Chorvatsko: Zahraniční obchod a investice

© Zastupitelský úřad ČR v Záhřebu (Chorvatsko)

Základní ekonomický přehled

Růst hospodářství za rok 2019 dosáhnul průměrné úrovně 3,1 %. Hrubý domácí produkt (HDP) byl v roce 2019 podpořen zejména oživením domácí i průmyslové poptávky, zvýšeným vývozem a v neposlední řadě přetrvávajícími nízkými cenami komodit a úspěšnou turistickou sezónou. Stále však platí, že vzhledem k zadluženosti země a pokrytí dluhové služby by Chorvatsko potřebovalo trvalý růst HDP nejméně ve výši 4 – 5 % aspo po dobu 5 – 10 let. S růstem ekonomiky byl spojen i pokles nezaměstnanosti, která se před koronavirovou krizí  pohybovala na úrovni okolo 8,3 %, což byl nejlepší výsledek za posledních 25 let. Určité negativní trendy se objevily v zahraničním obchodě, je to patrné například z nižšího pokrytí dovozu vývozem v roce 2019 (61,8 %) oproti roku 2018 (59,1 %). Příznivý je naopak vývoj státního rozpočtu (v roce 2016 činil deficit minus 3,4 %), který v uplynulých třech letech (2017, 2018, 2019), generoval mírné přebytky nebo byl vyrovnaný.  Státní dluh se na začátku roku 2020 snížil na úroveň 73,2 % HDP.

 

V roce 2020 by díky krizi způsobené nákazou COVID-19 mohlo podle odhadu ekonomů dojít až k devítiprocentnímu propadu hospodářství, a to v optimistickém scénáři, kdy dojde k rychlému otevření ekonomiky a bude zachráněna alespoň z poloviny turistická sezóna. Vzhledem k tomu, že situace se vyví rychle a mnohdy nepředvídatelně, nelze říci předem, jak velký dopad bude tato krize mít na vývoj ekonomiky v roce 2020 a v roce 2021.

 

Doposud neproběhla důsledná restrukturalizace a privatizace státních podniků, ani liberalizace trhu práce, nebyla provedena zásadní reforma důchodového a zdravotního systému, ani školská reforma. Inflace se v roce 2019 pohybovala okolo 1,5 %.

Dle nejnovějšího žebříčku konkurenceschopnosti, který vyjadřuje úroveň produktivity jednotlivých zemí, obsadilo Chorvatsko nepříliš lichotivé 65. místo (o 5 příček lepší než v roce 2018). Mezi hlavní faktory, které mají vliv na umístění Chorvatska, je nízká efektivita státní správy, výše daňových sazeb, obtížně dostupné zdroje financování, restriktivní pracovní právo, složitost daňových předpisů, nedostatečně kvalifikovaná pracovní síla a korupce.

Chorvatská vláda se díky neutěšenému vývoji makroekonomických ukazatelů a váhavému reformnímu úsilí stává pravidelně terčem kritiky ze strany Evropské komise. Chorvatsko má předpoklady, aby veškeré ekonomické těžkosti zvládlo a v následujících letech vytvořilo prosperující ekonomiku. Pro ČR by Chorvatsko mohlo být (a v mnoha oblastech už je) významným odběratelem technologií a zboží ve vybraných oborech jako je potravinářský a zpracovatelský průmysl, ekologické strojírenství, odpadové hospodářství, energetika, dopravní infrastruktura, zdravotnictví a strojírenství). Český vývoz do Chorvatska v roce 2019 dosáhnul 615 mil. EUR, což je historicky nejvyšší vývoz, který má i nadále udržitelný trend.

 

Národní program reforem zpracovaný na základě požadavku EK

Jedná se o balík více jak šedesáti opatření, která by měla být realizována především ve čtyřech oblastech. Jedná se o opatření týkající se zadlužení státu, vytvoření zdravého podnikatelského prostředí, zjednodušení a efektivnějšího fungování státní administrativy, justice, vzdělávacího systému a zlepšení demografického vývoje. Absolutní prioritou vlády je zlepšení úvěrového ratingu země, což se dařilo až do krize COVID-19. Necelý rok poté, co agentura Fitch zvýšila rating Chorvatska na BBB-, tj. do investičního pásma, zhoršila od 1. 4. 2020 výhled z „pozitivního“ na „stabilní“.

 

Fiskalizace (Elektronická evidence tržeb)

Údaje o pokladním plnění státního rozpočtu Chorvatska jednoznačně potvrzují úspěšnost daňových opatření včetně tzv. fiskalizace (elektronická evidence tržeb), která byla v Chorvatsku zavedena v roce 2013. Chorvatský stát tak inkasuje každoročně více na daních, navzdory snížení daně z přidané hodnoty i daně z příjmů.

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Přes deklarované snahy vlády o zvýšení konkurenceschopnosti je schopnost chorvatských výrobků prosadit se na zahraničních trzích stále omezená. Nepomáhají ani opatření na zpřísnění kontroly dováženého zboží, od kterých si vláda slibovala snížení objemu dovozu do Chorvatska, zvláště u méně kvalitního zboží nebo naopak zákaz vývozu některých surovin s nízkou přidanou hodnotou, např. surové dřevo. Chorvatsko se vstupem do EU (červenec 2013) stalo součástí společného trhu EU a musí čelit na trzích těchto zemí tvrdé konkurenci. Také muselo otevřít svůj vnitřní trh konkurenci ze zemí EU. Velká část exportérů funguje na bázi dodavatelsko – odběratelských řetězců např. pro automobilový průmysl.

Vstupem Chorvatska do EU došlo také k ukončení členství v zóně volného obchodu CEFTA, čímž Chorvatsko ztratilo preferenční přístup na trhy okolních nečlenských zemí EU (zejména Srbska a Bosny a Hercegoviny) s nepříznivým dopadem na obchodní bilanci s těmito zeměmi. Nepříznivý vývoj v obchodu se zbožím je částečně kompenzován službami spojenými s turistickým ruchem. Příjem z těchto služeb byl za rok  2019 přes 11 mld. EUR.

 

Zahraniční obchod: Vývoz Chorvatska činil v roce 201 15,4 mld. EUR, dovoz 24,9 mld. EUR se schodkem přes 9,5 mld. EUR. Celosvětově největší obchodní partneři  jsou: Itálie, Slovinsko, Německo, BaH, Rakousko, Srbsko, Maďarsko, USA, Nizozensko a Francie.

Údaje v mil. EUR 

2014

2015

2016

2017

2018

2019

Vývoz zboží

10 347

11 530

12 321

14 123

14 517

15 402

Dovoz zboží

16 692

18 482

19 689

22 032

23 658

24 893

Obchodní obrat

27 039

30 012

32 010

36 155

38 175

40 295

Saldo

-6 345

-6 952

-7 367

-7 909

– 9 141

9 491

Zdroj: https://www.dzs.hr/

Zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Z hlediska teritoriální struktury vývozu si v roce 2019 udržela první místo Itálie (2,1 mld. EUR), následovaly Německo (2,0 mld. EUR) a Slovinsko (1,6 mld. EUR). Dovozu dominovalo Německo (3,8 mld. EUR), Itálie (3,4 mld. EUR) a Slovinsko (2,9 mld. EUR).

Největší obchodní partneři HR z hlediska vývozu v letech 2014–2019 (v mld. EUR)
Země 2014 2015 2016 2017 2018 2019
Itálie 1,5  1,6  1,7  1,9  2,1 2,1
Německo 1,2  1,3  1,5  1,7  1,9 2,0
Slovinsko 1,2  1,5  1,6  1,5  1,6 1,6
Bosna a Hercegovina 1,2  1,1 

1,1 

1,4  1,4 1,5
Rakousko 0,6 0,7  0,8  0,9  0,9 0,9

 

Největší obchodní partneři HR z hlediska dovozu v letech 2014–2019 (v mld. EUR)

Země 2014 2015  2016 2017  2018 2019
Německo 2,7 2,9 3,2  3,3  3,6 3,8
Itálie 2,5  2,5  2,5  2,8  3,1 3,4
Slovinsko 1,9  2,0  2,2  2,4  2,6 2,9
Maďarsko 1,5  1,7  1,6  1,7  1,8 2,1
Rakousko 1,2  1,7 1,5 1,7  1,6 1,6

Obchodní výměna se zeměmi EU jasně dominovala zahraničnímu obchodu HR i v roce 2019. Podíl zahraničně-obchodní výměny s EU na celkovém zahraničním obchodu HR zůstal stejný jako v předchpozích letech, tj.cca  na 70 % celkového zahraničního obchodu. Z toho vývoz z HR dosáhl výše 10,6 mld. EUR a dovoz 20 mld. EUR. Největším obchodním partnerem mimo EU zůstala i nadále Bosna a Hercegovina.

Zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Název skupiny (5 nejvýznamnějších vývozních komodit v roce 2019)

Export (v mil. EUR)

Ropné produkty, koks

1 262

Potraviny

1 224

Stroje a strojní zařízení, 

1 084

Elektrotechnické výrobky

1 035

Výrobky z kovu

996

Celkem vč. neuvedených komodit

15 406

Zdroj: Gospodarska kretanja 2020, (www.hgk.hr)

 

Název skupiny (5 nejvýznamnějších dovozních komodit v roce 2019)

Import (v mil. EUR)
Potraviny 2 337
Stroje a strojní zařízení 2 023
Chemikálie a chemické výrobky 1 959
Motorová vozidla 1 957
Počítače, elektrická a optická zařízení 1 496
Celkem vč. neuvedených komodit 24 856

Zdroj: Gospodarska kretanja 2020, (www.hgk.hr)

 

Export zpracovatelského průmyslu, který představuje 90 procent vývozu zboží z Chorvatska, dosáhl v roce 2019 hodnoty 13,76 mld. eur, což je o 7,3 % více než v roce 2018. V rámci zpracovatelského průmyslu dominovala výroba koksu a rafinovaných ropných produktů, potravinářských výrobků a strojů a zařízení. Nejvíce se na chorvatském dovozu podílel potravinářský průmysl, strojírenství,  a chemický průmysl. Podíl dovozu výrobků zpracovatelského průmyslu se oproti roku 2018 zvýšil o 2 procentní body na 89 % z celkového dovozu.

Zdroj: Gospodarska kretanja 2020, (www.hgk.hr)

Zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Základní legislativní rámec pro založení zón volného obchodu v Chorvatsku upravuje „Zákon o volných zónách“ (Národní Noviny č.44/96). Veškeré aktuální informace k zónám volného obchodu včetně interaktivní mapy průmyslových, investičních a výrobních zón je k dispozici na stránkách  Agentury pro investice a konkurenceschopnost.

V Chorvatské republice je k dispozici 11 zón volného obchodu:

  • Krapinsko-zagorská zóna (předměstí města Krapina v blízkosti Záhřebu)
  • Podunajská volná zóna Vukovar
  • Volná zóna Kukuljanovo
  • Volná zóna v přístavu Rijeka (Rijeka-Škrljevo)
  • Volná zóna Osijek
  • Volná zóna Split – Dalmácie
  • Volná zóna Zagreb (Záhřeb)
  • Volná zóna Ploče
  • Volná zóna Pula
  • Volná zóna Rijeka
  • Volná zóna v přístavu Split

Dle uvedeného zákona zřizovateli volných zón nemohou být zahraniční podnikatelské subjekty. Zahraniční fyzické a právnické osoby mohou být pouze uživateli. Zakladateli jsou obecně lokální samosprávy, které jsou zároveň vlastníky. Zřizovatelé mohou formou tendru uzavřít dohody s obchodními partnery, investory nebo ostatními subjekty vykonávajícími jiné aktivity. Uživatel, který participuje na výstavbě infrastruktury v těchto oblastech částkou vyšší než 1 mil. HRK,  je osvobozen od placení daně ze zisku po dobu prvních pěti let činnosti v zóně. Ostatní uživatelé, investoři podílející se částkou menší než 1 mil. HRK platí daň ze zisku do výše 50% předepsané úrovně. Cílem této úpravy (stanovení hranice 1 mil. HRK) je podpora výrobních aktivit a zvýšení zaměstnanosti v těchto oblastech.

Zpět na začátek

2.5. Investice – přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Po období růstu v letech 2005–2008 se příliv přímých zahraničních investic (FDI) do Chorvatska zhroutil v důsledku světové finanční a hospodářské krize. Sektor cestovního ruchu (kam směřovalo nejvíce investic) byl krizí postižen více než jiné sektory. Od té doby se toky FDI marně snažily vrátit na úroveň před krizí. V roce 2015 se propadly dokonce jen na 191 mil. EUR. Kromě nepříznivého hospodářského prostředí má Chorvatsko mezi investory špatnou pověst i kvůli rozšířené korupci, vysokým daním, neefektivní státní administrativě a soudnímu systému. Podle Světového ekonomického fóra (WEF) se země zařadila v roce 2019 na 63. místo v indexu globální konkurenceschopnosti (skóre 60,1). Chorvatsko se zařadilo na 51. příčku (ze 190 hodnocených zemí) ve zprávě Světové banky Doing Business 2020 (ve vydání DB 2019 bylo HR na 58. příčce). Přes zmíněné problémy země disponuje kvalitní infrastrukturou a vysokým turistickým potenciálem.

Zahraniční investice (FDI):

FDI dosáhly v roce 2019 hodnoty 1230 mil. EUR. Díky opožděné privatizaci a přetrvávajícímu poměrně neprůhlednému investičnímu prostředí je příliv zahraničních investic rozkolísaný a není patrný dlouhodobý trend. Chorvatská vláda slibuje maximální zjednodušení podnikatelského prostředí, ale zatím se jí moc nedaří přesvědčit investory. Nízká úroveň FDI vynikne zejména při mezinárodním srovnání. V posledních letech se k negativním faktorům přidal i nedostatek pracních sil (kvalifikovaných i nekvalifikovaných).

 

 

2015

2016 

2017 

2018

2019

Čistý příliv přímých zahraničních investic – FDI (mil. euro)

191

1 765

478

1000

1230

Zdroj: Trading Economics, květen 2020

 

Odvětvová a teritoriální struktura

Největším zahraničním investorem v Chorvatsku z nových členských zemí EU patří Maďarsko. Jeho postavení z hlediska zahraničních investorů je dáno prodejem podílu chorvatské naftové společnosti INA maďarské společnosti MOL v letech 2003 a 2009. Tento fakt se projevil na téměř dvojnásobném nárůstu FDI v roce 2003 oproti jiným rokům. Dlouhodobě patří mezi největší investory v Chorvatsku hospodářsky vyspělé země jako jsou Rakousko, Nizozemsko a Německo.  Investuje se především do služeb v rámci turistického ruchu, zpracovatelského průmyslu, potravinářského průmyslu, sektoru obnovitelných energií, energetiky obecně, lodní dopravy, farmaceutického průmyslu a dopravy a finančního sektoru.

 

Zpět na začátek

2.6. Investice – podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Základní legislativní rámec pro zahraniční investice vymezuje Zákon o podniku (NN 111/93, platný od roku 1995), a Zákon o soudní registraci (NN 1/95), které zahraničním investorům a společnostem garantují stejná práva a závazky (na základě reciprocity stejná práva chorv. občanům v zemi investora), a dále stanoví pravidla pro soudní registraci firem. Zákon o podniku zajišťuje též volné převody (pohyb) kapitálu/ investic a zisků.

Ústava Chorvatska zahraničním investorům garantuje:

  • ochranu vloženého kapitálu
  • volný převod zisku do zahraničí
  • volný převod volného investičního kapitálu.

V roce 2015 a 2018 Chorvatská vláda a parlament schválily novely zákona o investičních pobídkách (OG č. 102/15, 2518) stanovující pravidla udělování investičních pobídek. Pobídky jsou zaměřeny na vytváření nových pracovních míst, projekty s vysokou přidanou hodnotou, inovace a rozvoj. Zvláštní bonusy jsou nabízeny při investicích realizovaných v méně rozvinutých regionech země (např. východní Slavonije/Vukovar).

V listopadu 2013 (po vstupu do EU) byl přijat zákon o strategických investicích, publikovaný v Narodne Novine pod č. 133/2013, info na webových stránkách www.zakon.hr nebo na www.nn.hr. Vstupem Chorvatska do EU došlo k úplnému uvolnění investic do nemovitostí ze strany občanů a firem z členských států EU.

 

Všechny zásadní informace lze najít na webových stránkách státní Agentury pro podporu investic do Chorvatska: www.hamagbicro.hr
Další užitečné informace lze vyhledat na stránkách Chorvatské hospodářské komory: www.hgk.hr.

 

Z privátní sféry mohou zájemci o investice kontaktovat chorvatskou pobočku firmy Crowe Horwath (www.crowehowath.net) s žádostmi o konzultace.

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Záhřebu (Chorvatsko) ke dni

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem