezení podnikání či vlastnictví s výjimkou některých strategických oblastí, které jsou vyhrazeny státu (např. těžba ropy). 

DL 600 na rozdíl od předpisů Centrální banky nabízí jedinečné a zvláštní garance pro zahraniční investory, neboť investice se uskutečňuje na smluvním základě mezi investorem a chilským státem (je třeba podepsat tzv. Investiční kontrakt). Stát je zastoupen CIE a odborem pro mezinárodní obchod na Ministerstvu hospodářství Chile. Již v roce 2010 se vede debata o možných změnách v zákoně č. 600. Současná daňová reforma, která postupně vstupuje v účinnost, tuto normu pro nové investice k 1. 1. 2016 ruší s cílem zvýšení daňových příjmů státu. 

V rámci reforem současné chilské vlády bude platnost zákona DL 600 postupně rušena v příštích třech letech, až přestane platit úplně. Argumentem vlády pro tyto změny je, že Chile, stabilní a otevřená ekonomika s velkým množstvím smluv o volném obchodu a bilaterálních investičních smluv, rovněž jako člen OECD, již více nepotřebuje takový zákon pro zatraktivnění zahraničních investic. 

Rušení zákona DL 600 nadále zvýšilo výhody zemí, které mají s Chile podepsánu Smlouvu o zamezení dvojího zdanění. (V případě ČR a Chile tato smlouva vstoupila v platnost v prosinci 2016). 

V roce 2016 vláda zřídila nové oddělení pro podporu zahraničních investic:  InvestChile.
InvestChile pomáhá zahraničním společnostem s investicemi v Chile. Vláda identifikovala pět prioritních sektorů pro investice a jejich podporu: služby v těžebním průmyslu, potravinářský průmysl, exportovatelné technologické služby, cestovní ruch a energetika / logistika. 

Podle zákona z roku 2016 (č. 20.848) jsou investice ve výši nejméně 5 milionů USD osvobozeny od DPH z dovozu kapitálového zboží až do prvních 5 milionů USD, a to pro několik odvětví (těžba, průmysl, lesnictví, energetika, infrastruktura, telekomunikace, výzkum a vývoje). Zatímco daňová invariabilita již není poskytována podle dřívějších zákonů, zahraniční investoři budou moci od roku 2016 do roku 2020 stanovit desetiletou efektivní sazbu daně z příjmů ve výši 44,45% pro investice ve výši min. 50 milionů USD.